Nástroje značky IBANEZ z dílen japonské firmy Hoshino Gakki se vyznačují vždy dokonalým a nezaměnitelným designem. Ne jinak je tomu samozřejmě i v případě velmi zdařilé a poměrně mladé sérii baskytar nesoucí označení BTB. Pokud vám toto logo připadne povědomé, pak věřte že již na konci loňského roku jste měli příležitost setkati se s jedním nástrojem z této rodiny (přesněji BTB 850 SPW). Zatímco tehdy se jednalo o nástroj dotýkající se svou cenou čtyřicetitisícové hranice, pak basa kterou si přiblížíme prostřednictvím následujícího testu je právě tím nástrojem jehož ceny by se neměl zaleknout, a to samozřejmě vzhledem k současným cenám kvalitních nástrojů, ani méně movitý muzikant.
Vzhled a konstrukce
Tělo baskytary je širšího typu s charakteristicky rozevřenými rohy. Vyrobeno je z několika kusů olše, přičemž vrchní plocha je odýhována krásným javorem s výraznou šupinatou kresbou. Po obvodu jsou na celém těle sražené hrany, jež dotvářejí krásné kontury vlastního korpusu. Vzadu je pak již jen mírné vybrání pro zpříjemnění přilnavosti k břišním svalům baskytaristy.
Krk je vyroben dnes již velmi používanou metodou vrstvením různých dřev. V našem případě se jedná o tři kusy javoru a dva sedmimilimetrové proklady z ořechu. Toto řešení má dvě velmi pozitivní vlastnosti. Tou první je estetická stránka, ovšem ta druhá a zároveň důležitější, je daleko tužší a stabilnější konstrukce krku. Hmatník je vyroben z palisandru a osazen je 24 tvrdými pražci. Ten poslední je však poloviční z důvodu okrasného zvlněného zakončení krku. Orientační značky jsou klasického kruhového tvaru a to jak na ploše hmatníku, tak i na jeho boku. Krk je opatřen pevnou samočinnou výztuhou vyrobenou z grafitu. Její vyústění je na hlavici nástroje a je ukryto pod plastovou destičkou. K povrchové úpravě použil výrobce lesklý tvrdý lak a to jako vrchní ochranou vrstvu na černý mořený základ. Pouze zadní strana krku je opatřena lakem matným pro příjemnější kontakt s rukou hráčovou. Krk je k tělu přišroubován pěti černými vruty a to přes zápustné podložky stejné barvy. Ladící mechanika je symetricky vykloněna a její povrchová úprava, stejně tak i kobylky a knoflíků potenciometrů, se podle doslovného překladu výrobce nazývá kosmický bílý chrom. Někdy se také můžete setkat s označením saténový chrom. Kobylka je v provedení monorail bridge, nebo-li pro každou strunu samostatně přišroubovaným dílem. Toto řešení je pro nástroje Ibanez více než typické a má velmi pozitivní vliv na zvuk každé samostatné struny.
Elektronickou část tohoto nástroje tvoří na straně jedné dva celouzavřené snímače bez vyvedených pólových nástavců (firemní označení je DFR-4), na straně druhé pak obvody aktivní elektroniky VM-3B Vari-Mid Hifi 18VEQ. S označení vyplývá, že se jedná o aktivku napájenou dvěma 9 V bateriemi s vlastním odběrem 800 mikroampér. Baterie jsou umístěny v samostatné dutině v zadní části nástroje pod plastovou krytkou. Jako praktické se mi jevil ten fakt, že i když výrobce nepoužil kompaktní plastový bateriový box, opatřil otvory pro zajišťovací šrouby krytu baterií kovovými pouzdry se závitem, takže i po často opakovaném odnímání krytky půjde vždy zase opět bez potíží přitáhnout.
Jako vstupní zdířku pro konektor kabelu zvolili firemní konstruktéři velmi kvalitní jackový vstup neméně známé firmy Neutrik. Tento přípojný konektor je opatřen praktickou pojistkou červené barvy, jež zabraňuje vyšlápnutí si kabelu při náročných hráčských kreacích.
Zvuk a herní vlastnosti
Bez připojení k aparatuře zní baskytara poněkud tlumeně a plně. Tento fakt je dobrým předpokladem pro kvalitní zvukové vlastnosti při zapojení vestavěné elektroniky. Jinými slovy na "sucho" je tento nástroj takový nevýrazný. Na tomto místě musím ještě dodat, že basa po vytažení z papírové krabice byla již perfektně seřízena, tzn. ladila v oktávách a měla příjemný dohmat. Po zapojení basy do aparátu se nedělo nic co bych nečekal. Každý nástroj s kvalitní aktivkou se totiž v určitých aspektech chová velmi podobně. Tím myslím perfektně odfiltrovaný signál bez rušivých brumů a s minimálním šumem. Jako malou zajímavost bych zde chtěl uvést to, že elektronika vestavěná do tohoto nástroje je stejná jako i v nejdražším modelu celé série BTB. Co se týče snímačů platí pro ně to samé co jsem již uvedl v případě elektroniky. K dispozici zde máte pět ovládacích prvků. Jeden společný hlasitostní potenciometr, balanční prvek, jenž ovlivňuje množství signálu pro jeden či druhý snímač a ekvalizační nebo-li korekční sekci, kterou tvoří zbývající tři prvky. Tyto jsou složeny ze dvou jednoduchých potenciometrů, z nichž jeden má na starosti spodní frekvence, tedy basy a druhý výšky. Poslední dvojitý přeladitelný „poťák" obstarává střední frekvence. Je jasné, že díky těmto možnostem kdy se vám nabízí takové nepřeberné množství zvukových variant není až zase tak těžkým úkolem dostati se k požadovanému zvukovému ideálu. Na straně druhé si můžete svůj zvuk také pokazit. Takže rada zní: Kruťte knoflíky pomalu a opatrně a hlavně poslouchejte co se vlastně se zvukem děje.
I přes nesporné výhody, a také současný nastolený trend aktivních obvodů v nástrojích, mají takovéto baskytary i jednu, pro některé hráče, negativní vlastnost. Každý nástroj osazený těmito aktivními obvody hraje vždy o něco uhlazeněji a může se zdát, že postrádá určitou dravost a agresivitu oproti nástrojům s pasivním zapojením. Tento názor může být ovšem pouze a jen subjektivním pocitem toho či onoho muzikanta. Zkrátka a dobře každý to slyší jinak.
Závěrem
Baskytaru BTB 400QMTK lze hodnotit velmi kladně. V průběhu testování jsem nezaznamenal žádné nedostatky, jenž by měli za následek negativní pohled na tento nástroj. Naopak je nutno říci, že za přijatelnou částku blížící se 18 000,- Kč získá každý zájemce kvalitní nástroj, který mu vzhledem ke stavu a nevalnému zájmu populace o původní české výrobky, vydrží zřejmě po celou hudební kariéru. K pozitivnímu pohledu přispívá i opravdu kvalitní kompletní elektronická část nástroje a samozřejmě i jeho bezchybné řemeslné zpracování. Jako zajímavost mohu uvést nedávné zhlédnutí koncertu C. Santany, kdy baskytarista Benny Rietveld z jeho doprovodné skupiny používal ke svému projevu designově totožný čtyřstrunný model baskytary Ibanez BTB.
