Parafráze na dvě stará známá přísloví - „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ a „Darovanému koni na zuby nekoukej“ mne napadla, když jsem v poště objevil předmět dnešního testování.
První z nich se mi v duchu změnilo na „Otestuješ 3x stejný mikrofon...“, to v okamžiku, kdy jsem zjistil, že součástí doručeného bezdrátového systému AKG WMS 4500 je mikrofonní hlava D-5, s níž jsem již měl tu čest v polovně roku 2007 při testu „drátové“ verze a do cesty mi opět přišla o další rok později, při recenzi „bezdrátu“ WMS 450. Druhé z pořekadel našich babiček metamorfovalo v „Zapůjčenému bezdrátu na kapsli nehleď...“, a to ve chvíli, kdy jsem si smutně posteskl, že namísto mNě notoricky známé „dé pětky“ bych raději řádně prověřil vlastnosti nejmladšího, a přesto již mnoha mýty opředeného člena rodiny AKG, který nese označení D-7. Zavzpomínaje na svou babičku a její podnětná životní moudra, napadlo mě do třetice ještě jedno, tentokrát optimistické přísloví, jež ani není nutno nikterak parafrázovat – „Všechno zlé je pro něco dobré...“. Ve světě časopisových recenzí to znamená, že si buď ušetřím práci a polovinu článku „sfouknu“ za pomoci známého triku digitální doby, který se zove „Ctrl+C / Ctrl+V“, anebo naopak najdu prostor ke srovnání všech tří provedení.
Obecně se dá říci, že při testování většiny zvukových systémů se recenzent soustředí především na dvě položky – zvuk a ovládání (uživatelský komfort). Přičemž jsem empiricky dospěl k poznání, že u levnějších zařízení méně známých výrobců významnější část článku zabírá pojednání o zvuku, zatímco u dražších produktů renomovaných značek je větší váha kladena na stranu uživatelského komfortu a logiky ovládání, jelikož o zvuku nebývá potřeba diskutovat – je většinou bezchybný. U „Wireless“ produktů výše uvedené platí dvojnásob. Proč se o tom zmiňuji? Protože systém WMS4500, pro naše účely zastoupený handheld mikrofonem HT4500, bodypackovým vysílačem PT4500 a přijímačem SR4500, patří mezi dražší produkty velmi renomovaného výrobce. Dávám tudíž čtenářstvu na srozuměnou, že o zvuku dnes příliš diskutovat nebudeme a podíváme se spíše na technické vymoženosti, jež tento profi bezdrát nabízí.
Přijímač SR 4500 (14 990,- Kč)
V černé kovové krabici obvyklého „půlrackového“ formátu je ukryt diverzitní přijímač, tradičně u AKG označovaný písmeny „SR“. Součástí dodávky je i patřičný rackový hardware, z čehož by si někteří jiní (sice na tomto místě nejmenovaní, avšak taktéž renomovaní) výrobci mohli vzít příklad.
Zadní panel hostí jinde nevídanou porci konektorů. Jednak jsou zde dvě BNC spojky pro mírně flexibilní, avšak v kloubu bohužel zcela nepohyblivé půlvlnové antény. Vedle nich má své místo konektor externího napáječe, jištěný převlečnou maticí, což podobně jako u dříve testovaného WMS 450 chválím. Dalším na řadě je symetrický XLR výstup doplněný o posuvný přepínač úrovně (+6/0/-30 dB). S jeho pomocí se výstupní signál přizpůsobí většině myslitelných zařízení, k nimž může být připojen (linkový/nástrojový/mikrofonní vstup).
Následuje nesymetrický konektor TS (Jack 6,3 mm), jehož úroveň naopak nelze přizpůsobit vůbec nijak, což se mi nezamlouvalo již u WMS 450 a ani zde z toho nejsem příliš nadšený. Na druhou stranu má tento konektor pravděpodobně ambice pouze na spojení s kytarovým zesilovačem a v takovém případě by žádné velké problémy vznikat nemusely.
Poslední dva konektory jsou nejméně obvyklé. Předně je zde tzv. Phoenix konektor na výstupu zvaném Logic Out, který by měl sloužit pro komunikaci s automatickým mixem AKG AS8TC. Toto zařízení je mi však zcela neznámé, důvodem bude zřejmě jeho nekompatibilita s přísnou bruselskou normou RoHS. Je skvělé, že před strašlivým ekologickým vlivem smrtelně nebezpečných přístrojů, které neplní ekonormy Velkého Bratra EU, jsme my šťastní evropští zvukaři uchráněni. Pokud má, i přes uvedené varování, někdo zájem o jmenovanou vymoženost, nezbývá mu, než zkušenosti vyhledat u zámořského kolegy, který si ještě může dovolit onen nebezpečný luxus nadměrného množství mědi a olova ve svých elektronických hračkách.
Poslední datový konektor dovoluje „spojit“ větší množství přijímačů, eventuelně i jiných zařízení, a vše společně centrálně řídit prostřednictvím komunikační sítě HiQnet a programu System Architect. Tato komunikace není omezena pouze na produkty AKG, ale může probíhat mezi všemi patřičně vybavenými přístroji výrobců sdružených v koncernu Harman Pro (např. Lexicon, Crown, JBL, dbx atd.).
Zajímavějším z obou funkčních panelů je pochopitelně ten přední. Najdeme na něm obvyklý vypínač On/Off, oku lahodící barevný displej, který dokáže zobrazovat následující informace: úroveň audio signálu + clip, předpokládanou životnost baterií ve vysílači (v krocích po 0,5 hod.), úroveň gainu nastaveného na vysílači, zvolenou frekvenci nebo kanál a jméno přístroje (editovatelné uživatelem). Poslední políčko displeje patří indikátoru úrovně VF signálu a „Mute“ na vysílači. Displej pochopitelně slouží i při editaci jednotlivých parametrů a dokáže také zobrazit výsledky rozličných měření, k čemuž se ještě dostaneme.
Posledním prvkem čelního panelu je ovládací Jog Dial s prostými funkcemi „posuň vlevo/vpravo – stiskem potvrď“. Je lemován prosvětleným prstencem, který za ideálního stavu ozařuje své okolí jasnou zelenou, ta v okamžiku hrozícího problému (jakéhokoli) přejde ve výstražnou červenou. Varování bývá pochopitelně doplněno i upřesňující textovou informací na displeji.
Jelikož WMS 4500 není jen tak ledajakým bezdrátem, ale představuje pomyslnou špičku mezi analogovými přístroji AKG, disponuje samozřejmě i adekvátně nadupanými funkcemi. První z nich je automatické vyhledání volné frekvence, na níž se přijímač sám naladí. Na tom by nebylo nic až tak světoborného, tohle dnes samozřejmě umí i kdejaký bezdrátový „Číňan“. AKG jde ale o kousek dál a umožňuje uživateli též zadat celkový počet používaných „wireless“ přístrojů a vyhledat pro ně celé volné frekvenční pásmo.
Pro zvědavce, radiotechnické nadšence a věčné šťouraly je zde další nástavba této funkce – Enviromental Scan. Po jejím spuštění SR 4500 prohledá celý dostupný éter a na displeji zobrazí obsazená pásma (např. 650,200> <651,170) včetně úrovně VF signálu, kterým je dané pásmo zarušené. V případě, že se nacházíte ve vysokofrekvenčně hodně nepřátelském prostředí, můžete při testování cíleně „snižovat laťku“ = zvolit ještě přijatelnou úroveň rušení, přes níž na stejnou frekvenci naladíte vlastní systém. V podstatě to znamená, že když za daných okolností nemůžete zvolit „nejlepší možnost“, vyberete alespoň tu „nejméně špatnou“. Nevíte, proč se mi po napsání této věty z ničeho nic vybavily volby do naší Poslanecké sněmovny?
Další podobnou utilitkou je tzv. Rehearsal, použitý i u levnějšího sourozence WMS450. Slouží k identifikaci „Dead Spotů“ v prostoru. Lidově řečeno se jedná o místa, kam zpěvák či řečník „nemá lézt, aby mu náhodou nevypadl signál“. Při měření se zaznamenává čas, při němž k výpadku došlo, a také maximální dosažená úroveň audio signálu. Je pravdou, že si v reálu nedovedu moc představit, jak bych přesně určil, kde se mikrofon nacházel např. 254 sekund po začátku měření, ale na druhou stranu, pokud si namalujete plánek prostoru, nasadíte vyrovnaný krok a vezmete si k tomu stopky, tak by to fungovat mohlo. Já si s touto funkcí vyhrál důkladně při testování doma, anžto na kšeftě pochopitelně na takové vylomeniny nebývá čas. A zjistil jsem, že série WMS 4500 má silný vysílač i citlivý přijímač, poněvadž ani uzavření „handky“ do plechového hrnce a jeho následné umístění do ledničky (taktéž plechové) vzdálené přes tři místnosti panelového domu nedokázalo vyvolat dropout. Mohl jsem se tedy pokochat alespoň statisticky veledůležitou informací o tom, kolik procent času protékal signál přes tu nebo onu anténu diverzitního příjmu a jaké průměrné úrovně VF i NF signálu na té které z nich bylo dosaženo.
S výše uvedeným souvisí také Squelch, tedy vysokofrekvenční Gate. Je uživatelsky plně nastavitelný tak, aby jeho hodnota odpovídala případné úrovni „zarušení“ prostoru. Hlavní výhodou však je možnost (nikoliv nutnost) synchronizace jeho průběhu pilotním tónem. To dovoluje přijímači přesně odlišit užitečný signál pocházející z vlastního vysílače od jiných extrémně silných rušivých signálů na stejné frekvenci. Prakticky to znamená, že i v případě, kdy rušení z jiného zdroje výrazně překoná svou úrovní výkon vysílače, bude zvuk na výstupu „zamutován“, což by se u Squelche pracujícího na standardním principu měření vstupní VF úrovně nestalo. V této cenové kategorii se však aplikace pilotního tónu již dala očekávat a spíš bych se divil, pokud bych zde tuto vymoženost nenašel. Přijímač po chvíli nečinnosti obsluhy upadá automaticky do režimu „Lock“, což je pozititivní. I v této situaci lze zkontrolovat všechny základní informace zobrazované na displeji.
Vysílač HT4500 (12 990,- Kč)
Plastová „handka“ běžného tvaru i rozměrů má charakteristickou „palcátovou bambuli“, typickou pro nové mikrofony AKG. Dva 1,5 V napájecí AA články se standardně skrývají pod šroubovacím „kelímkem“ ve spodní části. Výrobce udává výdrž baterií až 15 hodin. Mně zcela nové „Energizery“ vydržely fungovat určitě ještě o několik významných hodin déle, avšak většinu toho času byl vysílač pouze zapnutý, aniž by se na něj zpívalo. Tudíž moje výsledky berte jen velmi orientačně. Nerad bych, aby mi následně někdo posílal výhružné dopisy.
Spodní část těla skrývá vypínač On/Off, který reaguje až na velmi dlouhý stisk, takže si ani roztržitý moderátor mikrofon jen tak nevypne. Vedle něj najdeme přepínač funkce „Mute“, náležitě „utopený“ natolik, abyste jej mohli přepnout skutečně jen pokud vážně chcete.
Nad oběma jmenovanými ovládacími prvky sídlí kontakty pro stolní nabíječku CU4000 a ještě o něco dále je Jog Dial editace parametrů, fungující podobně jako na přijímači (posuň vlevo/vpravo, stiskem potvrď). Nastavené údaje se zobrazují na displeji umístěném v obvyklé pozici na boku tubusu. Zkontrolovat zde můžeme předpokládanou životnost baterie, nastavenou frekvenci, případně skupinu frekvencí a kanál i úroveň Gainu na předzesilovači. Všechny uvedené funkce je možné samozřejmě libovolně editovat.
Specialitou je Gain, ten lze buď v rozsahu 1 – 20 dB nastavit ručně, rozumnější volbou je však automatický test. Při něm zpěvák nabere vzduch do plic a z úcty k výrobci mocně zajódluje (AKG je rakouská firma). Automatika pak nastaví Gain tak, aby ani při maximální úrovni pěveckého výkonu nebyl předzesilovač či vysílač přebuzený. Jak všichni víme, během samotného vystoupení pak vokalista stejně začne šeptat, vymlouvaje se na rozličné druhy respiračních chorob, takže veškerá nastavení učiněná při zkoušce přijdou vniveč. Paramtery (vč. nastavení frekvence) je možné editovat ve dvou módech: Active – VF vysílač je v provozu, nebo Silent – VF vysílač nepracuje. Při nastavování většího počtu systémů se takto předejde komplikacím se vzájemným průnikem nosných frekvencí během ladění.
Zvuk
Přestože jsem zvuk příliš komentovat nemínil, alespoň maličkou poznámku si neodpustím. U bezdrátového systému má zvuk vždy dvě položky – barvu samotné mikrofonní kapsle, a to co s ní posléze udělá průchod éterem. Charakter superkardioidní vložky D-5 s bohatě prokreslenými a citlivými výškami i měkkými basy je myslím již poměrně „profláknutý“, stejně jako nepatrně vyšší citlivost tohoto modelu na manipulační hluk. To vše zůstává zachováno i u mikrofonní hlavy systému WMS 4500. Nevím však, zda výrobce na vložce dále pracoval, nebo zda je příčinou bezdrátová elektronika, avšak celkově se mi mikrofon jeví ještě „měkčí“, kompaktnější a jemněji zkomprimovaný, než jeho „drátová“ verze i levnější systém WMS 450. Jako by pozitivní vlastnosti kapsle více vypluly na povrch a dělaly zvuk na jedné straně plnější a na druhé straně zase vzdušnějí. Ovšem při testování v praxi jsem se setkal se zpěvačkou, která mikrofon považovala za příliš „usykaný“ a nutila mne sahat do korekcí způsobem, který bych se dobrovolně bál i vyzkoušet. Prozradila, že je zvyklá na SM-58, což její postoj poněkud vysvětlilo. Je logické, že majitel tohoto typu, jehož zvuk bývá eufemisticky nazýván „krémovým“, může jakoukoli citlivější reakci mikrofonu ve vyšších frekvencích, na níž není zvyklý, považovat za „sykavku“. Zajímavé je, že pokaždé, když píšu recenzi na vokální mikrofon, zapřísahám se předem, že už přestanu do „legendárního nejlepšího mikrofonu na světě“ tepat a vždy mě nějaká příhoda donutí ono předsevzetí nedodržet. „Pane docente Chocholoušku, mám problém, nevěřím v dokonalost SM-58...“
Vysílač PT4500 (12 990,- Kč)
Opaskový vysílač (bodypack) PT4500 představuje z technického hlediska pouhou reinkarnaci handheld mikrofonu HT4500. Jeho ovládání je až na pár detailů totožné, nabízí také stejné funkce a možnosti – napájení dvěma AA 1,5 V články, možnost jejich dobíjení z CU4000, indikaci údajů na displeji, funkci Auto-Gain, ovládání Jog-Dial, Silent/Active editaci parametrů atd… A co těch pár odlišných detailů? První věc, kterou pozorovatel zaznamená, je robustní celkovová (hliníková) konstrukce, jejíž rozměry (70 x 90 x 25 mm) jsou o pár milimetrů větší, než je obvyklé u konkurence. Taktéž pružná anténka se svými více než 10 cm patří k těm delším – otravně lechtajícím na zádech. Zadní strana je lehce prohnutá směrem dovnitř, což společně s pevnou a mohutně dimenzovanou sponou zaručuje přístroji stabilní uchycení na těle (opasku) uživatele. Pokud je však vysílač ukotven na kytarovém popruhu, může se jevit toto řešení spíše negativně (přístroj po některých řemenech klouže). U AKG tedy počítají zřejmě s využitím přístroje hlavně společně s miniaturními mikrofony série Micro-Mic pro zpěváky, hráče na žesťové nástroje, moderátory apod. K připojení těchto mikrofonů (a také kytarového kabelu MKG-L) je určen konektor Mini-XLR (3-pin) na horní straně krabičky. Konektorem též proudí Phantomové napájení o napětí 6V, jež dává život elektretovým kapslím mikrofonů. Zvláštností, kterou pokud je mi známo jiní výrobci nenabízejí, je dálkové ovládání funkce Mute prostřednictvím spínače RMS4000 (musí se dokoupit zvlášť). Připojuje se konektorem TRS 2,5 mm na boku krabičky a poslouží v případě, kdy musí být vysílač šikovně a nepřístupně ukryt např. pod oděvem. Ovladač se pak protáhne třeba do kapsy saka a moderátor může dálkově mutovat a odmutovávat, co hrdlo ráčí.
Závěrem
Možná po přečtení předchozích řádků oslavujících množství geniálních „vychytávek“ stále očekáváte něco, co mělo určitě přijít a zatím nepřišlo... Ano, je to tak, systém WMS 4500 NEMÁ!!! žádnou synchronizaci přijímače s vysílačem a všechny parametry se u něj nastavují pěkně postaru ručně. To může v dnešní době, kdy jsou touto funkcí vybaveny modely o generaci starší, sídlící o několik cenových tříd níže, u Top modelu předního světového výrobce působit velmi kuriózně. Avšak ještě než se ozve odsuzující zvolání „Na hranici s ním!!!“, nechte mě ocitovat pár slov z předchozího testu WMS 450, který tuto synchronizační funkci má. Zde jsou: „...musíte projít martyriem infračerveného přenosu mezi přijímačem a vysílačem...“.
Popravdě, mám sice rád vymoženosti moderní doby, ale pouze v případě, kdy bezchybně fungují a jsou spolehlivé. Považuji se především za praktika a ohromovat našlapanými funkcemi kamarády v hospodě či uřehtané puberťačky na venkovské tancovačce už nějak nepotřebuji. A proto jsem byl z nového (starého) ovládání WMS 4500 naprosto nadšen. Místo rozmazleného IR přenosu totiž technici AKG zapracovali na logice ovládání, takže práce s Jog Dial na vysílači i přijímači je natolik jednoduchá a logická, že návod jsem potřeboval ne na to, abych zjistil, jak se co ovládá, ale pouze na to, abych si ověřil, zda jsem něco náhodou nepřehlédl. Věřte, že nepřehlédl a mohu prohlásit, že ten, komu zvuková technika není úplně cizí, může s tímto systémem pracovat ihned zcela intuitivně. Mám za to, že s takto chytře koncipovaným ovládáním lze nastavit přijímač s vysílačem ručně mnohem dříve, než u WMS 450 vůbec objevíte synchronizační tlačítko. Avšak neznaje předchozí model, asi by rezultát na toto téma vyzněl zcela jinak.
Z textu uvedeného výše se může také zdát, že si z promyšlených testovacích režimů dělám trochu legraci, ale není tomu tak. Systém jsem naštěstí používal zpravidla v architektonicky slušných prostorách a v kombinaci maximálně se dvěma dalšími VF zařízeními, tedy v situaci, kdy ani s podstatně levnějšími a hůře vybavenými přístroji nebývají problémy. Proto jsem žádnou z „chytrých“ funkcí v praxi nebyl nucen využít. Věřím však, že v náročných aplikacích, pro něž je WMS 4500 svou cenou i koncepcí předurčen, mohou právě tyto funkce být oním pomyslným smítkem na vahách, které oddělí zrno od plev – přístroje, které budou fungovat od těch, jež selžou - profesionální výbavu od dětských hraček. To je hlavní předností testovaného systému – můžete věřit, že svého majitele nenechá jen tak ve štychu. A jaká jsou negativa? Nevešel se mi do kufříku, kam se mi všechny ostatní bezdráty předtím vždy vešly... S heslem „Nedržte mikrofon za kouli“ se loučím. Howgh!
