Na jednu stranu je asi pro některé čtenáře dost unavující vídat na stránkách MS, frekvencí poměrně hustou, mikrofony různého ražení, ale na druhou stranu čtenáři, kteří ještě nemusí pamatovat okupaci si zavzpomínají na dobu, kdy krom několika (doslova) modelů kapitální ceny nebylo nic. Takže situace zcela odlišná, a řekl bych, že pro dychtivé tvůrce a spolutvůrce hudby o dost horší než přeskočit stránku.
Tímto příspěvkem bych s dovolením pokračoval tím, co jsem slíbil v článku o ADX20. Tedy ADX51 patří k malomembránovým kondenzátorovým mikrofonům, ale na rozdíl od ADX20 má úplně jinou konstrukci, a tudíž i jiné určení.
Zpracování
Tedy ADX51 lze obdržet v krabičce měkce vyložené a přebalené papírovým obalem. Uvnitř je mikrofon, držák, molitanová větrná ochrana a brožura. Naprosto úplné, a také ve velmi poctivém provedení, k čemuž se časem dostanu. Mikrofonní držák není křehký, aby mohl jen tak prasknout, a velmi se mi na něm líbilo, že utahování kloubu šroubovákem bylo nahrazeno „matkou", uzpůsobenou pro ruku lidskou. Smrt šroubovákům!(?). Co může také zvukař či technik těsně před představením nebo nahráváním pochopitelně v časovém skluzu dělat smysluplnějšího než shánět odpovídající - velký šroubovák. „Windčus" je z materiálu, který bývá řazen mezi ty lepší a vše je v černé matové barvě včetně mikrofonu. Ten svým tvarem trochu připomíná kondenzátorové Shure. U něj se dočkáme ještě doplňkové zlaté barvy a to velmi kultivovaně, na místě vnitřní ochranné mřížky a nápisů. Také konektor, samozřejmě XLR-3, má pozlacenou úpravu. V dolní části těla mikrofonu jsou k dispozici dva posuvné „zapínače" pro Low Cut a PAD. Ty také hlavní měrou odlišují ADX51 od jeho předchůdce ADX50, a též (jak bude patrno dále) zásadně podporují hlavní určení mikrofonu v jeho zvukových vlastnostech. Jen, alespoň pro mne, jsou až příliš titěrné a až velmi nesnadno se k nim lze probojovat. Samozřejmě je chvályhodné, že nevyčnívají pro náhodné a nepozorované přepnutí, ale je třeba hledat příslušného „nástrojíčku" k cílenému ovládání. Ve studiu to nebývá problém, i hrot určité tužky stačí, ale na pódiu? Tak přeci jen šroubovák, ale opačně – úplně malý. Jinak fungují dobře s mírnými zvukovými projevy. Výdrž vůbec nikdy určit nelze, ale z důvodů globálního (oteplení né), velmi poctivého zpracování by neměl být problém. Proč poctivého? Povrchová úprava je velmi stabilní. Materiály lehké a nesnadno destruktivní. Kapsle je na malomembránový axiální mikrofon slušně uložena a tedy přenos hluku z těla na kapsli je malý. Např. Rode NT5 je na tom hůře, a i některé mnohem dražší modely.
Výsledky
Vždy by bylo ideální mít možnost porovnávat model se vším, s čím by se teoreticky srovnávat dalo. Jenže…. Zvoliti jsem tedy mohl: Rode NT5 - pro téměř stejnou cenu a AKG C451 pro dlouholetou a velmi širokou známost. Trochu mě mrzí v této souvislosti, že se mi zrovna nepovaloval někde mezi těmito mikrofony i nějaký kondenzátorový Shure. Musím také připomenout, že obchodní zástupce pro Audix, jako snad zatím jediný, zaslal dva kusy a tak bylo možné ověřit i chování stereo dvojice (ukázky ORTF). To pak můžete vlastním uchem prověřit na portálu Music-Store. Pravda je, že ADX51 nebyl konstruován jako primárně ambientní mikrofon alterující špičky v této oblasti, ale spíš jako spot, resp. Close miking mikrofon. To je dobře znát na zvukových ukázkách, kdy v prostoru až příliš pochytává mechanické ruchy a tělo zvuku je poněkud „vyzobnuté". Pro blízké snímání řady situací se bude jednat o přednosti. Tedy ukázku jsem nevybral pro podstatu netypické oblasti použití, ale pro snazší identifikaci některých vlastností, k čemuž se vrátím. ADX51 má v rodném listě napsáno doporučené použití a mimo jiné zde stojí: činely, akustické kytary, doprovodný vokál,…" S tím lze určitě souhlasit. Dále tam stojí: „Sbor, klavír,… V tomto už je to, dle mého názoru, hodně o vkusu nebo účelu. Pokud je třeba občas natočit „křídlo" pro pracovní archív nápadů apod., a nemáme-li zrovna baterii studiových mikrofonů, nechá se to i méně vhodnými mikrofony než je padesátjednička. Pro standardní zvukařskou práci, kdy zvuk je postaven na úroveň obsahovou, jsou potřeba přeci jen vhodnější mikrofony. Dostávám se tedy k tomu, proč tam ano, a tam ne. Mikrofony jsou totiž dosti diskutovaným tématem. Mnohdy se jim přisuzuje důležitost, která je alfou a omegou každé nahrávky, a opačně se také nezřídka stává, že člověk, který nese odpovědnost za kvalitu zvuku, odsoudí mikrofon na post jakéhosi snímače, za kterým se teprve z toho dělá zvuk. To okamžitě provokuje moji obrazotvornost, jak dotyčný nahrává kdákání slepice a posléze obalen hardwarovými a (většinou jen) softwarovými przniči tvoří hudební nářez. Že je to levné, pohodlné a chemické, to jaksi nevadí a nejhorší je, že mnozí zákazníci si dostatečně a rádi uvědomují pouze to první. Zajímavé také je, že podobné názory téměř stoprocentně pramení z řad lehčích žánrů. Obojí je nesmysl a tak, jak jsem doposavad naznačil, je ADX51 velmi dobrým mikrofonem, ale rozhodně ne natolik univerzálním jako většina Neumannů, Schoepsů apod. - které ovšem nejsou také naprosto univerzální. Specializací a programovou výhodou ADX51 je velmi rychlá membrána, čisté až brilantní výšky (i více než C451), trochu spektrální „loudness" basy - ne málo, ne hodně (o něco více než NT5), dobrá citlivost (podobně jako NT5), integrované funkce filtru a útlumu a „windčus". No a to je, dle našeho krátkého, ale důvěrného seznámení, a mého názoru utvořivšího se za dobu používání, nejlépe aplikovatelné na: činely – OVH (low cut), hi-hat ((?)low cut+ PAD), vysoké perkuse (?), snare top (PAD), snare bottom (low cut + PAD), akustické kytary, ale i cíleně zpěv a řeč (windčus). Nedoporučoval bych příliš dřeva (více mechaniky než tónu), smyčce (věc vkusu, ale příliš ostré), klavír (možná rock’n‘roll), sbor (nepřirozené sykavky v prostoru), ale jinak si dělejte, co chcete. Pokud mohu udělat pomyslné shrnutí, tak o něco více bodů by získala C451 (sice také pouze ledvina, také útlum a filtr, ale více možností – nový model, menší membrána – fakt, spektrum o malinko zabarvenější, ale rovnější, vyšší cena, ale také mnoho nadstandardního příslušenství) pro dlouholetou prověřenost na určité aplikace. Při podobné větě se sice ježí chlupy všem marketingovým mlíčňákům od konkurence, ale v tomto oboru je to důležité a je těžké říci, jestli je to úplně dobře nebo úplně špatně. Rode NT5 by dostal o nějaký bodík méně, ačkoli se zvukově jeví univerzálněji (rovnější spektrum i šumu se zdá méně), firma nepředstavila další kapsle – směrové charakteristiky, nemá útlum a hlavně Low cut, je nabízen pouze jako stereoset.
Stručně
Opět mohu prohlásit, že se v případě Audix ADX-51 jedná o výborně udělaný mikrofon bez výrazných slabých míst včetně příslušenství. Velmi vhodný na určité aplikace a tentokrát si troufám tvrdit, že i cena je více než rozumná.
