Britská firma TL Audio, vzniknuvší v roce 1993, se zabývá výrobou nejjakostnějších lampových kompresorů a parametrických ekvalizérů. Její produkty řady Classic a Ivory se velmi rychle zabydlely v prestižních nahrávacích studiích, ve výbavě renomovaných producentů a zvukových inženýrů a najdeme je též na soupiskách vybavení zvukových týmů ozvučujících živá vystoupení mnohých hudebních veličin po celém světě.
Poslední novinkou z firemní stáje TL Audio je lampový stereokompresor FATMAN FAT 1. Tento výrobek je zajímavý hned z několika pohledů. V první řadě je to zatím (o jiném nevím) opravdu asi jediný analogový lampový kompresor, který vedle standardního manuálního ovládání komprese nabízí možnost pevně nastavených kompresních presetů pro všechny běžně myslitelné aplikace. Druhou zajímavostí jsou určité odlišnosti od praktického provedení kompresorů, na které jsme tak nějak uvyklí, a to podle mého přímo souvisí s třetí zajímavostí, cenou přístroje. Stereokompresor FATMAN FAT 1 stojí 16 99O,- Kč včetně DPH, za které i méně movití mohou získat profesionální, zvukově kvalitní lampovou kompresi.
Konstrukce
Stereokompresor FATMAN (česky tlusťoch) FAT 1 v sobě skrývá klasické polovodičové obvody, srdcem přístroje je však obvod osazený lampou, konkrétně duální triodou ECC 83. Nás jako případné uživatele však bude nejvíce zajímat.konstrukce a funkce ovládacích prvků a propojení s ostatním audiozařízením.
Už svými rozměry, na výšku 3 rackové jednotky, na šířku však jen půlrack, se kompresor odlišuje od podobných zařízení. Čelní červený panel nese vedle typového označení a pojmenování výrobku i osvěžující roztomilé vyobrazení figury tlusťocha, a hlavně zde pak nalezneme všechny ovládací prvky přístroje včetně klasického ručkového indikátoru (VU metr). Někoho by mohlo zpočátku mást to, že i když se jedná o stereokompresor, najdeme na přístroji pouze po jednom ovladači pro každý parametr a stejně tak jen jeden VU metr. Tady je třeba si uvědomit další odlišnost. V případě tlusťocha se jedná totiž pouze o stereokompresor, nikoliv o dvoukanálový přístroj, který běžně mají samostatné ovladače a indikátory pro každý kanál. Nakonec u těchto dvoukanálových kompresorů při stereo režimu stejně přebírají ovládání obou kanálů ovladače prvního kanálu, protože pro správnou stereokompresi je bezpodmínečně nutná naprostá shodnost všech parametrů v obou kanálech. V případě FAT 1 to tvůrci vyřešili za nás, což na druhou stranu znamená, že v případě jednotlivých monosignálů lze přivést na vstup FATMANa jen jeden a tlusťoch pak funguje jako normální jednokanálový kompresor (na výstupech L,R je tentýž signál). Tomu koneckonců odpovídá i uspořádání a označení přípojných míst.
Podíváme-li se na zadní panel , nalezneme zde symetrické linkové vstupy (1/4 jack) označené L/MONO, R a stejně tak výstupy označené opět L/MONO, R. Mezi nimi nalezneme přepínač úrovně +4 dB a -1O dB. Když se vrátíme k přednímu panelu, zde jsou dva nástrojové vstupy(INSTRUMENT INPUTS) označené opětL/MONO a R. Tyto dva vstupy umožňují přímé připojení kytar a kláves bez nutnosti použít DI box, a navíc, pokud je kompresor vypnutý, FAT l sám funguje jako DI box! Tím jsme se vlastně dostali k samotným ovladačům jednotlivých parametrů. Při pohledu zpředu na čelním panelu vlevo nalezneme zmíněné nástrojové vstupy. Nad nimi se nacházejí regulátory vstupní úrovně (INPUT GAIN) a výstupní úrovně (OUTPUT GAIN). Hned vedle je regulátor GAIN MAKE-UP. Tímto potenciometrem dorovnáváme hlasitost komprimovaného signálu na úroveň hlasitosti signálu nekomprimovaného. To je dost důležité, jestliže chceme objektivně srovnávat kvalitu signálu před kompresí a po kompresi. Čím větší je stupeň komprese a větší redukce citlivosti, tím je také komprimovaný signál slabší, a abychom ho mohli s neupraveným signálem porovnat, je třeba vyrovnat rozdíl v hlasitosti obou signálů a k tomu je právě určen ovladač GAIN MAKE-UP.
Pod tímto potenciometrem je tlačítko COPRESSOR ON, kterým aktivujeme kompresi a funguje též stejným způsobem jako bypass. Střední části čelního panelu vévodí už zmiňovaný kruhový ručkový VU metr a hned pod ním nalezneme otočný přepínač ojedinělé funkce PROGRAM. Tento otočný krokový přepínač má šestnáct poloh. Pomocí něj volíme mezi některým z patnácti kompresních presetů a manuálním ovládáním parametrů. Pod tímto točítkem je umístěna řada čtyř tlačítek. První, označené METER, umožňuje pře pínání indikátoru do režimu OUTPUT(indikátor ukazuje výstupní úroveň) a do režimu GAIN REDUCTION (indikátor ukazuje množství redukce citlivosti). Vedle je přepínač KNEE s polohami HARD a SOFT, kterým volíme razantnější nebo jemnější průběh komprese. Zbylá dvě tlačítka jsou označena ATTACK a RELEASE, kterými v manuálním režimu přepínáme rychlost náběhu a uvolnění (návratu) kompresoru. Běžně se tyto parametry nastavují manuálně, ale zde jsou časy náběhu a uvolnění automatizovány v závislosti na procházejícím signálu a my u obou můžeme pouze přepínat na hodnotu SLOW (pomalu) nebo FAST (rychle). Zcela vlevo pak už nalezneme jen obvyklé potenciometry TRESHOLD a RATIO. Ovladačem TRESHOLD nastavujeme v rozmezí +lO dB, -2O dB práh komprese a ov ladačem RATIO pak kompresní poměr v rozmezí 1: 1,5 až 1: 3O. Poslední, o čem je třeba se zmínit, je síťový vypínač POWER.
Jak na něj?
Stereokompresor FATMAN FAT l alias tlusťoch je připraven pro zpracování jak jednotlivých zdrojů signálu , tak i komplexního hudebního materiálu. Můžeme ho běžně připojit na inzerty jednotlivých kanálů mixážního pultu, na inzerty podskupin pro submixované signály (např.bicí) a samozřejmě na hlavní výstupy z pultu ke zpracování výsledného mixu. Vzhledem k tomu, že je přístroj vybaven i nástrojovými vstupy pro kytary a klávesy, můžeme je připojit přímo na stopu záznamového zařízení a významně tak zkrátit signálovou cestu při nahrávání, což výsledné kvalitě jenom prospěje. Podotýkám, že mikrofon tímto způsobem nelze na kompresor přímo připojit.
Dobrá. Jak tedy na něj? Nic složitého! Pokud jsme tlusťocha některým z výše uvedených způsobů propojili s ostatním zařízením, můžeme začít pracovat. S ohledem na konkrétní připojené zařízení zvolíme na zadním panelu úroveň +4 dB nebo -lO dB. Zapneme přístroj, ale kompresor necháme vypnutý. Tlačítkem METER přepneme indikátor na výstupní úroveň(Output Level) a podle něj nastavíme regulátorem INPUT GAIN potřebnou úroveň procházejícího signálu. Je-li to potřeba, pomůžeme si i regulátorem OUTPUT GAIN a to většinou v případě, když budíme stopu digitálního nahrávacího zařízení. Tady se může stát, že ručka indikátoru bude až na konci svého rozsahu v červeném poli, ale podle výrobce je to za těchto okolností normální.
Jestliže jsme nastavili vstupní/výstupní úroveň přístroje, přepneme indikátor do režimu Gain Reduction. Otočným ovladačem PROGRAM zvolíme některý z presetů a tlačítkem COMPRESSOR ON aktivujeme kompresi. Indikátor nám ukáže určitou redukci citlivosti. Pokud ne, nebo potřebujeme větší, můžeme zvýšit vstupní úroveň (Input Gain). Potom přepneme indikátor opět do režimu Output a regulátorem GAIN MAKE-UP dorovnáme pokles hlasitosti komprimovaného signálu na původní úroveň. Regulátor GAIN MAKE-UP funguje pouze, je-li aktivována komprese.
Pokud nám pro daný zdroj signálu nevyhovuje tovární preset , navolíme točítkem PROGRAM režim Manual. Tím aktivujeme příslušné ovladače TRESHOLD, RATIO a tlačítka KNEE, ATTACK,RELEASE. Zde už pak pracujeme stejně jako s každým jiným kompresorem a vlastní kreativitě se meze nekladou. Nabízí se nám přitom skvělá možnost porovnat vlastní nastavení parametrů. kompresoru s příslušným továrním presetem. Veškeré nabízené presety byly namodelovány podle dlouholetých zkušeností v terénu a myslím si, že fungují velmi dobře. Zvláště těm méně zběhlým v komprimování audiosignálu mohou tyto předvolby prakticky ukázat, o čem to vlastně celé je. Tvůrci tlusťocha mysleli v tomto směru snad úplně na všechno, protože přiložený manuál vybavili tabulkou, kde nalezneme nastavení parametrů kompresoru v každém presetu. Díky tomu můžeme v manuálním režimu okopírovat nastavení kompresoru podle konkrétního továrního nastavení a to pak využít jako výchozí bod k vlastnímu doladění všech hodnot. Možnosti jsou opravdu rozsáhlé.
Test
Nyní několik mých praktických zkušeností, které jsem s tlusťochem udělal. Stereokompresor FATMAN FAT l jsem použil jak ke kompresi jednotlivých zdrojů signálu (z nahraných stop) , tak i ke kompresi smíchaného stereosignálu. Při kompresi jednotlivých nástrojů je možné, ať už v manuálním režimu nebo v presetech, nastavit vstupní úroveň hodně vysoko a tím "našlapat " lampový obvod kompresoru co to jde. Zvlášť v případě kytar. Stáhl jsem výstupní úroveň (OUTPUT GAIN) a vstupní úroveň (INPUT GAIN) jsem přidával až do té doby, kdy už bylo zkreslení nepříjemné na poslech. Potom kousek zpátky, a byl to dobrý, šťavnatý lampový zvuk. Podobně jsem to zkoušel i na submixovaných bicích a podařilo se mi získat hrubý hutný zvuk ne nepodobný tomu, co uslyšíte například na albu Circus Lennyho Krawitze nebo na prvních albech kapely Led Zeppelin. Podotýkám ale, že šlo o poměrně extrémní buzení a nastavení kompresoru, a ne vždy to může být funkční. U smíchaného stereosignálu to nefungovalo téměř vůbec. Velké lampové zkreslení na smíchané nahrávce zní nepříjemně, jako když posloucháte špatně vyladěné rádio. Pokud jde o porovnání vlastního nastavení kompresoru a firemních presetů, vždy jsem provedl nejprve vlastní nastavení a pak jsem ho porovnal s konkrétní firemní předvolbou . Zde se opět potvrdilo staré dobré že méně znamená více. Při manuálním nastavování parametrů se sluch poměrně rychle unaví a může se stát, že člověk začne nastavovat stále vyšší a vyšší hodnoty a pořád není spokojen. Nahrál jsem si tedy vždy tentýž úsek s vlastním nastavením a pak s použitím presetu. Když jsem to druhý den poslouchal, v některých případech se mi (hlavně u smíchaných nahrávek) možná líbily víc firemní presety. U jednotlivých nástrojů mi moje vlastní připadaly výraznější a šťavnatější, snad i lepší, ale vždy to je věc osobního vkusu.
Pokud se týká zvuku kompresoru samotného, není o čem mluvit. Kroutíte ovladači, řešíte parametry a vůbec vám ani nepřijde, že by nějaký problém se zvukem mohl být.
Závěrem
Je nad slunce jasné, že bez dobré komprese se dnes nedá udělat žádná současně znějící nahrávka. Rovněž ozvučovací týmy se už v praktickém životě bez kompresorů sotva obejdou. O nezbytnosti komprese audiosignálu tedy není pochyb. A proč lampová komprese? Přinejmenším alespoň proto, že lampa díky své vlastní přirozené kompresi procházejícího signálu a vytváření sudých harmonických frekvencí dokáže oteplit někdy až analyticky chladný zvuk mnohých digitálních (nejen) záznamových zařízení. Pokud jde o testovaný stereokompresor FATMAN FAT l firmy TL Audio, díky němu kvalitní lampová komprese zaklepala na dveře malých a domácích nahrávacích studií i lokálních ozvučovacích firem. Jisté popsané odlišnosti od zavedeného (nepsaného) standardu v konstrukci kompresorů mají svojí logiku a určitě alespoň v tom, že se podařilo dosáhnout velmi vysokých hodnot poměru výkon/cena. To vidím vedle ojedinělých továrních kompresních presetů a zvukové kvality jako velkou přednost tohoto sympatického anglického tlusťocha od TLA.
