Nemáte rádi baskytaru? Usínáte nudou u basového sóla? Nepamatujete si, jak se jmenuje ve vaší kapele hráč na basu? Nechápete, proč by měl mít tento nástroj jiný zvuk než jen temné dunění v pozadí? Pokud jste odpověděli aspoň jednou kladně, tak rozhodně nemusíte pokračovat v dalším čtení a s klidným svědomím otočte na další stránku. V opačném případě vám hrozí psychická újma, která může zcela změnit vaši odpověď na základní otázku života, vesmíru a tak vůbec (příznivci Stopařova průvodce po galaxii nechť prominou, pro ně zůstává odpověď stále 42).
Již delší dobu se objevuje ve vybavení kytarových a baskytarových hráčů efektový pedál od firmy Line 6, s velice sympatickým tvarem, připomínající na první pohled lidskou ledvinu (já sám jsem sice tento orgán nikdy na vlastní oči naštěstí neviděl, ale podle obrázků z učebnice biologie je podobnost více než náhodná). Tento pedál, nesoucí jméno Pod XT (v basové verzi pak Bass Pod XT), nejenže pěkně vypadá, ale navíc i poměrně úspěšně plní účel, ke kterému byl zkonstruován. Tj. simulace skutečných nástrojových zesilovačů, reproboxů a efektů. Však firma Line 6 má už s ampmodelingem dlouholeté zkušenosti a byla jedním z prvních výrobců, kteří měli tu odvahu nainstalovat do svých kytarových komb sekci pro digitální zpracování signálu. Jelikož se Pod XT prodával (resp. stále prodává) velice dobře, tak na trh logicky přišel jeho následovník pojmenovaný Pod XT Live. Jak již z názvu vyplývá, inženýři v Line 6 si jistě uvědomovali hlavní nedostatek předchozí verze, a to, že tento výrobek není příliš vhodný na živé vystupovaní. Veškeré ovládací prvky, totiž byly vytvořeny pouze pro ruční manipulaci a proto pokud jste si chtěl na pódiu nastavit jiný efekt, či změnit některá nastavení, tak jste vždy musel počkat až budete mít hrací pausu a minimálně jednu ruku volnou, což při tom ataku fanynek není věc vždy jednoduchá.
Otesánek
My se nyní budeme zabývat pouze verzí určenou pro hráče na baskytaru Bass Pod XT Live. První co jistě zaujme, je velikost celého výrobku. Na délku měří přes půl metru, na šířku 30 centimetrů a váží přes 5 kilogramů. Žádný drobeček to tedy není a převážet tento efekt, který je ještě zabalený v předimenzované originální krabici, pomocí prostředků městské hromadné dopravy je veliký problém. Kovová konstrukce Bass Podu působí velice pevným dojmem a jistě umožní, aby efekt přečkal bez úhony veškeré strasti muzikantského života. Ovládací prvky jsou vytvořené z tvrzeného plastu. Na zadní straně pak najdeme veškeré vstupy a výstupy z přístroje. Popořadě zleva doprava to jsou:
standardní napájecí konektor na 9 V (adaptér je součástí balení), USB konektor pro přímé nahrávání do počítače, vstup na nástroje typu Variax (viz konec recenze), MIDI IN, OUT / THRU pro ovládání přístroje pomocí protokolu MIDI, výstup na sluchátka, výstup D.I. do mixažního pultu, výstup do klasické aparatury, vstup AUX pro připojení externího zvukového zdroje (CD, MP3 přehrávač atd.), vstup pro baskytaru a konektor, který slouží k zapojení druhého expression pedálu (pokud to není z okolních obrázků patrné, tak jeden ovládací pedál má efekt již zabudován). Jak je vidět, člověk má mnoho možností jak se splést při zapojování a proto jsou popisy všech konektorů přehledně napsány na horní straně přístroje. Nyní přejděme na to, jaké vlastně ovládací prvky nám Bass Pod přináší. Šest stříbrných knoflíků slouží k rychlému nastavení simulovaného zesilovače a snadno tak lze ovládat jeho zkreslení, čtyřpásmový ekvalizér a celkovou hlasitost. Před těmito ovladači je přimontovaná tyč, která zabraňuje aby jste se jich během hraní nechtěně nohou dotkli a nezměnili tak jejich polohu. Původně jsem se domníval, že tato tyč funguje i jako rukojeť při přenášení efektu, ale praxe poté ukázala, že mám příliš bujnou fantazii. Tlačítka kolem displeje se používají pří samotné editaci a ukládaní jednotlivých presetů a jejich podrobnější popis by byl jen zbytečně matoucí. Nohou budeme moct šlapat na celkem 11 přepínačů, a jak již bylo výše naznačeno, jeden expression pedál.
Paměť Bass Podu je rozdělena do celkem 16 bank, kde každá banka obsahuje 4 presety nebo podle originálního manuálního označení kanály. Pomocí jednoduché násobilky se tak dostaneme k celkovému množství 64 kanálů. Volba jednotlivých presetů se provádí za použití nožních přepínačů. Pomocí dvou si vybereme číslo banky ze které chceme čerpat a poté sešlápnutím jednoho z pedálů označených A, B, C a D již zvolíme konkrétní kanál, který chceme používat. Preset se skládá ze 4 modulů, kde každý modul se stará o zpracování určitého okruhu efektů. První modul nabízí simulaci zesilovačů a tzv. A.I.R technologii (Acoustically Integrated Recording), což není nic jiného, než možnost určit, kterým virtuálním reproboxem by jsme chtěli zvukový signál vyzařovat a jakým mikrofonem by jsme si jej přáli snímat. Tuto možnost využijeme zejména pokud posíláme výstup ke zvukaři přímo z Bass Podu. Druhý modul v sobě ukrývá simulaci velkého množství slavných zkreslovacích krabiček, kompresorů, octaverů a syntezátorů. Během testu jsem si právě s těmito efekty užil asi nejvíce legrace. Třetí modul si bere na starost modulační zpracování signálu jako chorus plus jeho různé varianty, phaser a jiné, řekl bych, vesmírné zvuky. Čtvrtý a poslední modul pak obsahuje simulaci ozvěn, zpožďovacích efektů a všeho, co souvisí s dozvukem hraného tónu. V každém modulu lze vybrat jeden efekt, který chceme použít, či můžeme celou sekci vypnout a nevyužívat její možnosti. Během hry na baskytaru lze jednotlivé moduly snadno vypínat a zapínat pomocí čtyř nožních přepínačů umístěných zhruba uprostřed Bass Podu. Příklad použití této vymoženosti může vypadat tak, že si nastavíme náš oblíbený zvuk hodící se pro doprovodnou baskytaru, a v okamžiku našeho sóla (a jistě k velké radosti našich spoluhráčů) stačí jen stisknout ovladač modulu s nastaveným zkreslovacím efektem, a hned nám jasně vynikne zvuk baskytary nad všechny ostatní nástroje (konečně!!!). Mimo tyto 4 hlavní moduly pak jsou nezávisle k dispozici kompresor, gate a šestipásmový ekvalizér. Ty už lze zapínat a vypínat jedině „ruční" cestou.
Praxe
Nyní, když už jsme dostatečně teoreticky vzděláni, můžeme přistoupit k uvedení přístroje do provozu. Samotné zapnutí je velmi rychlé a během tří vteřin je vše již připraveno k plnému použití. První věc, na kterou se jistě nový uživatel zaměří, je displej. Přesněji dva displeje. První, podobný jako u displeje kalkulačky, a slouží k rychlé a dobře čitelné identifikaci, který preset je právě používán. Zobrazeno je číslo banky (1 – 16) a písmeno presetu (A – D). Druhý displej je již grafický a dvoubarevný (černo, žlutý). Někomu možná bude vadit jeho menší rozlišení a velikost, ale je pravda, že tento displej se hlavně používá pří vytváření nových zvukových efektů a to většina uživatelů provádí v klidu doma či ve zkušebně, kde se horší čitelnost dá vynahradit dostatkem času. Nakonec vždyť počítačové hry na něm stejně hrát nebudeme.
Zřejmě další věc, kterou člověk udělá při seznamování se s jakýmkoli novým multiefektem, je prozkoumání všech už továrně vytvořených presetů a ani já jsem nebyl výjimkou. V manuálu se sice píše, že přednastavené zvukové banky jsou rozděleny do tří kategorií (podle toho jestli chceme hrát přes sluchátka, aparaturu nebo místo obyčejné baskytary máme zapojený nástroj typu Variax), ale já sám jsem mezi nimi velký rozdíl nenašel. Co se týče kvality již nastavených kanálů, tak moc dobrým dojmem na mě nezapůsobily. Buď se jedná o velice překreslený tón, případně jen o hluboké dunění a zvuky nereálna, které v praxi budou hledat velmi těžko rozumné uplatnění. Celkově je v přístroji již naprogramováno 60 presetů. Zbývající 4 jsou prázdné a určené pro uživatelskou editaci. Z tohoto celkového množství jich bylo pro mne hudebně použitelných pouze asi 10 (ovšem podle hesla někdo rád holky jiný zase vdolky je jasné, že se najde určitě spousta lidí, kterým právě hluboké dunění bude zcela vyhovovat). Nakonec jsem tedy již musel přistoupit k otevření manuálu a nastudování kapitoly, jak se vytvářejí vlastní presety. Do editačního módu se snadno a rychle dostaneme stiskem tlačítka Edit (jak překvapivé). Zjednodušeně to poté vypadá tak, že pomocí otočného knoflíku se vybere co chceme editovat, např. modul pro simulaci zesilovačů, stiskem jednoho ze 4 tlačítek pod displejem zvolíme parametr, který chceme upravit, např. úroveň zkreslení a za použití jiného otočného knoflíku se nastaví požadovaná hodnota. Nutno dodat, že pokud si již vytvoříme nějaký pěkný zvuk, který je hoden uložení a 4 původně volná místa v paměti jsou již obsazená, tak je nutno přepsat některý továrně přednastavený zvuk. A pokud se nešťastnou shodou okolností přemaže zrovna preset, který se vám líbil, nebo se k němu z jiných důvodů budete chtít časem vrátit, tak není žádný důvod k panice. Tento přístroj umožňuje obnovit na původní přednastavenou hodnotu buď jednotlivé kanály nebo kompletně celou vnitřní paměť.
Vadí, nevadí
A nyní pomalu přichází na řadu asi ta nejdůležitější část a to jak vlastně Bass Pod Live funguje. Pro zjednodušení jsem rozdělil následující text do tří sekcí.
Za prvé. Co se mi nelíbilo. Mírným a hned ze začátku zároveň dodávám, že i posledním zklamáním jsou pro mě nainstalované kompresory. Pokud je zvolen ten, který není v modulech, tak k dispozici nám přístroj nabídne jen jeden parametr k přesnějšímu nastavení (amount) a výsledek spíše připomíná přidání další funkce gain. Nějaká rozumná komprese se vážně nekoná. Znatelné zlepšení je slyšet, když nebudeme chtít signál zkreslovat a vybereme simulaci některého ze tří kompresorů v druhém modulu. Zde je už více možností jak přesněji nastavit požadované vlastnosti a tak po delším zkoušení výsledek již stojí za to. Přesto si dovoluji tvrdit, že na světě existují lepší kompresory a to i zabudované v konkurenčních multiefektech.
Za druhé. Co se mi zalíbilo. Tak tady bych rozhodně zařadil všechny zkreslovací efekty. Je jich tu simulováno opravdu hodně a o žádném se nedá říct, že by byl zcela nepoužitelný. Každý nabídne trochu jiné zvukové možnosti, a tak se můžeme pohybovat od lehkého lampového nakřápnutého zkreslení, přes zvuk podobný elektrické kytaře až po motorovou pilu. A ke cti Bass Podu XT je nutno přičíst, že i při opravdu tvrdém zkreslení je stále slyšet v pozadí basový základ. Další věc, která se firmě Line 6 povedla jsou implementované syntezátory. Vyžadují sice trošku jinou techniku hry, zejména jim vadí, když zní více tónu najednou a příliš rychlé hraní jednotlivých tónů, ale pokud se to muzikant naučí, může se zvukem dělat doslova psí kusy. Není tak problém nastavit baskytaru, aby zněla ve stylu disko 80. let, či aby vzdáleně připomínala vynikající syntetizátory značky Moog. Poslední věc, na kterou bych chtěl v tomhle chválícím odstavci upozornit, je báječně zpracovaný gate.
Za třetí. Co nezklamalo. Zde je prakticky vše ostatní. Různé ozvěny, chorusy, phasery, flangery apod. dělají přesně to, co by od nich člověk očekával a není žádný důvod si na ně stěžovat.
Samostatnou kapitolu pak tvoří simulace nástrojových zesilovačů. Konkrétně je zde obsaženo 28 aparatur a většina z nich je založena na existujících slavných historických modelech. Zde již bude záležet hlavně na vkusu uživatele, aby si vybral ten svůj oblíbený zesilovač, protože každý má své přednosti a žádné dva nezní podobně. Porovnání, jak moc se simulace blíží svému reálnému vzoru, je dost těžká záležitost. Vždyť rok výroby většiny aparatur se datuje od 60. do 70. let minulého století a sehnat takový (fungující) kus v České republice je úkol věru nadlidský. Ale když si poslechnete na některé slavné nahrávce basovou linku, která byla vytvořena pomocí některého modelu obsaženým v Bass Podu, tak se dá říct, že simulovaný zvuk zní hodně podobně a že ve firmě Line 6 si s tím dali hodně práce. Samozřejmě nesmíte očekávat, že z podomácku vyrobeného zesilovače se vám rázem stane špičkový lampový Ampeg a z bedniček od počítače se vyklube 8x „desítkový" reprobox. To opravdu Bass Pod neumí. Rozhodně ale pomůže pokud vlastníte průměrnou až lehce podprůměrnou aparaturu. Tu dokáže tento efekt příjemně „nakopnout" do kvalitnějších sfér.
Krátkou zmínku si zaslouží i vestavěný expression pedál. Ten je kovový a na povrchu má přilepenou gumovou protiskluzovou vrstvu. Funguje buď jako klasický volume pedál, wah pedál (bohužel bez možnosti jej přesněji nastavit) anebo s ním můžete ovládat jeden parametr z právě používaných efektů. U poslední varianty bohužel nelze určit rozsah měněných hodnot a také nelze modifikovat všechny parametry, ale jen ty které vám přistroj dovolí. Co například neumožní je ovládat přímo zkreslení simulovaného zesilovače, což je vážně škoda, jelikož tuhle možnost bych při hře rád využíval. Ale jinak je pedál snadno ovladatelný, dostatečně tuhý, aby se dal přesně nastavit na tu správnou polohu a přitom není nutné vynakládat větší sílu než je nezbytně nutné.
Mezi další vymoženosti přístroje patří i zabudovaný crossover, který dokáže signál rozdělit podle uživatelem zvolené dělící frekvence do dvou výstupů, možnost zvolit si, jestli vybrané moduly budou zařazeny v signálové cestě před simulovaným zesilovačem nebo až po něm, zvolení si frekvenčního pásma, které nebude ovlivněno průchodem modulačními efekty, což je věc více než užitečná pro zachování dojmu, že stále ještě pořád hrajete na baskytaru. Takto by se dalo pokračovat stále dál a dál, ale to už si koupě chtivý uživatel přečte jistě až v manuálu. Tento pedál nepatří k těm, o kterých všechno zjistíte po hodině zkoušení a na spoustu věcí přijdete až postupem času. Když už jsem se zmínil o dokumentaci, tak hodnotit můžu jen anglickou verzi, český překlad patrně bude k dispozici pouze u produktů určených pro prodej. Co se týče obsahu manuálu, tak vše důležité je názorně ukázáno i popsáno a navíc jistě potěší, že o každém efektu obsaženém v Bass Podu je napsán krátký odstavec, kde se dá dozvědět, kdy efekt vzniknul, který slavný hráč jej užíval a jiné zajímavé informace. Trošku zvláštní dojem ve mně pak zanechal pocit z toho, jakým stylem je manuál napsán. Mírně podezřívám vedení firmy Line 6, že své zaměstnance podporuje v užívání marihuany, jelikož některé větné útvary vážně stojí za to.
Shrnutí
Na závěr krátké zamyšlení komu je vlastně tento produkt určen. Pokud hledáte přístroj pro snadné a rychlé domácí cvičení, tak bych rozhodně doporučoval poohlédnout se po ostatní, i levnější, nabídce. Jednak byste využili maximálně deset procent možností, které Bass Pod XT Live nabízí, a v druhém sledu by vám pravděpodobně chyběly jiné důležité funkce jako třeba metronom či nahrávání přímo do paměti přístroje. Jiná situace ovšem je, když se vám nechce po koncertech tahat kvalitní výkonný aparát, jako odposlech vám stačí obyčejné kombíčko a nemusíte za sebou mít postavenou horu z reproboxů. V takovém případě bych o koupi tohoto ampmodelingového efektu minimálně uvažoval. Nabízí více než kvalitní digitální zpracování signálu, snadné ovládání a velké množství simulovaných efektů, reproboxů a zesilovačů. Zejména pokud si libujete ve zkreslené baskytaře či výrazně filtrovaném a modulovaném zvuku, pak Bass Pod XT Live vám má opravdu hodně co nabídnout.
