Do zaměstnání mě dorazila objemná papírová krabice. Dle její velikosti jsem usuzoval buď na elektrickou troubu na pečení krůty nebo na menší průtokový ohřívač vody. Mí kolegové, kteří balík přebírali, se tajemně pochechtávali a říkali, že uvnitř musí být určitě nafukovací „Andula” a přáli mi krásný zbytek dne. Pokud tam opravdu je, pak to dle hmotnosti musí být nějaká starogermánská kráska v brnění jako vystřižená z Vagnerovy opery „Valkýra”.
Po rozbalení došlo k erotickému zklamání. V bedně byly nějaké tři plechové krabice…
Společně
Všechny tři přístroje jsou 2 HU vysoké, stavěné pro montáž do racku. Každý z nich váží okolo pěti kilo. V jednom balení pak už udělají slušnou tonáž. Vyrobeny jsou z pevného ohýbaného plechu - tedy žádná plastiková imitace, kterou k smrti nesnáším. Mnou testované modely mají čelní desku v barvě slonoviny, zbytku chasis pak dominuje elegantní černá. Nepřehlédnutelným znakem všech tří přístrojů jsou kulaté podsvícené VU metry zářící do tmy vašeho studia, jako vzdálená slunce světů jiných… (řečeno slovy básníka).
Přístroje nesou od výrobce typová označení T8100 - TUBE VOCALMAX, T8200 TUBE OPTIMIZER a T8300 TUBE ENHANCER.
Výrobcem je firma PHONIC. Nejvíce se na našem trhu objevuje s cenově dostupnými mixážními pulty, reproboxy, koncovými zesilovači a hudebním příslušenstvím. Po první prohlídce se mi nepodařilo najít zemi, kde spatřily tyto stroje světlo světa. Pochopil jsem až po náhodném shlédnutí sobotního velkofilmu Armagedon. Ruský kosmický veterán Lev v olezlé beranici se pokouší opravit jakési složité zařízení nezbytné pro start raketoplánu údery hasáku a pěstmi. Pronáší u toho historickou větu (čti s ruským přízvukem): „Ať americké či ruské mašiny, stejně je to nakonec všechno Tchaiwan”. Dlouho jsem hrál na baskytaru Yamaha právě „Made in Tchaiwan”. Byla dokonale řemeslně udělána a měla dobrý zvuk, tedy proč by tyto modely měly hrát špatně….
T8100 TUBE VOCALMAX
Kdybych tento název viděl například někde v časopise, myslel bych si, že se jedná o nějaký maximizer či kompresor s kompresní charakteristikou určenou hlavně pro zpěv - zřejmě užívající měkké limitace. Slůvko „TUBE” v názvu i těm méně erudovaným napoví, že přístroj bude obsahovat elektronky, ten krásný, archaický prvek pro změkčení a zprůzračnění zvuku. Jeden mladý, nadějný umělec prohlásil po návštěvě mého studia, že u mě se svou kapelou točit asi nebudou. Pulty mám sice digitální, ale ty ostatní věci jsou „nějaké staré krámy od krále Klacka” Naši “PHONICI” také svým designem vyvolávají retro dojem, což je mi velmi sympatické. VOCALMAX je zcela regulérní dvoukanálový mikrofonní preamp s třípásmovými korekcemi a phantomovým napájením.
Přední a zadní panel
Přední panel disponuje těmito ovládacími prvky - zleva: kolébkový spínač pro aktivaci HI PASS filtru umožňující odříznutí dolního kmitočtového spektra (toto často bývá nositelem nežádoucích hluků a dunění). Podle přiloženého manuálu (anglického) jsem zjistil, že odřezává ruchy pod 100 Hz. Nad tímto přepínačem je umístěná mini LED informující o přebuzení samotného vstupu. Následuje INPUT GAIN - tedy nastavení vstupní citlivosti. Další ovladač se nazývá TUBE TIMBRE. Tento má vytvořit buď COLD - studený zvuk, či WARM - teplý, kulatý zvuk charakteristický pro lampové přístroje. Čtyři další potenciometry jsou součástí equalizerové sekce. LOW PEAK přidává nebo ubírá 80 Hz o +/-15 dB. HI PEAK provádí totéž na pásmu 12 KHz. Obě korekce pracují v režimu „Shelving”. Středové pásmo obsahuje MID FREQ (400 Hz - 8 kHz) a MID PEAK (+/-15 dB) Parametr Q je pevně nastaven, jde tedy o model „Sweep”. Posledním v řadě je potenciometr výstupní hlasitosti - OUTPUT LEVEL. Pod EQ sekcí zbývají dva kolébkové přepínače - PHASE pro otočení fáze např. při snímání stereopárem a PHANTOM - tj. napájení kondenzátorových mikrofonů 48 V. Tytéž prvky pak obsahuje druhý kanál. Nad nimi na nás blikají dva již výše zmiňované VU metry a skrze mřížku jsou vidět dvě podsvícené„lampy” zřejmě 12AX7 (jak jinak). Zcela vpravo je umístěn síťový spínač. Pokud je aktivován, svítí v něm malá zelená LEDka.
Zadní panel obsahuje dvakrát vstup a výstup buď v XLR nebo v “jackovém” provedení. Všechny jsou symetrické. Oba vstupy mají ještě přepínač citlivosti OUT +4/-10 dB. Samozřejmostí je PSU zdířka. U všech modelů je kabel dodáván. V celofánové folii nalezne uživatel nejen slaboučký, nepříliš vzhledný anglický manuál, ale i čtyři samolepící gumové podlepky. Pokud nebudete přístroj montovat do racku, opatříte ho těmito podlepkami proti uklouznutí. Jejich přesné umístění je na dně přístroje vyznačeno.
Testování a dojmy z něho
Jak jinak lze vyzkoušet mikrofonní preamp, než přímo při nahrávání. Jednoduše jsem tedy odpojil svůj a zapojil VOCALMAX. Abych získal přehled o kvalitě korekcí, snímal jsem oboustranně malý buben (vršek dynamikou a strunění kondenzátorem). Protože se jednalo o kvalitní a drahý nástroj, byly korekční úpravy pouze drobné. Všechny ovládací prvky jsem vyzkoušel a musím říci, že pracují spolehlivě a činí zvuk čitelný a transparentní. A to je to hlavní, neb o zvuk jde až v první řadě. Srovnání jsem pak provedl s lampovým preampem T1953 fy Behringer. Je obdobného ovládání, dvoulampový a téměř stejné cenové relace. Z hlediska designu byly sice každý jiný, to však vůbec nevadí, neb Pánbůh si libuje v rozmanitosti. U Behringera jde spíše o zjevně dokonalejší užití materiálu, součástek i zpracování - inu německá důslednost. Chod otočných potenciometrů jednotlivých funkcí VOCALMAXE (ale i u ostatních dvou modelů) byl nevyrovnaný. Maličké umělohmotné knoby a kolébkové přepínače také někdy nepůsobily dobrým dojmem. Podobné knoby bych spíše očekával u malých USB karet, nikoliv však u masívního lampového preampu. Kupodivu obrázky v manuálu obsahují dle mého názoru elegantnější a funkčnější knoby, než s jakými jsou pak přístroje dodávány. Díky podsvícení VU metrů a lamp LED označující clip jakoby stále svítí. Rychle jsem si na to však zvykl. V pracovním režimu –10 dB nedošlo k rozsvícení ledky ani tehdy pokud VU metry „šly za roh” a všechny ovládací prvky jsem dal naplno. Tato indikace se projeví pouze v režimu +4 dB. O to však více. To je podivné.
Funkce TUBE TIMBRE v pozici „warm” výrazně zesiluje celkovou úroveň hlasitosti nahrávky. Trochu se chová jako gain u lampových kytarových aparátů. Můj Behringer naproti tomu disponuje funkcí WARMTH - do nahrávky pouští pouze „vyšší harmonické” a hlasitostní úroveň se nemění. To mi připadá u preampu lepší. Je to však můj názor a mnohým může plná saturace naopak vyhovovat. Poslední detail, který mi trochu vadil, byla nemožnost nastavení kmitočtu spodního ořezu ruchů. HP Filter odřízne pouze vše pod 100 Hz. U mého preampu je možné tuto frekvenci nastavit od 12 Hz až do 350 Hz. Pokud např. přes VOCALMAXE budu snímat overheady, určitě budu chtít odříznout více než 100 Hz. U šlapáku zase ořezávaný kmitočet pod 30 Hz funguje jako subsonický filtr.
T8300 TUBE ENHACER
„Takže další pán na holení….” Jedná se o jakousi TUBE modifikaci maximizeru, optimizeru, vitalizeru a co já vím, jak se všechna tato „nabušovadla zvuku” jmenují. Co firma - to vlastní originální název. Phonic svůj přístroj nazval skromě Enhancerem. To je však pouze jedna z funkcí, kterou oplývá. Design je barevně i rozmístěním ovládacích prvků podobný, svou stájovou příslušnost nezapře, jen potenciometrů a VU metrů maličko přibylo a přepínačů ubylo. Skromný manuál nabízí celkem tři způsoby využití ENHANCERU. Obohacení nahrávaného materiálu, obohacení již nahraného materiálu (popřípadě již hotového mixu) a enhancing kanálu mixů např. přes inserty. Já bych klidně dodal i jako parádní lampový DI box např. pro basu, klávesy či jiný nástroj.
Přední a zadní strana
Začnu odzadu. Vstupy i výstupy zadního panelu i jsou stejné jako u předešlého modelu. Jen jejich uspořádání je maličko jiné. Přepínače jsou tu však jak pro vstupní, tak pro výstupní citlivost (opět +4/-10 dB) u každého kanálu. Přední stěna na rozdíl od Vocalmaxe disponuje čtyřmi VU metry - dva pro indikaci vstupního signálu a dva ukazující výstupní signál. Zleva pak následuje osm otočných potenciometrů. První je (jak už to klasicky bývá) INPUT LEVEL se „zámkem” v nule s rozsahem +/-12 dB. Dva následující tvoří basovou sekci T8300. První z nich - BASS BOOST je vlastně gain a BASS TIMBRE vybírá pásmo. Manuál informuje, že upravovaná frekvence se pohybuje někde okolo 100 Hz, ale blíže to neupřesňuje. Následuje funkce ENHANCER/EXCITER se středovou zarážkou. Zasvěcení vědí, oč běží, pro nezasvěcené - tato funkce generuje nové harmonické kmitočty přičítané k původnímu signálu. Zvuk se rozjasní a zvyšuje se jeho čitelnost. Následuje funkce TUNE laditelná od 1 kHz do 8 kHz. Vámi zvolenou frekvenci pak zesílíte pomocí HIGH BOOST. Stejně jako u modelu VOCALMAX má i tento fu. TUBE TIMBRE, tedy lampovou saturaci. Poslední potenciometr koriguje výstupní úroveň.
Pod řadou otočných potenciometrů jsou tři kolébkové přepínače: OUT/IN kupodivu nepřepíná mezi vstupním a výstupním signálem, jak jsem se bláhově domníval, ale aktivuje basovou sekci. PROCESSOR mající dvě polohy BYPAS/IN zapíná nebo vypíná celý proces buď na splitovaném kanále, nebo současně pro celý přístroj. Pracuje tedy v součinnosti s posledním přepínačem. Nakonec zbývá funkce SEP/LINK určená buď pro nezávislý provoz obou kanálů s např. různým nastavením, nebo pro stereorežim, kdy levý kanál je master a není proto nutné zdlouhavě nastavovat shodné parametry i na pravém (tento stereorežim běžně obsahují např. i dvoukanálové kompresory a limitery). Oba kanály mají opět signální LEDky přebuzení.
A jak „zkrášlovač” pracuje?
Zcela v pohodě. Použil jsem ho na povzbuzení zvukové kvality nástrojů. Výstup z hardisků jsem zapojil do obou vstupů T8300. Nasaturovaný, naenhancovaný a nabasovaný signál jsem po dvou stopách pumpoval rovnou do počítače. Bylo to trochu pracné, ale každý nástroj si opečujete zvlášť a v počítači už nemusíte používat téměř žádné korekce. Šetříte tak CPU a můžete zapojit třeba více kvalitnějších pluginů. Tu lampu tam stejně nenasimulujete.
Co mi vadilo? Jako u VOCALMAXE - trochu nestejnoměrný chod potenciometrů. Basové pásmo je posazeno někde okolo 100 Hz (co ten PHONIC pořád má s těmi 100 Hz) Pokud procesuji velký buben např. v hardcoreové či metalové hudbě, potřebuji jít níže než na 100 Hz, abych vytvořil mlaskavý a přitom basový zvuk. Rovněž přepínač IN/OUT mě trochu mátl, ale nakonec jsem si zvykl. Možná stačilo dát mu jiný název. Výšková sekce včetně enhanceru však pracuje parádně a zvukem opravdu zahýbe. Chce to však mít stejnou hladinu hlasitosti mezi neupravovaným a upravovaným signálem, aby byly jemné nuance procesovaného materiálu slyšet.
Snad jen poznámka: Jsem vlastníkem podobného zařízení od Behringera-Ultrafex Pro. Disponuje funkcí na roztažení a zvýraznění sterea. Možná by si ji náš testovaný model také zasloužil. Behringer zase nemá stereomód. Ani zde se mi napodařilo kontrolní LEDky „zažehnout”.
T8200 TUBE OPTIMIZER
Poslední z řady Phoniců je dvoukanálový audiokompresor umožňující komprimovat nezávisle hluboké a vysoké pásmo. Jedná se vlastně o dvoupásmovou komprimaci s přeladitelným rozsahem mezi nimi (cross-over). Stejně jako u předešlých modelů i zde celý proces můžeme doplnit lampovou saturací. Přístroj uživatele informuje pomocí čtveřice VU metrů o aktuálním stavu vybuzení hlubokého a nízkého pásma a redukci zisku komprimace též na obou těchto pásmech (celkem tedy osm VU metrů). T8200 může být zapojen buď přímo mezi výstup z mixu a dvoustopý magnetofon (počítač, DAW…) a posloužit tak k vylepšení finálního mixu, nebo pomocí insertních bodů ovlivňovat jednotlivé kanály mixu. Při vícestopém nahrávání bychom jich museli mít více. Výsledek by byl o to kvalitnější.
Ovládací prvky OPTIMIZERU
Zadní strana je zcela totožná včetně natištěných schémat zapojení, vstupů, výstupů a přepínačů pracovních hladin s modelem T8300 TUBE ENHANCER. Je to určitě výhodné z hlediska výrobní kompatibility. Celý design kopíruje též dva výše popsané modely.
Masívně však přibyly VU metry (škoda jen, že nepřibyly též lampy uvnitř přístroje). Stejně jako u předešlých modelů, skrývá tento ve svých útrobách dvě lampy 12AX7. Přístroj má tyto ovládací prvky: INPUT LEVEL a OUTPUT LEVEL (-12 dB/+12 dB). Lampovou saturaci TUBE TIMBRE. Kompresor hlubokých i vysokých kmitočtů je tvořen TRESHOLDEM (-40 dB/+20 dB), dále kompresním poměrem COMP.RATIO s rozsahem 1:1 až 1:20. Z časových konstant máme k dispozici pouze parametr SLOW a FAST. Tato funkce se, nevím proč, nazývá LOW AVERAGE. Spodní pásmo se přidává pomocí LOW LEVEL (-12 dB/+12 dB). U vysokého pásma jsou parametry naprosto stejné pouze u všech parametrů je LOW změněno na HI. Posledním otočným potenciometrem je již výše zmiňovaný CROSS-OVER (pracovní rozsah od 100 Hz do 12 k). Tato funkce umožňuje přesně vymezit rozsah zpracovaného spodního a horního pásma. Jde vlastně o nastavení dělícího bodu těchto dvou pásem. Zbývající kolébkové přepínače pak obstarávají indikaci mezi vstupním a výstupním signálem (METER MODE), spouští či „bypasují” zpracovávaný signál (PROCESSOR), volí mezi nezávislým dvoukanálovým provozem a stereomodem (SEP.-LINK). Zbývají nepřebuditelné LEDky signalizující přebuzení vstupů a síťový spínač.
Můj subjektivní test
Zkoušel jsem nejprve zpracovat samotný velký buben a poté jsem zápasil s úpravou celého mixu (funky kapela). Zde je ovládání poměrně složitější, než u obou předchozích modelů. Také bych musel s T8200 pracovat delší dobu, abych si zvykl na všechny klady a zápory. Treshold začal dramaticky komprimovat až při nastavení –10 dB (což je až ve třičtvrtině svého chodu). Do té doby ani kompresní poměr, ani zvýšená hlasitost ve zvuku, ani na VU metru nic moc nevykazovala. V obou výše zmíněných případech úpravy se mi lepší jevilo užití časové konstanty SLOW než FAST. Toto označení se kupodivu nevztahuje k obligátní funkci „release”, tak jak jsme zvyklí, ale k funkci „attack” (alespoň dle manuálu). Nejlepších výsledků jsem dosáhl při hodnotách –10 dB Treshold, 1: 3.5 Ratio, a Slow (attack). Cross-over jsem nastavil zhruba na 1000 Hz. Nahrávka pak hrála pevně, „nepumpovala” a byla plná. Zvuk byl podobný předchozím modelům.
Když jsem poprvé OPTIMIZER vybalil, zaujalo mě, že se jmenuje také TUBE ENHANCER. Ale ten už jeden mám? Teprve po bližším ohledání jsem zjistil, že ENHANCER je správně a tento druhý není ENHANCER, ale OPTIMIZER. Číselná označení však hrála. Při letmém pohledu do manuálu jsem dále zjistil, že VU metry na obrázku se zcela jinak jmenují, než na fyzickém modelu. Navíc popis jejich funkčnosti je zcela zmatený a nepříliš zkušeného uživatele by toto mohlo uvést v chaos. Naštěstí u fyzického přístroje je vše správně (tedy kromě názvu), tak řekněme, že nějaká z místních krasavic přemýšlela při překladu manuálu do angličtiny více nad manželovou večeří, než nad obsahem samým. Zjistil jsem ještě jednu zvláštnost. Ve stereomódu je indikace pravého řízeného kanálu zmatená. VU metry hlasitostí neukazují vůbec. Musíte nastavit oba METER MODY na vstup, teprve pak se i napravo začnou hýbat. Přitom by měly být funkční ovladače pouze v levé části.
Co dodat závěrem
VOCAL MAX i ENHANCER jsou jednoduché, ale stoprocentně účinné přístroje pro užití v nahrávacím studiu. Mají profesionální design a velmi slušný zvuk. Jejich cena (okolo necelých sedmi tisíc) je přímo ďábelsky nízká. I maličká studia si je mohou koupit a výrazně se posunout v kvalitě své práce. Své uplatnění jistě najdou i při homerecordingu. OPTIMIZER je sice dražší (téměř dvanáct tisíc), ale skrývá v sobě více funkcí. Věřím, že i on, přes veškeré moje výhrady zaujme čistým a dynamicky prokresleným zvukem.
Nakonec jsem rád, že obrněná kráska stále hledá „Prsten Nibelungův” a já jsem se zatím proskočil s třemi asijskými děvčaty…
