Chceme tu pohovořit o počinu dnes už nám všem dobře známé americké firmy Line6. Tento počin vyrůstá z tradiční představy aparátu spíše silnětonážního, neboť se jedná o 150 W hlavu založenou na řadě Spider II, dodávanou spolu s boxem, který je osazen čtyřmi dvanáctipalcovými reproduktory, jež se honosí logem osvědčeného zvuku, totiž nápisem Celestion; to celé nastavené opět na 150 W výkonu. Box s hlavou je dodáván spolu s nejjednodušším typem nožního přepínače firmy Line6, v katalogu vedeného pod položkou FBV2.
Hned během prvního seznamovacího rituálu nás napadne, jak dalece je 150 W hlava Spider II spřízněna se 75 W kombem Spider II 112. A tak hledáme a pátráme a prověřujeme, až zjistíme, že kromě výkonu vlastně rozdílu není. Stejné pořadí ovládacích prvků, stejná nabídka simulací, stejná kvalita efektů. A tak zde nebudeme nijak zvlášť znova podrobně rozebírat testovanou hlavu, ale zopakujeme si jen základní body charakterizující tuto řadu firmy Line6, s tím, že informace chtivé zájemce odkážeme na test komba Spider II, uveřejněném v MS číslo 4/2004.
A nyní tedy k onomu slibovanému opakování. K dispozici máme dvanáct modelů kytarových aparátů, utříděné do kruhové pozice kolem hlavního kontroleru v možnost červené nebo zelené pozice (ačkoliv u červené varianty modelu INSANE jsme opět poněkud na rozpacích kam tento „druh aparátu" zařadit). Díky této nabídce se lze pohybovat v zvukových mezích kytarového výrazu od jiskřivých šedesátých let až po současnou powermetalovou hradbu, vystavěnou z cihel hutných podladění. U vybraných modelů lze podle potřeby ještě dále upravovat intenzitu zkreslení či dokonce výsledný charakter zvuku – konkrétně např. model METAL, „zelená" varianta zvuku. Každý jednotlivý zvuk lze pochopitelně podle potřeby korekčně upravovat ekvalizačními potenciometry BASS, MID a TREBLE. Tyto reagují velmi citlivě a dostatečně tak rozšiřují vaše možnosti co do přizpůsobení zvoleného modelu vaší představě. Smart Control sekce nám dává na výběr mezi efekty modulačními (FLANGER, CHORUS, PHASER) a prostorovými (DELAY, TAPE ECHO a SWEEP ECHO), plus extra potenciometr pro REVERB, kterýžto efekt opět musím pochválit (stejně jako tomu bylo v případě Spider II 75 W) pro jeho charakter jako velmi kvalitní. „Tapovat" můžeme dle libosti již tradičním, ani ne velkým, ani ne malým tlačítkem TAP, což samozřejmě přináší své klady, ale i drobné nevýhody v oblasti velmi krátkých zpoždění. Pokud se na tomto ovládacím prvku náhodou zapomenete delší dobu, aktivujete příjemně spolupracující ladičku, jejíž indikace ladění pro tento okamžik převezme indikaci modelů zvuku kolem hlavního kontroleru. Otáčením potenciometru REVERB ve spojení se stisknutým TAP zapínáme nebo vypínáme šumovou bránu a obdobně můžeme pomocí TAP a potenciometru DRIVE "nakopnout" aparát tak, jak se to dělává u lampáčů pomocí krabičky s malým zkreslením a velkým zesílením.
Jak vidíme (čteme), hlava je co do funkčnosti rozdílná opravdu jen v rovině výkonu a pak tím prostým faktem, že se jedná o hlavu a nikoliv o kombo. Nu a protože hlava sama o sobě ještě nehraje, podívejme se nyní na čtyř dvanáctkový box.
Jedná se o uzavřený box tradičního tvaru se zalomením čelní části od poloviny své výšky směrem nahoru – tedy typické „Áčko". Celá „bedna" je potažena černou koženkou, logicky vyjma průzvučné tkaniny, která jednak kryje reproduktory a druhak poskytuje „základnu" na níž se vyjímá logo Line6. Rohy boxu jsou kryty ochrannými krytkami, zaručujícími bezpečnost nejen rohům boxu, ale i obsluze. Zapuštěné kvalitní úchyty na každém boku pak umožňují pohodlnou manipulaci s celým boxem, i když – co bychom si namlouvali – o pohodlí při přenosu takovéto „bedýnky" (téměř přesně 30 kg) řečí být nemůže (leda by jste patřili k fandům klubu S&M). Spodní část boxu skrývá čtyři úchyty pro kolečka, která však k testu nedojela (čehož pro samotnou váhu čtyř-dvanáctkového drobečka zhusta litujeme) a proto nemůžeme co do referencí sloužit. Z doslechu však víme, že tento způsob uchycení, kdy se kolečka "nenacvakávají" čepem do pozdra ve spodní straně boxu, ale „nasouvají se" na jakousi konzoli, je praktičtější, neboť ani po delší době nedochází k vymačkání otvoru a tím jejich vyviklání a vypadávání. Box naštěstí na rozdíl od proklamací na firemním webu není designován jen pro spiderovské hlavy, a tak je možné zvolit na připojení jak stereo režim, tak běžný mono provoz. Dvě zdířky a přepínač jsou zcela v intencích výrobků ostatních značek.
Jen zmínka o přepínači FBV2 – díky alespoň za něj, přepínání ve zvuku nahoru i dolů funguje bez prodlevy a ve zkušebně není více třeba, ale samozřejmě většině muzikantů spíše vyhoví přímý přístup ke všem 4 kanálů pomocí FBV4, navíc s možností tapování delaye. FBV ShortBoard nabízející daleko širší paletu možností mi vzhledem ke své ceně (vztaženo k ceně hlavy) nepřijde jako smysluplná varianta, jedině snad v případě, že nadále počítáte s upgradem vašeho parku na vyšší modely produktů Line6.
A jak to hraje celé?
Inu jako "entry level" Line6. Nesmíme zapomínat, že se jedná o digitální simulace, amp modeling, navíc svou cenou (a tedy i architekturou vnitřních obvodů) jednoznačně směřující mimo profesionální řady, a podle toho přistupovat k výslednému hodnocení. Prvotní dojem z aparátu jako celku je příznivý. Zapnete, natočíte vámi přibližně požadovaný zvuk, hrábnete do strun a hrajete. Žádné velké laborování, dostatek výkonu a příjemný tlak díky solidnímu boxu. Ten si navíc velmi slušně rozumí i s jinými aparáty. Jednoduchost nastavení efektů i samotná snadnost přizpůsobení jednotlivých modelů totiž v tomto případě stojí proti určité syntetičnosti zvuku a snad i jisté neochotě aparátu spolupracovat s muzikantem při vytváření tónu, resp. samotné hře. To je ten druhý po jistém čase přicházející pocit. Můžete se tak na straně kytaristy třeba stavět na hlavu a feelingem přímo „plýtvat", tento aparát vaši hru přijme, poctivě vyrovná, převede na jedničky a nuly a takto „upraveně" přepošle ve standardním znění z boxu ven. Každopádně máte na výběr relativně dost zvukových modelů, které vám tento stopadesátiwatový „drobek" pomůže svým výkonem spolehlivě dostat do publika. A tak vezmeme-li to kolem a kolem, už jen proto, že stopadesát watů není zase tak málo a protože za relativně příjemnou cenu dostanete do ruky možnost poměrně široké zvukové variability, plus kvalitní reverb a neméně kvalitní ladičku, svůj soud tak nad tímto Spiderem II HD vyneseme přece jen v duchu spíše příznivém. Tedy aparát sice neoplývající velkou dynamikou a respektem k individualitě hráče, ale podle našeho soudu bohatě naplňující potřeby mladých muzikantů plujících hardrockovými, hardcoreovými, metalovými či "njůčkovými" vodami amatérské muziky, a to jak v oblasti zvukového výraziva a řekněme i přemíry výkonu, tak jednoduchého ovládání, základních efektů i nepostradatelné ladičky a možností tvorby, včetně následného uložení vlastních představ o "tom pravém" zvuku. Prostě aparát který na počátku určitě nebudete muset po půl roce vyměnit a s nímž bych v začátcích své hudební cesty necesty olíznul všech deset.
