Audient MiCO

Asi dnes už nepotkáte jediného majitele byť malého nahrávacího studia, který by napřemýšlel o tom, zda dostatečně kvalitně snímá a převádí do počítače každý tón a zvuk. Nepotkáte asi ani žádného, který nepřemýšlí o tom, jak to provést ještě lépe. Vedle hudebníka, mikrofonu, nástroje a kabeláže, je to právě převodník/zvuková karta, která kriticky ovlivňuje to, co z našeho záznamu bude…

Anglická firma Audient (mimochodem výrobce špičkových analogových pultů, grafických ekvalizérů či surround procesorů a preampů) přišla na počátku letošního roku s dvoukanálovým preampem MiCO, který by vaše nahrávání mohl kvalitativně posunout zase o stupínek výše.

Nahrávání je především kreativní činnost, která s každým interpretem a žánrem přináší stále nové postupy, výzvy a jejich řešení. Někdy jde o to, aby zaznamenávaný signál byl pokud možno co nejčistší; bez ovlivnění záznamovou technologií. Jindy je na místě, aby se právě nahrávací přístroje v nahrávce projevily a nahrávku zabarvily tak, jak se to od různých (převážně „vintage“) mašinek očekává. Jedním z obvyklých a nejefektivnějších způsobů nahrávání je kombinace buď dvou mikrofonů nebo míchání signálu z mikrofonu a D.I. boxu. Hned nás ale napadne, jak to bude s fázovým posunem?! Najdeme vhodné umístění mikrofonu? Bude stačit jednoduchý phase shift na našem pultu? Nemohli bychom dosáhnout ještě lepšího výsledku? Myslím, že právě tento produkt firmy Audient může s technologiemi v něm obsaženými na tyto a podobné otázky přinést nejednu správnou odpověď.

MiCO je tedy dvoukanálový předzesilovač s integrovaným AD převodníkem. Předzesilovače tvoří diskrétní Class A obvody, které se používají rovněž na firemním osmikanálovém mikrofonním předzesilovači ASP008 s nastavitelnou impedancí nebo na populárním studiovém mixpultu Audient ASP8024. Mezi silné stránky preampů firmy Audient patří výjimečně čisté, věrné a detailní zpracování nahrávaného signálu. Pokud jste tedy zvědaví na to, jak MiCO ovlivní nahrávaný signál, musím vám předem prozradit, že nijak, i když koření tu v zásobě je a vy mě budete později jistě chytat za slovo! Tak jako tak, MiCO je s to zaznamenat vše s až „laboratorní“ čistotou a přesností.

Oba dva kanály jsou vytvořeny jako kombinované sběrnice pro zpracování mikrofonního i linkového signálu. Oba jsou vybaveny Neutrik Combo XLR/Jack konektory a první kanál má i D.I. vstup (Jack 6,3 mm) umístěný na předním panelu. Z výstupů si můžete vybrat dva analogové výstupy s konektory XLR, dva digitální signály ve formátu AES/EBU (konektor XLR) nebo SPDIF (konektory Cinch, TosLink). Ovládání preampu je jednoduché a přehledné. Vedle potenciometru Gain (až 66 dB) najdeme na obou kanálech přepínač pro zapnutí fantomového napájení +48 V pro kondenzátorové monitory a -10 dB útlum, který je důležitý při nastavení zisku a zpracování linkového signálu. Sílu vstupního signálu nám pomáhají monitorovat a nastavit čtyři LED. Tyto měřící diody jsou spojeny s interním AD převodníkem. Pokud vám při nahrávání zasvítí červená dioda, odpovídá to v „analogovém“ světě zdvihu +18 dB a označuje mez, od které může docházet k nežádoucímu zkreslení.

Pro každý kanál máme také k dispozici filtr typu horní propust s přednastavenými třemi hodnotami frekvence 45, 80 a 120 Hz. K nastavení požadované frekvence se používají dva přepínače, jeden pro 45 Hz, druhý pro 80 Hz; při zapnutí obou se filtr nastaví na 120 Hz. Tlačítko „REV“ slouží k otočení fáze nahrávaného signálu o 180 stupňů. Tuto funkci využijeme zejména u nahrávání pomocí dvou proti sobě nastavených mikrofonů, což je typické zejména u nahrávání malého bubnu. Není nikde psáno, že tyto mikrofony musí mít zapnuto nahrávání s obrácenou fází, ale jednoduše nám tento spínač pomůže s výběrem toho pro nás zvukově lepšího nastavení. Až do této chvíle to vypadá, že oba kanály jsou zcela totožné. Platí to ovšem jen potud, dokud nezačneme hovořit o tom pravém koření tohoto produktu, a sice o využití technologií HMX a Variphase…

Dobrá, trochu jsem lhal, když jsem tvrdil, že MiCO signál vůbec nijak zvukově nezabarvuje. Šlo však jenom o poloviční lež, protože pokud opravdu chcete, aby signál zůstal až referenčně čistý, je to samozřejmě možné. Pokud ovšem potřebujete, aby předzesilovač dobarvil nahrávaný signál podobně, jako je tomu u například elektronkových „kolegů“, umožní vám to funkce HMX, ovládaná stejnojmenným potenciometrem, který najdete u prvního kanálu. HMX je zkratka anglických vývojářů pro slůvko Harmonics. (Tato funkce se aktivuje pokud zmáčknete IN spínač, který je vedle potenciometru HMX.) Kolik vyšších harmonických se bude přimíchávat k nahrá- vanému signálu se dá nastavit plynule pomocí zmiňovaného potenciometru. Pokud je potenciometr na hodnotě 0, signál je bez zabarvení, pokud to „napálíte“ na 10, uslyšíte signál s maximálním zabarvením; ovšem stále nezastřený a konkrétní. Hodí se uvést, že tato technologie byla doposud k dispozici pouze uživatelům mnohem dražšího preampu Black Pre. Nyní je „kouzlo“ čarující pěkný a stylový vintage témbr k dispozici i v desktopové a cenově přijatelnější podobě. Osobně na této funkci velmi oceňují uživatelsky příjemné „americké“ jednoknoflíkové ovládání. Zapnete, nastavíte, poslechnete a hotovo. Intuitivní a rychlé!

Druhý kanál nám nabízí také něco extra, je to funkce Variphase. Vedle výše popsaného spínače na obrácení fáze signálu o 180 stupňů máme ještě možnost fázi otáčet plynule o libovolný fázový rozdíl! K čemu je to dobré? Vezměme si například nahrávání elektrické kytary nebo baskytary, při kterém chceme využít jak přímý signál z nástroje, tak i zvuk z kytarového aparátu snímaného pomocí mikrofonu. Nejde asi o nic, co bychom jiným dvou a vícekanálovým preampem nezvládli, ale každý box, každý reproduktor má to své nejlepší místo k snímání. Tento bod snímání je více či méně vzdálen od mikrofonu a tudíž mezi signálem snímaným přímo a mikrofonem vzniká zpoždění. Toto zpoždění se potom projeví na fázových posunech mezi signálem, který je snímán mikrofonem a signálem, který jde linkou přímo do preampu. S funkcí Variphase je po problémech. Nemusíte po milisekundách posunovat „buřty“ s jednotlivými nahranými audio soubory ve vašem editoru a nekonečně znovu a znovu poslouchat, zda-li se „to“ zlepšilo. Stačí zapojit nástroj, mikrofon, nechat instrumentalistu hrát a pomocí ovladače této funkce nastavit zvuk, který vám připadá optimální. Tato funkce je podle mého velkým posunem v „maloprodukčním“ nahrávání a dává možnost používat nástroj „velkých“ i těmi, kteří nemohou nebo nechtějí využívat služeb větších studií. Bylo by však škoda využít tak mocný nástroj, jakým je Variphase technologie, na pouhé „ošetřování“ signálu. Pokud si začnete hrát s posu- nováním fáze například u dlouhých klávesových ploch, můžete, jako já, dosáhnout různých pulzujících efektů; podobně to platí i u smyčců, činelů a jistě i akustických kytar.

Převodník v MiCO pracuje bez externího WordClocku až do 96 kHz. Vyšší vzorkovací frekvence jsou také možné (až do 196 kHz) a řídí se potom pomocí WordClocku synchronizovaného s Masterem. Nastavení vzorkovací frekvence a WordClocku se u tohoto preampu provádí jednoduše přes mikrospínače umístěné na zadní straně preampu. Indikace nastavených parametrů je potom možná z předního panelu pomocí LED diod označujících zvolenou vzorkovací frekvenci.

Vedle doopravdy dobrého převodníku s vynikajícím zvukem stojí za zmínku i vybavenost přístroje různými druhy digitálních výstupů, které možná přivedou k životu i z módy vyšlé DAT rekordéry (vybavené starými SPDIF sběrnicemi). Doopravdická lahůdka je enhancer HMX. Tu jsme testovali například v kombinaci s elektrickou kytarou. Jejím zařazením se nám podařilo dosáhnout velmi jemného a mírného zkreslení, které na druhou stranu nijak negativně něměnilo původní jasný zvuk nástroje (zkrátka lahoda pro vintage milce). Znovu musím zopakovat skutečnost, že HMX lze jednoduše zařadit a plynule přidávat. Možnost tohoto jemného „dolaďování“ nuancí jsem ocenil zejména u práce s lidským hlasem (přepísknutí ovšem přinese trochu blátivější výsledek). HMX se podle některých referencí, které se mi podařilo nasbírat, hodí výborně také pro „nabírání“ saxofonu, kdy dopomůže vytvořit bohatý a silný zvuk, s kterým se „ságo“ výborně oddělí od ostatních nástrojů. Je zjevné, že přidání harmonických, respektive jejich „úspěšnost“ bude záviset na zvukovém zdroji. To je však logické, a pak, nahrávání je přeci také o „výzvách a jejich řešení“, ne?! Ačkoliv jsem nakonec neměl možnost otestovat MiCO s akustickou kytarou, kterýžto výsledek mě velmi zajímal, podařilo se mi nakonec na jednom z renomovaných zahraničních serverů (SoundOnSound) dopátrat, že MiCO v této roli převálcovalo některé konkurenční produkty podobné cenové kategorie. Autor tohoto „pokusu“ zdůrazňoval zejména (po zkušenostech s MiCO i z mé strany očekávatelnou) skvělou čitelnost nízkých frekvencí a jasné výšky, tedy vše, co je výborným předpokladem pro další možnou ekvalizační úpravu nahrávky. Funkci Variphase, která mnohým z nás pomůže zahnat fázový posun, jakožto jednu z častých zvukařových nočních můr, jsem již pochválil. Zbývá mi tak v podstatě ještě vyzdvihnout slušné zpracování a elegantní a hlavně uživatelsky vstřícný design ovládacího rozhraní (s podsvícenými tlačítky). Vřele doporučuji!