Jen nelehko bychom zpochybnili tvrzení, že mikrofony rakouské firmy AKG patří již více než půl století mezi absolutní špičku na poli zvukového záznamu. Lze je spatřit v mnoha oblastech hudebního světa. Stejně etablované firmy bývají zásadové v otázkách kvality svých produktů. Každému uvedení novinek do jejich sortimentu obvykle předcházejí velmi pečlivé přípravy. Nepřipustí totiž jakoukoliv blamáž…
Připustíme-li, že také mikrofonní svět má své nebe, pak mezi „svatými“ modely zajisté nechybí model AKG C414. Zdá se mi přitom, že to není poprvé, kdy skládám poklonu tomuto všestrannému mikrofonu s pěti směrovými charakteristikami. Lze jej totiž použít téměř snad pro všechny myslitelné aplikace od recordingu až po broadcasting, takže pro mě není těžké si představit, jak na nebesích sedí v pomyslné triádě po pravici mikrofonního boha U87.
V současné době je možné C414 zakoupit též jako koincidenční pár pro stereofonní natáčení zejména v terénu. Tento set má však jednu jedinou nevýhodu, kterou je vyšší pořizovací cena. Nabízí se otázka, co tedy mají dělat zvukaři menších firem či studií, kteří se nemohou před odjezdem na kšeft přehrábnout v Schoepsech, DPAčkách, Neumannech či AKGčkách tak, jako to mohou učinit jejich kolegové z „velkorozpočtových“ médií? Mohou i oni udržet vyšší úroveň svého vybavení? Odpověď zní: mohou. Firma AKG totiž vytvořila ekonomičtější variantu modelu C414, čímž podle mého názoru umožníla i menším studiím docílit výtečného zvuku. Pokud nedůvěřivě kroutíte hlavou a usmíváte se v domnění, že jste právě prohlédli „nekalé píárko“, jste vedle.
C214
Než si dovolím vyvrátit čtenářovo podezření, pojďme se nejprve podívat, co je vlastně předmětem našeho testu. Jedná se o mikrofonní set určený primárně pro stereofonní nahrávání. Samozřejmě lze mikrofony použít též samostatně pro veškeré natáčení čehokoliv. Mikrofony nesou typové označení C214 a už z jejich názvu je cítit příbuzenský vztah k C414. Po otevření aluminiového kufříku na uživatele „juknou“ dva elegantní celokovové mikrofony typicky hranaté konstrukce a příslušnost k C414 se ještě umocní.
Tělo mikrofonů včetně kulatého tubusu s XLR výstupem je vyvedeno v šedomodré barvě. Mikrofonní vložka je zepředu kryta stříbrným dvojitým grillem a pod ní je umístěno logo firmy. Zezadu je mřížka černá, takže by se nemělo stát, že by někdo mikrofon nechtěně obrátil. Předěl mezi mřížkou a tělem je orámován stříbrnou kovovou páskou a koš kryjící kapsli naopak páskou černou. Tato kombinace jen podtrhuje střídmou eleganci výrobku a zabraňuje poškození kapsle při nechtěném pádu mikrofonu. Do obou boků mikrofonu zapustil výrobce jeden mikropřepínač sloužící k úpravě snímaného materiálu. Na levé straně najdeme přepínač citlivosti mezi hodnotami 0 a -20 dB, jehož pomocí může zvukař přizpůsobit mikrofon akustickému tlaku snímaného zdroje. Toto je, jak známo, vhodné například pro snímání hlasitých kytarových či basových aparátů. Přepínačem na pravé straně aktivujeme ořez spodního pásma; C214 „řeže“ na 160 Hz o -6 dB.
Jednopalcová mikrofonní vložka testovaného modelu je na rozdíl od C414, která disponuje pěti charakteristikami, pouze kardioidní. Konstrukčně je však zcela shodná a je upevněná v pružném koši omezujícím nechtěné vibrace. Disponuje též velkou kvalitou přenosu transientních detailů. C214 i přes svou velmi příznivou cenu není vyrobena v Asii, nýbrž v Rakousku, odkud pochází téměř všechny produkty AKG.
Příslušenství
Kromě zmiňovaných dvou „časově shodných“ mikrofonů se v kufříku nacházejí ještě dva plastové odpružené držáky. Zprvu jsem byl z materiálu trochu rozčarován, neboť jeden náš terénní pár od AKG disponuje držáky kovovými, ale kolega mi sdělil, že tento typ pavouků je použitý i u sady C414. Navíc jsem se hned na první akci přesvědčil, že držáky jsou velmi spolehlivé a lehké, takže nemají tendenci padat dolů a netřeba proto kloub utahovat tzv. „na krev“. Mikrofon v nich sedí stabilně, otočením spodní kulaté části po směru hodinových ručiček je pevně utažen v objímce. Ta umožňuje dát mikrofon též shora, což někteří zvukaři (např. při natáčení zpěvu) upřednostňují. Kromě odpružených držáků se ve výbavě nacházejí ještě standardní malé plastové mikrofonní držáky. Pokud byste natáčeli venku, zajisté přijde vhod též molitanová protivětrná ochrana („vindšus“). V molitanovém polstrování je ještě předpřipravené místo pro ORTF lištu s typovým označením H50. Tato lišta však není v příslušenství a musí se dokoupit posléze.
Specifikace
Před ohlédnutím za zkušenostmi z praxe si ještě zopakujme a doplňme základní vlasntosti mikrofonu. AKG C214 je kondenzátorové konstrukce a disponuje jednopalcovou mikrofonní vložkou s kardioidní směrovou charakteristikou. Frekvenční rozsah je ohraničen 20 Hz a 20 kHz. Udávaná citlivost je 20 mV/Pa (-34 dBV), maximální SPL 136/156 dB SPL (0/20 dB útlum), dynamická odezva 123/143 dB-A (0/20 dB útlum), ekvivalentní šum 13 dB-A (IEC 60268-4), phantomové napájení: 12 až 52V (IEC 61938). Předzesilovač je transistorový, váha mikrofonu činí 290 g.
Mnoho muziky za málo peněz
Tyto mikrofony jsem si přál už dávno vyzkoušet, proto jsem uvítal možnost, když k nám dorazily těsně před natáčením velké sborové soutěže Jirkovský písňovar. Tato vícedenní soutěž sborového zpěvu se koná již poněkolikáté v půvabném prostředí Červeného Hrádku u Jirkova na úpatí Krušných hor. Soutěžily zde téměř dvě desítky rozličných sborových seskupení v moderní populární hudbě. Nechyběly ani elektrické kytary, klavír, beatbox a perkuse. Testovaný stereoset C214 jsme využili k natáčení středového obrazu v pozici ORTF.
Snímali jsme standardně z vysokých stojanů kvůli odstupu ruchů a šumů. Stranové pozice A/B jsme vykryli taktéž mikrofony od firmy AKG - konkrétně modelem Perception se třemi směrovými charakteristikami. Pro potřebu dané situace jsme použili charakteristiku kulovou. Sál byl akusticky velmi přívětivý, zčásti obložený dřevem a díky jeho naplněnosti byly nežádoucí odrazy eliminovány na zanedbatelnou mez. Natáčení probíhalo díky bezchybné organizaci naprosto perfektně a na závěr nebyl vůbec žádný časový skluz (z toho by si měli vzít příklad někteři organizátoři letních festivalů). Ve studiu jsme věnovali zvláštní pozornost právě zaznamenanému ORTFku, jak jinak než kvůli zhodnocení “práce” C214. Zvuková barva byla velice příjemná a vyrovnaná. Dle mého názoru je malý frekvenční zdvih na 15 kHz jen k dobru, protože zvýrazní zvukové obrysy snímaného zdroje a učiní ho jasnějším a průraznějším. Točili jsme s nasazeným ořezem, aby se nám do nahrávky zbytečně nedostávaly nežádoucí basové frekvence. Mohli bychom to samozřejmě udělat až ex post v Pro Tools, ale máme raději, když je u akustické hudby primární materiál nabrán co nejlépe a co nejméně změn se s ním pak děje při míchačce.
Protože mě mikrofony přesvědčily o kvalitě zvuku a uživatelské přítulnosti, rozhodl jsem se je vzít ještě na natáčení cédéčka vánočních koled a spirituálů v základní škole v Jestřebí u České Lípy. Původně jsme měli točit v kostele svatého Tomáše hned vedle školy, ale blízká přitomnost hlavního tahu na Prahu toto rozhodnutí zrušila a my celé natáčení přesunuli do blízké kinokavárny, která sice nedisponovala akustikou kostela, ale nebyla tu zima a hluk od silnice. Navíc byla (jak kinokavárny bývají) zvukově utlumená a neutrální, takže šlo předpokládat bezproblémové externí nasazení hallu. Natáčel se nejprve sbor na podnatočený playback z monitoru a následně pak jednotlivá sóla již do sluchátek. Jde o jeden z nejhorších způsobů natáčení, neboť materál musí být mono, nesmí být příliš nahlas, aby pronikl do nahrávky co nejméně a nepůsobil fázové problémy. Navíc musí být umístěn až za mikrofony a ty musí být v kardioidním režimu. Celé se to musí nejprve několikrát vyzkoušet a nastavit hlasitost monitoru. Děti zvládly tříhodinový maratón se ctí. Zvuk se opět osvědčil a po nasazení konvolučního hallu Revolver od kalifornské McDSP jsme už tolik ztráty přirozeného ambientu kostela nelitovali. Stejně jako v prvním případě mikrofony produkovaly velice detailní a vyrovnaný zvuk, ze kterého nic nikde nečnělo ani neřezalo do uší.
AKG C214 jsem použil též na natáčení všech sól, to abych si mikrofon užil. Snímali jsme kontaktně od darbuky přes shaker, housle až po stereoobraz akustické kytary a vše s naprosto výborným výsledkem. Jako preamp jsme používali 2x UAD 610 solo. Během natáčecího maratonu jsem opravdu neobjevil žádný zvukový zdroj, pro něhož by byla C214ka nevhodná. Rozhodně si myslím, že by v menším studiu mohl bez problémů zastávat funkci hlavního mikrofonu. Abych nezapomněl, C214 našla své využití i při nahrávání zkreslené elektrické kytary – a opět s dobrým výsledkem.
Závěrem
Zbývá snad už jen dodat, že testovaný mikrofonní set je opravdu velmi kvalitní výrobek renomované firmy včetně svého příslušenství a je za velmi přijatelnou cenu.
Rozhodně nevidím důvod, proč alespoň jeden nemít ve svém mikrofonním parku. Kdybychom se nechystali koupit lampové novinky AKG Perception 820, určitě bychom do tohoto setu investovali.
