U svých výročních LTD si Warwick vždy pečlivě vybírá, jaký typ dřeva použije a dává si záležet na opravdu zajímavých, až „hračičkovských“, technických finesách. „LTDéčka“ se rok od roku lišily herními vlastnostmi a také hudebním stylem, do kterého se daný nástroj nejlépe hodil. Tento „Streamer LTD 2012“ je basa retro-reminiscenční. Takže se do ní vývojáři, jistě i s trochou nostalgie, snažili zkoncentrovat esence vlastností, které se basistům obvykle vybaví, když se řekne „Warwick“.
Co si pánové z Warwicku představují pod pojmem „Warwick koncentrát“?
Původní Warwicky z devadesátých let, které daly značce její pověst, se proslavily především tuhým krkem a hmatníkem z tvrdého a přitom pružného, exotického dřeva - wenge. A přesně to je také klíčovou vlastností výročního modelu 2012, protože dominantou této LTD basy je průběžný – retro – krk, složený z úzkých (3mm) lamel americké třešně a z 19 mm širokých lamel wenge. Tím vznikl základ toho, co „warwickáře“ na těchto basách asi nejvíce baví, a proto mají klasické Warwicky ten tvrdý, jasný, konkrétní zvuk, výborný sustain a jsou velmi rychlé. A díky tomu si získaly renomé sólových nástrojů, vhodných především pro slap, funky nebo moderní elektrickou hudbu. Neplatí to sice doslova a na všechny nástroje (Wawick vyrobil i mnoho klasických baskytar), ale nálepka progresivních a moderních bas tím byla značce přisouzena asi jednou pro vždy.
Retro
Model 2012 je typ Streamer. To je důkaz značného sebevědomí Warwicku, protože firma prodává velkou část své produkce na trh USA, a ten je „loajální” k jiné americké značce - Spector. Pokud se totiž o Warwicku mluví v odborných kruzích, najde se vždy někdo, kdo připomene, že se firma etablovala modelem, který vlastně odcizila Spectorovi. Málokdo však ví, že také pan Stuart Spector tuto koncepci převzal odjinud, a sice – od Neda Steinbergera. Velkým prohřeškem Warwicku proti bontonu však je, že se jako jediný napodobitel s touto basou skutečně proslavil, a také, že jako jeden z mála posléze nezanikl. Jen na-mátkou z českých luhů: mnoho našich basistů stále hraje na baskytaru Jolana RK Bass, pocházející z Harmoniky Hořovice, jiní vlastní nástroj Ceptor z krnovské dílny Libora Žídka. To jsou krásné basy, ale kde že je těmto výrobcům dnes konec. Warwick se tedy rozhodl dát světu na vědomí, že tu je a že je při síle.
A v čem spočívá ono „retro“?
Současné moderní Warwicky mají například poměrně velkou patku hlavice. U LTD 2012 je však v místě patky jen poměrně malý výstupek, přesně tak, jak tomu bylo u starých Warwicků z 90. let. Také profil krku „LTDéčka“ poměrně dost věrně kopíruje staré Warwicky, a stejně jako je tomu u originálu, má i tato basa krk složený z pruhů světlého a tmavého dřeva. (Kontrastní prokládání bylo tehdy v módě.) Hmatník je osazen perleťovými očky, krk má v ořechu šířku čtyřicet milimetrů a na dvacátém čtvrtém pražci šedesát dva milimetrů.
Korpus nástroje je již na první pohled o něco tenčí, než je tomu u současných Warwicků. Mimochodem, tato retro tloušťka v posledních letech nejspíš potrápila některé majitele „relikvií“ Warwick. Pokud se totiž stalo, že původní elektronika dosloužila a muzikant si objednal současnou, standardní elektroniku od MEC, vyšlo naje-vo, že některé z potenciometrů aktuální elektroniky se do tenkého retro korpusu nevejdou na výšku. Sám jsem kdysi v dobré víře jednomu z basistů poradil „tu správnou elektroniku“, a až následně se přišlo na tento problém. Korpus LTD má stejně jako originál tloušťku mezi 3 až 3,5 cm. Takže, basisti, pozor na retro! Vaše elektronika se jmenuje M600004. Další retro vychytávkou je pozice úchytky řemenu, ta je posunuta poněkud výše, mimo osu těla.
Jaké LTD 2012 vlastně je?
První pocit: klasika! Basa je poměrně lehká a něco napoví, že držíte nástroj, který je jakoby jiný, tak jako tomu bývá u starých, vyhraných starožitných kousků různých značek. Hmotnost odhaduji na přibližně 3 až 3,5 kg, vyváženost basy je v pořádku. Dojem určité subtilnosti zmizí v momentě, kdy basu zapnete do aparátu. Tehdy se ozve plný, dospělý, „dokonalý“ zvuk. Zvukově bych tento nástroj zařadil do desítky nejlepších mezi tunami těch, které jsem kdy přehrával. Teprve když má basista možnost pocítit ozev pružného a tvrdého krku z wenge, podpořeného snímači EMG, pochopí, co tyto nástroje tak proslavilo. Všechny tóny jsou vyrovnané jako korálky na šňůrce, žádné nastavení snímačů nezní jalově, elektronika se chová neutrálně, nevnucuje svůj témbr, ale zušlechťuje zvuk. Basa inspiruje, je rychlá, skvělá pro sóla a spolehlivě pracuje při doprovodech. Člověk ji jen nerad odkládá.
Komu je basa určena a kdo si ji asi koupí?
Řekl bych, že tady jde spíše o osobnost basisty, než o styl hudby, který muzikant hraje. LTD 2012 je sice poměrně univerzální nástroj a všechny rejstříky má velmi kvalitní, přesto bych však řekl, že bude vyhovovat spíše dopřednějším (respektive ofenzivnějším) a energickým basistům. Výborně zní na slap i prsty, skvěle reaguje, je velmi citlivý na jemné nuance a v kapele se bude dobře prosazovat. Pokud bych tak měl krátce charakterizovat zvuk, řekl bych: plný, konkrétní, agresivní i sametový zároveň. LTD 2012 bych použil jak do moderního bigbandu, tak do rockové kapely, nebo pro elektrický jazz, ale pokud mi basa osobnostně sedne, může dobře zapadnout třeba i do některé country kapely (například zvuk Victora Wootena u Bély Flecka, to je však Fodera). Kam se však tahle basa asi nehodí, to je styl hry na bázi dechovkového „PIM-pim“. Zvuk hry prsty bych charakterizoval jako moderní, bublavý a dost „moderně-americký.“ Pokud jsem basový klasik a dávám přednost pomalému „preci“ zvuku, tak pro mě tahle basa asi nebude ideální. Pokud jsem však vyučen na jazzbasse a hledám, jak bych svoji hru posunul, tak je toto LTD přesně pro mě.
Elektronika
Jejím základem je kombinace snímačů, kterou známe ze Streamer Stage I. U krku P-bass v reverzním gardu a J-bass u kobylky. Narozdíl od nyní standardního warwickovského osazení MEC snímači si zde však výrobce zavzpomínal a osadil ji aktivními snímači EMG, které používal v devadesátých letech. Řekl bych, že EMG jsou dost dobrá volba. Aktivku M60004 vyrobila na zakázku firma MEC. Její klasicizující finesou je, že ji nelze přemostit push/pullem, tak jako je tomu u většiny současných nástrojů Warwick. Celek zní opravdu dokonale, jednu maličkost bych mu však přeci jen vytknul. Při výškách zcela na maximum se ozývá letmý nádech „včelínu“ a při maximálních basech je slyšet nepatrný náznak brumu. Netuším, co je tomu na vině, zda EMG snímače nebo MEC elektronika, ale u běžných MEC sestav na Warwick nástrojích jsem se s tím nesetkal. Objektivně vzato je však třeba říci, že maximální polohy této dvoupásmové equalizace využije basista asi těžko.
Jaké nastavení elektroniky se mi nejvíc líbilo?
Skvělé je to nejjednodušší: volume max., váha snímačů střed, basy střed, výšky střed. Vznikne tak univerzální, moderní zvuk použitelný jak na prsty, tak pro slap i trsátko. Trochu klasičtější je například kombinace: volume max., váha snímačů poněkud více ke krkovému, basy střed, výšky střed. Pro moderní latiny bych potom použil: volume max., váha snímačů poněkud ke kobylce, basy střed, nepatrně stažené výšky. U této poslední kombinace si člověk uvědomí jednu vlastnost: kobylkový snímač má téměř stejně silný signál, jako krkový, takže zde není zapotřebí dohánět výkon korekcemi, stačí jen lehce ubrat výšky. Zachováme si tím přirozenost tónu. Z toho vyplývá, že použitá EMG sada je dobře kalibrovaná.
Zápory
Řekl bych, že ty jsou spíše subjektivní záležitostí. Pokud někomu koncepce této basy prostě nesedne, je potom hodně věcí špatně. Někomu nevyhovují basy s aktivní elektronikou, někdo nemá rád rychlé nástroje, někomu vadí image basy, někomu zase typ zvuku, atd. Objektivním záporem je cena. Ta se pohybuje kolem 130 tisíc, z čehož plyne další zápor: takový nástroj si asi žádný český prodejce do obchodu nepořídí. Zájemci o tuto exkluzivní basu si proto nejspíš budou muset zajet někam do zahraničí (Klangfarbe, Thomann, Musik Produktiv, Music Schmidt?).
Klady
V tomto testu zaznělo již mnoho pozitivního a je pochopitelné, že basa takové cenové úrovně bude mít hodně kladů. Inspirativní, plný, jasný a přitom sametový zvuk, dokonalé zpracování atd. Co si běžný basista asi neuvědomí, je kvalita dřeva. Americkou třešeň na LTD 2012 firma skladovala a nechala přirozeně zrát celých 25 let. To se samozřejmě promítlo i do ceny - ale hraje to skvěle!
Kdo se rozhodne pro tuto basu, získá nástroj, který i „za syrova“ zní velmi inspirativně. Bonusem k tomu je sbírková unikátnost, jen 75 kusů pro celý svět. Ostatní ať si každý domyslí. Já neříkám tak ani tak, my nesmíme ani naznačovat. :) Zdraví Michal Filek!
