Zesilovač MAX500 z produkce firmy Phonic je druhým nejmenším modelem celé typové řady a jako takový má společně s nejmenší bratříčkem Max250 i určitá specifika. Především je svou konstrukcí a výkonem určen pro buzení odposlechových monitorů ve studiích popřípadě v malých zkušebnách. Výjimkou nebude ani použití na decentní klubové hraní, popřípadě jej lze využít i v domácím poslechovém studiu.
Hlavním rysem tohoto modelu je výška pouhé 1U, tedy 44 mm při obvyklé šířce 19" tedy 483 mm a absence ventilátoru. Naopak nepřehlédnutelné jsou na daný výkon vcelku odpovídající chladiče, které tvoří boky přístroje. Absence ventilátoru je nutná právě pro výše uváděné oblasti použití zesilovače, kde by hluk ventilátoru mohl působit velmi rušivě. Můj zájem se v prvé řadě soustředil na vnitřní provedení aparátu. Malá výška zařízení dávala tušit, že to uvnitř bude celkem „nadupané". Tento předpoklad se po sejmutí krytu stoprocentně nepotvrdil. Na rozdíl od jiných modelů zesilovačů tohoto, ale i dalších výrobců není elektronika přístroje na jedné desce plošných spojů jako integrální díl, ale je rozdělena na celkem čtyři menší moduly. Tyto moduly obsahují vlastní koncový stupeň (celkem dva kusy, po jednom na každém chladiči po stranách přístroje), na společné velké desce jsou všechny obvody vstupní, výstupní a napájecí, přisazené těsně k zadnímu panelu. No a na posledním modulu jsou regulátory hlasitosti a indikační led diody. Vlastní konstrukce i použité součásti jsou zcela pochopitelně podřízeny malé výšce zesilovače. Přesto mohu směle prohlásit, že nic není ošizené. Napájecí toroidní transformátor má odhadem výkon cca 250 W, což je hodnota odpovídající udávaným a také dosahovaným výstupním výkonům přístroje.
Rovněž kapacita zdrojových kondenzátorů, dimenzování koncových tranzistorů a velikost chladiče je odpovídající.
Co MAX500 nabízí?
Vše je u tohoto modelu podřízeno účelu ke kterému je určen. Zesilovač proto nenabízí žádné nadstandardní funkce, ale pouze solidní základ a to je zesilování hudebního signálu. Všechny vstupní, výstupní, indikační a ovládací prvky jsou přehledně popsány v přiloženém českém i anglickém manuálu.
Začnu popisem předního panelu. Je řešen velice jednoduše, který mimo síťového spínače obsahuje pouze oddělené regulátory hlasitosti (Gain) pro každý kanál zvlášť a dále pro každý kanál nezbytné indikační prvky: Protect, Clip a Signal. Popisovat funkce těchto indikátorů by bylo patrně zbytečné, takže přejdeme k zadnímu panelu. Ten obsahuje zdvojené symetrické vstupy pro oba kanály. Jsou použity třípinové XLR konektory a klasické jacky 6,3 mm. Výstupy jsou vyvedeny pouze na dvojici solidně dimenzovaných šroubovacích dvojsvorek. Dále panel obsahuje dvojici posuvných přepínačů. Jeden přepínač slouží k odpojení „kostření" přístroje při potížích s brumem a zemními smyčkami. Druhý přepínač slouží k přepnutí režimu a to buď stereo, nebo mono. Zde se funkce mono označuje jako Parallel. No a to je vlastně vše.
Zbývá už jen posoudit, jak se shodují údaje uváděné v textu návodu a jak zesilovač skutečně hraje. Návod uvádí, výstupní výkon každého kanálu 90 W na zátěž 8 ohmů, respektive 120 W při impedanci soustav 4 ohmy. Nižší zatěžovací impedance není povolena. Tyto výkony jsou dosahovány při zkreslení pod 0,1 % THD a na kmitočtu 1 kHz. Vstupní citlivost pro výstupní signál +4 dB na osmiohmové zátěži je 1,22 V. Odstup šumu větší než 103 dB v celém slyšitelném pásmu, tedy mezi 20 Hz a 20 kHz. Frekvenční rozsah je uváděn od 20 Hz do 50 kHz při poklesu na krajích pásma –3 dB. Přeslechy mezi kanály jsou uváděny 85 dB při 1 kHz. Výrobce v návodu uvádí i příkon přístroje, a to 210 VA, takže výše uváděný odhad výkonu transformátoru se vcelku potvrdil. Hmotnost přístroje 7,85 kg odpovídá klasické neošizené konstrukci zdroje i chlazení a není k ní třeba nic více dodávat.
Co jsme naměřili
Při měření jsme se zaměřili na výstupní výkon a dále, zda odpovídá frekvenční charakteristika udávaným hodnotám. Výstupní výkon při buzení obou kanálů těsně pod hranici limitace, jejíž indikace pracuje v přístroji velice přesně, byl 2 x 95 W na ohmické zátěži 8 ohm a 2 x 110 W na zátěži čtyři ohmy. Kmitočtová charakteristika byla rovná v celém slyšitelném pásmu s poklesem odpovídajícím udávané hodnotě na horním konci přenášeného rozsahu, tedy okolo 50 kHz. Pod 20 Hz jsme měření neprováděli. Otestovali jsme také činnost tepelné pojistky, která je u zesilovačů s konvenčním chlazením dosti důležitá. Při buzení kanálu zesilovače na plný výkon při zátěži čtyři ohmy jsme zakryli chladič a sledovali nárůst teploty. Při teplotě chladiče cca osmdesát stupně Celsia došlo k odpojení zátěže. Lze tedy konstatovat, že funkce odpovídá zažitému standartu. Zesilovač je mimo této ochrany pochopitelně vybaven všemi ostatními obvyklými typy, jako subsonický filtr na vstupu, stejnosměrná ochrana repro atd.
Poslechově se zesilovač choval velice příjemně a dynamicky, s celkem neutrálním přednesem s dostatkem basů i s dobře prokreslenými středy a výškami. Takže lze jeho použití plně doporučit ve všech shora popisovaných aplikacích jak vzhledem k naměřeným parametrům, tak i s ohledem na seriozní přístup výrobce k pravdivě uváděným technickým údajům, které přístroj vcelku bezpečně splňuje. Přeji všem potencionálním zájemcům příjemný poslech modelu MAX500.