Tvůrci akustického komba Roland Acoustic Chorus (test Music – Store 10/03) vyšli vstříc těm akustickým kytaristům, kteří chtějí se zvukem svých nástrojů dále pracovat a připravili novinku: BOSS AD–8, procesor pro akustickou kytaru (následovník jednodušších zařízení AD–3 a AD–5). V podlahovém procesoru, který je určen pro živé hraní i pro nahrávání ve studiích, je použita již z „elektrických aplikací" zaběhlá technologie COSM (Composite Object Sound Modeling), která se zaměřuje na vytvoření co nejlepšího akustického zvuku kytary, a s jejíž pomocí výrobce digitálně simuluje zvuk šesti světově proslulých kytar, snímaných neméně slavnými osvědčenými mikrofony, pochopitelně s možností řady uživatelských nastavení.
Zařízení je dodáváno v papírové krabici, příslušenství obsahuje 6 kusů baterií a podrobný uživatelský manuál v anglickém jazyce. Vnější schránku procesoru AD-8 tvoří plechová krabice nastříkaná hnědou metalízou. Na spodku jsou čtyři gumové lichoběžníkové nožky, které zajišťují „krabici" (250 x 180 x 60 mm, 1.9 kg ) proti nežádoucímu posouvaní na podlaze a hnízdo pro 6 kusů 1,5 V baterií, které vydrží přístroj napájet po dobu 23 (alkalické) nebo 9 hodin (karbonové). Samozřejmostí je napájení 9 V adaptérem, který doporučuji na živé hraní dokoupit (baterky jsou drahé…)
Přední strana (Front Panel) obsahuje všechny důležité ovládací prvky v podobě otočných potenciometrů, tlačítek a nožních pedálů a také indikátory funkcí (LED) a display. Na zadní straně (Rear Panel) najdeme vstup, výstupy, přepínač mono/stereo a přepínač NOR/LIFT, který odpojí „zem" v případě výskytu nežádoucích brumů, šumů a jiných zvukových duchů (je-li zvuk bez problémů, výrobce doporučuje polohu „NOR").
Na ovládání a možnosti zapojení se podíváme podrobněji:
FRONT PANEL (zleva doprava a odshora dolů)
OUTPUT LEVEL – otočným potenciometrem regulujeme sílu výstupního signálu (je funkční, když je efekt zapnutý ); REVERB - z levé krajní polohy (vypnuto, OFF) otáčením ve směru hodinových ručiček plynule regulujeme úroveň tří různých reverbů (výrobcem dle typu nazvány : AMBIENCE, ROOM, HALL); čtyřpásmový ekvalizér - basy (BASS), semi-parametrické středy (MIDDLE GAIN a MIDDLE FREQ - 200 Hz až 1,6 kHz), výšky (TREBLE) a PRESENCE („lepší výšky"). Druhá řada začíná pamětí (MEMOR ) - osahuje 5 diod (MANUAL & 1 - 4), pro vizuální signalizaci zvoleného nastavení a tlačítka MEMORY a SELECT pro uložení. Následuje „výrobcova chlouba", a tou je ACOUSTIC MODELING : BODY TYPE - šestipolohový přepínač simulací kytar (a mikrofonů):
- Martin D - 28 & Neumann U87
- Martin 000 - 28 & Neumann U67
- Gibbson J - 45 & Neumann U67
- Gibbson B - 25 & Neumann U87
- GUILD D - 40 & AKG C12
- Jose Ramirez & AKG C12
kde technologie COSM zajišťuje co nejvěrnější zvuk výše uvedených modelů, bez ohledu na nástroj, který je zrovna do efektu zapojen. BODY - otočný potenciometr s aretací ve střední poloze, která je polohou základní. Čím více otočíme doprava, tím více se nám virtuálně zvětší korpus nástroje a tomu odpovídá i výsledný zvuk (zde může dojít ke zkreslení, je-li nežádoucí, eliminujeme jej snížením celkové výstupní úrovně hlasitosti ). STRING ENHANCE - otočný potenciometr pro „zkvalitnění" strun, určeno speciálně pro hru prsty.
Ve třetí řadě jsou umístěny dva nožní přepínače MEMORY pro vyvolání uloženého nastavení. Mezi nimi se nachází indikátor automatického potlačení nechtěné zpětné vazby (ANTI – FEEDBACK). Následuje indikátor POWER, který svítí, je-li zařízení pod proudem (v případě užití baterií indikuje jejich stav). Poslední je nožní přepínač ON/OFF - zapíná/vypíná efekt, pracuje opět se světelnou indikací.
REAR PANEL (zleva doprava)
Vstup (INPUT); výstup pro sluchátka (PHONES); výstup pro „elektrické" kombo (ELECTRIC GUITAR AMP OUTPUT); nesymetrické výstupy A & B; přepínače NOR / LIFT a STEREO / MONO; symetrické výstupy A & B; vstup pro adaptér.
Jak to hraje?
Nejprve je potřeba si jasně stanovit, co od efektu očekávám, jak chci pracovat se základním zvukem svého nástroje (a potom se už můžeme inspirovat)… Pro seznámení s AD-8 doporučuji použít kvalitní akustickou kytaru s kvalitním snímáním a dobré akustické kombo, nebo zapojení rovnou do PA. Hlavním testovacím nástrojem byl obligátně Furch Blueshand s aktivní el. Fishman Prefix Plus, zapojeno do komb BEHRINGER ULTRACOUSTIC ACX1000, Laney EA 120 a přímo do PA. Doporučuji prostudovat manuál. Jsou v něm všechny potřebné informace (popis funkcí, možnosti zapojení…) - sice v angličtině, ale vše je srozumitelné pro každého, kdo se alespoň trochu orientuje v základních pojmech. Použijeme základní nastavení (ovladače na nule nebo v prostředku ) a nejdříve naladíme pomocí vestavěné ladičky. Svítí – li na display „6" je efekt v režimu BYPASS nebo „U" je zapnutý režim MUTE, který umožňuje tiché ladění. Režimy zvolíme pomocí tlačítka BYPASS / MUTE. Při vlastním ladění se na display zobrazí hodnota laděného tónu, v případě půltónu se rozsvítí indikace u symbolu „křížek". Ladičku lze tedy užít i pro nestandardní ladění. K přesnému doladění slouží 7 diod, které signalizují, je – li tón podladěný (vlevo – červeně), naladěný (uprostřed – zeleně) nebo nadladěný (vpravo – červeně). Ladička je z továrny klasicky nastavena na 440 Hz, pokud nám toto nevyhovuje, máme možnost pomocí tlačítka PITCH zvolit nastavení od 438 Hz do 445 Hz. Po naladění se věnujeme ekvalizéru. Budeme-li „kroutit knoflíky" citlivě (hlavně TREBLE a PRESENCE), dostaneme odměnu v podobě široké škály zvuků od čistě akustického, přes folkově cinkavý, temně bluesový, řízně rokenrolový, medově jazzový, jemně nakreslený, až po zvuk zkreslený. Předpokládám, že tento procesor si pořídí muzikant, který chce pracovat se zvuky více méně akustickými, a tady jich lze najít opravdu hodně. Další práci se zvukem umožňuje vestavěný reverb. Subjektivně nejhezčí je mezi „desátou a druhou hodinou", tedy konec AMBIENCE a začátek ROOM, ale i HALL naplno je ještě poslouchatelný.
Na řadu přichází ACOUSTIC MODELING. Výrobce se rozhodl pro modeling opravdu dobrých a časem prověřených nástrojů. Bohužel tyto skvosty (asi jako většina českých muzikantů) nevlastním, možnost přímého srovnání tedy odpadá. Řekl bych že zvuky 1 - 4 skutečně znějí jako Martinky a Gibsonky, Guild (5) si netroufám porovnávat. Simulovat klasiku je asi nejobtížnější - šestka (Jose Ramirez) mi připadá ochuzená o ušlechtilé tóny starých mistrovských nástrojů. U mě jednoznačně vyhrává Gibson B - 25, v těsném závěsu je Martin 000 - 28. Potenciometr BODY je dalším ovladačem sekce ACOUSTIC MODELING, jeho citlivým (!!!) užitím lze dosáhnout zhutnění zvuku, dobrý nápad, přidává další rozměr. Doporučuji nastavit maximálně do „druhé hodiny"). Naopak STRING ENHACE mě příliš nenadchnul, výsledný zvuk při jeho užití se mi zdá příliš plochý. Jelikož jsou možnosti nastavení všech ovladačů velmi široké, podíváme se, jak na to šel výrobce a zhodnotíme tovární nastavení. Ta se ukrývají v sekci MEMORY pod čísly 1 – 4.
- Chord Strumming – akordová hra
- Finger Picking – prstová hra
- Flat Picking – hra trsátkem
- Blues
Výrobce zde naznačuje možnosti nastavení procesoru, jejich nastavení je zaznamenáno v manuálu. Dá se říci, že nastavení odpovídá uvedenému charakteru hry a je jen na uživateli, zda je v paměti ponechá nezměněné, nechá se výrobcem inspirovat a drobně je pozmění, či si vytvoří nastavení vlastní, zcela originální (uložení se provádí tlačítky WRITE a SELECT). Bezchybně pracuje eliminace zpětné vazby, která automaticky ořízne nežádoucí frekvence, naučit se ovládat dva nožní přepínače najednou je jen otázkou zvyku.
Závěr
Máte-li v plánu dále pracovat se zvukem své akustické kytary opatřené kovovými strunami a snímačem, procesor vyzkoušejte. Pro klasiku s nylonovými strunami se efekt nehodí, pokud nechcete experimentovat, elektrické kytaře (ani lubovce) zvuk AD - 8 také nesluší (co se týká zvuků, které pokládáme za klasické).
Za cca 14.000,- Kč (+ investice do adaptéru) získáte v jedné škatuli širokou škálu zvuků, ze které si vybere každý vyznavač akustického soundu, kvalitní ladičku a dle mého soudu dobrou simulaci „dobrých kytar". Mě stačil připojit volume pedál (škoda, že ho výrobce k efektu nepřihodil) a byl jsem zcela spokojený, a to jak s výsledným zvukem, tak i s nahráváním (postaru do tapedecku i do PC), nebál bych se AD - 8 použít ve studiu. Za plus také pokládám možnosti připojení nahrávacích zařízení, volbu režimu stereo / mono i speciální výstup pro „elektrické" kombo - výsledný zvuk je výrazně lepší (přirozenější), než při zapojení do ak. výstupu. Při použití méně kvalitního nástroje, či snímače jde výsledný zvuk minimálně o třídu (spíše dvě ) výš - hodí se například při nutnosti použití záložního nástroje nebo při střídání více kytar. Možnost střídání až šesti různých zvuků (v režimu BYPASS) považuji u akustické katary za dostačující.
