Lze vidět, a je to určitě ke prospěchu věci, že americká firma Line6 neusíná po všech svých komerčních úspěších se svou technologií na vavřínech, ale neustále se snaží své digitální mutanty vylepšovat. Dalším přírůstkem do jejich sortimentu je tentokráte nová verze kytarového aparátu Flextone, která za sebou nese již číslo III.
Teď je mi upřímně líto některých mých kolegů, kteří trpí oním nepříjemným syndromem, že nová verze má zase o několik funkcí či v tomto případě simulací více, než ta jejich stará, a že novou verzi musí mít, jinak nemůžou vlastně vůbec žít, natož pak hrát. A tak se okamžitě snaží svého staříčka prodat, aby mohli koupit co nejrychleji novou. A teď třeba za rok vyjde další verze, a to celé nanovo. Flextone III však nabízí oproti dvojce přece jen tolik vylepšení, že určitě stojí za to, se na něj alespoň podívat.
Obecně
Pro ty z vás, kteří netuší, Flextone III je tzv. celodigitalní kytarové kombo, které, velmi zjednodušeně řečeno, simuluje pomocí technologie nul a jedniček, zvuk lampových aparátů, reprobeden a efektů. K otestovaní jsem dostal aparát s výkonem 60 W a o rozměrech 61 x 18" x 11" váze něco kolem 20 kg, takže tedy pořádný macík. Ovšem při srovnání s například celolampovou booginou o stejném výkonu je Flextone lehoučký jako pírko. Zesilovač je připojen k jednomu dvanáctipalcovému, firmou Line6 signovanému reproduktoru Celestion G-12P-80, bohužel bez možnosti připojení dalšího boxu. Kombo je dále vybaveno stereo sériovou efektovou smyčkou, MIDI (out, in), výstupem na sluchátka (jack 6,3 mm) a ethernetovým konektorem RJ-45 pro připojení nožního přepínače. Ten však není v základní nabídce, což je myslím trochu na škodu, protože aspoň bez malého čtyřkanálového přepínače tento aparát příliš nevyužijete. Všechny ovládací prvky, včetně jednoho vstupu pro kytaru, pak najdete na horní straně komba. Co se mi hodně na první pohled líbilo byl vlastní, můžeme říci, retro design aparátu, který působí opravdu velmi vkusně a do jisté míry univerzálně. Zde se designéři nejspíše drželi hodně zpátky a moderní technologii umístili do krabice, která opravdu vintage lampový aparát evokuje, aniž by se pouštěli do moderních futuristických designů. No mají to ti amíci, co se týče marketingu, opravdu skvěle vymyšlené. Vím, že je to opravdu maličkost, ale docela mě potěšilo, že konstruktéři škatule mysleli i na to, že si kytarista musí tu a tam své kombo tahat třeba i několik pater sám a umístili na kombo opravdu bytelné kožené ucho, které se skvěle drží. Mimochodem, přesně toto ucho jsem viděl pouze například jen na Riverách nebo dražších modelech firmy Crate. Pokud by vám přece jen tato šedesátka přišla málo, nabízí Line6 ještě verzi Flextone III plus, který disponuje 100 W a tentokráte stereo zesilovačem, jedním 12" reprákem, ale s možností připojení dalšího a navíc je vybaven XLR výstupy pro přímé připojení do pultu. Takže nemusíte aparát například při nahrávání snímat mikrofonem. U tohoto typu aparátu velmi užitečná funkce. Dalším modelem je tuším Flextone XL, který je navíc obdarován dvěma 12" repráky. Jinak vše stejné jako u Flextone Plus.
Uvnitř…
Co se týče výběru nasimulovaných typů zesilovačů napěchovali v Line6 do Flextonu opravdu co se do něj vešlo, a to téměř tím nejlepším, co kdy bylo v oblasti kytarových aparatur vyrobeno. Z celkem 32 modelů, povětšinou spíše vintage zesilovačů a 16 modelů reprobeden, vybírám jen tak namátkou například legendární jazzový aparát Roland JC-120 či Fender 1963 Vibroverb 6G16, Fender Twin, Matchles Chieftain, Vox AC-15, Marshall Plexi, Mesa boogie Rectifier, Soldano SLO-100 nebo dokonce jeden z nejluxusnějších aparátů jako je Bogner Extacy atd. atd. Chybět nemohou ani modely které navrhli sami v Line6 a najdete jich zde hned několik. (Line6 Chemical X, Line6 Insane a další). Pokud byste měli zájem o podrobný seznam všech modelů aparátů a reproboxů, podívejte se na stránky Line6 (www line6.com), kde vše potřebné najdete. Docela sympaticky je udělán i manuál ke kombu, kde najdete ke všem typům modelů stručný popis, například čím je model význačný, kdy byl vyroben atd...
A aby bylo kombo opravdu zcela univerzální (a zde slovo univerzální platí opravdu doslova) obsahuje navíc tento aparát celou řadu snad všech nejpoužívanějších a nejslavnějších efektů . Chybět nemůže samozřejmě Noise Gate, kompresor, až 16 druhů reverbů a celou řadu modulačních efektů (jen namátkou - simulaci slavného phaseru MXR Phase 90 či výborného chorusu t.c. electronic SCF nebo dokonce Leslie 145 a Flangeru A/DA atd.). Dále zde najdeme pochopitelně řadu analogových či digitálních delayů (např. Electro-Harmonic Deluxe Memory Man, Roland Re-101 Space echo, či několik originálních delayů od Line6, které jdou najít například na pedálovém efektu DL4.
Ovládání a editace
Celkově můžu říci, že veškeré ovládání aparátu je navrženo velice citlivě, tak aby si člověk, který si chce zahrát, nemusel dlouhé večery strávit nad studiem manuálu - chvályhodné. Téměř všechny funkce komba lze ovládat celkem jedenácti klasickými otočnými ovladači a několika obdélníkovými tlačítky, které jsou rozděleny do jednotlivých logických sekcí. Prvním knobem navolíte jednoduše typ aparátu a přiřadíte reprobednu. Dalších šest pak slouží k nastavení korekcí, v podstatě stejně tak, jak jsme zvyklí například u lampových zesilovačů (Drive, basy středy, výšky, presence, volume a reverb). Všechny tyto parametry se navíc samozřejmě chovají tak jako na originálních aparátech, takže při změně simulace reagují vždy trochu jinak. Další sekcí aktivujete efekty. Stačí například aktivovat sekci modulací malým tlačítkem, vybrat potřebný efekt (u nápisu se rozsvítí dioda) a pak jen pomocí dalšího knobu namíchat poměr efektu a přímého signálu ve výsledném zvuku. Trochu na škodu je, že nastavení kupříkladu barvy, vlnění, nebo jiných parametrů všech efektů bohužel nelze dělat na kombu, ale musíte jej připojit k počítači a stáhnout potřebný soft (zdarma) a pomocí MIDI si efekty nastavit. Toto mi trochu vadilo, protože to znemožňuje nastavit si zvuky třeba přímo na koncertě (jó, zlaté krabičky :-). Jediné, co jde tedy na kombu navolit je výběr efektu, množství efektu ve zvuku a u zpoždění tempo. To samé platí i pro reverb. Co se týče presetů, umožňuje Flextone III nastavit celkem základní 4 přednastavení. Přepínat je můžete (pokud ovšem nemáte pedál) pomocí čtyř opět tlačítkových ovladačů A, B, C, D. Další věc, která mi trochu vadila je, že při přepnutí presetu např. z A na B se změní samozřejmě korekce a vy to pochopitelně (ovladače nemají motorky) na příslušných ovladačích nemůže vidět. Možná, že by kombu prospěl aspoň malý display, a tím by se problém jak s efekty, tak s korekcemi asi vyřešil. Nebo možná svítící diody kolem ovladačů, které by znázorňovaly, v jaké poloze se knob právě nachází, ale třeba se dá nato zvyknout i bez toho všeho. Jinak si budete muset vše hodně dobře přednastavit doma.
Zvuk
Popsat zvukové vlastnosti všech nasimulovaných modelů tohoto komba je co do kapacity tohoto testu zcela nemožné a myslím i zbytečné. Proto bych se zaměřil na zvuk Flextone III spíše obecněji. Pokrok a vylepšení oproti předešlému modelu Flextone II je nejen vidět v nabídce nových funkcí, ale hlavně i slyšet co se týče zvukové kvality. I když téměř všechny aparáty, kterými „Flextoun" disponuje se opravdu hodně (teď mám na mysli barvu) podobají svým originálům, mají přece jen všechny simulace nějakého dosti těžko popsatelného společného jmenovatele. Prostě i když jsem měnil zesilovače a reprobedny, měl jsem pořád pocit, že je to pořád jeden aparát, jen se mění barva, zkreslení atd. Je to asi dáno především samotným pocitem ze hry, který je, aspoň mně se zdá, trochu jiný než například z lampových aparátů, na které jsem přece jen zvyklejší. Ne že by byl jeden horší nebo lepší, ale prostě reakce na úhoz, dynamiku a vlastně i vytváření celého vlastního feelingu mi přijde odlišná. Teď bych se opravdu nerad pouštěl do srovnávání digital versus lampa a ani to myslím není možné, protože oba dva systémy pracují na úplně jiném principu zpracovaní signálu. Jenom si myslím, že když budete toužit po zesilovači Mesa Boogie a z jakýchkoliv důvodů se k němu nemůžete dostat, nepočítejte s tím, že vám ji Line6 nahradí. A vlastně to ani není z výše uvedených důvodů možné. Myslím, že je potřeba se asi na digitál podívat jinak, než jestli hraje stejně jako lampa, ale spíš co nám tato nová technologie nabízí, jaké má výhody a jak ji co nejlépe v hudbě využít. Ale zpět ke zvuku.
Ze všech 16 modelů mne asi nejvíce zaujaly obě simulace Marshalla Plexi (Marshall 1965 JTM-45 a M-1968 super Bass) a potom výborné zdigitalizování zesilovače Cornford MK50h. Špatně nezněly (jako například na PODech) simulace Voxů, a potom některé vlastní modely Line6. Trošinku mě zklamaly Fendery, u kterých mi přece jen chyběla určitá dravost a průraznost jako u originálu. (Kuš- už zase srovnávám). Co je však obrovská výhoda - že si můžete opravdu navolit zvuk jaký potřebujete, od zcela čistého, použitelného k lubovce na jazz, až po zvuk metalové pily. Spektrum zesilovačů je zde myslím dosti velké, aby uspokojilo snad všechny styly a vaše představy. Trochu chvály bych ještě uvedl na všechny efekty, jejíž zvuková kvalita je opravdu profesionální a k nimž nemám co do zvuku jediné výhrady.
Závěr
Vzhledem k opravdu široké a myslím, že i docela s citem vybrané paletě nasimulovaných zesilovačů je to asi jeden z nejuniverzálnějších kytarových aparátů, které jsou na trhu. Velkou výhodou je určitě i přítomnost všech efektů a snadné ovládání celého comba. Největší radost z něj asi budou mít ti hráči, kteří hrají jeden večer například hard core a druhý den jdou úspěšně holit s barovou kapelou, nebo prostě všichni ti, kteří potřebují opravdu velké spektrum barev zvuku. Mně osobně by se tento aparát docela líbil ve studiu, kde by se daly všechny nabízené zvuky snad využít. Škoda jen, že tento model není vybaven linkovým výstupem pro připojení k mixu s technologií A. I. R. II (simulace snímaní mikrofonem) jako Flextonovi o něco větší bratři z rodiny Line6. Myslím, že právě tento typ zesilovače by si to zasloužil jako sůl a možná více než stereo efektovou smyčku, kterou od svých vynálezců dostal k dispozici. Další malým nedostatkem může být nemožnost editace efektů (jejich parametrů) přímo na kombu. (Je potřeba ho propojit s počítačem). Tady by bylo aspoň příjemné, kdyby software ke komunikaci mezi kombem a PC nebo Mackem byl součástí dodávky. No naštěstí se dá volně stáhnout z internetu. A do třetice bych měl malou výtku k tomu, že ke kombu, které stojí bezmála téměř 30 tisíc, mohl Line6 dodávat aspoň malý čtyřkanálový (FBV4) přepínač presetů. Takže pokud byste rádi Flextouna využívali aspoň částečně s tím co umí, nezbývá, než ještě pedál dokoupit. Ten malý vás vyjde asi na 4 310,- Kč, větší (rozšiřující i přístupný počet paměťových míst) FBV Shortboard na 11 880,- Kč.
