Tentokráte jsem si vzal na recenzi takzvaný hybridní gramofon CDT-05 od firmy Gemini, což je v podstatě gramofon a CD-j v jednom. Když jsem si jel toto zařízení vyzvednout, moc jsem si neuměl představit, jak by to vlastně mělo fungovat. Ptal jsem se sám sebe, bude to víc gramofon nebo víc CD-j nebo to bude fungovat na nějaké podobné platformě jako Final Scratch?
Pravda leží přibližně někde na půl cesty.
Celé zařízení bylo v podstatě jeden kus velikosti přibližně stejné jako klasický gramofon Technics, až na to že je to celé z umělé hmoty a o něco lehčí. K tomu jsem dostal ještě jeden vinyl, o kterém jsem si myslel, že bude právě pro účely podobné Final Scratchi či Seratu, brzy jsem však byl vyveden z omylu.
Celý přehrávač je v podstatě rozdělen do tří částí, buď hrajeme z CD a gramofon je out nebo naopak a nebo hrajeme z obou částí najednou, pak jsou ale možnosti dosti omezené.
V první řadě se tedy podíváme asi na gramofon. První problém vznikl hned když jsem se snažil nasadit talíř na gramofon a on mi tam neustále ne a ne zapadnout. Už jsem si pomalu začínal říkat, že mi k tomu asi chybí nějaká součástka a pak jsem zkusil nasadit talíř jak to nejlíp šlo a gramofon pustit, v tu chvíli talíř hladce zapadl a problém byl vyřešen. Gramofon se chová víceméně jako každý jiný, takže na běžné mixování by s ním asi nebyl žádný problém. Na druhou stranu těžko říci jestli je motor dost silný a jestli se třeba po roce užívání takzvaně neutahá. Ramínko je rovné, což má za následek, že jehly celkem slušně seděly a ani při scratchování mi nijak výrazně neskákaly. Hezké je, že tu máme na výběr ze tří modů pro pitch a to 4%, 8% a 16%. Smutnější je, že přepínání rychlostí 33/45 je na čelním panelu, což je pro mě dost nepochopitelné a také dosti zpomalující pro ovládání. Myslím, že to k samotnému gramofonu asi stačí a dovolím si říct, že kdyby se prodával jako samostatný gramofon, zřejmě by patřil do nižší kategorie, ale byl by v pohodě použitelný pro normální mixování.
Co se týče samotného CD, tak ten má o poznání více funkcí. Media se zde vkládají klasicky do čelního panelu a celkem rychle se načítají. Zkoušel jsem jak originál CD se kterými žádný problém nebyl, tak CD vypalovaná, která tak z poloviny přečetl a z poloviny ne. Když pustím CD, mohu si vybrat jestli chci, aby se mi točil talíř, kterým po té mohu CD ovládat nebo ho vypnout a ovládat to jiným způsobem. Opět bych konstatoval, že pro běžné mixování by to asi stačilo v pohodě, ale na nějaké scratche a jiné triky rychle zapomeňte. Ne že by to nezvládalo CD, ale talíř je dost těžký a po hodině tréninku scratchingu byste asi měli předloktí jak Pepek námořník ve svých nejlepších letech, nehledě na to, že si samozřejmě musíte sundat desku i slipmat, abyste se k talíři pro ovládání dostali. Pokud si ale vypnete motor a chcete ovládat CD jinak, je to dost problém, protože vám zbývá pouze Pitch Control a pak dvě podivná tlačítka plus a mínus s pojmenováním Pitch Bend, která reagují tak pomalu, že bych nikomu nedoporučoval je používat. Je zde samozřejmě klasická funkce Cue, kterou si mohu označit určité místo odkud chci například CD mixovat. Místo se vždy označí tam, kde naposledy vypnu a znova zapnu play. Když poté zmáčknu Cue, tak mi to na tohle místo skočí a poté znova použiji tlačítko play pro další přehrávání. Funkce Cue je jedna „hlavní" vedle tlačítka play a pak další tři v levé horní části přehrávače, takže dohromady čtyři, což mi přišlo celkem v pohodě a dostačující. Nad „Cue bankou" je jednoduchá samplovací jednotka se třemi tlačítky A, B/edit a reloop. A označuje začátek smyčky, tlačítkem reloop se vracím vždy na místo označené A, tlačítkem B označím konec smyčky a zároveň se mi to zaloopuje a hraje mi to dokola až do doby než opět zmáčknu B a smyčku opustím. Tato část přehrávače je myslím celkem dobře a jednoduše vyřešena a byla to jedna z mála věcí na kterých jsem se „zasekl" déle než dvě minuty. Užitečná mi přišla i funkce „Key", umístěna nad pitch controlem, která umí v případě velkého zvýšení rychlosti tracku kde je vocal, přepočítat vokál do původní polohy, což znamená, že kde by už zrychlený track s vocalem zněl divně, tak při použití této funkce zní stále normálně. S politováním ale musím konstatovat, že lze aplikovat pouze na CD.
Další částí je miniefektová jednotka kde jsou tři efekty: echo, filtr a flanger. Bohužel musím říci, že kdyby tam tahle část nebyla, asi by výrobce udělal lépe. Jednak se efekty hrozně špatně modulují a za druhé jsou fakt bídně vyrobeny. Při použití v podstatě ani není poznat, že signál jde skrze nějaký efekt, když neberu v úvahu to že sníží hlasitost, což je přesně to co by efekt dělat neměl.
Dále je zde funkce revers, která jak správně předpokládáte, mění směr přehrávání CD. Tahle funkce funguje celkem dobře, bohužel jen když je vypnutý motor, pokud je zapnutý, tak se mezi normálním přehráváním vpřed a přehráváním pozpátku vytvoří krátká tichá pauza, která by tam podle mého být neměla. To je k samotnému CD asi vše a teď se již pojďme podívat na režim mix, kde je možné hrát zároveň z CD i z gramofonu.
Výstupy z přístroje jsou dva. Jeden z CD a jeden z gramofonu, což znamená, že k tomu abychom mohli hrát z obou zařízení najednou potřebujeme dvě šavle na mixpultu. Nejdřív mi to přišlo divné, pak jsem si ale uvědomil, že je to celkem logické, dvě zařízeni, dvě šavle. Pokud tedy chceme hrát zároveň z CD i z gramofonu máme celkem omezené možnosti. Jedná se totiž o samotné mixování, když jsme přepnuti v režimu mix, tak Pitch Control je přiřazen ke gramofonu a ovládání rychlosti CD musíme zvládnout přes již zmiňovaná problémová tlačítka Pitch Bend, která jsou více než nepraktická. Teoreticky tedy můžeme hrát z obou zařízení najednou, prakticky je to ale spíše z oblasti nadlidských schopností. Jediné rozumné použití mi z toho teda vycházelo, že tracky pouštíme z CD a z gramofonu si do toho můžeme scratchovat.
A k čemu tedy vlastně je ta na začátku zmiňovaná deska o které jsem si myslel, že by mohla sloužit k ovládání CD? Jednoduše řečeno, buď jsem tak hloupý a nepřišel jsem na to a nebo je to nějaký druh vtipu, kterým chtěl výrobce zákazníka pobavit. Je to totiž prachobyčejný vinyl s pěti tracky, které doopravdy netuším k čemu jsou. Navíc je vinyl na dvou místech kousek od středu provrtán dvěmi dírkami a popsán návodem k použití. Tento vinyl máme údajně nasadit na gramofon, na něj do připravených děr nasadit speciální kolečko průměru asi 5 cm, na kterém je nakreslena jedna šipka jako marker, a z vrchu přišroubovat. Toto celé má sloužit jako „označovač" pro scratchovaní. Navíc na tomto vinylu je napsáno, ať toto provedeme i s ostatními deskami, rozuměj provrtej si svoje desky na dvou místech a poté si užij svůj scratch marker. Podle mě jsou jen dvě možnosti, buď jsem doopravdy tak hloupý a nepochopil jsem geniální záměr techniků z firmy Gemini a nebo je funkce úplně jiná a já jsem na ní nepřišel, takže jsem opět za hlupce. Podle mě je mnohem jednodušší si na desku nalepit papírový marker a nemusím nic složitě vrtat a šroubovat.
Co tedy říci k tomuto přístroji závěrem?
Pokud toto měl být pokus firmy Gemini o super double zařízení které nám ušetří peněženky (stojí 28 500,- Kč), můžeme je pochválit za snahu a popřát jim hodně zdaru do dalšího vývoje. Pokud chtěli toto zařízení poskytnout k profesionálnímu dj-ingu, tak podle mě dost přestřelili a vývoj by asi ještě pár měsíců či let snesl. A komu bych tedy tento hybridní gramofon doporučil? Pravděpodobně buď pro začínající djs, kteří si nechtějí kupovat zvlášť gramofony a zvlášť CD-j a chtějí trochu ušetřit a nebo pro djs „amatéry", kterým zas tolik o to mixování nejde a spíš by ty písničky tak nějak pouštěli. Pravděpodobně by tedy mohli najít uplatnění na diskotékách a v podobných zařízeních, u profesionálních dj’s musím dost pochybovat.
