Marshall JMD:1/JMD50

Hybridní kytarový zesilovač
Distributor: 
Cena: 
20 500,00 Kč

Marshall, to je na jednu stranu jméno, které po desítky let psalo dějiny na poli bluesové, rockové i metalové hudby. Na druhou stranu dnes toto jméno reprezentuje také otevřený přístup k moderním technologiím a k jejich využití všude tam, kde tyto mohou mít přínos jak z hlediska samotného zvuku, tak z hlediska uživatelského komfortu. A právě tento přístup skvěle demonstruje nová řada zesilovačů a komb označovaná jako JMD:1.

V souvislosti s růstem popularity zesilovačů této značky se během let vyvinul jev, který si posléze vydobyl své jméno pod názvem "marshallovský zvuk". Pokud tento výraz někde použijete, většina zkušenějších kytaristů ihned „ví“. Ovšem i když historicky snad všechny produkty této značky mají ve svém zvuku skutečně cosi "marshallovsky" charakteristického, doba nestojí na místě. V průběhu let tak výrobce přišel s mnoha různými modely, jejichž zvuk je diametrálně odlišný – ať už jde o klasická komba Plexi ze 60. let, používaná Claptonem, nebo o výkonné hlavy ze 70. let, které definovaly „zeppelinovský“ zvuk, nebo ať už jde o klasická komba ze 60. let, používaná Claptonem, výkonné Plexi hlavy ze 70. let, které definovaly „zeppelinovský“ zvuk, metalisty dodneška velebený zesilovač JCM800, případně o revoluční programovatelný preamp JMP-1 či dokonce o ultramoderní zvuková děla typu Mode Four. U všech je však možné vypozorovat určitou podobnou strukturu gainu a harmonických složek u zkreslených tónů, stejně jako typické chování zejména na středových frekvencích.

Řada JMD:1, jeden z posledních přírůstků do širokého portfolia zvukotvorných produktů Marshall, reflektuje ten fakt, že mnoho zastánců „marshallského“ zvuku by rádo doma mělo skoro všechno, co se kdy tímto logem pyšnilo. Což je, pokud právě nejste profesionál živící se studiovou prací nebo třeba majitel nahrávacího studia, finančně poněkud náročná potřeba - vždyť kdo si koupí deset různých hlav? JMD50 v sobě kombinuje tradiční a hypermoderní technologii. Jeho základem je klasický marshallovský zesilovač založený na dvojici lamp EL34, které dávají výkon 50 W. Srdcem této hlavy je ovšem digitální předzesilovač založený na technologii Natural Harmonic švédské softwarové firmy Softube. Důvodem pro implementaci digitálního modelingu není nic jiného, než snaha nabídnout hráči co největší flexibilitu při tvorbě toho svého zvuku. JMD50 poskytuje 16 různých modelů, respektive preampů, po čtyřech rozdělených do základních skupin Clean, Crunch, Overdrive a Lead, které disponují různou úrovní gainu či zkreslení. Jednotlivé modely či režimy reprezentují osvědčené a žádané zvuky této značky z různých období od jejích počátků až po dnešek. Tuto nabídku pak doplňují ještě další výdobytky moderní doby. Další blok tvoří sada digitálních efektů studiové kvality - gate, delay, reverb, a modulace, které jsou ihned připraveny k dobarvení základních zvuků, aniž byste museli řešit externí efekty. JMD50 je navíc velmi dobře vybaven na cesty i do studia - nabízí možnost ukládat si nakonfigurované zvuky do presetů, podporuje MIDI a součástí balení je podlahový ovladač, dokonce se šesti nožními spínači. Za zmínku jistě stojí i to, že řada JMD:1 v současnosti nabízí čtyři základní modely. Kromě námi testované hlavy JMD50 s výkonem 50 W nabízí výrobce ještě 100W verzi JMD100 a v obou výkonnostních provedeních také komba JMD501 a JMD102.

Zlatý hybrid

JMD50 představuje plnokrevný hybrid. Je přitom zajímavé, jak se věci postupem času mění. Když se v devadesátých letech řeklo "hybridní", v případě kytarového zesilovače to konkrétně znamenalo lampu nebo dvě v předzesilovači a "tranzistorový" konec. Samotný Marshall byl s řadou Valvestate hlavním průkopníkem tohoto trendu. Důvod byl jasný: chcete-li dostat alespoň trochu lampový zvuk a přitom snížit náklady, odříznete tu nejdražší část – lampový konec s výstupním trafem - a žádoucí lampové „teplo“ vygenerujete jednou levnou lampou v části předzesilovací.

U zesilovačů řady JMD:1, tedy i u naší testované hlavy JMD50, je tomu ale naopak. V posledních letech se digitální simulace rozvíjely takovým tempem, že jsou dnes schopny velmi účinně a věrně simulovat procesy zpracování signálu zejména v předzesilovací části, a to i s velmi detailními charakteristikami obvodů či konkrétních součástek, které dávají zvuku konkrétních zesilovačů právě ten „jejich“ specifický zvuk. Naproti tomu chování koncového zesilovače s výstupním trafem je, jak ukázala mnohaletá praxe, možné simulovat docela těžko (pokud vůbec). Právě tuto zkušenost reflektují nové modely řady JMD:1. Jestliže pak u této řady mluvíme o hybridním přístupu, účelem není šetřit, ale nabídnout maximální flexibilitu z hlediska zvukových možností. Digitální preamp v tomto případě umožňuje simulovat 16 zcela odlišných topologií a ekvalizačních prvků preampů, které jsou určující vzhledem k charakteru zvuku zesilovačů a komb Marshall v různých érách a produktových řadách.

Dalším přínosem této formy hybridního systému je i začlenění základních kytarových efektů, takže zesilovač nyní nabízí všechny obvyklé nástroje pro tvorbu kytarového zvuku, spolu s možností ukládat si jednotlivá nastavení efektů do presetů, a tedy i rychlý návrat k dříve navolenému zvuku. Měrou podstatnou se tak na zvuku podílí zcela klasický a osvědčený koncový stupeň postavený na výkonných elektronkách EL34 a na patřičně dimenzovaném výstupním transformátoru. V případě JMD50 se konkrétně jedná o dvě elektronky, které dávají výkon 50 W.

Simulované vzorky

Jelikož je JMD50 určený především pro milovníky marshallovského zvuku, jistě není od věci vyjmenovat si, které konkrétní zvukové režimy svým ctitelům nabízí. Většina zvuků sice odráží klasické modely, najdeme zde také ale pár zajímavých originálů a nových kombinací.

V sekci čistých zvuků najdeme:

Modern – JVM410H: nejjasnější a dynamicky úderný čistý tón s korekcemi před hlavním stupněm gainu. Full - JCM2000 DSL100: plný tón s hladkým „skleněným“ nádechem ve vyšších frekvencích. Classic – JMP-1: kulatý zvuk s příjemnými středy, známý z populárního MIDI preampu, ideální pro akordy a měkčí tóny; při vyšším gainu skvělý pro melodické vyhrávky.

Natural – JMD:1: nový, záměrně plošší zvuk, zvýrazňující přirozený tón kytary a koncového stupně JMD50. Doporučeno i pro jazz.

Sekce zvuků ve skupině Crunch zahrnuje:

Vintage – kombinace Marshallů z let 1974 a 1959: skvělý vintage crunch pro klasické rytmy. Classic - JCM800 2203: hrubý a neučesaný zvuk legendární hlavy – zde není třeba žádného komentáře

Deep – Haze40: teplý tón, vycházející z jednoho z novějších zesilovačů řady Haze; hladký, temnější overdrive s pěknými basy. Full – 1974: plný tlustý tón s jasnými středy a výrazným sustainem i perfektní srozumitelností jednotlivých tónů v akordech.

Další čtyři režimy jsou charakterizovány jako overdrive:

Classic – JMP-1: Vychází z režimu OD2, „nesmrtelného preampu“ uvedeného jména; dává skvělé agresivní, pevné zkreslení.

Modern – JVM410H: Moderní, ostřejší, ale vyvážený overdrive s výraznými středy. Deep - Bluesbreaker II + JCM800 2203: Simulace kombinace populární krabičky, která budí vstup JCM800, s malou modifikací v podobě filtru, zvýrazňujícího basové frekvence a snižujícího středy. Hutný, dravý overdrive. Detuned - Mode Four: další agresivní a moderní vzorek s menším množstvím středů – nenechá chladnými ty, kdož chtějí kráčet s dobou. Vynikající pro podladěné nástroje.

Poslední sekcí jsou high-gainová zkreslení, vhodná jak pro sólové zvuky, tak pro metalové „průplachy“, záleží pouze na vhodném nastavení.

Deep - Bluesbreaker II + Haze40: kombinace zkreslovací krabičky a komba produkující dravý tón s pěkným, teplým sustainem. Solid - Guv´nor: založený na distortion pedálu zvučného jména, s jakoby chraptivějším zkreslením a se specifickou barvou středních a vyšších frekvencí; skvěle přechází do zpětné vazby. Classic - Bluesbreaker II + JCM2000 DSL100: zvuk osvědčené hlavy, vybuzené Bluesbreakerem pro expresívní, moderně znějící sóla.

Modern – JVM410H: Průrazně a současně znějící vzorek s drsným zkreslením a s dlouhým sustainem.

Stojí za to poznamenat, že výrobce se nesnažil o pouhou hrubou nápodobu původních zvuků. Digitální preamp v podstatě emuluje kompletní topologie originálů, i s identickým rozmístěním zesilovacích stupňů (tj. elektronek ECC83) i korekční sekcí – korekce plně frekvenčně i rozsahově kopírují své předlohy. Každý preamp se tak i při nastavování zvuku chová stejně jako originál. Za sekcí preampů je dále zařazen blok digitálních efektů, konkrétně šumová brána, čtyři modulace (Chorus, Phaser, Flanger, Tremolo), delay s maximální délkou zpoždění 1 000 ms (ve variantách Hi-fi, Analogue, Tape, Multi tap) a reverb.

Popis ovládání

Při pohledu zepředu nic nenapovídá tomu, že by JMD50 bylo něco jiného, než běžná kytarová hlava. Rozměry jsou prakticky stejné (75x31 cm), takže pouze ne zcela tradiční rozložení ovládacího panelu svádí k domněnce, že nepůjde o tak docela obyčejný lampový zesilovač. JMD50 se také vyznačuje výrazně menší hloubkou (22 cm) a nižší hmotností. I s lampovým koncem váží 15,7 kg, což ocení každý, kdo si svůj aparát nosí sám. Konstrukce je dostatečně bytelná, dřevěné stěny jsou jen o něco málo tenčí, než je tomu u „starých dobrých hlav“ (1,7 cm). Přední panel s potenciometry je oproti masce s logem výrobce zčásti zapuštěný, takže ovladače nejsou vystaveny nára- zům při přenášení. Zezadu je umístěn kovový rošt a shora plastový "roštík", umožňující, aby vyžhavené elektronky větraly. Celkový design je typicky marshallovský, se zlatým ovládacím panalem. Podívejme se nyní na systém ovládání. Za vstupním jackem je jako první umístěn otočný přepínač pro volbu preampu/zvuku, za ním pak následují obvyklé potenciometry – Gain, korekce Bass, Middle, Treble a Volume pro nastavení hlasitosti preampu/kanálu. Další potenciometr Mod Adjust má dráhu rozdělenou na čtyři části - otáčením v první čtvrtině je navolen první z modulačních efektů; přidáváním zvyšujete rychlost modulace a poté přecházíte k dalším efektům - a opět průběžně měníte rychlost. Pokud tento ovladač nastavíte na minimum a blok modulace bude zapnutý, je aktivována pouze šumová brána. Potenciometr Mod Depth potom určuje hloubku modulace, případně citlivost brány. Podobně je tomu v případě potenciometru Delaye – jestliže jej stejnojmenným tlačítkem aktivujete, prvním potenciometrem Delay Adjust vybíráte postupně jeden ze čtyř typů a zároveň přidáváte zpoždění až do maximálně jedné sekundy. Pomocí Delay Level určujete úroveň zpožděného signálu. Zmíněné tlačítko Delay má také druhou funkci Tap Tempo - dvojím stiskem si můžete nastavit zpoždění podle rytmu. Následuje potenciometr Reverb. Tím jednoduše přidáváte stejnojmenný efekt. Další parametry digitálních efektů (počet opakování, decay apod.) nastavovat nelze, mění se však přirozeně tak, jak například zvětšujete čas zpoždění.

Ovládací panel zakončují potenciometry Presence a Master, ovlivňující příslušné parametry na úrovni lampového konce, a spínače Power a Standby. V horní řadě tlačítek pro aktivaci efektů také najdete Ext FX, Compare a Footswitch/MIDI Program, které ovládají efektovou smyčku, použití footswitche a MIDI. Nahlédneme-li z druhé strany, zjistíme, že výrobce myslel opravdu na všechno. Vezmeme-li to zleva doprava, vedle síťové přípojky s kapsičkou pro pojistku jsou zde MIDI Thru a In, konektor pro footswitch, linkový výstup s emulací reproboxu snímaného mikrofonem, dokonce i výstup pro sluchátka (opět s emulací). Dále je tu pak vstup pro CD/MP3 přehrávač a výstup z předzesilovače bez emulace pro připojení jiného konce. Za pozornost přitom rozhodně stojí to, že můžete nechat vypnuté Standby a používat pouze preamp (například pro recording).

Najdeme zde také efektovou smyčku s jacky Send a Return, přepínačem citlivosti a potenciometrem Mix, která může fungovat jako sériová i paralelní. Trojice výstupů dovoluje připojit jeden nebo dva šestnácti ohmové boxy, nebo jeden osmi ohmový. Jestliže nás při testování JMD50 něčím ohromil, pak to byla flexibilita práce s nastavenými zvuky - jejich ukládání a přístup k nim. Nejdříve si popišme základní možnosti bez footswitche. Zde hraje roli pět tlačítek: Manual a Ch1 až Ch4, umístěných nad potenciometry preampu. Po zapnutí hlavy se automaticky nacházíte v manuálním režimu, kdy zvuk odpovídá fyzickým polohám potenciometrů (neplatí to pro tlačítka ovládání efektové sekce). Jakmile si vytvoříte zvuk, který chcete uložit, stačí déle stisknout některé z tlačítek Ch1-4 a přiřadit jej tak kterémukoliv ze čtyř programovatelných kanálů. Spolu s režimem Manual pak máte prostřednictvím těchto tlačítek okamžitý přístup k pěti různým nastavením. Ještě dál celý systém posouvá (se zesilovačem v ceně) dodávaný footswitch, který je skvělou „vychytávkou“ tohoto produktu. Nabízí hned šest nožních spínačů, kdy přitom může pracovat ve dvou základních režimech. První, Switch Store, umožňuje, abyste kterémukoliv nožnímu spínači přiřadili funkci jakéhokoliv tlačítka v horní řadě na ovládacím panelu. Typickým příkladem budiž výchozí nastavení, kdy první čtyři spínače přepínají uložené presety v kanálech 1-4, pátý spouští manuální režim (zvuk odpovídající fyzickému nastavení potenciometrů preampu) a šestý aktivuje modulační efekt. Jednotlivé funkce lze ale přiřadit zcela libovolně včetně nastavení tap tempa pro delay.

Druhý režim, Preset Store, slouží ke klasickému přepínání presetů a bank. JMD50 dovoluje uložit 28 presetů v sedmi bankách po čtyřech zvucích, dále pak pedál nabízí čtyři spínače pro volbu presetu a dva pro pohyb mezi bankami nahoru a dolů. Podle mého názoru je třeba za tento počin výrobce pochválit za to, že vám umožní ovládat z nožního pedálu prakticky cokoliv; přitom zůstává práce s ním i s presety naprosto efektivní. Jako podlahový pedál lze využít výhradně ten, který je dodáván se zesilovačem, ale pokud byste chtěli využít externí ovládání přes MIDI, dovolí vám Marshall uložit si až 128 presetů.

Zvukové vlastnosti

Co říci a nenosit přitom „dříví do lesa“? JMD50 je Marshall každým coulem. Popsaná nabídka zvukových režimů dává tušit, že jde o „nadžánrovou“ mašinku, která má něco pro každého. Čisté zvuky, crunche, overdrive i high-gainový sólový či metalový zvuk, to vše je zde uvedeno v dostatečně pestré nabídce, ze které si „nemůžete nevybrat“. Spíš bych se možná obával toho, že bude docela těžké rozhodnout se, který vzorek bych sám použil jako hlavní zvuk. Ať už obdivujete Hendrixe, Van Halena, Satrianiho nebo Korn a moderní metal core – to všechno tam je. Čisté zvuky jsou u Marshalla často podceňovanou záležitostí, u některých modelů určitě právem, tady ale výrobce vytipoval několik úspěšných vzorků, v tomto směru by JMD50 neměl zklamat, právě naopak.

Crunch a overdrive, to jsou bezesporu hlavní trumfy, které Marshall v rukávu má. Ať už zkusíte kterýkoliv z nich, získáte typické pevné basy a průrazné středy, s přidávání gainu pak dále pěkně roste množství harmonických, které tvoří komplexní strukturu marshallovského tónu. Tyto režimy nemohou ponechat chladným žádného rockera (či hard rockera), skvěle umožňují pohybovat se v rozmezí lehce nakřápnutých až středně zkreslených zvuků, s uchu lahodícím dravým overdrivem. V případě více zkreslených zvuků typu Lead se po chvíli kroucení dočkáte jak pěkných saturovaných sólových tónů, tak hezky hrubozrnných high-gainových hluků, které rozhodně potěší každou kapelu v mocně širokém ranku pestrých subžánrů, dnes obvykle souhrnně uváděných pod hlavičkou „extrémní metal“.

Je asi trochu podivné chválit zesilovač Marshall za to, že hraje skutečně jako Marshall, takže je výrobci nutno pochválit šťastnou ruku při volbě modelů, které se rozhodl zařadit do nabídky JMD50. Zvuk hlavy je velice povedený a koncový stupeň s dvojicí EL34 pracuje doslova na „plné pecky“. Všechny nabízené módy dokáží hrát velice dobře. S kteroukoliv z testovaných kytar s různě silnými snímači od víceméně vintage charakteru až po ty aktivní jsme byli schopni vždy najít několik skvěle znějících poloh nebo alespoň jeden „sweet spot“, kdy se zesilovač pěkně rozsvítil, a kdy hrál jako o život s plnou dynamikou a jiskrnými harmonickými. Položme si ale (trochu „šťouravě“) dvě otázky. Zaprvé, hraje to opravdu stejně jako předlohy? Přece jen - Marshall simuluje Marshalla. Odpověď zní poněkud „šalamounsky“: ano a ne. Především se totiž na výsledku měrou nemalou podílí také reprobox. Výrobce doporučuje univerzální bednu 4x12 MG412 (s reproduktory Eminence), sestrojenou přesně na míru tomuto zesilovači – tu jsme však konkrétně k dispozici neměli. Můžeme ale potvrdit, že to hrálo i s "náhodnými" reproboxy vybavenými klasickými repro Celestion (4x12), Carvin či Eminence. Každý pochopitelně zdůrazní trochu jiné frekvence, ale korekce nabízejí dostatečný prostor pro to, abyste vykompenzovali temnější, nebo ukřičenější a výškovější zvuk konkrétních reproduktorů. Nezbytnou podmínkou vždy bude, aby bedna byla sama o sobě slušná a hrála. A pokud skutečně „pasete“ po zvuku originálů, nezbývá než se pídit po identicky osazeném reproboxu. Samozřejmě je třeba poznamenat, že na celkový zvuk má vliv také volba modelu – byť jsou základní zvukové vzorky totožné, 50W a 100W kombo budou znít jinak, než 100W hlava se samostatným boxem 4x12. Takto volba JMD50 v praxi znamená, že pokud máte rádi plný a syrový zvuk pořádně rozhicované hlavy, 50W koncový stupeň můžete plně vybudit už při nižších hlasitostech než ten 100 W.

Na druhou stranu 50W zesilovač zase nabízí obecně trochu měkčí atak než 100W konec (ovšem rozhodně ne ve smyslu „vyměklý“). Ovšem pro mnoho lidí je den, kdy svou hlavu „vyšťaví“ na plný výkon, svátkem, který nastává jednou za deset let, neboť obvykle hrají na zkušebně s bicími naživo (bez PA) a pohybují se na klubové scéně. Pak bude 50W výkon, při němž dosáhnete lepšího vybuzení dříve, zcela adekvátní. Do mysli se vkrádá otázka, zda po sobě digitální preamp nenechává nějakou „stopu“. Subjektivní dojem byl, že zkrátka ne. Tón zesilovače je skvělý a nenese žádný zjevný projev digitálního zpracování. Zachovává si veškerou dynamiku a průraznost. Na to, že jde o hybridní produkt, nabízející takové množství zvuků, je výsledek skutečně úctyhodný. Jediné, co snad lze k tomuto tématu napsat, by bylo o tom, že digitálnímu preampu občas jakoby z části schází určitá špinavost, se kterou se musíte poprat hlavně při nastavování elektronkového zkreslení u originálů. Není to však nic, co by bylo slyšet ve zvuku. Spíš to tak nějak cítíte v kostech, protože místy je jakoby trochu snadnější JMD50 zkrotit.

Pokud jde o digitální efekty, budeme už pouze struční. Výrobce jejich kvalitu označuje za studiovou, s čímž není třeba vůbec polemizovat. Efekty znějí příjemně a poskytují velmi solidní i všestranný základ. Kvalita je tak zaručena komukoliv, ti náročnější narazí spíše na omezenou flexibilitu - v nabídce jsou pouze základní typy efektů a jejich ovládání je zjednodušeno natolik, že nelze všechny běžné parametry nastavit přesně podle svých požadavků (počet opakování, přesnější dobu zpoždění atd.). Těžiště produktu leží ale přece jenom jinde a efektová smyčka umožňuje tento „problém“ snadno a efektivně vyřešit.

Co dodat...

Mít doma „všechno“ je dávnou touhou většiny kytaristů. Pořizovací cena přitom představuje jen jeden problém, taková údržba rozsáhlejšího parku elektronkových zesilovačů může být totiž také docela nákladným „špásem“. Zesilovač hybridního typu, jako je JMD50, představuje nejen levnější, ale také velmi praktickou a pohodlnou volbu. Pokud požadujete univerzálnost, pestrou paletu zvuků více typů zesilovačů a přitom zbožňujete zvuky charakteristické právě pro Marshall, pak se jim s žádným zařízením nepřiblížíte více než s novou hlavou samotného původce tohoto zvuku. Kombinace kvalitního digitálního preampu a originálního konce s EL34 se ukazuje být dobrou cestou jak toho dosáhnout. Pouze si musíte rozmyslet, zda preferujete 50W nebo 100W provedení, resp. hlavu, nebo kombo. Konkrétně JMD50 se ukázala jako opravdu výborný kousek, takže všechny klíčové zvuky za posledních zhruba 50 let historie této značky máte nyní opravdu na dosah ruky.