Ne, v úvodu skutečně nejde o žádný seznamovací inzerát ani nabídku „společníka pro dámy“. Je to jen krátký přehled vlastností nového kompaktního reproboxu MI5 Milan od britské firmy Turbosound, která se začíná objevovat také na našem trhu. Přestože v textu tištěném kurzívou jsou v kostce shrnuty všechny základní vlastnosti výrobku, obávám se, že šéfredaktor by se s tímto rozsahem textu nespokojil, následkem čehož by nepřipsal patřičný obnos na můj účet, což je fakt, s nímž bych se zase obtížně smiřoval já. Tudíž budu asi muset přidat ještě pár řádků na zmíněné téma.
MI5 Milan představuje v nabídce značky Turbosound aktivní plastový reprobox, jenž musí zvládnout rozličné úkoly při tzv. „malém zvučení“. Ve své multifunkčnosti by měl zastat úlohu hlavního PA pro živou i reprodukovanou hudbu se subwooferem i bez něj, obstát v úloze pódiového monitoru i nástrojového aparátu (např. pro klávesy či akustickou kytaru) a samostatně, bez mixážního pultu a dalších doplňků, působit při ozvučování mluveného slova, či malé „performance“ s reprodukovanou hudbou a mluveným slovem. Milan se tedy prezentuje jako univerzální a snadno přenosný aparát (můžete se přesvědčit například na http://www.youtube.com/watch?v=X3qMlm5O14I), jímž britská značka Turbosound proniká na pole, kde v současnosti sklízejí úrodu ponejvíce výrobci z Apeninského poloostrova. Pojďme se tedy podívat, jak dobře si na tyto žně ve staré dobré Anglii nabrousili kosu. V první řadě je zde modul elektroniky, jehož digitální zesilovač (třída D) slibuje 450 W programového výkonu s 90% efektivitou. Zejména druhý údaj může být zajímavý, neb nám prozrazuje, že 9/10 spotřebované elektřiny se přemění na užitečný zvuk. Eventuální přínos pro ekologii planety můžeme v klidu pominout, ale z praktického hlediska to přináší dvě zásadní výhody.
Předně, takový zesilovač nebude zbůhdarma vyrážet jističe ani ve staré sokolovně, a mimo to se obejde bez těžkých chladičů, takže celý modul elektroniky přidá k celkové hmotnosti Milana méně než 2 kg. Elektronický obvod se však v koncové části neomezuje pouze na zesilovač, obsahuje také 48 kHz DSP jednotku s rychlým, frekvenčně závislým (vícepásmovým) limiterem. Ten snižuje rozdíl mezi dlouhodobou průměrnou hlasitostí a hlasitostí špičkovou a současně chrání obvody zesilovače a reproduktory před přetížením. Box tedy může trvale hrát prakticky naplno.
Další položkou ve výbavě DSP je přepínatelný High Pass Filtr, umožňující spojení Milana se subwooferem, případně jeho nasazení v úloze pódiového monitoru. Má dvě polohy, A (36 Hz) slouží pro samostatné FOH použití, zde box přenáší prakticky celé frekvenční pásmo a B (100 Hz), kdy jsou všechny nižší kmitočty oříznuty buď v situaci, kdy tyto frekvence „hraje“ subwoofer, nebo v případě, kdy jsou jinak nežádoucí. Vstupní sekce elektroniky je vybavena dvěma rovnocennými „Combo“ vstupy (kombinace XLR + TRS), které dovolují přepnutí mezi mikrofonní a linkovou úrovní. U obou je možné individuálně nastavovat hlasitost kanálu. Celkový zvuk pak lze doladit dvoupásmovou korekcí a poslat do sumárního výstupu, s nímž pak při požadavku na vyšší hlasitost můžeme vytvořit řetěz z libovolného množství sériově zapojených Milanů (či jiných aparátů).
O přeměnu Voltů a Ampér na zvuk se starají dva měniče – 15“ neodymiový woofer a 1“ tlakový driver. Druhý z nich je doplněn o nezvyklou oválnou hornu s honosným názvem „Converging Eliptical Waveguide“. Mezi její výrobcem vyzdvihované klady patří nižší zkreslení zvuku a vyrovnanější distribuce signálu v poměrně širokém auditoriu (90° x 60°). Horna je také poměrně mělká, díky tomu nevznikají problémy se soufázovostí signálu na dělícím kmitočtu, jak se občas stává u reprobeden s dlouhými zvukovody, kde driver hraje prakticky až od zadní hrany boxu, zatímco woofer „tlačí“ zepředu.
Možná i proto nemá Milan onu dnes u aktivních reproduktorů tolik oblíbenou Bi Amp konstrukci, která se u jiných výrobků často používá mimo jiné právě k vyřešení výše uvedeného problému. Oba měniče společně vyprodukují trvalý akustický tlak 125 dB, ve špičkách (což je jinými výrobci častěji prezentovaná hodnota) pak můžete počítat s “rámusem“ o síle 131 dB. Pokud budeme ochotní tolerovat +/- 3 dB kolísání hodnot, přenese nám Milan frekvence v rozsahu 36 Hz – 17 kHz, výrobce udává ještě hodnoty 23 Hz – 22 kHz pro toleranci +/-10 dB, ale to je dle mého soukromého názoru již ve skutečnosti netolerovatelné a také nepodstatné.
U většiny boxů bývá skříň zpravidla tou technicky nejméně zajímavou položkou, u novinky od Turbosound je tomu poněkud jinak. Elegantní, pětiúhlá bedna je vyrobena z poměrně tvrdého plastu a má, jak jsem již zmínil v úvodu, „urostlé“ rozměry 720 x 470 x 400 mm, které dávají dohromady velký vnitřní objem cca 60 l. To je pozitivní pro schopnost přednést opravdu mohutné basy. I přes takovou velikost zůstává celková hmotnost boxu příjemně malá – 22 kg. V kombinaci se třemi velmi pohodlnými madly (2x po straně + 1x nahoře) je pak Milan pohodlný na transport a to bez problému i „jednochlapově“. Šasi nabízí celkem 6 skrytých montážních bodů M10, dovolujících zavěšení v libovolné horizontální i vertikální pozici. Příjemnou vychytávkou je dvojice přírub pro 35 mm reproduktorovou tyč, z nichž první umožňuje nasazení boxu v tradiční kolmé poloze, druhá pak nabízí pozici mírně skloněnou dolů. V tomto ukotvení Milan využívá dokonale svou unikátní hornu k pokrytí plenéru „zvukovou sprchou“, místo toho aby cca 30% zvuku mizelo neužitečně kamsi do stropu. Je faktem, že Turbosound není prvním výrobcem, který přišel s takovým nápadem, avšak je stále dost těch, kteří výhody naklopení doposud neobjevili/neokopírovali. Kladné na celé věci je i to, že díky své nízké hmotnosti nemá Milan v nakloněné pozici tendenci převažovat stojan a je tedy dostatečně stabilní.
Pokud toužíte novinku od Turbosound použít jako pódiový monitor, je to vcelku dobře možné. Pro takový úkol má téměř ideální úhel naklopení 43°, takže míří skutečně především na uši zvukuchtivého hudebníka a nikoliv na jeho kolena a poté kamsi dozadu, jak se u jiných podobně „univerzálních“ konstrukcí často stává. Přestože výrobce ve svém propagačním materiálu říká něco jiného, tak noha metalistova frajersky opřená o hranu odposlechu způsobí snadno jeho překlopení, což se u jiných podobně „univerzálních“ konstrukcí stává též docela často. A teď něco málo k poznatkům o zvuku. Prvním, co ucho posluchačovo zaujme při poslechu komplexního hudebního materiálu, jsou velmi plné, mocné a výrazné basy. Je zde patrná snaha výrobce o stvoření univerzálního boxu, který je schopen přenášet kompletní signál bez asistence subwooferů. Kladně se projevuje především slušný objem skříně, který zaručí, že pokud chcete, bude zvuk tepat přesně dle vašich představ. Výšky mají na nejvyšších frekvencích moderně cinkavý charakter, avšak s agresivnějším rockovým hudebním materiálem a při vyšší hlasitosti se mohou projevovat v nižším pásmu (3-5 kHz) poněkud únavně. Trošku problematičtější jsou středy, u nichž jsem se parametrickým ani jiným ekvalizérem nedokázal úplně zbavit „plastového“ nádechu a kde jsem s libovolným hudebním materiálem vždy mírně postrádal určitou zvukovou přehlednost a kompaktnost. Zvláště zkreslené elektrické kytary zde v celkové mixáži získávají lehce nepřirozené zabarvení. Zaznamenal jsem také, že Milan se rozehrál úměrně tomu, jak se zvyšovala hlasitost a subjektivně nejlepších výsledků jsem dosáhl v okamžiku, kdy signál „sahal po limiteru“.
Jako pódiový monitor by mohli MI5 ocenit hlavně klávesáci, případně DJs, pro něž dokáže Turbosoundí novic „natlačit“ právě ony potřebné frekvence. Naopak pro čistě vokální aplikace se mi Milan díky oněm zvláštním středům nejeví jako úplně ideální řešení. Při prezentaci mluveného slova v sestavě „mikrofon – box“ dobře poslouží integrované korekce, jimiž lze vcelku snadno odstranit nežádoucí „bučivé“ frekvence v mikrofonu. Ekvalizace však v tom případě ovlivní i druhý vstup, což v okamžiku, kdy je použit např. pro podkresovou hudbu, nemusí být úplně žádoucí. Ovšem zde asi platí, že korekce je pouhý doplněk a kdo se chce pouštět do složitějších akcí, má si pořídit mixpult. Ostatně většina konkurenčních produktů této kategorie možnost míchání dvou signálů ani ekvalizaci vůbec nenabízí.
Po vyzkoušení s různou živou i reprodukovanou hudbou se mi Turbosound MI5 Milan jeví jako ideální PA box pro menší mobilní plesové, barové či country kapely, které nechtějí vozit velký a složitý aparát a požadují tak kompletní ozvučení od jednoho páru kompaktů, případně od sestavy 2+1. Rovněž dobře použitelný je pro DJ aplikace, všelijaké one man show a kláveso-vokální či akusticko-kytaro-vokální performance, jednoduše na vše, pro co se zpravidla používá označení „holírna“. V těchto případech se kladně projeví plný a medový bas MI5, který mnoho boxů této velikosti bez pomoci basového subwooferu neumí, uplatní se také cinkavé výšky, zatímco drobná nepřesnost v podání středů nebude příliš patrná. Uživatelé zde jistě ocení extrémně snadný transport a manipulaci i variabilitu zapojení či umístění. Také samotná cena za produkt s hlavičkou Turbosound není nezajímavá. Na druhou stranu pro rockové či metalové koncerty a celkově pro ozvučování „na kšeft“ se určitě najdou vhodnější aparatury. Mimochodem firma Turbosound nabízí několik desítek různě výkonných modelů pasivních, aktivních, line array i standardních reproboxů a dokáže svou nabídkou uspokojit prakticky jakýkoli zvukařský požadavek.
PS: Alespoň „pod čarou“ vzpomeňme ještě fakt, že řada Milanů se v brzké době rozroste ještě o aktivní 12“ box a subwoofer.
