Když se řekne RME, znamená to vyšší dívčí. Nemyslím tím, že by se jednalo o něco, čemu nikdo z vás nebude rozumět, ale o to, že dnes popíšu skutečný skvost mezi externími FireWire zvukovými kartami. Ano, ihned po rozbalení jsem s nedočkavostí běžel k PC tento klenot připojit. Do tohoto malého půlracku je totiž vtěsnáno tolik funkcí, že si s kartou bohatě vystačíte na sto let a připojíte k ní takřka cokoliv.
Kolik IO má
Její výbava je více než bohatá. Analogových vstupů má celkem 8, čtyři vpředu a čtyři vzadu. Výstupů má také 8, prvních šest je na zadním panelu a dva jsou ve sluchátkovém výstupu vpředu. Všechny vstupy a prvních 6 výstupů jsou symetrické, převodníky mají rozlišení 24 bitů a 96 kHz. To ale není vše. Karta je vybavena také digitálními IO (Input/Output) s nezávislými softwarovými IO. Optický ADAT přenáší 8 dalších IO a koaxiální SPDIF další 2 IO. Celkem tedy v ASIO nebo MME ovladači naleznete 18 vstupů a výstupů. Pro synchronizaci je vybavena Word Clock vstupem i výstupem a také 2 integrovanými MIDI interface. Pro MIDI je přibalen speciální kablík, na jedné straně s mini DIN konektorem do zvukovou a na druhé 4 klasické DIN.
Jak vypadá
Její velikost jsem prozradil hned v úvodu, půlrack o výšce 1U. Mechanické provedení je více než luxusní. Kovové šasí přístroje zaručuje jeho bytelnost za jakýchkoliv podmínek. Dali by se s tím zatloukat hřebíky. Čelní panel a jeho výbava je navíc chráněna postraními oušky, podobně jak jsou používané např. u výkonových zesilovačů. Ale nepředpokládám, že ji za ně budeme nosit nebo stavět, mají spíše designový účel.
Na čelním panelu jsou dva klasické XLR konektory kombinované s jacky (Neutrik). Vedle každého z nich jsou tři LED, žlutá indikující přítomnost fantomového napájení (48 V), zelená indikující přítomnost signálu na vstupu a červená výstražná indikující přebuzení vstupu (Clip). Oba tyto vstupy jsou označeny jako 1 a 2. Uprostřed panelu jsou ještě vstupy 3 a 4, určené buď pro připojení nástroje, např. elektrické baskytary, nebo pro připojení linkového signálu. Nad těmito dvěma jacky jsou také LED se stejnou funkcí jako předchozí, jen zde (logicky) není indikace fantomu. Pravá polovina čelního panelu je osazena malým LED displejem (svítí zeleně) 2x7 segmentů, pod kterým je otočný encoder pro ovládání vstupních úrovní. Zcela vpravo je 8 dalších LED (WordClock, SPDIF, ADAT, HOST a indikace aktivit obou MIDI IO), plus sluchátkový výstup.
Na zadním panelu je deset 6,3 mm jacků pro analogové IO, dva RCA konektory pro SPDIF, dva optické TOSLink pro ADAT, dva BNC pro Word Clock, mini DIN pro MIDI a dva FireWire konektory. Word Clock můžete zakončit integrovaným terminátorem 75 Ohm. Napájení je zajištěno buď dodávaným externím spínaným zdrojem, nebo přes FireWire sběrnici.
Instalace
Nečekejte že bude nějak náročná, ba právě naopak. Fireface 400 stačí jen připojit a po výzvě systému na ovladače jen otevřít složku na dodávaném CD. Neprobíhá tedy instalace žádným instalátorem. Na systémové liště operačního systému Windows se objeví ohnivá ikonka RME, pod níž se klasicky skrývá ovládací panel s veškerým nastavením interface. FireFace 400 je podporována také v platformě Mac OSX.
Ovládací panel a software DigiCheck
Ovládací panel je strukturován v základu do čtyř „karet". Budete-li mít FireFace zvukovek víc, pak je vždy o jednu kartu v ovládacím panelu více.
První karta tedy obsahuje nastavení každé hardwarové jednotky. Jednotlivá nastavení jsou v ovládacím panelu sekčně uspořádána. Prvním nastavením je velikost bufferu. Tu je možné nastavit v rozsahu od 48 samplů do 1024 samplů. Nastavení se projeví zejména na latenci zařízení. Záleží samozřejmě na zvolené vzorkovací frekvenci. Dalším nastavením je „Limit Bandwith", kterým můžeme omezovat šířku pásma přenosu na FireWire sběrnici. SPDIF interface může být jak na koaxiálním vedení, tak i na optickém, to se volí pomocí dalšího přepínače. I výstup můžeme volit na koaxiálním i optickém výstupu, navíc lze zvolit formát Professional (AES/EBU) a zapnout preemfázi. Budeme-li chtít přes SPDIF posílat také jiná data než digitální audio, při zaškrtnutém políčku „Non Audio" nám to Fireface umožní.
Další významnou sekcí je nastavení citlivostí vstupů 5-8. Přepínač nabízí „Lo Gain", +4 dBu a -10 dBV. Pro výstupy je nastavení obdobné, výstupy 1-6 mají přepínač „Hi Gain", +4 dBu a -10 dBV a to samé také pro sluchátkový výstup 7-8. Útlum nástrojových vstupů z čelního panelu se zapíná zaškrtávacími políčky Pad 3-4 a Instrument 3-4. Obdobná políčka slouží též pro fantomové napájení XLR vstupů.
Zbytek nastavovacích prvků se týká synchronizace. FireFace může být jako hlavní zdroj synchronizace vzorkovací frekvence, případně se umí automaticky přizpůsobit jinému přítomnému signálu, ve Word Clock či v digitálních vstupech. Všechny údaje o synchronizaci jsou zobrazeny v indikačních polích, jmenovitě frekvence, zdroj synchronizace s zachycením (Lock) z jednotlivých zdrojů.
Další karta v ovládacím panelu obsahuje čtyři fadery, pro každý vstup na čelním panelu jeden fader. Samozřejmostí je spárování pro případ, že do vstupů připojíte stereofonní signál. Zajímavostí je počáteční skok u faderů pro mikrofonní vstupy, o deset dB od nuly. Nelze tedy nastavit vstupní gain v rozmezí 1-9 dB. Celkový rozsah je do 65 dB. Pro instrumentální vstupy 3-4 je rozsah Gainu od 0 dB do +18 dB.
Poslední zajímavou kartou ovládacího panelu je karta DDS (Direct Digital Synthesizer). Jde o speciální interní zdroj synchronizace, řízený samozřejmě krystalem, ovšem neobvykle si zde můžete jemně doladit vzorkovací frekvence v rozsahu 0,1 – 4% od obvyklých vzorkovacích frekvencí. K nastavení slouží nejen násobky 1 – 4 x, ale dva fadery. První pro hrubou odchylku v jednotkách % a druhý pro jemnou odchylku v desetinách %. S kartou uživatel dostane také instalaci utility DigiCheck. Tato aplikace nabízí plné monitorování všech signálů na vstupech, playback a výstupech karty. Po spuštění aplikace si můžete otevřít soubor s konfigurací zobrazení, anebo si z nabídky zvolit vlastní zobrazení. A co vlastně zobrazuje? Když teď opomenu jestli signál ze vstupů nebo výstupů, tak zkrátka jakékoliv v „Options" zvolené kanály. Všech osm kanálů, nebo jen pár, vektorskop či spektrální analyzér. Musím podotknout, že dynamika zobrazení je velmi reálná, bez zpoždění či zasekávání sloupců.
FireFace mixer
Softwarový mixážní pult je nedílnou součástí zařízení s více vstupy a výstupy. Celý mixpult lze ovládat i přes MIDI. Nabízí standardní možnosti klasického mixážního pultu (Solo, Mute). Kromě toho si v něm můžete nastavit různé pohledy, na výběr jsou vstupy, playbacky a výstupy, záleží jen na vaší potřebě. Pro urychlení práce je možné ukládat presety s nastavením všech faderů. Nestandardní u zvukové karty je talkback a listenback kanál pro komunikaci s muzikantem. Pro tyto dva kanály je třeba nastavit hardwarové vstupy a výstupy. Je tedy vidět, že to výrobce s profesionalitou myslel opravdu vážně.
ASIO
V aplikaci používající ASIO ovladač naleznete ASIO Fireface. Ten nabízí 8 analogových IO, 2 SPDIF I/O a 8 ADAT I/O. Po otevření Settings se otevře okno již popsaného ovládacího panelu. Během testu byla karta stabilní a to jak při přenosu audiosignálu na všechny výstupy, tak i při přenosu MIDI na oba interface.
Na závěr
Tento hardware na mě působil jako skutečně profesionální řešení pro malá nahrávací studia. Dá se říci, že mu nechybí nic, co bychom mohli od profi zvukové karty očekávat. Zvuk má opravdu čistý a dynamický a její stabilita, a tedy i spolehlivost, je stoprocentní. Jediné, s čím si nejsem jist, je její velikost 1/2” racku. Ke kartě se nedodává žádný montážní kit pro samostatné uchycení, a tak nezbývá, než ji mít na stole, nebo si pořídit rack s poloviční šířkou.
