V okamžiku, kdy se při výrobě zvukových nahrávek objevil vícestopý záznam, vyvstala také celkem logická potřeba samostatného zařízení pro záznam finální mixáže…
Z tohoto pohledu to začalo cívkovým, tzv. master magnetofonem, nejprve v provedení mono, o něco později pak v provedení stereo. Analogový master magnetofon si držel výsadní postavení od 50. až do 80. let minulého století. Dalším krokem byl digitální magnetofon R-DAT, který se stal na čas hlavním záznamovým master zařízením. Digitální éra sebou přinesla bouřlivý rozvoj různých záznamových formátů. Souběžně se systémem R-DAT se objevil také digitální stereo záznam na speciálně upravený videomagnetofon, objevily se i digitální cívkové magnetofony systému DASH. Další etapou byla záznamová zařízení využívající magnetooptický disk, master CD-R rekordéry a následně po nich jejich DVD alternativy.
S přesunem nahrávání do ryze počítačového prostředí by se mohlo zdát, že se hardwarové nahrávací master zařízení stává přežitkem, pro které už není využití. Opak je ale pravdou. Někteří zvukaři a producenti totiž stále preferují mixáž mimo počítačové prostředí, kdy lze kromě softwarových pluginů využít také mixážní pult a externí hardwarové procesory. Při tomto stylu práce se opět uplatňuje, mimo jiné, i analogový cívkový master magnetofon. Kvalitní externí záznamové zařízení je někdy nejschůdnější volbou při převodu mezi různými digitálními formáty nebo při převodu z jednoho rozlišení na jiné, většinou z vyššího rozlišení 24 bitů na „cédéčkových" 16 bitů. Existují zvukaři, kteří přece jen stále raději obsluhují hardwarové zařízení, než počítač, a existují situace, kdy je nasazení hardwarového rekordéru z různých důvodů pohotovější, než nasazení počítače. Proto ani v éře počítačů hardwarové stereo rekordéry zkrátka nevymizely. A protože vývoj nestojí, tak jedním z dalších možných kroků po CD-R a DVD rekordérech je záznamové zařízení s interním hard diskem – zařízení, do kterého už se nevkládá žádné záznamové médium. V dnešním článku je to nahrávací stereo zařízení Korg MR-2000S 1-Bit Studio Recorder.
Protože se do MR-2000S nepoužívá žádné vyjímatelné záznamové médium, musí se pořízený záznam přenášet i s rekordérem a to alespoň k nejbližšímu počítači. Korg je na to připraven. Racková skříň 1U je poctivě celokovová a robustní, takže se zdá, že systém zařízení bude i při častém přemisťování dobře chráněn. Konstruktéři u tohoto přístroje vsadili na zvukovou kvalitu a širokou paletu použitelných digitálních záznamových formátů a snadné intuitivní ovládání. Zařízení je prezentováno jako "1-Bit Studio Recorder" a výrobce tím dává na srozuměnou, že rekordér využívá k záznamu technologii Direct Stream Digital. Tato technologie vysoce kvalitního digitálního záznamu v rozlišení 1-bit/2,8 MHz byla vyvinuta pro formát SACD (Super Audio CD) a na trhu se utkala s konkurenční záznamovou technologií PCM formátu DVD-Audio s rozlišením 24-bitů/192 kHz. V době svého vzniku byla technologie DSD prezentována jako digitální zvukový formát se zvukovou věrností analogu, velkou šířkou frekvenčního pásma a bezprecedentní dynamikou záznamu. Právě pro svoji vysokou věrnost má být tento formát obzvlášť vhodný k pořizování primárních záznamů, speciálně akusticky provozované hudby. Konkurence ale také nespala a tábor technologie PCM odpověděl formátem záznamu s rozlišením 24-bitů/192 kHz, navíc primárně určeným pro vícekanálový zvuk. Tvůrci formátu Direct Stream Digital samozřejmě odpověděli tak, že v současnosti i DSD dokáže vícekanálovou reprodukci. Navíc se nad standardem SACD objevuje ještě kvalitnější varianta DSD se vzorkovací frekvencí stratosférických 5,6 MHz. MR-2000S je pouze stereo zařízením a hned v úvodu je třeba říci, že jednou z jeho největších předností je to, že se jedná o opravdu multiformátové záznamové zařízení. Přístroj „umí" DSD ve formátu SACD, to jest rozlišení 1-bit/2,8 MHz a navíc ještě také vyšší rozlišení 1-bit/5,6 MHz. Současně ale také pracuje ve všech rozlišeních formátu PCM od „cédéčkových" 16-bitů/44,1 kHz až po 24-bitů/192 kHz a dokáže přehrávat formát mp3.
Propojení a ovládání
Popis MR-2000S začněme výčtem možností propojení s okolním světem. Veškeré propojovací konektory (kromě konektoru pro sluchátka) se nacházejí na zadním panelu nahrávače. Analogové propojení je zajištěno páry vstupů a výstupů, k dispozici jsou symetrické linkové vstupy a výstupy na konektorech XLR a nesymetrické vstupy a výstupy v provedení RCA-Cinch. Dále je možné použít digitální vstup a výstup formátu S/PDIF osazený tentokrát oranžovými konektory RCA-Cinch. Synchronizace MR-2000S je možná pomocí standardních konektorů BNC (Word Clock In/Out). Posledním propojovacím místem je konektor USB typ B, který vyhovuje USB 2.0. Zde se nahrávač propojuje s počítačem.
Hardwarové obslužné prvky se nacházejí na předním panelu. Při zběžném pohledu, protože schází šuplík nebo slot pro zasouvání záznamových médií, připomíná Korg spíše nějaký digitální efekt. Zcela vlevo na předním panelu přístroj zapínáme. Hned vedle tlačítka napájení je konektor 1/4" pro připojení sluchátek a k němu přiřazený potenciometr hlasitosti poslechu na sluchátka. Na saténově stříbřitém podkladu předního panelu vyniká střední černá sekce, kde se nachází multifunkční displej pro komunikaci s přístrojem, dva LED indikátory úrovně a LED kontrolky různých režimů MR-2000S. Pravá strana nahrávače obsahuje tlačítka pro procházení skrz menu a volbu dostupných možností, otočný kodér pro listování možnostmi menu nebo pro přeskakování skladeb. Zbývající tlačítka mají funkce známé z jiných nahrávacích a přehrávacích zařízení: tlačítka pro posun ve skladbě (vyhledávání konkrétního místa), tlačítka pro spuštění, přerušení a ukončení záznamu a tlačítko pro přehrávání záznamu. Tyto základní funkce jsou naprosto srozumitelné a fungují obvyklým způsobem. Ostatní možnosti přístroje jsou přístupné v menu. Menu a další funkce se zobrazují na displeji. Displej svým grafickým uspořádáním a strukturou menu nejvíc připomíná menu mobilního telefonu, takže nic neobvyklého. Po pár minutách i bez studia manuálu ovládnete základní funkce a alespoň si přehrajete předehrané demoskladby.
Nahrávání, vymazání záznamu
Struktura ukládání záznamů na disk nahrávače je následující: kdykoliv stisknete červené tlačítko nahrávání, přístroj vytvoří novou složku, do které se pořízený záznam uloží. Složku lze v menu pojmenovat, editovat, jako nová je označena pouze zkratkou použitého záznamového formátu s pořadovým číslem (např. WAV_007). Pokud záznam zastavíte tlačítkem stop (■), při dalším spuštění nahrávání se vytvoří nová složka. Pokud záznam zastavíte tlačítkem play/pause (►║), při dalším spuštění záznamu pokračuje nahrávání do stejné složky. Před samotným nahráváním nejprve propojíme nahrávač se zdrojem signálu. Zapneme přístroj a po spouštěcí proceduře vstoupíme tlačítkem Menu do nabídky. V položce menu System nalezneme položku Input Source, kde vybereme příslušný vstup, který hodláme použít (XLR, RCA, SPDIF). Zde musíme mít na paměti, že do formátů DSD se nedá nahrávat přes digitální vstup S/PDIF. Volbu vstupu potvrzujeme klasicky tlačítkem Enter, výstup z menu provádíme pomocí tlačítka Exit. Vrátíme se do hlavního menu a vstoupíme do nabídky Rec Mode, kde zvolíme formát, ve kterém chceme nahrávat (např. WAW). Formát potvrdíme a v téže nabídce rolujeme dolů, kde nastavíme požadované rozlišení záznamu (např. 48K/24bit). Volbu potvrdíme a pomocí tlačítka Exit se vrátíme do hlavního menu a vstoupíme do položky Input Level. Zde nastavíme vstupní úroveň obou kanálů současně, nebo jednoho po druhém. Volbu potvrdíme a z menu vystoupíme. Nyní stiskneme červené tlačítko nahrávání a Korg se připraví do pohotovostního režimu pro záznam. Spustíme zdroj signálu a můžeme si zkontrolovat vstupní úroveň. Pokud chceme vstupní úroveň přenastavit, musíme opět do menu, ale přístroj už může zůstat v pohotovostním režimu. Vstupní úroveň lze nastavovat také i při spuštěném nahrávání, takže je možné provést manuální najetí z ticha a nebo naopak stáhnutí do ticha (tzv. Fade In, Fade Out). Musíme akorát počítat s tím, že kodérem otočíme několikrát kolem do kola než z úplného ticha najedeme do plné úrovně. Kodér není analogový potenciometr úrovně. Nicméně jde to.
Nahrávání spouštíme stisknutím tlačítka play/pause. Signál posloucháme v reálném čase ve sluchátkách nebo přes poslechový systém. Do záznamu je možné během nahrávání vkládat značky (mark), které lze později editovat. Značky se vkládají prostým stisknutím tlačítka nahrávání během aktuálně probíhajícího záznamu. Nahrávání se ukončuje výše popsaným způsobem. Po skončení nahrávání se na displeji krátce objeví hláška Working... a nahraný záznam se uloží. Nahrávku z rekordéru můžeme odstranit pouze v menu přístroje a to tím, že příslušnou složku smažeme. Nejrychlejší způsob je na displeji navolit příslušnou složku a na chvíli podržet tlačítko Enter. Otevře se menu úprav složky a zde zvolíme Delete. Po potvrzení tlačítkem Enter se objeví dialog Ano/Ne, kde vymazání složky ještě jednou potvrdíme. V tomto menu také mimo jiné najdeme i položku Rename, která umožňuje ruční zadání vlastního názvu složky vkládáním a potvrzováním jednotlivých znaků.
Protože v MR-2000S se nahrává na pevný disk, je důležité si uvést, kolik se toho dá nahrát. V technických údajích k přístroji se uvádí hodnoty pro HDD s kapacitou 80 GB (jinou zmínku o velikosti interního hard disku jsem v návodu nenašel, tak předpokládám, že jde o kapacitu disku uvnitř přístroje). Takže: na disk 80 GB může MR-2000S nahrát přibližně 120 hodin v „cédéčkovém" rozlišení16-bitů/44,1 kHz a přibližně 14,5 hodiny v nejvyšším rozlišení DSD 1-bit/5,6MHz. To je myslím dostatek místa pro běžně myslitelné aplikace.
Přehrávání
Nahraný záznam lze po uložení, které trvá pár vteřin, okamžitě přehrávat. V hlavním menu je možné vstoupit do nabídky Play Mode, kde se dají nastavit různé přehrávací režimy (jedna složka, všechno, náhodně), dá se nastavit opakování nebo zastavení po přehrání. V tomto smyslu jsou jednotlivé složky chápány jako skladby, takže když pomocí otočného kodéru přeskakujeme z jedné skladby na druhou, přecházíme tím z jedné složky do druhé. Pokud je v jedné složce delší záznam (do jedné složky můžeme nahrát nebo naimportovat několik reálných skladeb za sebou), tak uvnitř složky se pohybujeme pomocí tlačítek vyhledávání (Mark), což je obdoba přetáčení na jednu nebo na druhou stranu. Pokud jde o přeskakování z jedné složky do druhé, Korg celkem svižně, bez zádrhelů přechází i mezi složkami nahranými v odlišných záznamových formátech (DSD, PCM). Pro úplnost je třeba dodat, že i když Korg "umí" přehrávat také formát mp3, v tomto formátu nenahrává. Nahrávky ve formátu mp3 je možné do rekordéru pouze naimportovat z počítače přes port USB.
MR-2000S, počítač a software AudioGate
Co by to bylo za moderní studiové zařízení, kdyby nedokázalo spolupracovat s jinými zařízeními a hlavně s počítačem. Jenom zopakuji, že MR-2000S lze datově synchronizovat s ostatními přístroji ve studiu přes WordClock. S počítačem lze přístroj propojit také přes port USB 2.0. Pro tento režim musíme nejprve v menu nahrávače nastavit funkci USB Mode. V tomto režimu Korg nenahrává a v počítači se zobrazuje jako výměnná disková jednotka (obdobně jako "fleška"). To znamená, že jednotlivé složky můžeme z nahrávače přesouvat do počítače, upravovat je a zpátky přesouvat na harddisk přístroje. To je základní, běžná manipulace s daty z MR-2000S. Situace se podstatně změní, když do počítače nainstalujeme dodávaný software AudioGate. Software je dodáván pro operační systémy Windows XP/Vista a Mac 0S X. Instalace softwaru je snadná, bez problémů, není vyžadován žádný instalační kód. Po instalaci softwaru AudioGate spustíme a otevře se nám okno přehrávače hudebních souborů. Vypadá zajímavě, ale to nejdůležitější je, že je to konvertor z a do všech formátů, které MR-2000S zvládá. Funguje to ve stručnosti následovně: na MR-2000S pořídíte někde v exteriéru primární záznam v nejvyšším rozlišení DSD1-bit/5,6MHz. Tento záznam budete chtít dále zpracovat. První možností je přehrát (přetočit) takový záznam přes analogové výstupy někam jinam (např. do editačního software v počítači). Druhou možností je „natáhnout" příslušný záznam z harddisku MR-2000S do prográmku AudioGate, kde si ho můžeme podle libosti přehrávat, ale hlavně ho odtud můžeme vyexportovat do libovolného požadovaného formátu (např. PCM 24-bitů/192 kHz) a uložit ho tam, kam potřebujeme, to je do složky v počítači, nebo zpátky do MR-2000S. A to vše v zásadě pouhým kliknutím na tlačítko Add a potom na tlačítko Export. Při exportu si samozřejmě nastavíme cílovou složku a výsledný formát. Pokud mohu říci, funguje to bezvadně a oběma směry, to je z Korgu do PC a z PC do Korgu. A to i v takovém extrému, kdy jsem skladby ve formátu mp3 uložené v počítači naexportoval do MR-2000S a přitom jsem je převedl na formát 24-bitů/48 kHz. I taková konverze proběhla v pohodě a když jsem si výsledný konvertovaný záznam v Korgu přehrával, záznam byl čistý, bez chyb.
Závěr
U zařízení pro záznam zvuku nás bude samozřejmě zajímat jeho kvalita. Zvuk přístroje jako takový hodnotit nechci, protože to podle mého nemá smysl. Zvuk je natolik kvalitní, že mu asi nikdo nebude moci nic vytknout, v nejvyšších dostupných formátech neobstojí ani dříve používaný argument o studeném digitálním zvuku. A to mám analogový zvuk hodně rád. Po odzkoušení nahrávání jsem se tedy soustředil na pokus porovnat oba nejvyšší záznamové formáty, kterých je Korg schopen, tedy DSD 1-bit/5,6 MHz a PCM 24-bitů/19 kHz. Jsem přesvědčen, že jakékoliv rozdíly plynoucí z odlišnosti obou formátu lze pouze změřit, nikoliv slyšet, ale pokusil jsem se o poslechové srovnání v běžných podmínkách. Pro ten účel jsem jako referenční nahrávku vybral skladbičku Soldier of Fortune z alba Stormbringer od Deep Purple (u nás ji nazpíval a proslavil blahé paměti Jirka Schelinger jako Šípkovou Růženku). Vybral jsem nahrávku z remasterované edice k 35. výročí vydání alba, kde je, mimo jiné, celé album ve formátu DVD-Audio, tedy ve vysokém rozlišení. Album jsem přehrával z počítače přes analogové výstupy zvukovky Delta1010. Šlo mi o to za daných podmínek připravit pro MR-2000S co nejkvalitnější zdroj analogového signálu. Tento signál jsem přivedl na analogové vstupy MR-2000S. První záznam jsem pořídil ve formátu DSD a podruhé ve formátu PCM. Potom už jsem pouze přepínal mezi zdrojem signálu (Korga jsem zapínal do pohotovostního režimu pro záznam, kdy je slyšet příchozí signál) a mezi oběma záznamy pořízenými v nejvyšších rozlišeních. Byla to celkem nervy drásající akce, kdy jsem se ve sluchátkách snažil zachytit rozdíly mezi zdrojem a oběma záznamy navzájem. Totéž jsem pak opakoval při poslechu na bedny. Korg přechází z jedné skladby do druhé a do režimu pro nahrávání opravdu celkem svižně, ale přesto to byly pro tento účel dost dlouhé prodlevy na to, abych mohl tvrdit, že jsem si naprosto přesně zapamatoval vjem z předchozí sekvence. Ze srovnávacího poslechu jsem měl dojem, že nahrávka ve formátu DSD 1-bit/5,6 MHz byla snad nepatrněji prokreslenější v oblasti řečového spektra a výšek vůbec, naproti tomu se mi záznam ve formátu 24-bitů/196 kHz zdál jakoby hlasitější nebo snad plnější, což mi při stejném zdroji signálu a stejně nastavené úrovni na Korgu připadá nemožné, a tak jsem to vyhodnotil tak, že se mi to zdá. Zdroj signálu jako by měl ve srovnání s oběma záznamy nejměkčí podání výšek, ale opět to byl jen pocit.
Po vynaloženém úsilí jsem nakonec sám pro sebe zkonstatoval, že za daných podmínek, mám-li být objektivní, nemůžu hodnověrně doložit žádný slyšitelný rozdíl mezi záznamem pořízeným ve formátu DSD 1-bit/5,6 MHz a PCM 24-bitů/96 kHz. Pokud mé vjemy opravdu zaznamenávají nějaký rozdíl, pak ho z hlediska poslechu považují za bezvýznamný. Takže závěrečný můj verdikt zní: pokud jde o zvuk, opravdu žádný problém!
Korg MR-2000S je možné kromě pořizování primárních záznamů použít také jako master stereo zařízení pro záznam finální mixáže z vícestopé nahrávky, zcela určitě výborně poslouží také jako příspěvkový stroj pro přehrávání doprovodných záznamů tam, kde doposud vládnou minidisky, CD a DVD přehrávače a jiná zařízení. Věřím, že přehrávání z tohoto zařízení bude určitě spolehlivější. Jak jsem už napsal, velkou devizou tohoto zařízení je možnost nahrávat ve všech důležitých digitálních formátech a převod z jednoho formátu do jiného pomocí dodávaného softwaru a počítače. Dva nejvyšší záznamové digitální formáty, to je DSD 1-bit/5,6 MHz a PCM 24-bitů/192 kHz, umožňují pořízení primárních záznamů v nejvyšší dostupné kvalitě, například pro nahrávání akustických nástrojů a hudby, ať už je to klasika, jazz, blues, nebo folk pomocí některé z klasických technik stereo snímání párem jakostních mikrofonů. Ve spojení s opravdu kvalitními mikrofony a kvalitními mikrofonními předzesilovači tak mohou zcela určitě vzniknout hodnotné audiofilské nahrávky. A to myslím hovoří samo za sebe.
