Doposud jsme v redakci Music Store byli zvyklí podrobovat kritickému pohledu produkty, které měly co dočinění se „zvukovou stránkou věci". V menší míře (popravdě v míře téměř nulové) jsme se věnovali příslušenství, které vystupuje spíše v roli sekundanta hudebních nástrojů a zvukové techniky. Těmito praktickými pomocníky míníme různé druhy pouzder – „casů a bagů", nástrojové a mikrofonní stojany, popruhy a další „udělátka" starající se zejména o herní pohodlí a efektivitu práce muzikantů a zvukařů, stejně jako o bezpečný odpočinek, servis či transport jejich drahocenných „mazlíčků".
Do této kategorie patří i stojan pro jednu elektrickou kytaru či baskytaru RockStand RS 20840 B od firmy Warwick. Jeho specifikaci můžeme začít tím, že se jedná o stojan rozložitelný do třech částí, které představují sklapovací trojnožka, „krk" s podpěrkou krku nástroje s uzamykatelným pružinovým systémem (Locking System) a „kolébka" pro usazení těla nástroje.
Popravdě řečeno, ryze černobílého dělení na kladné a záporné atributy tohoto vybavení se v následujících řádcích asi nedočkáte. S každou výtkou se tu totiž pojí i kladné hodnocení (ve smyslu všechno špatné je pro něco dobré), což může někomu lehce připomínat jakousi „stojanovou dialektiku"… Ale raději k věci. Sympatie muzikantů si tento stojan získá určitě možností nastavit jeho výšku pomocí upevňovacího šroubu na „zádech" stojanu. Dalším kladem je pěnové polstrování ramen kolébky a podpěrky krku, díky němuž se nemusíte bát o lak vašeho nástroje. Záměrem výrobce bylo jistě i mírné prodloužení polstrování u ramen, které cca o 1,5 cm přesahuje kovovou konstrukci a tudíž změkčuje potencionální náraz do zad nástroje při jeho usazování do stojanu. Tento úkon vyladil výrobce i další vlastností, tj. pohyblivostí kolébky, díky které se na ni nástroj dobře usadí, a která dovoluje i jistou míru „ledabylosti" při jeho ukládání do stojanu. Vyřešena je i hrozba vysunutí této části. Ramena kolébky jsou totiž ve vodorovné poloze aretována (tj. v poloze při usazení nástroje) a vysunout je lze jen při jejich pootočení. Další chvalozpěv můžeme zapět při hodnocení stability stojánku. Jeho trojnožku lze roztáhnout tak, že se těžiště stojanu nachází poměrně nízko nad zemí. Také díky délce bočních noh nedojde i při silnějším zavadění či nárazu ze strany a zepředu k jeho převrácení. Horší je to se stabilitou při nárazu zezadu. Avšak vzhledem k běžné praxi stavět nástroj zády ke zdi či k aparátu, je pravděpodobnost takové nehody poměrně malá.
Co se týká oněch výše avizovaných výtek, zmiňme se o tom, že ačkoliv je stojan rozložitelný na více částí a ačkoliv lze složit jeho nožky rovnoběžně, vrchní část s podpěrkou není díky svému zakřivení příliš skladná a totéž platí i pro „kolébku". Toto hodnocení skladnosti stojánku je však provedeno pod úhlem úskalí cestování s muzikantským vybavením a tak je třeba ho i chápat. S tím tak trochu souvisí ještě jedna malá výtka. S kolegou z redakce jsme se shodli na mírné nepraktičnosti pružinového systému, kterou je vykoupena bezpečnost nástroje. K jeho vyjmutí ze stojanu je totiž zapotřebí obou vašich horních končetin, což je při koncertě nepatrně zdržující a komplikované, zvlášť když měníte ve stojanu jeden nástroj za druhý. Na druhou stranu si můžete být jisti, že váš miláček v něm sedí bezpečně a na zemi jen tak neskončí.
Závěrem
Nabízí se obligátní otázka. Co říci závěrem tohoto miniaturního testíku? RS 20840 B je ideální záležitost do zkušebny nebo pro uložení nástroje doma. Zákaz však neplatí ani pro potřeby živého hraní. Rozhodně je bezpečnější a stabilnější než na druhou stranu skladnější „áčkové" stojany, vyžaduje ale o něco málo více pohybů při usazování kytary. Uf.
