Firma PHONIC svou novou sérií malých kompaktních mixážních pultů výrazně rozšiřuje nabídku podobných zařízení na našem trhu. V dnešním profilu si podrobně prohlédneme mixážní zařízení s typovým označením PHONIC MM 1805X.
Pult se vyrábí ve dvou provedeních. MM 1805X je vybaven digitální efektovou jednotkou, mix označený MM 1805 je bez této efektové jednotky (11 990,-Kč).
Výrobci se podařilo do tohoto malého mixážního zařízení vměstnat slušné množství funkcí, které zaručují značnou flexibilitu a všestrannost použití. Některé funkce patří spíše do výbavy velkých studiových mixážních pultů. Přistupme tedy k vnějšímu ohledání.
Mix se připojuje k síti pomocí externího napájecího zdroje, který je dodáván s pultem. Vstupní část MM 1805X je osazena šesti symetrickými mikrofonními /XLR/ nebo symetrickými linkovými /1/4" vstupy. Výstupní část je pak tvořena dvěma podskupinami /každá má samostatný výstup z pultu/, monovýstupem pro kontrolu slučitelnosti se stereosignálem /první z vymožeností vídanou spíše na studiových pultech/ a nakonec samozřejmě hlavní stereovýstup. K dispozici je také výstup označený CTRL RM /zkratka anglického Control Room, po našem režie - opět vybavení z kategorie studiových pultů/ se samostatnou regulací úrovně, výstup a návrat pro ekvalizér, výstup a návrat pro stereorekordér /kazeta, DAT, minidisk/ a konečně výstup a návrat pro externí efektovou jednotku. Výstupní mastersekci ještě doplňuje nezbytný indikátor výstupní úrovně pro levý a pravý kanál tvořený sloupci LED diod. V této části pak také nalezneme vypínatelný sedmipásmový grafický ekvalizér a digitální efektovou jednotku. Tolik zevrubný popis.
Pojďme se tedy podívat na vybavení a obsluhu MM 1805/X/ podrobněji.
Na monofonní kanál /1 - 6/ můžeme připojit buď mikrofon, nebo linkový signál, oba vstupy jsou symetrické. Všech šest mikrofonních vstupů má phantomové napájení 48 V pro kondenzátorové mikrofony, jehož zapínání nalezneme v master sekci. Zde je však jedno příjemné překvapení v podobě výhody napájení každého vstupu zvlášť podle potřeby /další funkce známá spíše u velkých pultů/. Spínače pro každý kanál se nacházejí na zadní straně mixu. Do signálové cesty můžeme zařadit efekt nebo procesor pomocí standardního inzertu, který se nachází na každém kanále hned za mikrofonním a linkovým vstupem. K nastavení citlivosti jak pro mikrofonní, tak linkové úrovně slouží společný potenciometr TRIM. Hned vedle něj se nachází přepínač LOW CUT, pomocí kterého potlačíme spodní frekvence od 75 Hz o 18 dB. Dále po směru signálu následuje třípásmový ekvalizér s přeladitelnými středy. Výšky jsou pevně nastaveny na 12 kHz se zdvihem nebo útlumem +/- 15 dB. Středy ovládáme dvěma potenciometry. Prvním řídíme zdvih nebo útlum v rozsahu +/- 15 dB, druhým pak volíme příslušnou frekvenci v rozmezí 100 Hz až 8 kHz. Spodní frekvence je opět nastavena pevně, a to na 80 Hz, rovněž se zdvihem či útlumem +/- 15 dB. Po ekvalizéru je na řadě potenciometr AUX s přepínačem Pre/Post. V poloze "Pre" je úroveň závislá na poloze faderu /to využijeme například při odesílání signálu do externího efektu/. Potenciometr označený EFX odesílá signál především do vestavěné digitální efektové jednotky, ale je možné tuto cestu použít také pro odeslání signálu do externího efektu. Zde je signál za faderem. Poslední v řadě otočných potenciometrů je PAN ke směrování signálu na stereobázi. Vedle něj se nachází LED PEAK signalizující přebuzení kanálu příliš silným signálem. Pod ní se nachází další LED spřažená s tlačítkem zapnutí nebo vypnutí kanálu, dioda svítí, je-li kanál zapnutý /ON/. To už se dostáváme k samotnému kanálovému faderu, který je u MM 1805/X/ dlouhý 60 mm. Vedle něj je umístěn přepínač odeslání signálu do hlavního stereovýstupu nebo do podskupiny. Další je pak tlačítko PFL umožňující kontrolní poslech kanálu nezávisle na poloze faderu. Zde bychom mohli popis funkcí monokanálu ukončit a přesunout se k sekci stereokanálů, ale výrobce umístil mezi kanály 1-2, 3-4 a 5-6 pro mnohé trochu tajemný přepínač NORMAL/M-S.
Touto funkcí bývají vybavovány spíše profesionální studiové pulty pro případ, kdy chceme snímat a vytvářet stereosignál mikrofonním systémem M-S /Midle-Side čili střed-strana/. Abychom mohli snímání tímto způsobem realizovat, potřebujeme k tomu jeden mikrofon s ledvinovou a jeden mikrofon s osmičkovou směrovou charakteristikou a dále pak mixážní pult vybavený právě funkcí M-S. Snad proto je tento způsob i přes své výhody poněkud méně využívaný, a tím i méně známý. Po nahlédnutí do originálního manuálu jsem zjistil, že výrobce při popisu této funkce spoléhá na určitý stupeň in formovanosti uživatele o mikrofonních technikách. To bych chápal u výrobku úplně jiné kategorie, ale zde se jedná o zařízení určené nejširšímu okruhu uživatelů. Pokusme se tedy popsat si celou záležitost na praktickém příkladu. Máme před sebou, dejme tomu, kytaristu hrajícího na akustickou kytaru a naším úkolem je ho nahrát /systém M-S je určen především pro nahrávání/. Vezmeme tedy mikrofon, namíříme ho směrem na kytaru a můžeme začít nahrávat. Jenomže to bude v naší nahrávce jediný nástroj, ale my bychom ho rádi zaznamenali stereo. Zde se nabízí několik možností. Jsme-li zvukoví puristé, předem zavrhneme variantu, že nahraný monosignál "proženeme" při míchání přes efektový procesor se stereovýstupem. Pak tedy budeme experimentovat se dvěma mikrofony buď v různé vzdálenosti od sebe, nebo ve vzájemné těsné blízkosti, kdy mikrofony tvoří jeden snímací systém a jejich osy mezi sebou svírají určitý úhel. K posledně jmenovanému případu patří také snímání systému M-S. Předpokládejme, že jsme patřičně vybaveni, a tak k mikrofonu s ledvinovou charakteristikou, kterým snímáme akustickou kytaru, přidáme mikrofon s osmičkovou charakteristikou. Mikrofony dáme jeden k druhému co nejblíže a zároveň tak, aby jejich osy byly navzájem kolmé. Signál z obou mikrofonů nahráváme, každý do samostatné stopy. Při míchání nahrávky přivedeme signály z obou stop do našeho pultu. Tady se ke slovu dostává přepínač NORMAL/MS. V poloze Normal kanály pracují běžným způsobem, v poloze MS se vždy jeden kanál stává středovým kanálem/M/ a druhý se stává kanálem stranovým/S/. Takto můžeme na kanálech 1-6 vytvořit konfiguraci pro tři systémy M-S. Na jeden kanál přivedeme signál ze středového mikrofoonu /ledvina/ a na druhý kanál ze stranového mikrofonu /osmička/. Vyjedeme středový kanál a na reproduktorové bázi máme monosignál. Vyjetím stranového kanálu dojde v levém reproduktoru k součtu signálů středového a stranového mikrofonu, v pravém naopak k odečtení stranového signálu od středového. Takto dojde k vytvoření stereoinformace. Šířka sterofonního vjemu závisí na tom, kolik stranového signálu přimícháme k signálu středovému. Úplným zatlumením stranového signálu získáme opět monosignál. MM 1805/X/ nám v tomto režimu umožňuje přepnutí indikátorů na hlavním výstupu tak, že levý sloupec diod ukazuje úroveň středového signálu a pravý sloupec úroveň stranového signálu. Tolik v krátkosti o systému M-S. Osobně mám k tomuto vybavení jednu výhradu. Jestliže výrobce opatřil mixážní pult této kategorie takovou speciální funkcí, postrádám v tom případě samostatné výstupy z kanálů pro propojení s vícestopým záznamovým zařízením. Funkci NORMAL/M-S v praxi využijeme nejspíš jen při nahrávání.
A nyní můžeme v našem popisu postoupit dále. Vedle šesti monokanálů disponuje pult také čtyřmi linkovými stereokanály. Vstupy jsou osazeny 1/4" jacky. Nalezneme zde přepínač vstupní citlivosti +4 dB a -10 dB. Korekce jsou pouze dvoupásmové, výšky 12 kHz +/- 15 dB a basy 80 Hz +/- 15 dB. Stejně jako na monokanálech je zde potenciometr AUX přepínatelný před a za faderem /PRE/POST/. Nechybí ani potenciometry EFX a PAN, opět se stejnými funkcemi jako u kanálů 1-6. Vedle faderů jsou umístěna nezbytná tlačítka pro zapnutí a vypnutí kanálu, odeslání do podskupiny nebo na hlavní výstup a tlačítko poslechu před faderem /PFL/. Potenciometr nastavení citlivosti zde chybí, přebuzení kanálu je indikováno LEDkou.
Na stereokanálech se nachází další čtveřice faderů. Dva z nich, AUX SEND/AUX RTN, slouží k řízení úrovně AUX signálu při odeslání z pultu a návratu do pultu. Další dva, EFX SEND/EFX RTN, pro řízení úrovně signálu při odeslání a návratu buď do vestavěné digitální efektové jednotky, nebo do externího efektu. Všechny čtyři výstupy a návraty jsou vybaveny přepínačem citlivosti + 4 dB nebo -10 dB a odposlechovým tlačítkem za faderem /AFL/. Oba návraty jsou vybaveny LEDkou indikující přebuzení.
Master sekci MM 1805/X/ tvoří (už vedle zmíněných faderů) první a druhé podskupiny, faderu monovýstupu a hlavního stereofaderu, také otočný potenciometr 2T RTN, kterým nastavujeme úroveň návratu ze stereorekordéru. Návrat je směrován pomocí tlačítka ON do výstupu CTRL RM a pomocí tlačítka MAIN LR do hlavního výstupu. Hned vedle je potenciometr pro řízení úrovně na výstupu CTRL RM a zároveň také ve výstupu pro sluchátka. V master sekci je rovněž zabudovaný sedmipásmový ekvalizér. Zde musíme věnovat pozornost propojením, protože výsledný stereosignál upravený tímto ekvalizérem je pouze na výstupních konektorech EQ OUT, na výstup MAIN OUT nemá ekvalizér vliv. Pokud chceme ekvalizér při úpravě výsledného signálu využít, použijeme jako hlavní výstup z pultu konektory EQ OUT. Budeme-li chtít pro konečnou úpravu výsledného signálu použít externí ekvalizér, využijeme inzerty na hlavním kanále MAIN INS. Potom bude hlavní výstup z pultu na konektorech MAIN OUT.
Digitální efektovou jednotku nalezneme také v master sekci. Zde si můžeme točítkem zvolit jeden ze šestnácti efektů a u každého pak jednu z jeho šestnácti nabízených variant /u efektu č. 16 jednu z jeho patnácti/. Sečteno a podtrženo, celkem 255 efektů. Signál upravený touto vestavěnou efektovou jednotkou je k dispozici na všech hlavních výstupech z pultu /MAIN OUT, EQ OUT, CTRL RM OUT, MONO OUT/. Signál do efektu odesíláme z každého kanálu potenciometrem EFX přes sběrnici EFX OUT a pomocí faderu EFX RTN je řízena úroveň signálu z efektové jednotky směrem do hlavních výstupů. Jak jsem už někde v textu naznačil, je možné interní efektovou jednotku vypnout a do efektové smyčky přes konektory EFX OUT/EFX RTN zařadit externí efektovou jednotku.
Tolik tedy o tomto malém, ale výkonném mixážním zařízení. Závěrem pro úplnost dodávám, že firma PHONIC svůj výrobek vybavila slušně provedeným manuálem, ve kterém kromě popisu ovládacích prvků a funkcí pultu nalezneme i základní poučení o mikrofonech, o správném propojování audiořetězce a samozřejmě i popis různých možných aplikací pro MM 1805/X/. Pult je možné využít jako DJ mixér, ve video postprodukci, jako submixér /např. pro bicí/ a jako standardní mixážní pult při ozvučování malých živých produkcí, konferencí, módních přehlídek a podobně. Myslím si, že mixážní pult díky své variabilitě a příznivému poměru výkon/cena nalezne řadu spokojených uživatelů.
