S Matrixem, kytarově nabroušeným sound systémem, dostáváte prý všechno co potřebujete k vaší kytarové hudební realizaci ve zkušebnách i na pódiu. Výrobce tu zakomponoval přání a doporučení mnoha kytaristů a zaměřil se při tom na dosažení a pozvednutí současného zvukového trendu.
Tak taková tvrzení mi „otvírají nůž v kapse" a jdu to radši hned prozkoumat.
Kombo má velmi moderní vzhled, který je jen podtržen retro stříbřito-černo-šedou pevnou látkou kryjící čelní stěnu s reproduktorem. Stěny jsou s největší pravděpodobností z materiálu MDF a ošetřeny odolným granitovým nástřikem. Materiál MDF je vedle překližky a laťovky pro zvuk kytarového boxu vynikající volba pro kvalitní přenos toho tolik žádoucího vybraného spektra kytarových frekvencí; není příliš těžký a neznělý, je pevný a dobře rezonuje bez nežádoucího nakreslování nižších frekvencí při velkých výkonech. Kombo je navrženo jako typ s uzavřenou ozvučnicí a rozměry jsou mírně větší než bývá obvyklé u osazení 1x12" (zde konkrétně 55/48/26 cm), ovšem pokud nepřipojíte externí reprobednu, je to přesně tak akorát i pro mírné „pumpování" v basech, což otevřená komba neposkytnou. Někdo ovšem zase rád ukládá do ozvučnice kabely a podobné nezbytné věci, takže nutno vybrat kompromis; podle mého je zvuk prioritní.
Koncepce komba je přehledná a jasná na první pohled - jde o solid-state, alterovaný čtyřkanál s efektovou jednotkou a 100 W výkonem. Navrhuji název alterovaný čtyřkanál, neboť je to takto: čistý kanál je samostatný, včetně korekcí, ostatní tři mody („kanály") mají korekce společné, ačkoliv jsou pro každý z kanálů jinak naladěny; crunch má samostatně gain a volume, ale lead a warp („superlead" jinými slovy) mají samostatné volume a společný gain. Ostatně při pohledu na přední panel je to hned jasné. Přední panel obsahuje při pohledu zleva vstup pro kytaru, ovládání čistého kanálu hlasitostí a třípásmovými korekcemi, dále ovládání crunche gain a volume, společný gain knoflík pro lead a warp, samostatné ovládání volume lead a warp kanálu a společné třípásmové korekce pro crunch, lead a warp. Na konci je pak pro toto provedení nezbytný ovladač master volume (takovou známou věc, že je nutné mít master na nule při zapínání komba ani nebudu psát). Nad otočnými ovladači potom jsou přepínače pro jednotlivé čtyři kanály a ovládání celé efektové sekce komba: jeden potenciometr pro plynulý přechod mezi modulačními efekty chorusu, flangeru a tremola, dva ovladače pro nastavení delaye (time od 80 ms až po 1400 ms a volume, vlastně feedback) a čtvrtý ovladač nastavuje úroveň spring reverbu. Bohatě vybavený zadní panel obsahuje výstup na externí repro (min. 8 W jako vždy u komba, zapojení paralelní), stereovýstup pro sluchátka, linkový výstup obsahující kompletní signál včetně efektů pro externí zapojení do power ampu nebo DI boxu (např. H&K Red Box), stereovstup pro CD či linku ovládaný masterem, smyčkové send-return konektory, vstup pro přibalený footswitch a vstup pro přepínač/vypínač efektové sekce komba (nutno přikoupit). Jednoduchým vypínačem vypneme efekty, ovšem reverb zůstane. Je sympatické, že pokud se použije dvojitý vypínač (výrobce doporučuje FS-2), tak můžeme navíc vypínat i reverb. Uživatelsky tato drobnost zpříjemňuje celkové možnosti komba naživo, já ostatně preferuji samostatné aktivování reverbu, hlavně pro sóla, před jakoukoli další výbavou. Efektová smyčka je sériová, takže množství efektu přimícháváte v efektové sekci komba. Celý signál z preampu je veden přes efektovou sekci, takže je nutno si dát pozor na kvalitu zvenčí připojovaného efektu; efekty s výstupním signálem horší kvality budou mít výrazný vliv na celkovou kvalitu zvuku, který uslyšíte z komba. Signálové ztráty samozřejmě omezíte kvalitními propojovacími kabely, kvalitu výsledného zvuku zachováte také nepřebuzováním připojeného efektu. A známý axiom, že overdrivy nepatří do smyčky, se mi tady jen potvrdil, opravdu je lepší zapojit je před hlavní vstup... Zadní panel je mírně zapuštěn, takže konektory a jacky jsou mírně chráněny proti náhodnému rozpojení apod., a sympatické je, že i fázová pojistka je lehce přístupná hned pod síťovou zásuvkou po jejím vyšroubování.
Technologie tónu
Kombo hezké, popis hezký, tak teď ještě jak to hraje. Začneme popořadě čistým kanálem. Clean má sametový zvuk jak při použití singlů, tak u humbuckerů. Singly samozřejmě potřebují trochu víc volume, ale stále je tu dost průrazných středových frekvencí na to, aby jejich zvuk, pokud to nejsou snímače špatné kvality, byl dosti šťavnatý, typicky průrazný a přesto jemný a čistý. U čistého kanálu mě překvapila celková krystalická čistota, podobná, jako u Fenderů. Ani při maximální hlasitosti nedojde k nepěknému přebuzení nebo i jen nakřápnutí, při „zahrábnutí" do strun se tón projeví ve své plnosti a projede místností jako nůž máslem s tou pravou dávkou zdravé jedovatosti, která jej v tu správnou chvíli spolehlivě vystrčí nad hlavy ostatních nástrojů v kapele. V maximální možné míře zůstává věrně zachován zdroj tónu – Strat zůstává Stratem, mahagon mahagonem, lípa lípou a prkno prknem. Jako ideální poloha clean volume se mi jevila uprostřed rozsahu, kdy se velmi věrně přenáší vše, co provádíte na hmatníku.
Ani při stažených basech není zvuk plochý; naproti tomu plné basy tón zaplní a napumpují jen těmi správnými frekvencemi, nic nežádoucího navíc. Středy dodají šťávu singlům a zároveň zachovají tu zvonivou stratovskou krystaličnost, humbucker se s nimi skvěle rozezpívá a dovede i zaječet nebo táhle zanaříkat, podle vaší nálady. Při přepnutí na humbuckery samozřejmě mírně stahuji volume kytary a kombo přetéká kytarovými středy, při stáhnutí tónové clony dostávám úžasný měkký jazzový zvuk, při plném zvuku pak tu typickou kytarovou barvu ještě zvýrazněnou keramickým magnetem snímače. Na kvalitní solid state aparatuře se clean kanály odměňují mnohem více než na celolampách (asi si jsou vědomy svých nevýhod při přepnutí na zkreslení), ušlechtilostí svého zvuku a jeho rozsahem, jeví se mi často krystaličtěji čisté a mnohem více je slyšet rozdíl například mezi keramikou a Alnico5 slitinou magnetů snímačů stejné značky. Ale to už jsou takové skoro laboratorní nuance, já coby „lampař" musím zase přiznat, že zvuk lampy více „dýchá" s muzikantem, přece jen ta zvuk ovládající mřížka lampy v transistoru chybí. Takže clean je velmi, velmi kvalitní a rovnocenným soupeřem na aparaturovém poli. Zajímavé také je, že korekce středů a výšek se vzájemně ovlivňují tak, jak je to standardní ve „voicing" sekci H&K celolampových aparatur. Když se hodně přidá výšek, středy jsou částečně ukrojeny a přizpůsobeny (aby vám to neutrhlo hlavu). Tato vlastnost dovoluje širokou variabilitu jemných zvukových odstínů. Nejjednodušší cesta k dobrému čistému zvuku na Matrixu je nastavit si basy podle přání, středy podle toho jakou důraznost chcete a výšky jen lehce pro celkovou zvonivost.
Crunch
Tak na tento zvuk jsem byl zvědav nejvíc, protože si moc neumím představit nakreslený transistor jako poslouchatelný. Jenže pánové z H&K mají asi představivost větší, tak to skoro dokázali. Rozsah tohoto crunche je opravdu úctyhodný, od lehce skříplého čistého po rockový overdrive. Já jsem nejraději používal nastavení gainu do poloviny rozsahu, potom dostáváte vynikající expresivní čisté zvuky s velkou dynamikou; stačí pak více zahrábnout do strun a docela milý bluesový podtón je tu. Schází mu samozřejmě ta nutná komprimace tónu, ta lampová neochota jít do zkreslení; crunch je hodně otevřený a měkký, ale je výborný na to, že tam není lampa. Dobře se hodí na doprovodná kila do funky i rocku, hodně se dá ještě vylepšit prací s volume kytary; ostatně si ten zvuk můžete poslechnout na malé ukázce - na oficiálním webu výrobce je zvukový pidisoubor v mp3. Nutno podotknout, že v reálu zní crunch ještě trochu tvrději. Má docela dobrý a teplý sustain a po nějaké době se mi z těch nabídek možností zkreslení líbil asi nejvíc pro svou variabilitu. Ovladač gainu je hodně citlivý a vyplatí se doslova si pohrát s volume kytary a gainem a dávat ty možnosti dohromady.
Varplíd
Tak lead bych zařadil do velmi kvalitních zkreslení typu distortion, tak jak jsme zvyklí jej slýchávat z bossáckých krabiček, ovšem toto zkreslení je více rockovější, šťavnatější, středovější; má více charakter „british". Je hodně syté s dostatkem sustainu a na první poslech nehezké, to znamená že by se mělo pěkně prosadit i v kapele. Při zkoušení na živo mě ale překvapilo, že na kila byl lepší a čitelnější crunch s více gainem než lead s méně gainem, více nabuzený lead už se na kilech trochu ztrácel a rozhodně své přednosti více uplatní při sólech. Při hraní ve vyšších polohách však postrádám jedovatost a ztratí se trochu šťávy, tón je takový „hodný". Pomohlo mi zapojit equalizer do smyčky a při hraní vyšších poloh tak „dokopnout" frekvence mezi 1000 a 2500. nebylo by špatné mít tu ještě pro tento kanál ovladač presence.
Warp zkreslení je ze soudku „nu.." a je hodně nadupané. Docela mě překvapilo svojí variabilitou, protože při staženém gainu i volume na kytaře dostáváte hodně barevný, kovový crunch zvuk, který díky citlivosti vstupu dobře reaguje na dynamiku hry. Nicméně pro tento účel nebyl kanál warp navržen a tak pokud se vám líbí monstrózní heavy post-grungeové zvuky, máte je mít. Díky uzavřené ozvučnici kombo velmi příjemně pumpuje. Téměř není potřeba připojovat externí box, jen pokud chcete dostat větší zvukovou stěnu s konkrétnějším tvarem a hloubkou. Použitý reproduktor RockDriver Ultra je vyvinut ve spoluprací s Celestionem a je velmi důležitým článkem zvukového řetězce Matrixu. Zvukově je blízký typu Celestion G12-75, je dostatečně tvrdý na hrubá zkreslení a zároveň dokáže přenést jemné nuance clean kanálu; je perfektně přizpůsoben koncepci komba a svými parametry citlivě sladěn s ostatními články řetězce, které vytvářejí váš tón. Rozhodně se nebojte, že vás nebude na pódiu dost slyšet, protože má značnou rezervu v akustickém výkonu.
Jak jsem se zmínil na začátku, sekce „voicing" má společné ovladače třípásmového EQ, ovšem v praxi jsou pro každý kanál nastaveny a použity jiné EQ obvody, které se spínají podle navoleného režimu kanálu. Toto frekvenční naladění způsobuje právě použitelnost společných ovladačů. Ostatně je to výrazně slyšet například mezi lead a warp v basech, a to nehovořím o středech, kde středy warpu jsou téměř jako aktivní „contour" ovladače na jiných zesilovačích. Všeobecně lze jen potvrdit, že podle charakteru zkreslení jsou korekční pásma navržena velmi citlivě a respektují předpokládaný druh muziky, kterou budete produkovat.
Nervové centrum u Matrixu je tvořeno patentovaným systémem Autostore. Ten se stará o to, aby zesilovač v každé chvíli automaticky ukládal vaše současné nastavení efektového řetězce do vnitřní nezávislé paměti, a to pro každý kanál. Nechce to po vás žádné úkony, zásahy do programování a jakoukoli jinou činnost, jen prostě hrajete, přepínáte a měníte si zvuk jak potřebujete. Použité efekty jsou kvalitní a vhodně zvýrazňují hru. Žádná velká editace se nekoná, je to uživatelsky příjemné a plně postačuje. Efekt nastavujete pouhým otáčením ovladače v daném rozsahu, takže efektu (např. chorusu) postupně přibývá; obvyklou terminologií řečeno přidáváte jak rate, tak depth, kontinuálně, až přejdete do rozsahu flangeru atd. Pokud tyto modulační efekty nechcete, dáte prostě ovladač na nulu a je to. To stejné platí pro ovládání delaye – libovolně nastavíte time (zpoždění signálu) a volume (úroveň opakování) až do hlasitostní úrovně původního signálu. Tyto možnosti pro základní hru plně postačují. Na každém kanále tak zůstane zachováno poslední nastavení ovladačů před přepnutím nebo celkovým vypnutím komba. Pokud chcete nastavení změnit, prostě pohnete ovladačem do jiné polohy a jste zase „on-line". Sympatické je, že i při nechtěném vypnutí nebo výpadku proudu zůstane poslední nastavení zachováno.
Bude samozřejmě záležet na typu muziky, kterou chcete hrát, ovšem Matrix je hodně univerzální a výkonné kombo, a na to, že nemá lampovou technologii, disponuje za nesrovnatelně příznivější cenu oproti „lampám“ poměrně zajímavým zkreslením a dynamickým rozsahem, přesahujícím běžný rámec tranzistorových aparatur. Přidaná efektová jednotka mu významně rozšiřuje zvukovou variabilitu, takže splňuje i poměrně vysoké nároky na univerzálnost a hratelnost. Já doporučuji spočítat penízky a vyzkoušet.
