Allen & Heath GL2400/16

Radost Profíkova
Distributor: 
Cena: 
43 309,00 Kč

Znáte mixy britské firmy Allen & Heath? Určitě ano, protože společně s produkty konkurenční firmy Soundcraft tvoří nejčastější výbavu používanou v našich podmínkách, která může bez uzardění nést přívlastky „kvalitní" a „profesionální".

Oba uvedení výrobci tvoří alespoň dle mého názoru určitý vrchol pomyslného kvalitativního žebříčku výrobců mixážních konzolí. Je to něco podobného jako v automobilovém průmyslu Mercedes a BMW, skoro každý by je chtěl, ale ne každý je má. A zatímco Soundcraft mi svým často nudným a usedlým designem vždy připadal trochu jako ten Mercedes (dnes už se to trochu mění – jak u Mercedesu, tak u Sound-craftu), Allen & Heath se svým nezaměnitelným „sexy šmrncem" a vždy elegantním designovým i technickým řešením pro mě představuje to mixpultové BMW (Pokud by mě někdo chtěl podezírat z nějaké nekritické náklonnosti k bavorské značce, tak vězte, že já osobně preferuji japonské vozy Subaru a nic na tom nehodlám měnit). Samozřejmě, že v obou odvětvích uvedené lidské činnosti se najdou výrobci, kteří svou kvalitou, nebo alespoň kreditem a pověstí, stojí ještě kousek nad tím pomyslným vrcholem (např. Rolls Royce a Ferrari mezi auty a třeba Midas či Crest Audio mezi mixy), nicméně jejich produkty jsou často cenově natolik vzdáleny běžnému pozemskému člověku, že informace o nich mají hodnotu vpravdě snad pouze náboženskou.

To ovšem není případ aktuální oběti mého pokusu o objektivní journalistiku, mixu Allen & Heath GL 2400 – 16, který jeho distributor firma Prodance momentálně nabízí za velmi dobrou cenu 43 309 Kč vč. DPH.

Moje osobní zkušenosti s mixy Allen & Heath jsou poměrně rozsáhlé, neb jedním ze sedmi mixů jimiž disponuje naše malá firma je A&H Wizard 16:2, který díky svým kvalitám patří mezi mé nejoblíbenější pracovní nástroje. Rovněž občas také zaskakuji za pultem u jedné „tancovačkové" kapely, jež má ve své výbavě A&H GL 2200 – 24. Původně jsem se domníval, že na posledním „Frankfurtu" představená nová řada GL 2400 je vyšším modelem právě k řadě GL 2200, ale detailní průzkum firemních stránek mne přesvědčil o tom, že tato nová série ve výrobě kompletně nahrazuje sérii původní, což je možná tak trochu škoda. A nyní se už pojďme podívat na samotný mix.

Koncepce

Série GL 2400 je výrobcem prezentována jako dvojúčelová konzole pro živé ozvučování. Neznamená to, že by se pult samozřejmě nedal využít i ve studiu, ale některé speciální „vychytávky" ke kterým se v testu ještě dostaneme, jej k nasazení „naživo" přímo předurčují. Dvojúčelovostí tedy není myšlena kombinace živého a studiového použití, ale kombinace FOH/Monitor. Pult může být použit jako hlavní na němž se míchá signál pro P.A. i monitory zároveň, tak i jako pomocný na pódiu, kde poslouží pouze pro rozdělení signálu do odposlechových cest. Pro tento účel je vybaven slušným počtem sedmnácti sběrnic (2x hlavní výstup, 1x výstup mono, 4x group, 6x aux, 4x matrix) se samostatnými výstupy a k tomu navíc ještě přímými výstupy ze všech mikrofonních kanálů. Vše je navíc možno uživatelsky konfigurovat a doladit, ať už prostřednictvím běžných přepínačů, miniaturních zapuštěných switchů, nebo interních „jumperů".

Testovaný exemplář konkrétně obsahoval 14 standardních mono „šavlí" a dvě víceúčelové stereo „šavle", což v celkovém součtu dává možnost smíchat až 16 mikrofonů a 4 stereo linky najednou, dohromady tedy 24 vstupních kanálů, což je na pult deklarovaný výrobcem jako „šestnáctikanálový" vskutku impozantní počet (zvlášť když uvážíme, že u mnoha konkurenčních firem často počítají kdejakou „díru do mixu" za vstup a jsou schopni v informačních materiálech označit i stereo RCA vstup pro CD přehrávač za dva regulérní vstupní kanály).

Vstupní kanál mono

Výbava klasického vstupního mono kanálu je velmi pestrá a plně odpovídá účelu zařízení. Na zadní „konektorové" straně pultu můžeme najít klasický symetrický vstup XLR, rovněž symetricky zapojený linkový vstup TRS, inzertní bod TRS, jímž je možno vyvést signál do externích zařízení a přímý výstup z kanálu, realizovaný rovněž konektorem TRS.

Bohatou sbírku ovladačů na horní straně mixu si rozebereme po sekcích. První červený přepínač v nejvyšší části „šavle" spíná 48 V Phantomové napájení pro příslušný kanál. Samostatné spínání Phantomu v jednotlivých kanálech rozhodně považuji za pozitivum, neboť se tím snižuje riziko kouřového efektu vzniklého proniknutím zákeřných Voltů např. do dynamického mikrofonu v případě selhání či špatného zapojení kabelu.

Další přepínač slouží k otáčení polarity neboli fáze signálu. Pro běžné ozvučení je to občas výhoda, při použití pultu v monitorovém režimu je to nutnost. Třetím do mariáše je spínač útlumu „Line PAD", jenž sníží úroveň signálu o 20 dB pokud je ke vstupu připojen příliš silný zdroj signálu.

Následuje potenciometr Gain, jímž můžeme upravit úroveň vstupního signálu v rozsahu 54 dB. Filtr nízkých kmitočtů (100 Hz, 12 dB/Oct) se nachází hned za Gainem a v signálové cestě je zapojen ještě před vstupem signálu do inzertního bodu. Toto řešení považuji za zdařilé, neb 100 Hz je vhodnější frekvence než např. 75 Hz, kterou často používají jiné firmy. I umístění filtru před Insertem je výhodné, protože připojené kompresory a gaty již dostávají signál "„vyčištěný" od nízkofrekvenčních ruchů z pódia.

Sekce ekvalizéru sestává ze čtyř pásem dovolujících zesílení nebo potlačení v rozsahu +/- 15 dB. Horní (12 kHz) a spodní (80 Hz) pásmo je nastaveno pevně s charakteristikou „Shelf". Dvě střední pásma jsou laditelná (35 Hz – 1 kHz a 500 Hz – 15 kHz) a mají charakteristiku „Bell". Korekce fungují bezchybně a velmi muzikálně, osobně bych jen upřednostnil naladění spodního pásma spíše trochu níže, přibližně na 60 - 70 Hz. Korekce ani při maximálních hodnotách nezvyšují nijak zásadně šum, pouze velmi extrémní nastavení basů může občas vyvolat nakřápnutí signálu. Pod potenciometry je umístěno tlačítko, jímž je možno celou sekci ekvalizéru vypnout. Pokud k zapínání a vypínání ekvalizéru dochází „pod plynem", čili s připojeným signálem, ozve se nepatrné lupnutí.

Další sekcí je soubor šesti ovladačů pomocných sběrnic Aux. Ty jsou rozděleny na dvě skupiny. V první se nachází Auxy 1-4 ve druhé 5 a 6. Obě skupiny Auxů jsou vždy jako celek přepínatelné Pre/Post fader. Toto dělení vcelku jasně akcentuje dvojitou úlohu pultu, kdy v případě použití pultu v roli jediného hlavního mixu jsou první čtyři Auxy využity jako monitorové sběrnice, zatímco další dva plní funkci efektových sběrnic. Pokud pult slouží jako monitorový, mohou být všechny Auxy přepnuty do režimu „Pre Fader" a umožnit tak zcela individuální mixáž do většího počtu odposlechových cest, nebo naopak „Post Fader" a řídit tak signál ve všech monitorech pomocí hlavního faderu.

Poněkud nezvyklé řešení spatřuji v tom, že pokud jsou Auxy zapojeny „Pre Fader" odebírají signál ve standardním továrním zapojení ještě před ekvalizérem a co je možná důležitější, také před Insertem. Tudíž jde do odposlechů signál frekvenčně a hlavně dynamicky neupravený a například „gate", jenž má značný význam pro omezení nebezpečí vzniku zpětné vazby se tak stává zcela neúčinný tam, kde by právě nejvíce účinkovat měl, tedy v monitorových cestách. Po pečlivém prostudování blokového schématu jsem zjistil, že dané řešení zvolil výrobce zřejmě proto, že společně se signálem pro Aux je odebírán i signál pro přímý výstup z kanálu, kde je zase z mnoha důvodů lepší mít signál neupravený. Výše uvedené je možno vyřešit pomocí přehození interního „jumperu" na desce konkrétního kanálu a odebírat signál pro Auxy až za ekvalizérem, ovšem v tom případě omezíme využití přímého výstupu, kde budeme mít již frekvenčně zpracovaný signál, což se nemusí vždy hodit. Jak jsem ale zjistil z debaty s dalšími kolegy zvukaři, některým z nich dané řešení vyhovuje, jiným jako např. mě naopak nevyhovuje, takže je to jako u všeho záležitost osobního vkusu a nakonec jak se říká „..proti gustu žádný dišputát...". Hlavní je, že konfigurace GL 2400 není neměnná a dovoluje vždy plně přizpůsobit nastavení potřebám a požadavkům uživatele, což je vlastně hlavní rys a největší pozitivum konzolí této série.

Za sekcí Auxů následuje ovladač panorámy, vypínač Mute s červenou varovnou LEDkou, který odpojí signál příslušného kanálu ve všech sběrnicích, bez ohledu na to, zda jsou „Pre" nebo „Post", dále spínač PFL se žlutou indikační LEDkou, po jehož stisku můžeme signál monitorovat ve sluchátkách a měřit jeho úroveň na hlavním indikátoru. Poslední součástí mono kanálu jsou tři spínače, jimiž volíme směrování signálu do hlavních sběrnic (hlavní výstup L/R a podskupiny 1-4), velmi jemně chodící 100 mm fader v protiprachové úpravě a čtyřsegmentový LED měřič úrovně signálu.

Víceúčelový stereo kanál

Oba stereokanály GL 2400 jsou vybaveny celkem třemi zdroji signálu, které mohou být použity samostatně a nebo v rámci jednoho kanálu smíchány dohromady. Prvním z nich je klasický XLR mikrofonní vstup vybavený Gainem a vypínatelným Phantomovým napájením. Dalšími dvěma jsou dva stereo kanály (opravdu dva, tedy celkem čtyři linkové a jeden mikrofonní vstup na jednu stereo „šavli") s vlastním ovladačem úrovně, jež mohou být prostřednictvím miniaturního switche chráněného před nechtěným přepnutím, přiřazeny buď rovnou do hlavního výstupu mixu nebo do daného stereo kanálu. Využití je nasnadě, v případě, kdy je nutno namátkou připojit klávesistu se dvěma stereo keyboardy, je možno oba nástroje smíchat do jednoho stereo kanálu a vzájemný poměr mezi nimi vyvážit ovladačem úrovně konkrétního vstupu. Nebo případně jeden nebo oba stereo vstupy přiřadit přímo do hlavního výstupu a využít je např. jako návrat efektovaného signálu (Stereo FX Return). Rovněž je teoreticky možné smíchat stereo signál dohromady s mikrofonem a celek upravovat korekcemi a faderem kanálu, třeba v případě kdy chci dobarvit živý, mikrofonem snímaný zvuk velkého bubnu triggerovaným zvukem z bicího modulu. To už ale možná popouštím příliš uzdu své fantazii. Mikrofonní vstupy také disponují přímým výstupem TRS, který ovšem po zasunutí Jacku odpojí signál mikrofonu od stereo kanálu, což následně umožňuje realizaci různých zajímavých kejklů a piškuntálií s připojováním stereomikrofonů, měřících mikrofonů, routingem „něčeho někam" apod. Popis těchto možností je však nejen nad rámec této recenze, ale zřejmě i překračuje rozsah jednoho čísla časopisu a tak bych zájemce o výše uvedené odkázal na stránky firmy A&H, nebo na návod k výrobku.

Stereo kanály pochopitelně také disponují vypínatelným ekvalizérem, v tomto případě čtyřpásmovým, pevně laděným (pásma: 80, 250, 2 500 a 12 000 Hz). Rozsah zdvihu je stejně jako v mono kanále +/- 15 dB, obě krajní pásma mají průběh „Shelf" a obě střední „Bell".

Počet a skupiny Aux jsou shodné s monofonním kanálem. Auxy jde pochopitelně také přepínat „Pre/Post Fader", ovšem signál „Pre Fader" je zde již natvrdo odebírán až za ekvalizérem. Zajímavou možností je pomocí vnitřních „jumperů" rozdělit stereosignál tak, že pravý kanál jde do Auxů se sudým číslem a levý do Auxů s lichým číslem.

Pochopitelně nechybí ani Panoráma/Balance, sestava routingových tlačítek (L/R, Group 1– 4), LED indikátor úrovně, PFL, Mute a 100 mm fader.

Matrix

Významnou inovací a posunem proti předchozí řadě 2200 je použití 7x4 Matrixu. Díky němu uživatel získává ohromnou možnost vytvářet neskutečné množství speciálních kombinací z už vzniklých mixů. V Matrixu se vlastně vzájemně kombinují jednotlivé mixáže vytvořené ve sběrnicích L, R a Group 1-4 (signál těchto sběrnic je odebírán „Post" fader)s možností přimíchání dalšího externího signálu. Všechny tyto složky mají pochopitelně vlastní ovladač hlasitosti. Další výbavou je potenciometr ovládající celkovou výstupní úroveň a spínače s funkcemi Mute a AFL. Výstupy Matrixu jsou realizovány prostřednictvím konektorů TRS. Stejný konektor tvoří vstup externího signálu. Vstupy externího signálu jsou vzájemně mezi čtyřmi kanály Matrixu provázány, tudíž pokud připojíme pouze jeden externí zdroj signálu do kanálu MTX. 1, budeme ho mít zároveň i v kanálech MTX 2, 3, a 4. Pokud připojíme dva různé zdroje do kanálů MTX 1 a 2, bude signál v kanále MTX 3 totožný s MTX 1 a signál v MTX 4 totožný s MTX 2, případně můžeme do každého kanálu Matrixu přimíchat jiný externí signál. Díky tomu je možno vytvářet buď 4 mono, nebo 2 stereo skupiny výstupů z Matrixu.

Možná nebude všem jasné, jaké to vše má využití a proto uvedu několik zajímavých příkladů.

V nejjednodušším případě je Matrix možno využít k vytvoření samostatných tzv. zónových mixů např. pro oddělené místnosti, nebo pro reproboxy vykrývající prostor před pódiem a pod. Uplatnění najde i při živém nahrávání, kdy umožní např. zvýraznit v nahrávce nástroje, které v živém mixu nejsou příliš vytažené. Mám na mysli situace, kdy např. v malém klubu jsou kytary nebo bicí natolik slyšitelné z pódia, že je zvukař do výsledného živého mixu pro P.A. přidává jen velmi málo, nebo vůbec. Díky tomu by tyto nástroje na nahrávce zanikaly, ovšem pokud je nahrávka pořizována prostřednictvím Matrixu, nabízí se možnost zvýraznit je pro záznam zesílením příslušných podskupin.

Další, a podle mne nejzajímavější možnost využití najde Matrix při vytváření odposlechových cest a to jak pro klasické pódiové monitory, tak pro v současnosti populární „In Ear" monitoring. Externí vstup v takovém případě dovoluje pouštět bubeníkovi do ucha signál metronomu či sequenceru společně s celkovým zvukem kapely a rovněž najde použití při aplikaci, která má nádherný anglický název „More Me" (Více Mě), kterážto bývá v českých zemích zpravidla uvedena klasickou okřídlenou větou „..hele ty prosimtě, já bych se tady potřeboval víc slyšet…". V takovém případě je možné dotyčnému umělci (ponejvíce to bývá zpěvák, jehož hlasivky produkují převážně teplý vzduch namísto zvuku) propojit krátkou šňůrou přímý výstup z jeho mikrofonního kanálu do externího vstupu Matrixu a jeho excelentní výkon tak alespoň v jeho vlastních uších povýšit nad celý zbytek kapely.

Musím uznat, že erudovanému uživateli dává Matrix obrovské možnosti, jejichž využití záleží jen na jeho znalostech, nápaditosti, inteligenci, představivosti, logickém myšlení a odvaze. Radši však nechci domýšlet, jaký zmatek tato vymoženost způsobí uživateli neerudovanému… . I když takoví vlastně mezi námi nejsou.

V návodu k mixu i na internetu je možné najít další 1000 a 1 způsob využití Matrixu, takže případní zájemci nechť hledají a jistě najdou.

Master sekce - hlavní a pomocné výstupy

Dalším exkluzivním bonbónkem řady GL 2400 je sekce výstupů. V textu týkajícím se výstupu je třeba shrnout najednou jak sekci podskupin, hlavního stereo i mono výstupu a Auxů a to především protože se všechny tyto sekce vzájemně prolínají a zaměňují s nevídanou variabilitou. Samostatně se ovšem budeme věnovat oběma režimům využití pultu, tedy FOH i Monitor.

FOH 

Při FOH režimu pultu (na mixu se míchá signál pro hlavní P.A., případně i pro odposlechy), můžeme využít 4 standardně pracující podskupiny vybavené 100 mm faderem, 4 segmentovým LED indikátorem úrovně, možností zamutování a poslechu AFL. Podskupiny je možno pomocí tlačítek individuálně přiřadit k hlavním výstupům a to včetně samostatného ovládání panoramy. Výstupy podskupin jsou realizovány symetrickými konektory XLR a každá z nich má také inzertní bod TRS pro připojení externího procesoru.

Hlavní výstup nabízí dvě sekce, stereo a mono, které jsou, alespoň co se ovladačů, inzertů a výstupů týká, vybaveny stejně jako podskupiny (samozřejmě kromě routingu a panoramy). Dva stereofonní výstupy fungují zcela klasicky a není nutno jejich funkci příliš rozebírat. Zajímavostí je však monofonní výstup, jelikož signál pro něj může tvořit buď „Suma" vytvořená „zmoněním" výstupů L/R, což je běžné, nebo po přepnutí miniaturního zapuštěného switche signál z Aux 6, což už tak obvyklé není. Tento režim se nazývá „Aux Fed Sub" a slouží k tomu, aby se do centrálního subwooferu dostaly pouze užitečné signály z nástrojů, jejichž přirozené frekvenční spektrum leží pod dělícím kmitočtem crossoveru. V tomto případě jde tedy do subwooferu signál dejme tomu basy, kláves a velkého bubnu, nebo jakéhokoli dalšího hlubokoznějícího nástroje, který si tam pomocí Aux 6 zvukař „naroutuje". Sám jsem si toto řešení zatím z časových důvodů nevyzkoušel, ale věřím, že jeho výsledkem budou mnohem srozumitelnější a čitelnější basy, oproštěné od všemožných ruchů a hluků z pódia či od parazitních nízkofrekvenčních signálů ostatních nástrojů.

Výstupní sekce Auxů funguje zcela klasicky, je vybavena ovladačem výstupní úrovně, přepínačem poslechu AFL a výstupním symetrickým konektorem TRS.

Monitor

Při monitorovém režimu pultu (mix je na pódiu a rozděluje pouze signál pro odposlechové cesty) se pomocí switchů zamění výstupní ovladače i konektory Auxů s podskupinami a hlavním výstupem. (Aux 1 = podskupina 1..…Aux 6 = hlavní výstup R). Nyní se tedy výstupní úroveň Auxů ovládá 100 mm tahovými potenciometry a jejich signál končí na konektorech XLR, jež v FOH režimu patřily podskupinám a hlavnímu výstupu. Auxy tím pádem získávají i 4 segmentový LED měřič úrovně a inzertní bod. Podskupiny a hlavní výstupy zase analogicky končí na konektorech TRS. Mono výstup zůstává buď ve stejné funkci jako při FOH režimu, nebo po sepnutí switche „Wedge", plní roli odposlechu pro pódiového zvukaře. V tom případě se na jeho výstupu objevuje signál ze sběrnice PFL/AFL.

Přepnutí režimu FOH/Monitor funguje pro každý záměnný pár sběrnic samostatně a je tedy možné mít jednu část Auxů a výstupů v režimu FOH a druhou v režimu Monitor. Přepnutí režimů nijak neovlivňuje signál v Matrixu, který vždy dostává signál ze sběrnic podskupin a hlavního výstupu.

Ostatní vymoženosti Master sekce

Samozřejmě, že i řada 2400 je vybavena dalšími pomůckami, které slouží k bezproblémovému provozu pultu. Součástí master sekce je tedy obligátní sluchátkový výstup na nějž je v závislosti na aktuálním provozním nastavení přiveden signál sběrnice PFL/AFL, nebo signál hlavního výstupu, či vstupu 2TRK. Totožný signál dostává také 12 segmentový hlavní LED měřič úrovně a pomocný stereofonní výstup Monitor Out, realizovaný symetrickými konektory TRS. Stejnými konektory je také vybaven pomocný stereo vstup a výstup pro záznamové zařízení 2TRK In a 2TRK Out.

Do jednotlivých výstupních sběrnic může být pomocí tlačítek nasměrován signál z konektoru XLR pro komunikační mikrofon TALKBACK (konstrukce s interně připojitelným Phantomovým napájením dovoluje využívat i kondenzátorové mikrofony), nebo z testovacího oscilátoru. Ten dokáže vytvářet buď signál 1 kHz, vhodný na „propísknutí" signálových cest, nebo „růžový šum", vhodný na nastavení fázové a frekvenční charakteristiky aparatury.

Na zadní straně najdeme ještě 4-pinový konektor určený pro napájení 12 V osvětlovací lampičky.

Poslední zajímavostí je dvojitý slot pro volitelně doplnitelnou kartu Sys-Link V2, která dovoluje vzájemné propojení dvou mixů a tím rozšíření počtu kanálů. Karta ovšem není standardním příslušenstvím.

Závěrem

Smekám před důmyslností inženýrů firmy Allen & Heath a obdivuji širokou variabilitu, kterou nová řada GL 2400 nabízí, nicméně mě trochu děsí představa, že by mi někdo takovýto pult bez předchozí instruktáže zapůjčil, poté co si ho před tím zcela osobitě nakonfiguroval. Možná bych tedy ocenil více indikátorů provozního stavu, zejména zapnutí režimu FOH/Monitor, jelikož aktuální stav malých switchů zapuštěných pod úrovní povrchu horní desky nemusí být za temných sálových podmínek rozeznatelný na první pohled.

Vždy se na závěr věnuji úvaze, komu je testovaný výrobek asi nejvíce určen. Nepředpokládám, že by si GL 2400 v jakékoli velikosti nějak houfně kupovaly kapely, které si samy zařizují ozvučení. Pro tento účel je pult příliš složitý, má spoustu funkcí, které se při této příležitosti nevyužijí a naopak jiné, jako jsou efekty postrádá. Navíc i cena může být pro samotnou kapelu relativně vysoká.

Na druhou stranu může být tato série učiněným darem z nebes pro malé a střední firmy, které se zabývají profesionálním ozvučením, což je mimo jiné můj případ. Úplně živě si dovedu představit, jak tři kusy tohoto mixu dokáží plně vyřešit téměř všechny požadavky, které jsou na takovouto firmu kladeny. Na menší akce, kterých třeba naše firma zajišťuje často několik najednou, pult plně postačí samostatně a když jednou za čas vyjde nějaký ten větší a prestižnější „fesťák", mohou se dva mixy spojit Sys-Linkem do série a vytvořit jednu „dvaatřicetišavlovou" FOH jednotku, zatímco třetí kus ovládne exkluzivně monitory na pódiu. A to vše v profesionální kvalitě, s promyšleným ovládáním, užitečnými funkcemi, variabilní konfigurací a s velmi dynamicky znějícím zvukem, který je pro pulty A&H typický a za současnou akční maloobchodní cenu 43 309,- Kč vč. DPH, která je z tohoto úhlu pohledu více než přijatelná.

Přiznám se, že kdybych před pár měsíci nevyřešil svoje požadavky digitálním mixem, asi bych o GL 2400 sám hodně uvažoval.