Technologie Virtual Reference Monitoring (VRM) má dle výrobce ve vašich sluchátkách vytvořit kritický a hlavně srovnávací poslech nahrávky tím, že simuluje zvuk známých studiových monitorů, které můžete libovolně měnit pomocí softwarového panelu. Není těžké dovtípit se, že záměrem výrobce je v tomto případě především zjednodušení jednoho z nejtěžších úkolů při zpracování nahrávky, totiž aby váš mix hrál na všech audio zařízeních a ve všech prostředích stejně vyrovnaně.
Jak zjistíte z následujících řádků, mé pochybnosti se rozplynuly jako pára nad hrncem již při prvním poslechu VRM boxu. Pravdou je, že dnes může mít každý z nás softwarem „nabušený“ počítač a pomocí něho provádět zvukové kejkle, o kterých se nám ještě před dvaceti lety jen snilo, a nebo byly proveditelné jen ve velkých studiích.
Každý si dnes také může pořídit referenční monitory rozumné kvality, a stejně tak mikrofony či prvotřídní zvukové karty. To, co už ale málokdo řeší, je zpravidla vhodná místnost – režie, která by odpovídala správným zvukovým parametrům. Přitom ale právě dobře ošetřený poslech je tím zásadním faktorem při rozhodování o vývoji vašeho mixu (a nikoliv nejnovější upgrade DAW). Největším problémem bývá především poměr stran místnosti a její velikost, který se odráží hlavně ve spodním frekvenčním pásmu pod 100 Hz. Nezbývá tedy, než prostor proměřit, a pomocí basových pastí odstínit a utlumit co se dá. Na YouTube k tomuto tématu najdete například celkem zajímavý seriál Studio Rescue s Francisem Buckleym (zvukař a držitel Grammy Award za zvuk z roku 1996), který navštěvuje různé domácí producenty a pomáhá jim nastavit jejich monitory a řešit akustické problémy jejich garážových a ložnicových studií (více viz: http://youtu.be/02qpJt0hsL0).
Jak vlastně funguje VRM technologie? Zjednodušeně řečeno je založena na podobném principu, jako třeba konvoluční reverb, tedy na měření IRs impulsů. Focusrite proměřil tři typy místností a různé typy studiových monitorů, podle kterých matematicky vytvořil výsledné softwarové prostředí, které simuluje zvukové vlastnosti těchto vzorů. Těm, které by toto měření zajímalo detailně, mohu doporučit podrobnou studii z AES sborníku, kterou najdete jako pdf ke stažení na stránkách výrobce.
Popis a instalace
Po vybalení hardwarové části produktu zjistíte, že VRM Box se vám pohodlně vejde do dlaně (připomíná mi takový novodobý pěstní klín, nebo snad švýcarský nůž chcete-li). Je to skutečně malé zařízení – přívlastek „kapesní“ je zcela na místě. Sympatický stříbrný design doplňuje černý lesklý povrch, kterému vévodí velký ku-latý stříbrný potenciometr (materiál – plast).
Na minimalistickém těle boxu najdete z jedné strany sluchátkový výstup (6,3 mm), z druhé potom S/PDIF vstup a připojení pro USB kabel, který je dodáván jako součást balení. Aktuální driver si stáhnete ze stránek výrobce (CD se starší verzí je přibaleno). Podporu výrobce zaručil pro obě proprietární platformy: Windows i Apple. Po bezproblémové instalaci vám na ploše přibude ikonka ovládacího panelu, pomocí kterého následně měníte sestavy reproduktorů a poslechové prostory. VRM Box můžete zapojit i jako samostatnou – standalone – zvukovou kartu s podporou samplovací frekvence 44,1 kHz a 48 kHz při 24 bitech. Pro připojení s jiným zvukovým zařízením přes S/PDIF můžete box použít se samplo-ací frekvencí až 192 kHz.
Pojďme se mrknout na srdce přístroje – softwarový panel. Uživatel zde má k dispozici tři různé místnosti – profesionální studio, ložnici a obývací pokoj. V těchto třech prostorách si můžete poslechnout až 15 různých typů monitorů, což dohromady dává 24 různých kombinací poslechového prostředí a monitorů. Mezi těmito možnostmi monitoringu najdete například desítku standardních nearfield referenčních monitorů, které se běžně používají v profesionálních studiích po celém světě. Ve výběru jsou ovšem i PC bedýnky od Creative či LCD televizor. Z těch nejznámějších studiových modelů, které posloužily firmě Focusrite jako inspirace, si můžeme jmenovat například „klasiku“ v podobě Yamaha NS-10 (které jsou zde pojmenovány jako Japanese White Classic), a dále pak například Genelec 1031A, KRK Rokit 6 a VXT 8 či Adam S2.5A. Na kontrolním softwarovém panelu najdete také malou ikonku „i“, prostřednictvím které si můžete nechat zobrazit podrobnější parametry zvolené místnosti a monitorů. Uživateli se nabízí také možnost přepínaní útlumu (0, -6, -9 dB), který si nastavíte podle impedance vašich sluchátek. Problém s nedostačujícím ziskem jsem neměl ani se sluchátky s vysokou impedancí, stačilo nastavit citlivost na 0 dB. Dynamický rozsah boxu na D/A výstupu je 108 dB. Samozřejmostí je možnost bypassu VRM softwaru – můžete tedy také poslouchat pouze čistý signál. Fyzické tlačítko bypass přímo na boxu ovšem chybí.
Na stránkách výrobce najdete demonstrační online program, díky kterému si můžete na vlastní uši a myš vyzkoušet, jak toto virtuální poslechové prostředí funguje. V okně prohlížeče se vám totiž zobrazí identický ovládací panel, byť tedy pouze s ukázkami trojice různých monitorů pro každý z uvedených prostorů. Řekl bych ovšem, že jako demonstrace principu VRM je toto rozhraní zcela dostačující.
V praxi
K vlastnímu zpracování zvuku dochází v počítači, což znamená že VRM Box neobsahuje DSP jednotku, jak bychom možná mohli předpokládat. Toto zjištění vyvolává otázku, proč tedy Focusrite neudělal VRM technologii „pouze“ jako VST plugin? Jistě, mohlo by zde hrozit případné riziko, že plugin nechtěně přimícháte do výsledného mixu, ale měli byste o jedno USB zařízení na stole méně. Myslím si, že pokud již výrobce udělal VRM Box jako samostatné zařízení, mělo obsahovat DSP jednotku už jen proto, aby ulehčilo výkonu vašeho počítače. (Pro srovnání například karta Focusrite Pro 24 DSP má toto zařízení již v sobě – jak ostatně napovídá její název).
Již jsem se zmiňoval o tom, že box můžete použít i jako samostatnou zvukovku. Toto řešení se mi osvědčilo především ve spojení s notebookem. VRM Box je opravdu skladný a můžete ho rychle připojit kdekoliv. U ASIO driveru lze nastavit nízkou latenci až na 1 ms, takže není problém použít zařízení třeba ve spojení s jakýmkoliv MIDI kontrolérem i pro kreativní práci. Můžete tak tvořit přímo za poslechu virtuálních monitorů, i když k tomuto účelu box určitě navržen nebyl.
Pokud chcete i nadále používat stávající zvukovou kartu, nabízí se vám možnost box propojit přes S/PDIF rozhraní. Výstup vaší primární zvukovky zapojíte do digitálního vstupu boxu a získáte tak mimo jiné i další sluchátkový výstup. Zařízení jsem zkoušel společně s Mboxem od Avidu. Trochu jsem se bál, že toto propoje-ní bude v počítači na Windows dělat neplechu (přeci jen se jedná o dvě zvukové karty), ale zaznamenal jsem pouze drobné zpoždění (10 až 15 ms) oproti primární zvukové kartě. Při poslechu je tedy dobré ztlumit hlavní monitory. Zatížení procesoru a zpoždění je závislé na nastavení bufferu vašeho ASIO driveru u primární karty. Box jsem testoval převážně ve spojení s Ableton 9 Suite a Reason 6,5. Mohu říct, že software nekolaboval a choval se stabilně ve všech projektech, které mám nyní rozpracované. Zatížení procesoru bylo asi o deset procent větší než bez boxu, takže jsem musel nastavit větší buffer, aby nedocházelo k „dropům“ ve zvuku v projektech, které již byly hodně „naložené“ pluginy.
Čím kvalitnější sluchátka použijete, tím se samozřejmě dopracujete k lepšímu výsledku a srovnání pro váš mix. Výhodou jistě bude, když použijete taková sluchátka, na která jste z předchozí praxe zvyklí, a jejichž zvukové podání dobře znáte. Já jsem VRM Box testoval s více druhy sluchátek s celkem úspěšnými výsledky u všech z nich. Asi nikoho nepřekvapí, že výborně a detailně fungovala studiová klasika od SONY – sluchátka MDR 7506. Ovšem i na komerční „sluchadla“, jako jsou Koss Porta Pro, bylo možné provést celkem slušné srovnání prostorů a vnímat změny v monitorech. Známý zvukový mistr Dave Pensado (Black Eyed Peas, Christina Aguilera) říká, že dnes musí zvukař poslouchat výsledek i na „špunty“ (nebo pecky, chcete-li), protože 80 procent současné populace vaši nahrávku právě takto uslyší. Proto jsem k boxu připojil také má in-ear sluchátka CX 300 II Precision od Sennheiser, které používám na běžný poslech k telefonu. Samozřejmě, že dojem nebyl až tak přirozený a prostorový, ale i přes tato sluchátka jsem byl schopen velice dobře rozlišit charakter monitorů. Focusrite uvádí, že pro vývoj této simulace používali (mimo jiné) jako referenční sluchátka Sennheiser HD 280 a 650.
Simulace monitorů a její podání
Osobně znám velice dobře zvuk prvního a druhého páru monitorů, které jsou zařazeny v menu Professional studio, tedy modelů Yamaha NS-10 a KRK Rokit 6. Podání „NS desítek“ na sluchátka je hodně podobné takovému projevu, jaký byste očekávali u reálných monitorů – tedy pevný a konkrétní zvuk ve středech. KRK Rokit 6 není zrovna můj oblíbený pár aktivních nearfieldových monitorů, ale občas jsem nucen na ně míchat nějakou reklamu do rádia, takže je také znám velice dobře a jejich VRM simulace zní hodně po-dobně – i v simulaci je totiž slyšet typická koule na spodcích (Rokit 6 mají totž takové „masité“ basy, bohužel ne moc konkrétní). V domácím studiu používám obvykle Tannoy Reveal, které mají podle mě rovnější charakter, leč ty tady nejsou. Je to celkem zarážející, protože Tannoy je dobře zavedená firma na studiové i hi-fi reprobedny, navíc jsou oba výrobci britského původu. Klidně bych oželel jedny KRK v nabídce.
Asi po týdnu práce
s VRM technologií jsem si vytvořil okruh čtyř párů monitorů, které jsem při míchání mezi sebou prohazoval, abych porovnal úrovně, frekvence a hally. Hodně se mi líbil třeba poslech na Genelec 1031A, simulace hraje výborně – jak v profesionálním studiu, tak i v obýváku.
Co se týká místností, většinou jsem zůstával v profesionálním studiu, popřípadě v obývacím pokoji. Ložnice je pro mě příliš zvukově neútulná a poslechově nedokonalých místností si člověk užije v životě dost. Určitě je přínosem, že se některé monitory opakují ve více prostorech a vy můžete srovnávat jejich podání v odlišném prostředí.
Trochu mě mrzí, že Focusrite do svých simulací nezahrnul také třeba nějaké high-end speakery, jako například B&W Nautilus, tzv. šneky. Určitě by to byla pro výrobce výzva zařadit zrovna tento nebo jiný high end model. I když, kdo si poslechne mix nahrávky na monitorech za téměř dva milióny? Dalším zlepšovákem by mohlo být přidání více prostorů, třeba některá známá studia, jako Abbey Road. Jako další zajímavý experiment mě napadá možnost presetu „car stereo“, kde byste si mohli volit mezi reproduktory různých aut. Ale to jen tak na okraj.
V souvislosti s touto novou technologií se nabízí otázka: Co je vlastně podstatou dobrého mixu či masteringu? Může mastering zachránit váš mix? Musím vzpomenout nedávný rozhovor kolegy z redakce se zvukařem a producentem Abbey Road studia Robem Cassem, kde mě zaujala mimo jiné jedna jeho myšlenka. Pokud po vykonaném masteringu nepoznáte rozdíl od mixu, tak je to kompliment od mistra zvuku, který mastering prováděl (pokud mu věříte samozřejmě). Z čehož vyplývá, že právě mix je stavební kámen vyznění celé nahrávky.
Když to shrneme, v čem je vlastně síla VRM technologie? Nezanedbatelným faktem je, že můžete pracovat na projektech i v noci, bez toho, abyste rušili sousedy či rodinu. Z mého pozorování spočívá hlavní přínos tohoto produktu v tom, že u vznikající nahrávky můžete okamžitě srovnat provedenou ekvalizaci každé stopy, zkontrolovat funkčnost prostorových efektů a v neposlední řadě také úrovně mixu, které právě v každém z těchto tří prostředí fungují jinak. Ve výsledku je fajn, že vám vlastně box šetří čas, protože máte okamžitou srovnávací reakci na cokoliv, co uděláte, aniž byste museli něco přepojovat fyzicky či softwarově.
Závěr
Tempo pokroku se neustále zrychluje. Dříve jsme pálili CD proto, abychom výsledný mix poslechli na více zařízeních (raději nebudu vzpomínat na přepisy z pásu na „datku“ a na magnetofonovou kazetu). Dnes si většinou mix nosím datově uložený v telefonu, a tak ho mohu kdykoliv pustit v autě či jiném studiu, popřípadě ihned odeslat přes internet. S VRM technologií můžete provést tuto srovnávací metodu, a to na více studiových monitorech, pouhým kliknutím myši. Kolega zvukař mi nedávno řekl: „Digitální technologie sice zrychluje pracovní proces, ve výsledku to ovšem znamená, že sice stihneme za jeden den vykonat více práce, než dříve, nikoliv však to, že bychom tím získali více volného času.
VRM Box je vhodný nejen pro práci v terénu, kam si s sebou nemáte možnost vzít reálné monitory, ale hlavně pro novodobou armádu všech „ložnicových“ producentů hudby a jejich improvizované hudební režie. Nezname-ná to ovšem, že by byl VRM Box nějakým „samospasitelem“ je to jen jeden pomocný článek ve vašem řetězci, který vám může usnadnit řešení takových problémů vaší nahrávky, na které byste jinak narazili až později. Dobře akusticky řešenou režii a kvalitní monitory virtuální simulace určitě nenahradí, ale ve spojení obou dohromady se vám dostává do rukou celkem účinná zbraň. Myslím si, že záměrem výrobce jistě nebylo snížení prodeje reprobeden, jako spíše rozšíření o nové způ-soby monitoringu.
Do budoucna by Focusrite určitě mohl ještě na některých věcech zapracovat. Napadá mě třeba jiná volba LCD televize, zvolený Phocus hraje tedy opravdu příšerně. Pro mé ucho je to až příliš velký extrém. Doma na zdi nám visí Philips LCD o výkonu dvaceti wattů a hraje tedy mnohem příjemněji. Trochu mi vadí rozbalovací menu pro výběr monitorů na ovládacím panelu – je to možná poněkud zdlouhavý postup.V demo verzi si můžete bedýnky měnit pomocí ikon, což mi připadlo jako šikovnější řešení. Všechny mé připomínky jsou však jen otázkou softwarových vylepšení, které by určitě nebylo problém v updatu udělat.
VRM box je první zařízení tohoto typu, které se mi dostalo do rukou, i když v historii se podobný produkt snažilo vytvořit již více výrobců. Za sebe mohu tedy napsat, že má očekávání i přes některé výhrady nezklamal. Virtuální emulace slouží funkčně požadovanému výsledku a vše navíc získáte celkem za rozumný peníz. Nerad bych vyvolal dojem, že při použítí VRM máte pocit, jako byste seděli před skutečnými moni-tory. V tomto případě si hrajeme na zcela jiném hřišti, avšak jedná se o psychoakusticky famó-zní zážitek. Komu by nevyhovoval VRM Box jako externí monitorovací zařízení, může si pořídit od Focusrite zvukovou kartu, která tuto technologii již zahrnuje v sobě.