Přiznám se bez mučení, že ačkoliv mi prošlo rukama již opravdu požehnaně kytar, pak nástroje americké firmy Schecter mě jaksi míjely. Nicméně značku jako takovou znám a několik jejích kousků jsem již také v rukou méně či více známých kytaristů uzřel. Do svých vlastních rukou tedy vkládám i já nástroj nesoucí jméno Schecter. Tedy skoro, to je třeba hned v úvodu zdůraznit. Nejedná se totiž o stájového plnokrevníka, nýbrž o plod asijského chovu z cenově dostupné (low cost) série X-Port…
Mým úkolem na následujících řádcích pak bude seznámit čtenáře zejména s konstrukcí, hardwarem a celkovým zpracováním kytary jako takové. O své pocity z herních vlastností a zvuku se s vámi velmi rád podělí kolega Richard Roučka. Pojďme se tedy podívat na tohoto Schectera podrobněji!
Vzhled a konstrukce
Černá smršť, to je asi synonymum, které mě napadlo po vybalení kytary z krabice. Elegantní, strohá a dostatečně rocková…, i tak by se dala po letmém pohledu charakterizovat. Tvar těla asi více popisovat nebudu, tady je každému zcela určitě jasné odkud vítr vane. Prostě klasika je klasika. Korpus je vyroben z olšového přířezu v poctivé tloušťce. Obě jeho plochy jsou zcela ploché, přičemž všechny hrany ozdobily krémové plastové lemovky efektně opticky vystupující z vysoce lesklého černého finiše. Typickým prvkem věrným předloze tohoto nástroje je rovná ploška ve spodní části lubu, kde je umístěn input plate.
Javorový krk je s korpusem spojen za pomocí čtyř vrutů přes kovovou a taktéž černou destičku. Jeho profil bych řadil k typickým „D“ průřezům. Do palisandrového hmatníku zasadil výrobce 22 středně širokých pražců a 10 klasických kruhových orientačních značek. Užitá menzura odpovídá našim 648 milimetrům. Musím říci, že se zde jedná o slušnou a čistou práci. Tvar hlavy je myslím dostatečně patrný z obrázku a na mě osobně působí nenásilně a vkusně. Přední plocha hlavy je nalakována lakem lesklým, přičemž zadní strana krku je v provedení matném. Otvor pro seřizování výztuhy krku je umístěn na hlavě a je pohodlně přístupný bez jakékoli krycí destičky.
Hardware a elektrická výbava
Již výše jsem se zmiňoval o černé smršti, kterou bezpochyby dotváří i zcela černý hardware. O dobré naladění se stará 6 ks jednostranně orientovaných ladících mechanik tvaru á la Grover. Na protější straně je přišroubována tele-kobylka s výřezem pro HB snímač. Struny jsou protaženy skrz korpus za pomocí jak jinak než černých kovových pouzder. Přední snímač je upevněn v plastovém rámečku hned za koncem hmatníku. Nultý sedlový plastový pražec byl zaříznut do hmatníku. Elektronickou výbavu tvoři 2 kusy HB Super Rock snímačů s nápisy Schecter, potenciometr Volume, potenciometr Tone a klasický 3polohový přepínač typu LP. Přepínač je umístěn ve velmi příjemné a snadno dosažitelné poloze, nicméně Volume potenciometr již není zas tak úplně moc po ruce. Ale to je věc názoru a potřebě práce s hlasitostním poťákem. Knoflíky potenciometrů jsou kovové, zdrsněné a pochopitelně černé. Toliko k zevnějšku a pojďme tedy na samotnou „duši“. Richarde, Richarde vezmi si mě, zapoj si mě, zahraj na mě!
Zvuk a hra
Děkuji kolegovi za slovo a rovnou pojďme na tu „černou smršť“. Nástroj se jeví vyvážen, nikde nepřepadává, na těle sedí přirozeně a pohyb po hmatníku se zdá být také zcela bez problémů. Díky uchycení strun skrz tělo tuším, že kytara bude mít slušnou rezonanci. To si vzápětí potvrdím po zahrání několika akordů, kdy mi do břicha pumpuje pěkných pár šťouchanců. Přepínač snímačů v polohách drží, potenciometry také nikde nezadrhávají, ladění je po chvilce optimální, tj. drží.
Zapojuji elektriku do elektriky (samozřejmě kytaru propojím s aparátem) a přepnu na kobylkový snímač. Znovu se musím podívat, jak Schecter vypadá, neboť mám pocit, že slyším tlustý, lehce medovo-agresivní zvuk čili charakter regulérního Gibsona. Tento dojem se ještě umocňuje po zkoušení dalších kombinací snímačů. Speciálně přední/krkový snímač zní typicky „gibsoňácky“ – kulatý, plný sound, který jakoby vypadl z oka Garyho Moora. Tyto nuance jsou rozpoznatelné již na čistý kanál a ve zkresleném režimu ještě více vyniknou. Obzvlášť přední snímač opravdu táhne jako med a pokud lehce stáhneme tónovou clonu, výše zmíněný Gary Moore a jeho známý nekončící tón jde v pohodě zahrát a udržet. Na danou cenovou kategorii, celkem překvapivé….
Co předchozí dojem á la Gibson „kazí“, to jsou krk a hmatník, na kterém lze naprosto v pohodě předvádět běžecké disciplíny jako stupnice, sextoly, arpeggia, tappingy atd. Při bězích se ruka nikde nezadrhne a díky slušnému seřízení si ruka nemusí tolik zvykat. Po velmi krátkém čase hrajete jakoby jste byli s kytarou srostlí. Na rozdíl od kolegy nemám s vytvářením houslového tónu pomocí potenciometru volume žádný větší problém a naopak, díky zdrsněnému povrchu si hru více užívám. Samostatnou kapitolou je potom akordová hra, riffy. Hard rockový až metalový sound lze z nástroje vyždímat a snímače optimálně zvládají i high-gainové zkreslení. Při podladění, což se mnohdy ukáže jako berná mince, nástroj drží a riffy jsou konkrétní a mají potřebný tlak. Pokud nemáte silné snímače typu EMG, tak se při vyšších hlasitostech zpětné vazbě většinou moc neubráníte – to je i tento případ.
V podstatě se blížíme k závěru. Kytara de facto splňuje nejen základní požadavky pro hru bez hranic, i když asi více směřuje spíše k vyznavačům tvrdší muziky. Má však i něco navíc a po trošce úsilí i zvyku si myslím každý nalezne to, co potřebuje a hmm, navíc vypadá slušně cool… ;-)
Závěr
Z celkového pohledu si myslím, že tento X-Port Schecter může aspirovat na zajímavý post ve vašem kytarovém gearu a dle mého patří k tomu lepšímu, co lze v kategorii „deset a méně“ pro mladé začínající kytaristy pořídit. Firma samotná tento model uvedla na trh jako low cost (tedy žádný flagship) a myslím, že v některých momentech nástroj dokazuje přehnanou skromnost výrobce. Po jednom testu nejsem sice s to posoudit, zda Schecter dokáže v rámci své X-Port série udržet vyrovanou kvalitativní úroveň, ale mohu napsat, že v tomto případě se zadařilo.
