JBL je firma, která má ve výrobě reproduktorů obrovskou tradici - iniciály pana Jamese Bullougha Lansinga, doplněné o vykřičník nad písmenem J jsou ochrannou známkou, která ovládala trh v dobách, kdy se o italských podnicích, jako je BC Speakers nebo 18Sound nikomu ani nesnilo.
Aby bylo jasno: nejde jen o nějakých pár desítek let zpátky – předchůdce JBL, Lansing Manufacturing company, byla založena roku 1927! V roce 1934 začala vyrábět první reproduktory pro kina. V roce 1946 se proměnila v James B. Lansing Sound, o rok později začala vyrábět první 15" reproduktor s 4" kmitací cívkou, vinutou plochým vodičem. O rok později zakladatel firmy umírá ve věku pouhých 47 let...
Dokonce i k nám, za železnou oponu do socialistického Československa, doléhala pověst značky natolik důrazně, že "kopie JBL" měl každý druhý zvukař. Velmi populární byl například exponenciální box pro 15" reproduktor, nazývaný "čtyřdírovka" (podle čtyř bassreflexových otvorů po obvodu). V prostorách, kde bolševikovi záleželo na kvalitě ozvučení (třeba v tehdejším Pražském Paláci kultury, tzv. Lidojemu, jenž se dnes zove Kongresové centrum) mohl člověk narazit dokonce na originální JBL. Mnohé měniče této značky se nesmazatelně zapsaly do dějin zvukové techniky – např. bez nadsázky legendární "patnáctipalce" E-130 nebo 2226 značně předběhly konkurenci a také vydržely ve výrobním programu firmy dlouhá léta. Rovněž drivery a horny značky JBL byly v uplynulých dvou dekádách absolutní špičkou, například "dvoucouly" 2445 nebo 2450 (jeden z vůbec prvních reproduktorů s neodymiovým magnetem). Mimochodem, firma JBL byla první, kdo použil k výrobě membrány vysokotónového měniče titan – a to již v roce 1982.
Velké koncertní line–array systémy VerTec™ patří u významných světových rental-companies k často používaným a jsou jednoznačně akceptovány v převážné většině riderů. Pranic nezmůžou uštěpačné námitky konkurence (především francouzské – ano, tušíte správně, jedna z těch firem začíná L a ta druhá N), že technologie použitá v těchto boxech pro vytváření přímkového zdroje není z fyzikálního pohledu dokonalá – tyto boxy prostě hrají a používají se po celém světě...
Mimo soustav pro koncertní účely vyrábí firma JBL i produkty pro obrovský a náročný trh s ozvučovacími systémy pro kina – zde by se její postavení dalo jednoduše označit za monopolní: podle některých odhadů ovládá 85% tohoto trhu! V neposlední řadě je JBL také výrobcem vynikajících studiových monitorů, jak "dospělých", tak pro poslech v blízkém poli (vzpomeňme např. často neúspěšně napodobované Control 5), stejně jako reproboxů pro "domácí" poslech (dovolím si připomenout třeba pověstné "High-Endové" soustavy Ti-5000).
Rovněž snad vůbec první aktivní plastové soustavy na trhu, slavné modely JBL EON, zaznamenaly fenomenální obchodní úspěch a jistě vydělaly akcionářům firmy mnoho milionů dolarů. Jedná se o typický "levný" produkt - ve Spojených státech ovšem má tento pojem trochu jinou náplň než u nás, neboť kdo rozumí oboru a potřebuje skutečně profesionální zařízení, které jej bude živit, ten v Americe nemá důvod kupovat levné věci. Ty jsou na trhu pro jinou sortu zákazníků, nazvěme je eufemisticky "nepoučenými"... Přestože lze spekulovat o tom, nakolik se na úspěchu těchto soustav podílí marketingová masáž, relativní láce, nepřehlédnutelný design a zvuková kvalita, jejich rozšíření a obliba jsou zkrátka neoddiskutovatelným faktem.
Je zcela bez diskuse, že firma JBL není jen tak někdo - reproduktory a reprosoustavy vyrábět umí a proto jsem byl docela natěšený, když jsem se dozvěděl, že dostanu k otestování pár boxů typu MRX515.
První dojem
je bezesporu příznivý: reprobox trapézoidního tvaru o rozměrech 692 x 432 x 470 mm je díky použití obou měničů s neodymiovými magnety opravdu nečekaně lehký (19,5 kg). Povrchová úprava je provedena jemně strukturovaným černým lakem s obchodním názvem DuraFlex – název tohoto materiálu má zjevně své opodstatnění, neboť je opravdu o něco odolnější než laky, které používá konkurence. Ochranný grill z perforovaného ocelového plechu vyhlíží bytelně (nejen vyhlíží – je opravdu takový, jaký se zdá), je upevněn celkem 14 vruty a je vzorně odolný vůči rezonancím. Na zadní stěně boxu se nachází plastová miska s dvojicí paralelně zapojených konektorů typu speakon (zapojeny jsou kontakty +1/-1). Za zmínku jistě stojí dvojice dobře umístěných plastových transportních madel a "hnízdo" pro reprostojan, které je z houževnatého plastu a má DVA otvory (!), přičemž druhá "díra" umožňuje pozici boxu s náklonem 10° kupředu – můžeme tedy boxy zvednout co nejvýše a nechat je hrát poněkud dolů "do lidí". Pěkné a užitečné! S možností zavěšení boxů se bohužel nepočítá. Po některých smutných zážitcích s poškrábanými boxy z minulých testů jsem ocenil i to, že boxy mají klasické pryžové nožky a lze je tudíž stavět na zem, aniž by je člověk ihned odřel...
V pravém horním rohu čelního grillu je u nově vybalených soustav nalepen velký barevný samolepicí štítek ze základními údaji - cituji: continuous power 400 W, program power 800 W, peak power 1600 W. Osazení: 15" Differential Drive Woofer + 1.5" annular polymer diaphragm compression driver.
Podívat se, co se skrývá uvnitř
byl samozřejmě můj první počin, protože jsem od přírody zvědavý tvor. Co jsem uviděl, když jsem boxy rozebral? 15" reproduktor je extrémně lehký, má litý hliníkový koš a zajímavě umístěné vývody z kmitací cívky: téměř v ose zezadu uprostřed magnetu, těsně vedle sebe, takže je zapotřebí použít izolované konektory Faston. Zastavme se ještě u technologie Differential Drive: Je zde použito systému se dvěma magnetickými štěrbinami s opačnou polaritou magnetického pole, v nichž se pohybují dvě kmitací cívky za sebou, navinuté v opačném směru (samozřejmě na společném formeru). Výsledným efektem je nižší hmotnost, vyšší účinnost, velmi podstatně redukované magnetické vyzařování a v neposlední řadě lepší chlazení dvou oddělených cívek (teplo je odváděno do žebrovaných hliníkových chladičů, tvořících povrch celého magnetického systému.) Kromě toho se ještě sníží harmonické zkreslení a zlepší linearita systému. Na první pohled vidíme, že magnetický systém je sice o něco delší, ale má podstatně menší průměr, než je obvyklé. Tento reproduktor se mi líbil.
Co mne ovšem trochu překvapilo, byl vysokotónový driver, který se mi téměř vešel do dlaně: vždyť tady vidím napsáno jeden a půl coulu?!? Aha, jeden a půl palce je diaphragm, tedy membrána, a mé oko nelže, tohle je "pouhý" jednopalec, i když beru na vědomí, že je to "neodym".
V kombinaci s 15" wooferem dnes už většina špičkových boxů používá 1,5" nebo 2" drivery, takové boxy se ovšem pohybují v trochu jiné cenové kategorii. Firma JBL udává u řady výrobků údaj o průměru membrány, místo o průměru hrdla driveru, což je poněkud zavádějící. Teprve u dražších produktů jsou zpravidla inzerovány oba údaje.
Z údaje výrobce "annular polymer diaphragm" lze usuzovat, že se jedná o prstencovou membránu z plastu (potvrdil mi to i jeden z mála skutečných reproduktorových expertů v Čechách), nicméně driver jsem rozebraný neměl a na www stránkách jsem se přes intenzivní hledání také žádných dalších informací nedobral, takže jak jsem koupil, tak prodávám. Žádné "ořezávátko" ale driver asi nebude, jestliže jsou dva kusy identického typu použity i v Line-Array systémech VerTec VT4887... Vraťme se ale zpátky na zem, ke kompaktům MRX515.
Zvukovod neboli horna s udávanou vyzařovací charakteristikou 70 x70° je vylisována z houževnatého, pružného plastu a má zajímavý, zaoblený tvar. Na závěr před opětovným smontováním boxu jsem ještě prolustroval výhybku: Hm... bipolární elyty, tlumivka na železném jádře – to jsou věci, které by v boxech této kategorie už nemusely být, ale vzhledem k ceně a výkonu by vyšly fóliové kondenzátory a vzduchové cívky mnohonásobně dráž, což by mělo negativní vliv na cenu beden. Pokud uvážíme, že JBL používá kvalitní součástky, tak vliv na kvalitu zvuku nebude nijak zásadní.
Jak to tedy hrálo
První příležitostí bylo použití boxů jako pódiového odposlechu pro bubeníka. Boxy byly umístěny klasicky vertikálně na dvou transportních cases tak, aby byly hornou ve výši bubeníkovy hlavy. Další aplikace byla jako malý FOH systém pro jazzový soubor a třetí jako součást distribuovaného systému ozvučení pro reprodukovanou hudbu a mluvené slovo. Jako zesilovače nám posloužily QSC PL224A, RMX2450 a CROWN XTi2000. Pro porovnání byly k dispozici jednak EAW LA212, jednak bi-ampové boxy 15" + 1,5". LA 212 je mimořádně zdařilý box s více než o polovinu vyšší cenou, osazený 2" driverem, druhá porovnávaná "bedna" je osazena vynikajícími neodymiovými měniči a navíc aktivně dělená a dorovnávaná procesorem, jedná se tedy o konkurenci až poněkud "nekalou".
Konstatuji-li tedy, že nasazená laťka byla pro JBL MRX515 přece jen příliš vysoko, nikterak tím tyto boxy nechci shazovat, naopak – jen naše očekávání byla pod dojmem renomé značky trochu přehnaná a ukázalo se, že jsme od těchto boxů chtěli příliš mnoho.
Lze konstatovat, že JBL hrají tak, jak lze od boxů této kategorie očekávat. Co do subjektivní frekvenční vyrovnanosti jsme trochu postrádali určitou hutnost, jakoby mírný nedostatek středobasů, naopak ve vyšších středech se jednopalcový driver projevoval až příliš agilně a bylo třeba vyřezávat grafickým ekvalizérem. I po tomto zásahu se ale jevil zvuk v této kmitočtové oblasti (2 - 4 kHz) nepatrně chemický, "plastový". Znovu podotýkám, že se jedná o nuance, pozorovatelné při přímém srovnání se zvukem akustického nástroje nebo se zvukem podstatně dražšího vybavení! Určitě by bylo zajímavé srovnat tyto bedny s konkurencí ze stejné cenové hladiny a zaměření.
Pokud si tedy chcete udělat radost právě boxy JBL, uvědomte si pro jaký účel jsou reprosoustavy určeny (malá hudební tělesa, mobilní DJ’s, „nekonečné" :o) párty, rauty), s přihlédnutím k ceně a opravdu snadnému „stěhování", nebudete určitě zklamáni, spíše naopak. Jestliže máte větší zvukařské ambice, k dispozici dostatek finančních prostředků a vyžadujete nekompromisní kvalitu, pravděpodobně by stálo za to poohlédnout se ve vyšší kategorii, např. v řadě SRX700. Samou chválu jsem v zahraničních periodikách zaregistroval také na novinku – boxy VRX915M. Až zde je totiž to pravé místo pro JBL – na samé špici pelotonu.
