Vyrobit slušné digitální piáno, klon varhan Hammond, nebo virtuální analog, to dnes umí kdekdo. Ovšem první, koho napadlo vtěsnat všechny tyhle zázraky do jedné krabice, aby byly pěkně pohromadě, je švédská firma Clavia, paradoxně jedna z nejmladších na trhu. Podívejme se tedy té krabici, jejíž čelní panel připomíná díky přehršli ovládacích prvků velín jaderné elektrárny, spolu pěkně zblízka na zoubek.
Koncepce
Všeuměl Nord Stage je poskládán ze čtyř nezávislých sekcí: Organ, Piano, Synth a Extern. Varhanní a klavírní sekce navazují na úspěšný model Nord Elektro, sekce syntezátoru je zúročením zkušeností které firma načerpala při vývoji VA nástrojů řady Nord Lead a pod označením Extern se skrývají funkce řídící klaviatury. Každá sekce (s výjimkou Extern) disponuje dvojnásobným multitimbralem (správněji asi bi-timbralem, protože dvojnásobný není multi, ale zní to divně). Jednotlivé sekce mohou být využívány samostatně, nebo je lze navzájem libovolně kombinovat. V současné době si můžete vybrat ze dvou modelů osazených kladívkovou klaviaturou, která uspokojí především hráče preferující klavírní zvuky, oba typy (Nord Stage Seventy Six a Eighty Eight) se liší pouze počtem kláves 76, nebo 88. Přestože jsou klapky vyváženy docela lehce, pro hru rychlých varhanních pasáží, glissand, nebo syntetických sól asi nebude vyvážená klaviatura úplně tím pravým ořechovým. Proto firma Clavia připravila pro letošní rok i model Nord Stage Compact vybavený varhanní klaviaturou typu waterfall (73 kláves), což pochopitelně uvítají klávesáci, kteří naopak upřednostňují zvuk Hammondek a syntezátorů.
Popis a ovládání
Design produktů firmy Clavia se od roku 1995, kdy spatřil světlo světa syntetizér Nord Lead příliš nezměnil. Na solidním kovovém panelu s dřevěnými postranicemi opět dominuje typická červená barva, kombinovaná s černou, tmavě modrou, šedou a béžovou. Ovládací prvky zabírají převážnou část čelního panelu a jsou přehledně rozmístěny podle příslušnosti k jednotlivým sekcím. Některé otočné ovladače jsou vybaveny LED signalizací – vynikající řešení převzaté z Nord Lead 3, svítící dioda ukazuje aktuální hodnotu příslušného parametru, takže při otočení knoflíkem dochází ihned k požadované změně bez zbytečných prodlev, nebo nepříjemných skoků. Nechybí ani několik displejů – ten největší, dvouřádkový, bíle podsvícený ukazuje právě zvolený program a tři další LED displeje informují o nastavení jednotlivých bloků nástroje.
Dřevěná páčka ohýbání tónu trochu připomíná zažloutlý zub nějakého býložravce. Provedení, které používá firma Clavia má dvě zvláštnosti: páčka nemá žádnou hluchou středovou polohu, ohýbání tónu je plynulé v celém rozsahu, což umožňuje například vytvářet báječná vibráta pohybem prstu. Tou druhou zvláštností je skutečnost, že pokud brnknete palcem o hranu páčky, která je umístěna na pružině, vydá tato velmi pěkný a poměrně hlasitý drnčivý tón (bohužel o pár centů nižší než je velké A), dokonce ani nemusíte mít nástroj zapojený do sítě. Skoro by se vyplatilo dotáhnout si na pódium ke klávesám jeden mikrofon navíc a překvapit spoluhráče v kapele uprostřed skladby kouzelným boeeeeng…! Pitch Bender a modulační kolečko, které bývá kvůli protiskluzové povrchové úpravě přirovnáváno k brusnému kotouči jsou umístěny vlevo nad klaviaturou. Díky tomu bylo možné minimalizovat délku nástroje na 1132 mm (model Seventy Six), resp. 1297 mm (Eighty Eight). Zde určitě neplatí rčení Na velikosti nezáleží…, při transportu je dobrý každý ušetřený centimetr, navíc jak mě nedávno ujistila jedna kolegyně z práce, tak toto okřídlené rčení prý neplatí vůbec… Podívejme se ještě na hmotnost, ta je u většího modelu 18,5 kg a u menšího 16,5 kg, což je u tak bytelného nástroje s kladívkovou klaviaturou pomalu neuvěřitelné.
Zadní panel nabízí kromě zdířky pro připojení sluchátek čtveřici nevyvážených linkových výstupů: Ch1 a Ch2 tvoří dvojici stereo, Ch3 a Ch4 slouží jako nezávislé mono výstupy, do kterých lze směrovat zvuk z jednotlivých sekcí samostatně (výhodné např. pro použití s externím Leslie boxem), nebo je lze konfigurovat jako druhý stereo pár. Nechybí konektory MIDI IN a OUT, USB pro připojení k počítači, síťový vypínač, napájení 230 V a čtyři konektory pro připojení pedálů: Sustain, přepínání rychlosti Leslie, varhanní Volume pedál a volně definovatelný kontrolér.
Varhanní sekce
Tato sekce představuje především osvědčenou a propracovanou simulaci legendárních elektromechanických varhan Hammond B3 se kterou jsme se setkali již na nástroji Nord Electro, nyní k ní navíc přibyly i modely tranzistorových varhan Vox Continental II a Farfisa Compact DeLuxe.
V případě B3 jde o matematický model chování fónických koleček včetně původního ladění a některých charakteristických negativních průvodních jevů (nastavitelný kliks kláves, přeslechy atd.). Nechybí typické scanner vibráto/chorus (6 typů), perkuse (2nd, 3rd, fast-slow, soft) a samozřejmě ani simulace Leslie. Chování perkuse odpovídá originálu – tj. při hře legato zazní jen na prvním zahraném tónu ze skupiny. Klasická táhla, nebo chcete-li drawbars byla podobně jako u staršího modelu nahrazena dvojicí tlačítek a sloupcem osmi LED pro každou harmonickou.
Na první pohled se mi tento způsob zdál možná trochu těžkopádný, ale zvykl jsem si, tlačítka reagují překvapivě rychle, takže není problém měnit barvu zvuku ani během hry. Má i jednu nezanedbatelnou výhodu – při změně programu okamžitě vidíte aktuální polohu virtuálních táhel. Jedinou drobnou vadou na kráse je skutečnost, že virtuální táhla nejsou označena stopáží (16’, 5 1/3’, 8’, 4’ atd.) jak bývá zvykem, ale zkratkou dle pořadí harmonických (Sub, Sub3, Fund, 2nd, 3rd atd.). Přestože model B3 co se týče některých fajnovostí nepatrně zaostává za konkurencí (chybí kliks při uvolnění klávesy, nelze nastavovat množství průniku parazitního signálu na výstup – Leakage), zní velice přesvědčivě a patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co je v současné době na trhu k mání.
Stejně jako Hammondky užívaly i varhany Vox Continental k nastavování barvy zvuku táhel. Jako tónové generátory však místo fónických koleček sloužily tranzistorové oscilátory. Bylo možně volit dva typy vlnového průběhu: sinus (Soft) a trojúhelník (Bright), případně jejich mix. To vše je úspěšně simulováno i na palubě Nord Stage: prvními šesti táhly se nastavuje úroveň jednotlivých harmonických (oproti Hammondkám však chybí šestá harmonická a šesté táhlo obsluhuje mix zbývajících třech frekvencí najednou), sedmé táhlo není využito a posledními dvěma se mění barva zvuku Soft/Bright. Přepnete-li na model Farfisa, promění se virtuální táhla na spínače, jimiž se zapínají rejstříky Bass 16’, Strings 16’, 8’, 4’, Flute 8’, 4’, Oboe 8’, Trumpet 8’ a Bright 2 2/3. Jednotlivé rejstříky představují na originálním nástroji v podstatě jenom různá nastavení filtrů a jejich zvuk měl s jejich názvy pochopitelně pramálo společného. Zvuk obou tranzistorových modelů lze okořenit vibrátem (On/Off pro Vox, dvě rychlosti Slow/Fast a dvě hloubky modulace Light/Heavy pro Farfisa), Leslie efektem, nebo jakýmkoli algoritmem z nabídky efektové jednotky. Obě simulace tranzistorových varhan jsou vcelku povedené, i když samozřejmě nemám možnost přímého porovnání s originálem a mohu stejně jako většina čtenářů srovnávat pouze s nahrávkami z šedesátých a sedmdesátých let.
Klavírní sekce
Jedná se o klasický sample player s polyfonií 40 až 60 hlasů (podle počtu vrstev v konkrétním programu). Celkem 12 zvuků je rozděleno do šesti kategorií: Grand (koncertní křídlo Yamaha C7 a Steinway Concert model D, obojí stereo), Upright (pianino Swedish Piano Factory a Yamaha M5J), E.Grand (elektrifikované piáno Yamaha CP-80), E.Piano (Fender Rhodes Mk I Stage Piano 73, Mk II Stage Piano a Mark V Stage Piano 73), Wurly (elektrické piáno Wurlitzer 200A) a Clav (čtyři vzorky nástroje Hohner Clavinet D6 s rozdílným nastavením snímačů). Několik dalších vzorků můžete zdarma stáhnout ze stránek výrobce, k importu do nástroje slouží firemní software Nord Stage Manager. Samply jsou uloženy ve Flash ROM o kapacitě cca 132 MB, pro nahrání alternativních zvuků musíte napřed uvolnit dostatek místa smazáním stávajících (na webu jsou ovšem k mání i všechny tovární presety). Importovat můžete jedině specifický datový formát Clavie, jiné formáty nejsou použitelné (Clavia totiž vyvinula unikátní kompresní algoritmus, který umožňuje až osminásobnou bezeztrátovou redukci objemu dat). A jak klavírní sekce hraje? Jednoduše fantasticky. Nebudu se zabývat barvou jednotlivých zvuků – někdo má rád dřevěnější zvuk piána, jiný zase kovovější, to je věc vkusu každého z nás. Co mě ale na zvucích akustických pián uchvátilo je jejich obrovská dynamičnost a prostorovost. Rychlostní přechody mezi vzorky jsou perfektně maskovány, hra je skutečným požitkem. Totéž platí pro většinu elektrických pián hraných ať už „nasucho", nebo s efekty (phaser, tremolo) - těžko říci, jestli jsem kdy slyšel lepší, když nepočítám originál. Abych se jenom nerozplýval a našel taky nějakou tu mouchu, trochu slabší se mi zdály zvuky klavinetu, oproti ostatním zvukům znějí jakoby ploše a dost studeně. Každopádně je pro mě klavírní sekce velmi příjemným překvapením.
Sekce syntezátoru
Jedná se o klasický subtraktivní syntezátor (respektive jeho digitální simulaci) s polyfonií 16 hlasů. Blok oscilátoru může pracovat ve třech režimech: Analog, FM a Wavetable. V režimu Analog lze přepínat mezi deseti tvary vlny, v závislosti na zvoleném průběhu jsou aktivní jeden nebo dva oscilátory. K dispozici jsou tři pilové průběhy (jediný oscilátor, nebo dvojice oscilátorů s možností vzájemného rozladění, nebo dvojice synchronizovaných oscilátorů), tři pravoúhlé průběhy (totéž, navíc nastavitelná šířka pulzu), dvakrát trojúhelník (jeden oscilátor, nebo dvojice synchronizovaných), jeden sinusový (pouze synchronizace dvou oscilátorů) a bílý šum. K nastavení výsledné barvy zvuku slouží potenciometr Timbre Control (reguluje odladění oscilátorů, šířku pulzu, nebo frekvenci druhého oscilátoru při synchronizaci). Parametr Timbre lze ovládat i modulačním kolečkem, nožním kontrolérem, nebo pomocí Aftertouch. Režim FM pracuje se třemi algoritmy, které tvoří nosič a jeden nebo dva modulátory, z nichž jeden lze ještě modulovat zpětnou vazbou. Frekvenční poměry mezi jednotlivými operátory jsou pevně dané, je možné pouze vybírat z 29 připravených barev, případně měnit hloubku modulace a zpětné vazby pomocí Timbre control. V režimu Wavetable je k dispozici 32 různých harmonických spekter, která obohacují možnosti nástroje o barvy těžko dosažitelné předchozími syntézami. Pro další úpravu zvuku je zde filtr typu dolní propust se strmostí 12, nebo 24 dB/Oct s nastavitelnou rezonancí až po samooscilaci, LFO (pouze pro vibráto) a dvě jednoduché obálky (jedna pro modulaci filtru nebo parametru Timbre, druhá pro hlasitost; u modulační obálky lze zasmyčkovat fáze attack a decay a do jisté míry tak nahradit chybějící druhý LFO). Paměť, která je rozdělena do třech skupin (Synth, Pad, Bass) pojme celkem 297 uživatelských zvuků.
Pokud jde o možnosti práce se zvukem, lze říci, že se na sekci syntezátoru trochu šetřilo a vše včetně ovládání bylo zredukováno na skutečně nezbytné minimum. Přesto při troše snahy vytvoříte zajímavých programů co hrdlo (nebo spíš ucho) ráčí a co se týče kvality zvuku, zde se už o žádný kompromis rozhodně nejedná. Účinný a velmi příjemně znějící filtr, režim Unison, polyfonie 16 hlasů – to vše dává ve výsledku hutný a teplý, téměř analogový zvuk, který si jistě oblíbíte. Je třeba si však uvědomit, že Nord Stage není určen pro žádné zvukové experimenty, ale především pro každodenní živé hraní na pódiu, kde vystačíte s několika málo barvami a mnohem více záleží na tom co a jak hrajete.
Efektová jednotka
Zatímco u VA syntezátorů Nord Lead byla firma na výbavu efekty skoupá, zde se skutečně vyřádila. K dispozici jsou tři panelové efektové jednotky:
- EFFECT 1 (AutoPan, Tremolo, RingModulator Wah, AutoWah 1 a 2)
- EFFECT 2 (Phaser, Flanger, Chorus – vše ve dvou variantách)
- DELAY
U efektů 1 a 2 se nastavuje rychlost a hloubka modulace, u Delay navíc zpětná vazba (počet opakovaček), k synchronizaci opakovaček s tempem skladby lze použít tlačítko Tap. Dalším blokem je AMPSIM/EQ (simulace zesilovačů, overdrive a třípásmový ekvalizér) a pochopitelně nechybí ROTOR efekt (simulace Leslie včetně overdrive), který je zařazen za panelové efekty. Každý efektů lze přiřadit libovolné sekci nástroje, navíc jsou všechny tři panelové efekty zdvojené, takže pokud využíváte v různých zónách dva zvuky z jedné sekce, lze každý procesovat jiným algoritmem. Konečně je tu i globální REVERB (pět typů) a COMPRESSOR. Globální efekty zpracovávají pouze signál směrovaný na audiovýstupy Ch1 a Ch2.
Kvalita efektů je velmi dobrá, poměrně slušná je i simulaci Leslie, v porovnání s Rolandem VK-8, nebo VR-760 se mi zdá ještě o něco lepší. Dokonale digitálně napodobit tento fantastický efekt je každopádně problematické a pokud to jde, dal bych přece jenom přednost originálu. Co se týče ostatních efektů, vše zní tak jak má, tudíž vůbec nevadí, že tu není možnost detailního nastavení jednotlivých algoritmů. Firmě se podařilo vystihnout přesně to, co se od kterého efektu očekává a to bohatě stačí.
Možnosti nástroje
Klaviaturu lze rozdělit až do tří zón, dělící body jsou signalizovány LEDkou. Každé zóně lze buď přiřadit jinou sekci (tak lze například vytvořit tříúsekový split varhany/piano/syntetizér), nebo lze dvěma zónám přiřadit dva různé zvuky z téže sekce (třeba simulace dvoumanuálových varhan, syntezátorový split apod.). Zvuk více sekcí je možné také přiřadit jediné zóně a vytvářet tak vrstvy (Layer). Stranou nezůstává ani funkce řídící klaviatury - rejstříky z připojeného externího zvukového modulu můžete snadno kombinovat se zvukem ostatních sekcí. Celé nastavení se pak ukládá do Flash ROM jako Program (21 bank po 6-ti programech, celkem tedy 126). Z továrny je připraveno zhruba 100 Programů, zbývá tedy už jen něco přes dvacet volných paměťových míst pro vlastní nastavení. Výrobce však předpokládá, že si firemní zvuky postupně přepíšete svými vlastními, ne všechna předprogramovaná nastavení jsou totiž použitelná v praxi a vznikla spíš proto, aby firma ukázala, co všechno se dá s nástrojem dělat. Pokud by se vám časem po firemních zvucích přeci jen zastesklo, je možné původní nastavení stáhnout z http://www.clavia.se. Ve Flash ROM je kromě programů a samplů pián umístěn i operační systém, takže si kdykoli můžete z těchto stránek sosnout i jeho nejnovější verzi a prostřednictvím USB importovat do nástroje.
Závěr
Nord Stage je ideální nástroj pro klávesáky dávající přednost živému hraní před prací ve studiu a komponování pomocí sekvenceru. Představuje dokonalou esenci těch nejpoužívanějších a přesto stále ještě neoposlouchaných zvuků, které hráči na klávesové nástroje už dlouhá léta používají. Hodí se do každé kapely hrající styly jako jazz, blues, funky, rock, oldies a podobně. Jeho dynamický, pevný a dravý zvuk se na pódiu určitě neztratí a díky péči kterou firma Clavia svým nástrojům věnuje (import nových, vylepšených vzorků, aktualizace OS) bude jistě dobrým společníkem po mnoho let.
Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že na letošním ročníku Musikmesse ve Frankfurtu dostal Nord Stage cenu M.I.P.A. jako nástroj roku v kategorii Stage Piano.
