Téměř každého z nás přejede příjemné zamrazení, když uslyší glizando hamondového manuálu opepřené Leslie efektem. Čeští a slovenští rockeři se v polovině 60. let marně snažili napodobit velebný a současně i surový zvuk přeřvaných hamondek na u nás dostupné, věčně se rozlaďující, "joniky" a orgle značky Vermona, používajíc přebuzené Regenty třicítky. Gigantický bachovský chorál na Whiter Shade of Pale britských Procol Harum, America od Keitha Emersona, Child In Time Iona Lorda z Deep Purple, nádherně nařvané Born to Be Wild amerických Steppenwolf, Black Magic Woman Grega Rollie od Santany, pozdější klasické rockování holandských Exception a Mariána Vargy z Collegium Musicum, pánů Jaroslava Vraštila a Michala Vosáhla olomouckých Bluesmanů a Vladislava Figara ostravského Flaminga, Honzy Sochora brněnských Progress Organization, Ivana Trnky pražských Framus Five a Ivana Khunta z Flamenga (Kuře v hodinkách), to všechno bylo zahráno na proslulé hamondky. V jazzu Jimmy Smith, Brian Auger, Shirley Scott, Barbara Dennerlein, Joey DeFrancesco, Gabo Jonáš, u nás junioři Jakub Zitko, Ondra Pivec aj. A nesmíme zapomenout na funkového Chestera Thompsona od Tower of Power/Santana. Ano vážení příznivci hamondek, tak to je! Tito všichni se podepsali kromě tisíců jiných na nezaměnitelném rukopisu elektromagnetických varhan.
Nejprve bych pro ty, kteří toho vědí o světově proslulých čistě mechanických a tudíž analogových klávesových nástrojích značky Hammond málo, anebo vůbec nic, probral trošku dějiny.
Historie
Pan Laurens Hammond, občan Spojených států amerických na počátku 30. let minulého století vynalezl elektromagnetické varhany nesoucí jeho jméno proto, aby si i obyčejní smrtelníci mohli zahrát pěkně doma v teploučku na jinak nepřenosné, těžké a i drahé akustické kostelní nebo chcete-li chrámové varhany. Řada menších kostelíků tímto vynálezem též neopovrhla, poněvadž jejich rozpočet zrovna oběživem zvaným dolar příliš neoplýval nebo i když oběživo v potřebné míře bylo, tak nebylo zase příliš místa na instalaci akustického obra. Pan Hammond nebyl sice prvním, koho to napadlo, protože zhruba deset let před ním pan Thaddeus Cadhill vymyslel něco podobného, zvaného Telharmonium. Nicméně pan Hammond se chytl jeho myšlenky a jelikož hledal uplatnění pro svůj právě čerstvě vynalezený motor o 60 cyklech, který vyvinul pro svoji hodinářskou firmu, řekl si, že páně Cadhillův princip stojí za povšimnutí. Základním kamenem elektromagnetických varhan jsou ozubená kolečka – přesněji řečeno kolečka s vlnovkou (s různým počtem vlnek - každý tón je produkován jedním kolečkem) opatřena elektromagnetickými snímači. V roce 1934 si pan Hammond nechává patentovat svůj první model hamondek, a to model "A" (vyráběl se až do listopadu 1965 označen A-100).
Tak, a představte si, že tento "stroj" se vyráběl celou tu dobu až do roku 1974. Model "A" byl sice tenkrát velmi drahý, ale prodejní statistika byla skutečně impozantní. Firma se rozrůstala a kostelíky a později kina nakupovala různé varianty varhan o sto šest. V roce 1954 uvedla na trh nový model – B3, který nabízel jisté inovace jako perkuse, reverb, chorus a vibráto. Stal se nesmírně populárním a do roku 1974 se prodalo modelu B-3 a pozdějšího, podobného typu C-3, neuvěřitelných 275 000 kusů, čemuž se žádný jiný elektrofonický nástroj podobného typu nemůže rovnat.
Pro úplnost je ovšem třeba dodat, že hamondky by nebyly hamondkami tak jak je známe, aniž bychom se nezmínili o rotačním Leslie efektu, čili jak se u nás běžně říká "leslí bedna". Hudebník Don Leslie si v roce 1937 koupil hamondky bez jimi nabízeného reprodukčního zařízení, neměl totiž peněz nazbyt. Zvuk varhan vycházející ze statického (nepohyblivého) reproduktoru se mu zdál plochý, nevýrazný. Chtěl dosáhnout zvuku uvnitř chrámu, který jakoby se pohyboval v prostoru. Experimentoval s různými konfiguracemi repráků tak dlouho, až se mu to v roce 1940 podařilo, svůj vynález si patentoval a první "leslí bedna" byla na světě. Po neúspěšném jednání s firmou Hammond se ji rozhodl vyrábět sám pod jménem Vibratone a později, od roku 1949 pouze "Leslie".
Od roku 1963, kdy už byl design mnohem dokonalejší je známá legendární bedna Leslie 122 se 40 watovým elektronkovým zesilovačem, jenž při přebuzení dává ten slastný, zkreslený zvuk, po kterém spousta rockových klávesáků tak touží. A jaký že je princip leslí bedny? Ve spodní části kistny je umístěn 15" reprák ústící dolů do otáčejícího se bubnu s deflektorem či chcete-li odražečem pro frekvence pod 800 Hz. V horní části se otáčejí dva jakoby trychtýře – horny, z nichž jedna je finta – je zaslepena a slouží pouze jako protizávaží. Horna produkuje středy a výšky. Bedna je vybavena přepínáním dvou rychlostí – pomalá je zvaná choral a rychlá tremolo. No a jelikož při rozbíhání do rychla a zpomalení (při vypnutí rychlého chodu) dochází k prodlevě, dostáváme naprosto nezaměnitelný zvukový efekt. Na rozdíl od horn má spodní buben větší setrvačnost a tak dochází k fázovému posunutí zvuku mezi vrškem a spodkem – buben dobíhá pomaleji a to je to pravé rocko-jazzůvkové či funkové sado-maso. Nicméně, není to nic nového pod sluncem, protože to již dávno popsal německý fyzik pan Doppler a proto se tomu říká "dopplerův jev". Stojíte na kraji silnice "Route 66" a z dálky se blíží Harley-Davidson. Prvně slyšíte vyšší řev, který se prožene kolem vás, zamává vám nohavicemi, ohodí vás blátem a následovně od vás odfrčí s hlubším řevem. Tak to je přesně ono. Pan Leslie ve své firmě celkem vyrobil na 200 000 beden různých výkonů, zesilovačů (tranzistory) a konfigurací (dokonce i pouze spodní systémy bez horn). Následovaly další firmy jako Allsound, Sharma, Yamaha, Motion Sound a jiné.
Historie Viscountu
Italská firma Viscount není na trhu nováčkem. Funguje od roku 1959. Moderní, mezinárodní tvář firmy se však datuje od r. 1969. Po anabázi s firmou Gibson, svými analogovými synťáky proslulá americká firma Oberheim (1973) byla zřejmě koupena Viscountem, jenž úspěšně pokračuje s nejmodernějšími technologiemi ve výrobě nástrojů. Vraťme se však k našemu zkušebnímu, prubířskému kameni DB-5.
Design
Na první pohled vám připomene slavné B3. Příjemná imitace ořechu v kombinaci s černým panelem bílých ovládacích prvků vlevo od klaviatur s velmi čitelným LCD displejem. Když na tento bohulibý nástroj, pokrytý ořechovou dýhou hrábnete, pardon, šáhnete na slepo, aniž byste viděli logo italské firmy Viscount, lehce a příjemně vás zamrazí na krkovičce. Na horní desce jsou dva otvory na ukotvení notového stojanu, který je přiložen a je ve stejném provedení jako varhany. Před otvory je zarážka pro noty, aby neklouzaly na klávesnici.
Rozměry jsou 1170 x 570 x 220. Váha uváděná výrobcem je 38 kg, což je vzhledem k tomu, že je nástroj ve dřevě (dýhovaná dřevotříska a spodek sololit) slušné.
Mimochodem jedna z vět v popisu přihlášky k patentu nástroje z roku 1934 zní: "Instrument tohoto typu je relativně lehký a přenosný." Co na to dnešní bedňáci nebo respektive jejich kolegové ze šedesátých let, když originál váží okolo 120 kg!
Klaviatura
Velmi kvalitní, tzv. waterfall, kaskádová klaviatura je přesnou kopií Hammond B3. Je položena ve dvou manuálech po pěti oktávách (C2 až C7) nad sebou. Dohmat je opravdu výborný, lepší než u současného elektronického klonu B3 Suzuki-Hammond, Korg nebo Roland. Klávesy se bezproblémově vrací do výchozí polohy a jsou rychlé – výborně se na ně hraje smithovské staccato. Dlaní lze v naprosté pohodě provádět jakákoliv glissanda aniž byste museli mít strach, že se poraníte.
Ovládací prvky
DB-5 má dvě sady tzv. drawbars, což jsou táhla, jimiž nastavujete harmonické. Originál B3 mají čtyři sady táhel, která všichni hamonďáci zcela nebo vůbec nevyužívají – záleží na osobních preferencích. Někteří hráči říkají, že při rychlých bězích či laufech se mimoděk dotknou některých táhel a rozhodí si tím zvuk a proto vítají konfiguraci pouze dvou sad. Nad táhly jsou pro mnohé z dnešních varhaníků nepochopitelná čísla. První dvě táhla zleva jsou hnědá a mají označení 16’ a 5 1/3’ . Druhá dvě táhla bílé barvy jsou označena 8’a 4’ . Další je černé 2 2/3’, následuje bílé 2’, dvě hnědá 1 3/5’ a 1 1/3’a poslední je opět bílé, označené 1’.Co to tedy znamená? Jsou to délky píšťal kostelních varhan udávané ve stopách (stopa je 12 palců, tj. 30,48 mm tedy 16’ = 4 877 mm), kde první sub-oktáva odpovídá notě C2, druhé táhlo je G3, další je o oktávu vyšší čili unisono C3, dále je oktáva C4, pak G4, C5, následuje E5, G5 a C6.
Každou sadou táhel ovládáte jeden manuál. Ergonomicky pravou sadou spodní manuál a levou horní manuál. Mezi nimi jsou ovšem umístěna dvě táhla baspedálu – 16’ a 8’- (dá se objednat zvlášť), kterými lze basy patřičně obarvit, přestože je budete hrát levou rukou na spodním manuálu. Na rozdíl od originálu B3, kde levá ruka přepínala presety ve formě normálních kláves obrácené barvy (celé tóny černé, půltóny bílé) a přepínač Leslie byl namontován jako páčka v plechové krabičce na obrubě varhan, je hned vedle levé ruky na panelu bílý kolíbkový přepínač Leslie efektu – pomalu/rychle a vedle něj je stejný přepínač Leslie vypnuto/zapnuto. Při připojení externí bedny ji tím automaticky přepínáte-interní Leslie efekt se tím pádem vypne. Následuje potenciometr hlasitosti spodního manuálu a hlasitost baspedálu. Nad nimi jsou souběžně umístěny potenciometry Overdrive (přebuzení-lampové zkreslení hamondek 60. respektive 70. let, při němž vylézají vyšší harmonické jak hadi z díry. To je přesně to, co se nám tak líbí . . .) a Reverb (množství dozvuku). Vedle horního manuálu nalevo jsou čtyři bílá tlačítka: Effects, Sound a pod nimi Utility a Memory.
Effects - dostanete se k nastavení dozvuků. Spring tj. klasický hamondovský pružiňák, Church-chrám, Room-dozvuk středně velké místnosti a Hall-dozvuk velké místnosti. K těmto standardním možnostem si můžete nastavit také Time-čas prodlevy dozvuku a parametr HF (High Frequency = vysoké kmitočty), jímž lze ořezat kmitočet low-pass filtru basů, jímž se dají eliminovat kmitočty vyšší, než nastavené. Parametrem Time můžeme nastavit časovou prodlevu mezi jednotlivými opakováními, zatímco Reg (regenerace) konrolujeme množství signálu, který bude znovu zpracován algoritmem delaye, a tím dobu, za kterou se opakování (echo) úplně vytratí.
Rotary – tento algoritmus simuluje archaický analogový zvuk kýžené "Leslie" bedny.
Dává vám možnosti nastavení jak rychlosti celkově, tak i rychlosti náběhu či zpomalování jak horny tak i bubnu basového reproduktoru. Protož původní B3 byly vybaveny pružinovým halem, signal jím obohacený byl již před "Leslie" bednou. Viscount nabízí i variantu zařazení reverbu za "Leslie", tj. dosažení přirozeného halu místnosti. Dlužno podotknout, že tento vestavěný rotační efekt není v porovnání s originálem "Leslie" a jinými značkami varhan simulujícími dopplerův jev tak dobrý, ale při správné amplifikaci je velmi slušný.
Utility – tj. funkce. Tímto tlačítkem se dostanete k nastavení MIDI, ladění nástroje, přiřazování funkcí k nožním ovládacím pedálům jako např. přepínání rychlosti rotačního "Leslie" efektu, přepínání presetů zvuků, což osobně nepovažuji za nutné ani moc dobré, protože není problém během hry přepnout tlačítka presetů přehledně umístěná vlevo od horního manuálu nebo potáhnout táhla. Nastavuje se jím i zmíněný kontrast displeje.
Memory – jedním stisknutím aktivujete poslední vybranou paměť. Červená "ledka" signalizuje co je právě na pořadu. Cokoliv dalšího chcete vyvolat, musíte potvrdit tlačítkem Enter. Když podržíte tlačítko Memory déle než dvě vteřiny, uložíte nastavený parametr do paměti. Tímto se dostáváte i k funkci Factory Reset, kterou lze uvést veškerá nastavení na původní míru. Prostě tak, jak byla nastavena v továrně.
Hned nad nimi je přehledný dvouřádkový šestnáctimístný podsvícený LCD displej s možností nastavení kontrastu. Vlevo od displeje jsou dvě tlačítka Main a Hold. Tlačítkem Main se kdykoliv dostanete na hlavní stránku, kdežto tlačítkem Hold si přidržíte tu stránku, kterou chcete momentálně vidět, jinak se po deseti vteřinách vrací na hlavní stránku, což je velmi užitečná věcička.
Sound – umožňuje nám ekvalizaci táhel, mody perkusí, přepínání na basovou sekci tj. na baspedál nebo první 1 1/2 oktávy levé ruky (od C2). Pod tlačítkem Sound se nastavují i celkové basy a výšky. Dále nastavení Click, toho neodmyslitelného a pověstného cvakání hamondek, slyšitelného při stisku každé klávesy, leakage čili pěkně saturované přeslechy vedlejších tónů a nastavení množství hluku elektromotoru (!!!), který otáčel hřídelí s kolečky generujícími zvuk stejně jako nastavení stupně opotřebení koleček (Scaling). Tak tohle všechno je naprostá nádhera a klobouk dolů, inženýři z Viscountu, potažmo Oberheimu, podařilo se vám to. Po zapnutí nástroje skutečně uslyšíte rotující-šrotující hřídel s teplým zvukem hamondovy pece, do které jak jednou padnete, tak už nikdy nevylezete.
Úplně nalevo od všech těchto zmíněných ovládacích prvků se nacházejí ještě tři dvojice dalších šesti tlačítek. Jsou to: tlačítka Value + / – pro úpravu hodnot programovatelných parametrů. Současně slouží pro potvrzení ANO/NE při zadávání nastavení. Další dvě tlačítka jsou tlačítka Cursor – vlevo/vpravo a poslední dvě jsou ENTER/EXIT.
Na horním panelu vedle táhel jsou opět nalevo umístěny dvě řady tlačítek sedmi presetů zvuků táhel, tzn., že každý manuál respektive sada táhel disponuje se sedmi různými zvuky, které si uložíte do paměti pro rychlé přepínání. Vedle každé z těchto řad je hnědé tlačítko, kterým se vracíte do módu manuálního nastavení zvuků táhly.
Mezi táhly a sekcí presetů je umístěn otočný přepínač Chorus 1,2,3 a Vibrato 1,2,3, se dvěma tlačítky, kterými zmíněný efekt přiřazujeme k hornímu či spodnímu manuálu. Je to opět původně rotační efekt odvozený od otáčení hřídele, který je u hamondek naprosto dominantní, např. kombinace C3 a pomalá Leslie. Lze jím opět měnit barvu zvuku nástroje.
Úplně napravo od táhel, pohodlně pro pravou ruku jsou vedle loga DB5 umístěna čtyři tlačítka ovládání perkusí: 2. harmonická, 3. harmonická, Soft a Decay.
Tlačítkem Soft snižujete hlasitost perkusí a tlačítkem Decay zkracujete dobu odeznění efektu. Celou touto sekcí ovlivňujete témbr – zabarvení zvuku varhan.
Zadní panel nástroje
- Konektor pro připojení baspedálu
- 3x jack pro pedál hlasitosti, pedál pro přepínání rotačního "Leslie" efektu a pedál presetů zvuků
- MIDI – In/Out/Thru
- Send - 2 x jack Levý kanál (mono), pravý kanál (pro externí efektovou jednotku)
- Return - 2 x jack Levý kanál (mono), pravý kanál (pro externí efektovou jednotku)
- Output (výstup) - 2 x jack Levý kanál (mono), pravý kanál
- Sluchátka – 1x jack
- 11kolíkový (pin) konektor pro externí "Leslie" bednu (při připojení automaticky ovládána přepínači na varhanách)
Zvuk
Při porovnání se současnými produkty alá Hammond vychází Viscount DB5 minimálně srovnatelně, ne-li líp a to nemluvím o ceně. Je to v současné době naprostý lídr na trhu, poněvadž cena je poloviční než u konkurence (Hammond-Suzuki, Roland, Korg, Voce). Ovšem během měsíce se na trhu objeví další podobný nástroj od italské firmy ORLA a dle mých informací budou ceny ještě příznivější. Pro puristy je třeba dodat, že vzhledem ke skutečnosti, že veškeré současné klony hamondek včetně originálu od Suzuki nejsou elektromagnetické, vyjde vám to podstatně lépe, než si se sto a více kilovým originálem strhávat břicho a plotýnky. Nalejme si čistého vína, chlapci: „Na nahrávce poznáte houby." Je to stejné jako se hádat jestli na desce či CD hraje Stratouš či Les Paul.
Viscount pro výrobu tohoto stroje použil nejnovější A.S.T.M. technologie, což znamená Advanced Synchronous Tone Wheel Modelling. Je to nová metoda syntézy zvuku vyvinutá v laboratořích R&D firmy Viscount zaměřená na přesnou reprodukci zvuku klasických elektromagnetických varhan. Díky téhle metodě je každé jedno kolečko varhan utvořeno digitálně tak, aby reprodukovalo každou byť i nepatrnou nuanci do posledního detailu. Pro vytvoření charakteristických průvodních či přídavných zvuků nehudebního charakteru původního nástroje generovaných mechanickou konstrukcí byly použity speciální algoritmy. Nejde pouze o přeslechy jednotlivých tónů vznikajících postupným opotřebováním kontaktů při stisknutí jednotlivých kláves, ale i o hluk samotného motoru, otáčejícího hřídelí. Stejně tak se při konstrukci tohoto nástroje věnovala velká pozornost při vytváření algoritmů napodobujících "Overdrive" efekt. Nešlo o pouhé přebuzení a kompresi elektronky předzesilovače uvnitř varhan, ale také o typické zkreslení 40watového zesilovače, jenž byl zabudován v "Leslie" bedně.
Chvály bylo dost, pojďme se podívat na některé nedostatky.
- Nástroj není při transportu jak uchopit – naprosto postrádám jakékoliv uši nebo úchyty - leštěný povrch příšerně klouže v rukách. Vzhledem k dvouleté záruce s tím nelze nic dělat i když by to se zlatými českými ručičkami 100 % šlo. Je třeba si nechat udělat přepravní futrál s ušima.
¨ - Za použití jiných materiálů by se dala i váha shodit o cca 10 kg (viz americký Voce či švédský Clavia NordElectro) i když 38 kg už docela jde.
- Jak jsem se již zmiňoval je to Rotary efekt, který by mohl být o třídu lepší.
- Pekelná cena za dřevěný stojan. 18 000,- CZK !!! (To si radši vyrobím sám!)
Ale doporučuji výškově a podélně stavitelný stojan fy BESPECO BP100 s přídavným "poschodím" pro další kláves nebo BP100S (single). Je lehký, skládací a všechno unese a ještě k němu můžete dostat nástavec na noty a mikrofon.
Na závěr ještě dodám, že nástroj byl zkoušen na boxu Leslie Solid State 825 a kombu Fender Keyboard 200SFX.
