Vzpomínáte na dobu kdy se na našem trhu poprvé objevily výrobky americké firmy Line 6. Jedním s největších trháku byl bezesporu POD. Byly to šílené (teď už vím že zcela zbytečné) debaty o tom zda a nakolik je zvuk shodný s originálním zesilovačem, zda-li digital zcela vytlačí analog, atd. Na jedné straně konzervativní odpůrci (většinou úplně všeho), na straně druhé naopak kytaristé zahazující své staré Voxy a Marshally v domnění, že POD vše nahradí. Dnes už se slovo digitální modeling zcela vrylo do podvědomí snad všech muzikantů a zvukařů. Využití této technologie najdeme jak v profesionálních tak v malý domácích studiích a dokonce i na podiích.
Další novinkou Line 6 jsou dva pedály DM4 a FM4. Postupně se na ně tedy podíváme.
DM4
Snad každý kytarista se za svou kariéru alespoň jednou setkal s výrazem krabička, zvláště pak Overdrive, Distortion, případně Booster. Výhodou těchto krabiček je především jejich jednoduchost a samozřejmě zvuk. A právě tento charakteristický zvuk těch 16 nejznámějších a nejpoužívanějších zkreslovadel se pokusili vývojáři z Line 6 převést na nuly a jedničky a vměstnat do jedné krabičky.
Vzhled a ovládání
Všech 16 modelů je uschováno do velmi pevné mechanicky téměř nezničitelné kovové krabičky o rozměrech 23 x 15 x 5,5 cm, která je stříknuta zlatou barvou. Spodek DM4 je potažen gumou proti nechtěnému pochodování po podložce. Na zadním panelu najdeme všechny potřebné konektory k propojení s kytarou. Vstup, výstup, výstup pro expression pedál a vstup k připojení 9 V AC zdroje (není součástí základní výbavy). Celou krabičku můžete také napájet 4 bateriemi. Všechny ovládací a přepínací prvky najdeme na předním panelu krabičky. Máme zde šestici ovladačů pro výběr a úpravu zvuku a 4 kovové přepínače pro výběr uložených nastavení.
V ovládaní má Line 6 s klasickými originály jednu velmi společnou a užitečnou vlastnost, kterou je především jednoduchost. Prvním ovladačem zleva vyberete požadovaný model s předem navoleným presetem, který můžete k obrazu svému doladit pomocí dalších pěti ovladačů. U většiny modelů je to Drive, Bass, Mid, Treble a Volume, případně komprese nebo rychlost vlnění (vždy zaleží na vybraném modelu). Vše je dobře a přehledně popsáno. Pro uložení zde máme k dispozici 4 paměti. Stačí pouze dlouze přidržet jeden ze 4 přepínačů a upravený preset se vám na jeho místo uloží.
Zvuk
Při propojení se zesilovačem mě velmi mile překvapila především kvalita zvuku všech 16 krabiček. U některých modelů si troufám říci, že dokonce předčily své slavné originály, k čemuž značně přispěl i fakt, že se zde nabízí využití více korekcí než na originální krabičce.
Najdeme zde tři druhy těch nejznámějších a nejpoužívanějších overdriverů. Asi nejvíce se mi zamlouval Screamer (simulace legendárního a dodnes velmi vyhledávaného Ibanez Tube screamer TS-808). Dále Tube driver (Chandler Tube Driver obsahující lampu 12AX7), ten vlastním doma a můžu říct že výsledek byl téměř shodný s originálem. Třetí se jmenuje Overdrive, což je simulace DOD Overdrive/Preamp 250 (používá např. Yngwie Malmsteen). Pomocí všech tří simulací můžete dosáhnou velmi teplého a příjemného zvuku, při zachování dynamiky hry (zvláště pokud použijete lampový zesilovač). Zvuk skvěle reaguje na všechny polohy snímačů, zachovává původní zvuk kytary a zesilovače. Takže, pokud potřebujete trochu nakopnout váš zesilovač nebo více přikreslit zvuk vaší kytary, ať už při doprovodné hře nebo při sólových partech, je zde nabídka opravdu dostačující.
Pokud by vám Overdrive byl málo, a potřebuje dosáhnout poněkud většího a agresivnějšího zkreslení, můžete využít z nabídky tří distortionů. Colordrive (Colorsound overdrive), Clasik Distortion (ProCo Rat) a Heavy Distortion (Boss MT-2). Nejpříjemněji mi z této trojice zněl Colordrive. Hutné zkreslení, které stále zachovávalo čitelnost všech tónu. Pokud však hodláte váš zvuk co nejvíce přiblížit cirkulárce, buď na ní rovnou hrajte nebo zkuste použít Heavy Distortion. Zde se nám nabízí opravdu slušná pila, s kterou se nezahanbíte ani v těch nejtvrdších stylech a to i při dost ubraném driveru - opravdu velké a hutné zkreslení. Nevýhodou je, že při větším zkreslení začne zvuk trochu „chlupatět“ a ztrácí se čitelnost jednotlivých tónu. Ale to není výtka DM4, tak to prostě je i na originálech.
Další skupinkou efektů jsou fuzzy. Buzz Saw (Maestro Fuzz Tone), Facial Fuzz (Arbiter fuzz face), Jumbo Fuzz (Vox Tone Bender), FuzzPi (Electro Harmonix Big Muff) a Jett Fuzz (Roland Jet Phaser). Všechny simulace mi zněly velice dobře (obzvláště Facial Fuzz) a každá krabička si zachová svůj osobní charakter. Použití fuzzů můžete slyšet na nahrávkách např. Jimiho Hendrixe, Jimiho Page, Rolling Stones, Yes a mnoha dalších. Za zmínku určitě stojí Jet Fuzz, který kombinuje zkreslení a Phaser. To nám umožňuje dosáhnout opravdu hezkých barev, zvlášť při sólové hře. Rychlost vlnění můžeme samozřejmě libovolně nastavit.
Pokud budu postupovat ve směru hodinových ručiček, mohu na otočném ovladači nastavit další dvě krabičky, tentokrát přímo z dílny Line 6. Tou první je Line6 Drive, což je klasický overdrive, jehož zvuk je jakousi směskou všech overdriverů na DM4. Druhým je Line6 Distortion. Ten mi zněl asi nejlépe pokud se týká nabídky všech distortionů.
Pro větší spektrum možností můžeme navolit další dva efekty, které kombinují klasický octaver se zkreslením - Sub Octave (předlohou se stal PAiA Roctave Divider), ten přidává spodní oktávu. Bohužel neznám dobře originální efekt, ale Sub Octaver zněl poněkud chemicky a nepřirozeně, a v některých nižších polohách bohužel trochu nestíhal. Druhým je Octave Fuzz. Ten naopak přidává oktávu vrchní. Pokud si trochu pohrajete s nastavením a vyvarujete se hry v nižších polohách, jsou oba efekty dobře použitelné a při sólech nebo melodických vyhrávkách můžete dosáhnout zajímavých zabarvení.
Posledním efektem ve sbírce je Boost/Comp (kombinace krabiček MXR Micro Amp a Dyna Comp). Tento efekt je jakýmsi hybridem boosteru a kompresoru. Velice příjemně vám vybudí a lehce nakřápne zvuk vašeho zesilovače, nebo pomůže zvýraznění sól při čistém zvuku. Nejlépe mi zněl na lampovém zesilovači Fender, při nastavení čistého kanálu v kombinaci se singly na kytaře. Množství požadované komprese ovládáte potenciometrem Treble.
Závěrem
Line6 DM 4 je opravdu sbírka těch nejlepších krabiček které může kytarista využít jak při běžném živém hraní tak ve studiu. Výhodou je jednoduchost, provedení (pevná kovová krabička), kvalita a variabilita zvuku.
Otázkou je fakt zda-li tolik zkreslovadel opravdu na podiu využijete. Pokud vám však jeden zvuk zkreslení nestačí, nebo pokud často nahráváte ve studiích a potřebujete nabídnou opravdu co nejširší spektrum zvuku, je Line 6 opravdu ideálním řešením. Vše potřebné včetně ukázek nastavení a popisu jednotlivých simulací najdete v přiloženém manuálu.
FM4
Fantazii a kreativitě se meze nekladou a proto se rozhodly u Line 6 nasimulovat a umístit do jedné krabičky několik různorodých filtrů, kvákadel a dokonce starých analogových syntezátorů.
Celou krabičku, kterou na rozdíl do výše popsaného DM4 natřeli na fialovo, nazvali v Line 6 FM 4 (Filter modeler).
Vzhled a ovládání
Vyjma výše zmíněné změně barvy je FM4 naprosto identickým se svým zlatým bratrem. 24bitové převodníky, pevná kovová konstrukce, 6 ovladačů k navolení a úpravě barev a 4 přepínače pro uložení a aktivaci buď továrně nebo vámi navolených presetů. Jediným rozdílem je možnost zapojení celého pedálu do sterea (zadní panel vstup L/P a výstup L/P) a samozřejmě funkce jednotlivých ovladačů.
Co zde jde vytvářet?
Na FM4 najdete 11 druhů různých dynamických a automatických filtrů, včetně jejich kombinace. Tím nám nabízí opravdu velkou škálu barev a zvukových možností. Některé se dají slovy jen těžko popsat, pouze se pokusím je trochu přiblížit.
Jako první se nabízí Q Filter. Pomocí něj si můžete přímo na míru ušít takové kvákadlo, jaké potřebujete. Šesticí ovladači můžete nastavit spodní a horní frekvenci kvákadla, jeho šířku, gain, druh filtru - k dispozici jsou Low Pass, Bend Pass nebo High Pass, a poměr mezi čistým a filtrovaným zvukem . K dokonalosti přivedete FM4 tím, že k němu připojíte expression pedál, který můžete nejen využívat jako klasické kvákadlo (tedy přelaďovat frekvenci), ale také plynule přecházet mezi jednotlivými filtry od Low Pass až k High Pass. Myslím, že velkou výhodou je zde především obrovské množství a naprostá svoboda při tvorbě požadované barvy.
Další možností (opět otáčím knoflík po směru hodinových ručiček) je dvojice modelů TronUp a Tron Down (simulace klasiky Mu Tron III.). Jde o envelope follower. Dynamický filtr následující průběh obálky v závislosti na amplitudě signálu – Tron Down nebo naopak invertovaně -Tron Up. Stejně jako u předešlého modelu můžeme i zde nastavit frekvenční rozsah, filtr a poměr mezi čistým a filtrovaným zvukem.
Velmi zajímavou možností (přiznávám, že jsem s touto simulací hrál asi nejdéle) je model Seeker. Vychází s Z-Vex Seek Wah, což je jakýsi wah seqvencer. Z původního originálu bylo vybráno několik paternů, mezi kterými můžete libovolně přepínat (poťák Freq). Pro všechny společně pak můžete nastavit rychlost a pomocí Mode navolit mezi 2 a 9 kroky v řadě sekvence. S tímto modelem se dají dosáhnout opravdu zajímavé, místy až futuristické a kosmické zvuky, daleko za hranicemi vaší fantazie. Podobným modelem, který na FM4 najdeme je i Obi-Wah (Oberhaim Voltage Controler Filter). Jedná se o sample-and-hold filtr, který můžeme najít i na některých synťácích. K výběru zde máme opět filtry Low Pass, Bend Pass nebo High Pass, a tak jako u všech modelů můžeme libovolně namíchat poměry mezi filtrem a čistým zvukem kytary, a samozřejmě frekvenční pásma.
Dalším modelem je Voice Box. Jedná se o filtr který dá vaší kytaře zvuk klasického talk boxu. Zde se nechali Line 6 inspirovat Vocoderem Vocal Track a Surgical Tubing. Pomocí ovladače Freq a Q nastavujete začátek a konec průběhu samohlásek které by se měly ozývat. Tak například, na Freq nastavím „e“ a na Q např. „u“ a výsledný zvuk potom bude znít „eueueu“ atd. Rychlost zde můžeme nastavit automaticky nebo použít expression pedál . Velice dobře mi zněl už od výrobce navolený preset, který jsem použil na zkreslený zvuk. Další modelem je V –Tron (Voice Box meet Mu-Tron III). Ten funguje v podstatě stejně, až na to, že umožňuje přiřadit filtry jako u Tron Up nebo Tron Down (viz výše).
Dále následují Trobber (Elekrix Filter Factory), který používá např. Edge s U2, potom Spin Cykle (inspiorován Craig Anderton_s Wah/Anti Wah), což jsou dva Wah pedály v protipohybu. Zajímavě zní tato modulace v zapojení do sterea, kdy se rozdělí na každou stranu jeden se dvou Wah pedálu.
Další zajímavý filtr, majícím vystižný název Comet Tails (chvost komety), obsahuje 7 nezávislých filtrů, které jsou řízené samostatnými zdroji modulace LFO. Výsledný zvuk může připomínat hru někde na měsíci. Posledním z nabídky filtrů je Slow Filter, vhodný například k pomalému hraní akordů nebo melodických linek. Trochu připomíná kombinaci volume pedálu a kvákadla.
Výčet všech filtrů a jejich možností editace je zde opravdu velmi široký a záleží pouze na Vaši fantazii, jak jednotlivé zvuky nastavíte a použijete. Velmi rychle jde nastavit simulace klasického kvákadla, dosáhnout zvuku žabího orchestru nebo docílit kosmírné a psychedelické zvuky jako ze scifi nebo hororů.
Tím však výčet možností FM 4 nekončí. Najdeme zde i 5 simulací starých analogových monofonních syntezátorů. Jejich použití a kvalita je ale samozřejmě omezená oproti klasickým kytarovým synťákům, např. Roland. Navíc tato mnohem dražší zařízení vyžadují použití MIDI snímačů. Ale přesto si myslím, že všechny simulované modely jsou použitelné a pokud vám to fantazie a kapelník umožní, získat zajímavé syntetické zvukové plochy (někdy sice úplně šílené a téměř neidentifikovatelné, ale proč ne). I zde se nabízí široká nabídka v úpravě a nastavení zvuku, ovladačem Mix můžete opět navolit poměr mezi čistým kytarovým zvukem a zvukem syntezátoru. FM4 nabízí Ostisynth inspirovaný Eigth armed desinzesns of the deep, Synth-o-Matic (tady se nechal výrobce inspirovat Collection of vintage analog synths), Atack Synth (Korg X911 Giutar Synth), Synth String (simulace Roland GR700 Guitar Synth) a Growler, což je GR700 a Mu-Tron III. Tento poslední model vytváří zvuk syntezátoru s kombinaci filtrů Mu-Tron. Mě osobně přišel nejpoužitelnější Synth-o-Matic, u kterého jsem nastavil Mix na půl se zkreslenou kytarou (půjčil jsem si FM 4 na koncert, svým spoluhráčům nic neřekl a když jsem začal hrát téma známého jazzového standardu, vychutnával jsem si zděšený výraz mých spoluhráčů). A myslím, že docela chápu poznámku bubeníka „Proboha, co jsi si šňupnul?“.
Pár slov na závěr
Stejně tak jako u DM4, převažuje zde především zvuková kvalita, jednoduchost ovládání a velké možnosti editace. Jako hlavní přednost vidím možnost využití všech 11 filtrů. Co se týče syntezátorů, je sice nabídka a kvalita o něco slabší, ale jako zpestření zvuku dostačující. Pokud hledáte něco zvláštního, čím by jste obohatili váš zvuk, disponujete silnou dávkou fantazie a kreativity, může se vám Line 6 Filter Modeler stát velice užitečným pomocníkem.
