Tak takhle nějak by se dala nazvat novinka od firmy M – AUDIO s názvem OZONE. Ve skutečnosti, či spíše naší reklamou prošpikované současnosti, by se více hodil název „3 v 1" (pochopitelně se nejedná o žádný kosmetický přípravek). OZONE totiž není pouze masterkeyboard s volně programovatelnými kontrolery, ale zároveň funguje jako zvuková karta a překvapivě kvalitní audio převodník. Takže – do vlasů si jej asi nedáte – ačkoliv...
Když mi kolegové z redakce sdělili, že pro mě mají test USB audio převodníku od firmy M- AUDIO, sarkasticky jsem si pomyslel, že to tady už dlouho nebylo… Jenže, když jsem poprvé vybalil OZONE z krabice, zůstal jsem zaraženě koukat na něco, co mi vzdáleně připomnělo legendární jednohlasé syntezátory firem MOOG nebo KORG. Začal jsem se tedy prohrabovat „příbalovými letáky" (rozuměj – manuál, instalační CD, apod.), abych zjistil, co to vlastně je – a dozvěděl jsem se to záhy. Snad ze strachu před nepatřičným použitím tohoto zařízení dal výrobce hned na obal vytisknout varování: „používat z dosahu batolat a malých dětí. Nepoužívat v kolébce, postýlce, kočárku nebo dětské ohrádce! Toto není hračka!"
Popis
Svým vzhledem může OZONE opravdu připomínat hračku. Je vyroben z plastu stříbřité barvy a ani dvojoktávová klávesnice – byť se standardní velikostí kláves – nepůsobí příliš profesionálním dojmem. Jenže při bližším prozkoumání musí být každému jasné, že hodnotit OZONE jen podle vzhledu by byla zásadní chyba. Teprve v praxi jsem totiž poznal, jak významným pomocníkem může OZONE být. Pojďme se tedy podívat, čím vším je OZONE vybaven.
Na levé straně předního panelu najdeme obě modulační kolečka v obvyklém pořadí – tzn. PITCH BEND WHEEL, sloužící ke změně výšky tónu a MODULATION WHEEL k ovládání modulace tónu (vibráto, tremolo). Hned vedle je tahový potenciometr DATA ENTRY, který slouží k rychlému zadávání dat. Pod třímístným číselným displejem je šedý přepínač s vestavěnou LED diodou červené barvy MIDI/SELECT – sloužící k aktivaci výběru MIDI parametru. Další dva přepínače DOWN a UP posunují klaviaturu o celé oktávy dolů a nahoru. Při opakovaném stisku přepínače DOWN se na displeji objeví malé „d" a 1 až 4 – takto lze transponovat klaviaturu o čtyři oktávy dolů. Totéž platí i pro přepínač UP, který transponuje klaviaturu o čtyři oktávy nahoru. Tak, a dostáváme se k nejvýznamnějším ovládacím prvkům, kterými jsou otočné potenciometry, z nichž prvních osm slouží k ovládání MIDI parametrů v reálném čase. Přiřazení MIDI parametrů těmto potenciometrům záleží jen na libovůli uživatele, čímž posunují editaci MIDI záznamu téměř k dokonalosti. Zbylých pět potenciometrů má již rozdílné určení ovládání a slouží k nastavení – vstupní (a výstupní) úrovně mikrofonu a linky připojeného hudebního nástroje (syntezátoru, kytary, el. bicích, zvukového modulu apod.) a ovládání hlasitosti sluchátek. Dlužno říci, že pod oběma potenciometry ovládajícími citlivost mikrofonního a nástrojového vstupu, jsou umístěny dvě LED diody, kde zelená signalizuje vstup audio signálu a červená (CLIP) tradičně zkreslení příliš silného vstupního audio signálu. Posledním, vizuálním prvkem, je malá LED dioda červené barvy, která signalizuje aktivaci fantomového napájení (48 V) pro kondenzátorové mikrofony. Vida, co ten OZONE všechno nemá!
Dvojoktávová dynamická klaviatura o rozsahu malé „c“ (C 2 dle MIDI normy) až dvojčárkované „c“ (C 4) odečítá jak rychlostní, tak i tlaková data a samozřejmě i výšku a délku tónu, které prostřednictvím MIDI sběrnice (anebo přes USB rozhraní) posílá do počítače, resp. softwarového sequenceru - stejně jako každý jiný masterkeyboard. Tím je řečeno to, že OZONE nemá vlastní zvukovou jednotku, marně byste z něj tedy zkoušeli vyloudit nějaké tóny. Jistě by bylo pošetilé hledat na tomto mini-masterkeyboardu vyvažovanou klávesnici, ta je totiž poměrně „gumová", nicméně k daným účelům je vyhovující. Klaviatura má však ještě jednu funkci. Při stisknutí tlačítka MIDI/SELECT, se jednotlivé klávesy změní v přepínače, jenž slouží k výběru MIDI parametrů přesně podle legendy, která je nad každou z nich uvedena.
Na zadním panelu jsem našel několik zajímavostí – samozřejmě kromě síťového vypínače a zásuvky pro konektor napáječe. Dnes už naprosto standartní USB konektor k připojení k počítači (PC/MAC) také nikoho nepřekvapí, ovšem u dvojice DIN konektorů MIDI OUT je to trochu jinak, než obvykle. První z nich je označen jako MIDI OUT USB. To znamená, že jsou příchozí MIDI zprávy z počítače – resp. softwarového sequenceru (přes USB rozhraní) směrovány do tohoto MIDI výstupu a dále pak do dalšího připojeného MIDI zařízení ( např. zvukový modul ). Pohyb po klaviatuře nemá v tomto případě na průchozí MIDI data žádný vliv. Druhý MIDI OUT, označený jako KEYBOARD, má funkci přesně opačnou – sem přichází MIDI zprávy z klávesnice OZONU, takže i zde lze připojit jiný (resp. další) MIDI nástroj, anebo počítač… Dále následují dva 6,3 mm jacky – první, s názvem SUSTAIN, je určen pro nožní pedál (footswitch) a slouží k prodloužení zahraných tónů; druhý, stereofonní 6,3 mm jack je sluchátkový výsup – HEADPHONE OUT, do něhož přichází stejný audio signál, jako do hlavního výstupu (úroveň sluchátkového výstupu se ovládá otočným potenciometrem na předním panelu). Tak, a co je to ten hlavní výstup – OUTPUT 1 a 2? Jednoduše řečeno – další dva 6,3 mm jack konektory – jenže…K nim se přímo váže přepínač MONITOR/RECORD, opět dva 6,3 mm konektory – symetrický STEREO IN (jako AUX INPUT) a INSTRUMENT IN – nástrojový vstup (Ch 2 – jako kanál dva), XLR konektor (symetrický) jako MIC IN – mikrofonní vstup (Ch 1 – jako kanál jedna) a konečně dva polohové přepínače DIRECT MONITOR – STEREO/MONO a PHANTOM ON/OFF. Vypadá to hodně složitě, později vysvětlím, jak spolu jednotlivé audio vstupy a výstupy souvisejí. Poslední poznámka k zadnímu panelu se týká popisu konektorů. Ten je vyveden jako reliéfové písmo bez barevného rozlišení (tzn. ve stejné barvě jako ostatní plocha), takže i já, který si celkem bez problémů přečte noviny z protějšího chodníku, jsem zhruba ze vzdálenosti 10 cm a přímého osvětlení nebyl schopen rozluštit jednotlivé nápisy. Toto ignorantství firmy M- AUDIO ke zraku uživatelů bych považoval za trestuhodné.
Instalace
Jak už jsem se zmínil, OZONE spolupracuje jak s PC (Win 98 SE, ME, 2000 a XP), tak i s počítači Apple Mac s OS9 a OSX. Instalace pro PC vyžaduje Direct X 8.1 a vyšší. Instalace pro Mac OS9 vyžaduje OMS (Open Music System), resp. výrobce upozorňuje, že je nutné mít OMS již nainstalované. Instalace pro Mac OSX jako obvykle nevyžaduje nic a je velmi jednoduchá, ba nudná. Všeobecně se dá říci, že výrobce věnoval instalaci značnou část téměř padesátistránkového manuálu, kde je krok za krokem podrobně rozepsána pro každý OS, včetně obrazové dokumentace. Tímto bych tedy celou pasáž o instalaci přeskočil a věnoval se situaci po restartu, který všechny zmíněné OS vyžadují.
Takže – ve Windows se v pravém dolním rohu na liště v objeví logo ve tvaru písmene „M" ( v Mac OS 9 najdete název M-Audio v ovládacích panelech, v Mac OSX v Systém Preference). Při pokliknutí na logo (nápis) se objeví ovládací panel, který je v podstatě stejný pro všechny OS. Na tomto panelu je možno aktivovat vstupy, výstupy, měnit rozlišení (16 bit/24 bit) nebo latenci… Nejásejte, žádné číselné hodnoty se zde nezadávají – jedná se jen o výběr z pěti módů – very low, low, medium, high a very high. V případě, že nezatížíte jeden z párů vstupů (nebo výstupů) změní se skokově standardní samplovací frekvence z 48 kHz na 96 kHz. Nyní už nezbývá než aktivovat audio a MIDI vstupy a výstupy skrz OZONE ve vašem systému a pustit se do práce…
Možnosti a propojení
Pomocí USB kabelu propojíme OZONE s počítačem. Tím, že k hlavnímu výstupu OZONU připojíme zesilovač s reproduktory, získáme zvukovou kartu se špičkovou kvalitou (24 bit / 96 kHz). A to proto, že audio signál z počítače je směrován přímo do hlavního výstupu OZONU (MAIN OUT), a současně do sluchátkového výstupu, takže kromě systémových zvuků (na nich sice není nic závratného) můžete například poslouchat svou oblíbenou hudbu. Tak toto je jedno z možných použití OZONU – pravda, poněkud banální, ale pro někoho kvalitativní skok od integrovaných zvukových karet (počítače Apple Mac se svými vestavěnými prapodivnými zvukovkami nevyjímaje). Zaměřme se však na další možnost využití OZONU a tou je funkce masterkeyboard. Při stejném zapojení a správném nastavení MIDI ve vašem softwarovém sekvenceru se automaticky objeví OZONE v sekci MIDI IN i MIDI OUT. Pak už jen stačí přiřadit OZONE vybrané MIDI stopě a spustit záznam. Všechny MIDI události poslané z OZONU do počítače se nahrají, ovšem nebude nic slyšet – jak při záznamu, tak i při playbacku. V tu chvíli existují dvě možnosti – vybrat některý z virtuálních nástrojů, otevřít jej v prostředí soft. sekvenceru a přiřadit MIDI výstup tomuto nástroji, anebo propojit pomocí MIDI kabelů OZONE (MIDI OUT USB a MIDI OUT KEY-BOARD) se zvukovým modulem, a vrátit nastavení MIDI výstupu v počítači na OZONE. Je třeba si uvědomit, že v obou popsaných případech komunikuje OZONE s počítačem, resp. softwarovým sekvencerem, pouze prostřednictvím USB propojení, čili oba dva MIDI OUT zůstávají neobsazené, ale pozor, to je jen další možnost, jak OZONE propojit, poněvadž pokud si uživatel přeje, může s počítačem komunikovat právě přes MIDI rozhraní. Jak dalece je OZONE flexibilní si ukážeme na dalším případě, kdy z OZONU vytvoříme srdce nahrávacího studia. Základní propojení - tzn. USB kabel mezi OZONEM a počítačem a připojení zesilovače s reproduktory do hlavního audio výstupu OZONU – zůstává stejné. Do mikrofonního vstupu (XLR konektor s označením CH 1) připojíme mikrofon – nejlépe kondenzátorový, ať využijeme fantomového napájení, že? Do audio vstupu INSTRUMENT IN (Ch 2) připojíme syntezátor – ten také propojíme MIDI kabelem s MIDI OUT KEYBOARD výstupem na OZONU. Do AUX INPUT (s označením STEREO IN) třeba bicí modul, který rovněž propojíme MIDI kabelem s OZONEM, tentokrát do MIDI OUT USB. Použití této konfigurace propojení nabízí tyto možnosti – z klaviatury OZONU se zaznamenávají tóny (noty) v podobě MIDI událostí do softwarového sekvenceru – přes USB, ale zároveň jsou prostřednictvím MIDI OUT KEYBOARD posílány do syntezátoru, který notám přiřazuje zvuk, jenž je z audio výstupu syntezátoru opětně posílán do počítače – přes INSTRUMENT IN a zaznamenáván, tentokrát ale už jako audio. Stejné je to i v případě bicího modulu, jen s tím rozdílem, že zpracovává MIDI záznam posílaný přímo ze softwarového sekvenceru (je snad jasné, že když jde – v tomto případě – o bicí modul, je dobré mu posílat odpovídající MIDI zprávy – ano, tušíte správně – klavírní part by to být neměl). V tuto chvíli vystupuje na scénu již poněkud zapomenutý přepínač MONITOR/RECORD (umístěný na zadním panelu), aby nám v tom všem udělal trochu zmatek. Jestliže je vybrán mód MONITOR, je audio signál přicházející na vstup AUX INPUT posílán přímo do hlavního audio výstupu OZONU, kde je smíchán společně s audio signálem z počítače, zatímco audio signál přicházející na mikrofonní vstup (Ch 1) a INSTRUMENT IN (Ch 2) jsou naopak posílány přímo do počítače. Jestliže je aktivní mód RECORD, mikrofonní vstup (Mic IN – Ch1) a nástrojový vstup (INSTRUMENT IN – Ch2) jsou vypnuty, zatímco audio signál přicházející na vstup AUX INPUT, je směrován přímo do počítače. Tento vstup – AUX INPUT má ještě jednu zvláštnost, a tou je funkce vypínání. V praxi to znamená, že, zůstane-li jakékoliv zařízení fyzicky připojené do tohoto vstupu (jack 6,3 mm) – bez ohledu na to, zda jím prochází audio signál nebo ne, vypíná - v režimu RECORD – mikrofonní i nástrojový audio vstup. Stačí tedy vytáhnout jack konektor ze vstupu AUX INPUT a v tu chvíli se opět zprovozní oba audio vstupy – mikrofonní i nástrojový. Souhlasím s tím, že je to určité omezení, nicméně dá se s tím velice pohodlně pracovat, ostatně – sám jsem si to vyzkoušel a mohu říci, že s OZONEM se dají dělat i poměrně závážné projekty.
MIDI
OZONE osloví každého, kdo píše muziku na počítači systémem nahrávání not (MIDI událostí) do softwarového sekvenceru. Nejde snad ani tak o to prvotní – stisknout klávesu a zaznamenat všechny atributy tónu – ale o editaci již nahraného, anebo právě nahrávaného. Jistě mi dáte za pravdu, že např. kreslení průběhu úrovně a být přitom odkázán pouze na počítačovou myš je opravdu tristní. S OZONEM je to však mnohonásobně jednodušší, stačí si jen naprogramovat otočné potenciometry. Postup je následující – stiskneme tlačítko MIDI/SELECT (umístěné pod displejem), po té stiskneme klávesu F2 – ta má značku SET CTRL – malé „n", které se objeví na displeji, znamená výzvu k vybrání čísla potenciometru – 1 až 8 – vybereme např. 5 a stiskneme ENTER, což je klávesa C4.
Zobrazené „P" na displeji znamená, že je třeba vybrat jeden ze 127 MIDI parametrů – např. 7 (VOLUME) a potvrdíme entrem. „C" na displeji oznamuje, že je třeba vybrat MIDI kanál – vybereme např. kanál č. 12, tzn. stiskneme klávesu D3 (číslo 1) a Dis3 (číslo 2) a opět potvrdíme entrem. Celý proces finalizujeme opětovným stiskem tlačítka MID/SELECT. Při spuštění MIDI záznamu se při otáčení potenciometru číslo 5 bude do 12. MIDI kanálu zapisovat změna úrovně. Podobný případ nastane, když budete chtít ovládat některý z MIDI parametrů virtuálního nástroje. Samozřejmě je nutné znát jeho MIDI implementaci! Jestliže přímo výrobce nabídne možnost např. ovládat VCF pomocí MIDI kontroleru 15, pak už je jen na uživateli, jak toho využije. A že se toho dá využít mírou vrchovatou je zřejmé – jako na starém poctivém analogu v krabici ze dřeva.
Technické parametry
Obvykle se uváděním technických parametrů nezabývám, tentokrát však udělám výjimku. Překvapil mě totiž výčet podporovaných samplovacích frekvencí. Posuďte sami (hodnoty v Hz): 8000, 11025, 12000, 16000, 22050, 24000, 32000, 44100, 48000, 88200, 96000. Samozřejmě je třeba vzít ohled na propustnost USB sběrnice, takže poslední dvě uvedené samplovací frekvence v běžném režimu (všechny audio vstupy a výstupy jsou zatíženy) nejsou dostupné, ale jak už jsem uvedl na začátku, při použití OZONU jako zvukové karty lze přehrávat i nahrávat se samplovací frekvencí až 96 kHz a rozlišením 16 nebo 24 bitů. V módu direct monitoring uvádí výrobce nulovou latenci, pro srovnání – v mém systému se latence ustálila na zhruba 8 ms při kvalitě 24 bitů / 44,1 kHz. To je na USB audio převodník skvělý výsledek. No, nezbývá než uvést dynamické rozsahy – takže – u mikrofonního vstupu je odstup signál – šum 100 dB, u nástrojového vstupu - AUX INPUT – 95 dB. To je velice slušné.
Závěr
OZONE mě překvapil. Jak svou flexibilitou tak možnostmi – díky němu jsem přišel na to, jak jednoduše synchronizovat záznamový počítač s jiným počítačem, na kterém jsou virtuální nástroje. Firma M – AUDIO evidentně mířila OZONEM do domácích a poloprofesionálních studií, proto mě překvapilo, že i v případě velkého studia našel OZONE okamžitě uplatnění. Pravda, neviditelné nápisy na zadním panelu mě zpočátku rozpalovaly doběla, ale kolega je amatérský biolog.., takže mi rád zapůjčil svůj mikroskop. Na poněkud gumovou klávesnici bych si patrně i zvykl, ale rozsah dvou oktáv je pro mě opravdu málo. Na druhé straně – můj vlastní 30kilový materkeyboard s klaviaturou přes celou ulici mě od víkendové práce v domácím studiu spolehlivě odrazuje.
A tak - až se mě zase někdo zeptá – a ptají se mě často – jestli nevím o nějakých levných „klávesách", který umožňují jednoduše nahrát do počítače noty nebo jak nahrát do počítače kytaru, bicí, zpěv, nebo svý třicet let starý nahrávky z prastarýho „kotoučáku" atd., tak jim řeknu – vím! OZONE – od firmy M – AUDIO.
