Elektrická kytara, kterou vám dnes představíme, je vskutku velmi zajímavým nástrojem, obdařeným určitými inovacemi, které by neměly uniknout pozornosti žádného novot chtivého kytaristy.
Nechoďme tedy dlouho okolo horké kaše a přibližme si první zvláštnost tohoto nástroje.
Snad každý kytarista touží po ideálním nástroji, jenž by splňoval jeho představy o zvuku, ale především také o ladění jednotlivých tónů, potažmo veškerých akordů v různých sledech. Poměrně velké množství kytar je tomuto ideálu více, či méně vzdáleno. A snad každý z nás zná velmi důvěrně problém, kdy je kytara naladěna, a například zahraný akord A zní naprosto perfektně, ovšem zahrajeme-li akord D máme pocit, že není vše úplně v pořádku. Tyto jevy mohou být samozřejmě nástroj od nástroje trochu odlišné, ale jako nástin tohoto problému berme tedy výše uvedený příklad. Pokud tedy chcete aby vaše kytara tyto nedostatky neměla, musíte sáhnout po nástroji při jehož výrobě byla použita poměrně nová technologie Buzz Feiten Tuning System. Tato technologie je založena na opětovném výzkumu rozmístění jednotlivých pražců a zejména však umístění nultého pražce a potažmo také kobylky. Díky tomuto systému má tak každý nástroj daleko lepší ladění a nabízí dokonalou a doslova ohromující intonaci. Tedy alespoň tak stojí psáno na reklamním letáčku přiloženém k této kytaře. Zajímavostí je také fakt, že velkými přívrženci tohoto systému jsou kytaristé zvučných jmen jako např. Edie Van Halen, Steve Vai, Joe Satriani, Andy Summers a jiní. Další specialitu, týkající se zejména zvukových možností tohoto nástroje, si necháme na později. Toliko asi na úvod, a pojďme si tedy tohoto Washburna trochu blíže prohlédnout.
Vzhled a konstrukce
Hned od prvního pohledu je zřejmé, že se výrobce nechal inspirovat poměrně standardním tvarem, vycházejícím z proporcí rodu Gibsonů. Tělo, a stejně tak i krk je vyroben z mahagonu, přičemž oba tyto díly jsou vzájemně spojeny lepením. Na vrchní ploše těla je naklížena javorová dýha s krásnou mapovitou kresbou. Horní hrana těla je z vrchu i ze spodu poměrně široce seříznuta, čímž je vytvořena velmi efektní linie. Obdobné seříznutí má i spodní roh ve vnitřní části výřezu. Hmatník je vyroben klasicky z palisandru. Jeho rádius je 14" a je v něm zasazeno 22 pražců. Hlava nástroje je taktéž typicky vykloněna. Jako ladící mechaniku zvolil výrobce velmi známou značku Grover o převodovém poměru 18:1, zaručující velmi jemný a přesný chod. Kobylka a struník jsou standardního provedení, jedná se o velmi populární Tune-o-matic. Veškeré kovové části včetně krytů snímačů jsou pozlacené. Celý nástroj včetně krku je nalakován tvrdým, pravděpodobně polyesterovým, tmavě modrým lakem. Tímto krokem bohužel trochu utrpěla výraznost vrchní krásné javorové kresby, ale na druhou stranu je tato povrchová úprava velmi zdařilá.
Nyní se již zmiňme o slibované další zvláštnosti tohoto nástroje. Kytara je osazena dvěma dvojitými snímači WB 630 s vysokým výstupním napětím, tří polohovým přepínačem , dvěma samostatnými potenciometry ovládajícími hlasitost zvoleného snímače (potud tedy výbava zcela běžná), ale také dvojící potenciometrů se záhadným nápisem VCC. A právě posledně jmenované je předmětem našeho dalšího zkoumání. VCC, nebo-li VOICE CONTOUR CONTROL. A co, že nám tato záležitost vlastně nabízí? Především je nutno říci, že vše pracuje tzv. pasivně, tedy bez použití jakéhokoli napájení, např. 9V baterii, pouze za pomocí speciálních potenciometrů. Každý tento potenciometr umožňuje plynulý přechod v charakteru zvuku dvojcívkového snímače v jednocívkový a naopak. Zároveň ovlivňuje i určité zabarvení, podobně jako klasická tónová clona. To jinými slovy znamená, že když potřebujete nadupaný zkreslený zvuk z dvojáku, nebo krásný čistý brilantní zvuk single coil snímače, máte ho mít. Stačí jen otočit potenciometr na správnou stranu, zvolit příslušný snímač a VCC již udělá své.
Herní a zvukové vlastnosti
Testovaná kytara má již z výroby perfektně nastavený dohmat a celkové seřízení je opravdu na té nejvyšší úrovní. Velice příjemný profil krku padne skvěle do ruky, tedy alespoň každému, komu sedí proporčně např. krk ala Gibson SG. Přiznám se, že jsem z počátku měl určitou nedůvěru k „nějakému" Buzz Feiten Tuning systému, protože co by se na mnohaletém tradičním způsobu rozmístění pražců a záležitostmi s tím úzce spjatými, vlastně dalo vylepšit. Pravdou však skutečně je, že výše zmíněný nový systém zjevně funguje. Veškeré akordy mi vskutku připadaly jakoby barevnější a při vzájemném střídání zněly opravdu rovnocenně intonačně vyvážené. Tímto samozřejmě nejde standardní technologie označit jako zastaralé, nebo snad nedostačující, to rozhodně ne. Vždyť je, a jistě i v budoucnu bude, neustále mnoho výborných nástrojů postavených na klasických postupech výroby. Za dobré ale můžeme považovat, že se určitými neduhy kytar stále ještě někdo zabývá, a snaží se přijít, na již tak rozsáhlý trh, s něčím novým.
Co se zvukových vlastností týče, byl jsem opět mile překvapen. Díky skvělým snímačům a již zmíněné VCC technologii, dokáže tento nástroj opravdu hodně. Podařilo se mi z kytary dostat krásný čistý zvuk velmi se podobající zvuku předního, potažmo zadního snímače Fender Stratocaster kytar. Navíc dokáže kytara uspokojit velmi plným tónem charakteristickým pro dvojité snímače. Při zkresleném zvuku se tento nástroj chová taktéž na výbornou, takže by se dalo hovořit o jakém si universálu. A ten přece neexistuje. Nebo již ano? Odpověď na tuto otázku si každý musí najít sám, a nejlépe když si na tuto kytaru zahraje a posoudí, zda-li právě tato není tou pravou vyvolenou.
Závěr
Elektrická kytara Washburn WI64DL je vskutku podařeným nástrojem, jenž v sobě spojuje tradiční kvalitní řemeslnou práci a nová současná vylepšení. Vyrábí se samozřejmě v různých barevných provedeních a dodávána je včetně pevného obalu. Cena testovaného modelu, dle mého soudu, není nikterak přemrštěná. Jako zajímavost ještě dodejme, že tato kytara získala ocenění Editors Pick Award prestižního časopisu Guitar Player.
