Za jednu z neprofláknutýh firem na našem trhu můžeme považovat i britského výrobce kytar a baskytar – Vintage. A jak se dále přesvědčíme, právě Vintage je jedním z těch, kteří dokáží udělat „velkou“ kytaru, ač nemusí být zrovna považováni za „velikána“ mezi kytarovými tvůrci.
Ten, jehož jméno kytara nese
Testovaná kytara VE2000DLX, tedy Vintage Gordon Giltrap Deluxe Signature, je mistrovský kousek vycházející z nejvyšší řady elektro-akustik Vintage. Jedná se o celomasivní model osazený snímacím systémem od firmy Fischman, kdy tato kytara byla vyrobena na míru jako koncertní nástroj britského umělce Gordona Giltrapa. Gordon je znám především ve Velké Británii, ale též po celém světě, jako kytarový virtuóz a skladatel. Na hudební scéně působí od 60. let do současnosti, kdy za tuto dobu vydal několik desítek alb a odehrál stovky koncertů. Na pódiu ho můžeme vidět většinou jako sólového hráče, jehož styl hry lze popsat jako kombinaci folku a prvků hry na klasickou kytaru, obohacený i jinými herními styly. Pokud Gordona znáte, popřípadě si jeho hru poslechnete na některém z videí, dáte mi jistě za pravdu, že akustické kytary pod jeho rukama znějí velmi krásně, ať už hraje tklivé vybrnkávané pasáže, či řeže rychlé beglajty v otevřených akordech za použití znělých prázdných strun. Nejčastěji na svých vystoupeních rozeznívá struny právě té kytary, které je recenze věnována.
Jak ji mezi ostatními kytarami poznáte?
Kytaru navrhoval sám Gordon ve spolupráci s uznávaným kytarářem Robem Armstrongem. Masivní akustika má velmi originální vzhled, který lze jen stěží přirovnat k některé z klasik. Po několika dnech, co jsem měla možnost na kytaru hrát, jsem si na její atypické tvary bez problému zvykla. Nicméně, vybavím-li si svůj první dojem z této krásky, v tu chvíli bych jí popsala asi jako „zvláštní“. Kytara nenese zcela klasické tvary svých „grand“ kolegyň. Má malou oválnou přední část, úzký pas a velikou zadní část těla. Myslím si, že nejvýstižněji by její tvary popsal Freddie Mercury názvem písně „Fat bottomed girl“. Z druhé strany: rozhodně nemůžu tvrdit, že by nebyla svým způsobem krásná, ba naopak. Kulaté a ladné tvary dodávají nástroji na eleganci. Plnoštíhlost jejího těla už předem evokuje, že zvuk této kytary bude zajisté silný, o čem se ihned přesvědčíte, jen co hrábnete do strun.
Vždyť právě kdo jiný, než „fat bottomed girls“ rozproudí ten správný rock'and'roll. Nutno dodat, že kytara na noze hráče krásně sedí a nemá tendenci se převažovat. Na uzoučké a poměrně hranaté hlavě nalezneme kromě perle- ťové značky Vintage také „áčko“, které je podpisem tvůrce Armstronga. Design hlavy je taktéž velmi originální, ale i přesto může, alespoň vzdáleně, připomínat tvar hlav prvotřídních kanadských akustik Seagull. Nemá však cenu hledat pro testovanou Vintage kytaru její obdobu či předlohu, protože jak již bylo řečeno, kytara byla navržena tak, aby se od klasických elektroakustik odlišovala, a aby splnila všechny požadavky světového hráče, pro něhož byla signována. A opravdu, myslím si, že se tvůrcům povedl unikátní nástroj originálního vzhledu a doslova „plných“ kvalit.
V dnešní době plné náhražek je až neuvěřitelné, s jakou poctivostí byl nástroj zkonstruován
Kolegové recenzenti, kterým se do ruky dostal některý z nástrojů od firmy Vintage, se velmi často shodnou na faktu, že Vinatage vyrábí nástroje z kvalitních materiálů, které poctivě řemeslně zpracovává, a přitom cena zůstává poměrně při zemi. U Gordonova Deluxe to platí dvojnásob. Když jsem zkoukla, za kolik se tato kytara na českém trhu v současnosti prodává (šestnáct a půl tisíce… oproti tomu výrobce uvádí 699 liber), a toto porovnala se zpracováním kytary a především s jejími zvukovým charakterem, zhodnotila jsem poměr cena/výkon až jako neuvěřitelný. Zatímco některé firmy, byť i zvučných jmen, jsou občas schopny vytvořit nástroj s plechovým zvukem, a přeženu-li to, poslepovat jej z „třísek“ a k výsledné ceně si přičtou pořádnou přirážku za značku, Vintage si v tomto směru rozhodně na nic nehraje. Použité materiály a kvalitní zpracování dávají jasně najevo, že tato britská firma žádné kompromisy nedělá, a i přesto si drží ceny poměrně nízko.
Světlá vrchní deska nástroje, zabarvená do červených tónů, je vyrobena z masivního amerického cedru (tento materiál se používá méně často oproti smrkovému dřevu sitka či alpskému smrku, avšak jeho zvukové vlastnosti jsou taktéž perfektní). Deska je ze dvou kusů, respektive je použita klasická konstrukce, kdy je jeden kus masivního dřeva rozříznut na dva, které jsou proti sobě opět slepeny. Zadní deska je taktéž z masivu, a to z palisandru. Palisandrové dřevo je použito i na luby kytary. Na mahagonovém krku je usazen hmatník z ušlechtilého ebenového dřeva, z kterého je vyrobena i kobyla. Struny jsou usazeny v sedle, a na druhé straně v nultém pražci, z přírodní kosti. Na kytaře nenajdete ani kousek plastu, popřípadě jinou náhražku přírodních materiálů. Luxusní dojem z nástroje posilují ladící mechaniky Grover ve zlaté barvě. Nemalý efekt vyvolává i vykládání zelenozlatým Abalonem, tedy pravou perletí. Lesknoucí se poziční značky z vrchní strany hmatníku, značka Vintage na hlavě, ozdobná rozeta, či dvě propletená „Géčka“ symbolizující iniciály signatáře kytary, označující dvanáctý pražec, mohou být považovány za drobnosti, které nikterak kvalitu nástroje neovlivní. Ale naopak, jak se říká, ďábel tkví v detailu. A právě tyto detaily povyšují nástroj na ďábelsky elegantní, mistrovský kousek a dodávají mu na výjimečnosti.
Testovaná deluxe verze je nejvyšší z nabízených „Gordonových“ akustik. Běžná verze (ještě o 200 liber levnější) je sice designem od deluxe nerozeznatelná, nicméně se podstatně liší použitými materiály a také snímáním. Tělo a luby tohoto standardu VE2000GG jsou z mahagonu a hmatník je palisandrový. V kytaře je vestavěn předzesilovač Fishman Presys Blend, jehož součástí je ekvalizér a ladička, snímač je použit Fishman Sonicore. Další signovanou verzí je V2000MGG, kdy se jedná o celomahagonový nástroj bez jakéhokoli snímání a elektroniky. Řadu „GG“ uzavírá dvanáctistrunný model, označený jako VE2000GG-12, který je obdobou standardního Gordonem signovaného Vintage. Výběr je tedy široký, ale kdybych si měla vybrat, určitě sáhnu po modelu Deluxe, přitažlivost černého ebenu má zkrátka něco do sebe. Všechny tyto kytary jsou dodávány s pevným futrálem v ceně, kdy elegantní vínovo-hnědý hardcase je na míru akustiky vyroben firmou Kinsman.
Akustika akusticky
Ještě chvíli necháme snímač od Fischmana odpočívat, a zkusíme, jak zní kytara unplugged, neboť nehraje-li nástroj „nasucho“, ani to nejlepší nazvučení mu nepomůže. Zpracování kytary, tvar jejího těla i použité materiály už dopředu evokují, že zvuk kytary bude monstrózní. Velké tělo z masivního dřeva dodává kytaře na mohutnosti a síle jejích tónů. Zvuk je naprosto vyrovnaný, plný a barevný. Na nástroji jsou z výroby nataženy silné struny (vypadá to na třináctky), a tak si žádá pořádný stisk. Je tedy trochu problém na kytaru „mastit“ sólové party, zvlášť ve vyšších polohách.
Kytara je evidentně stavěna jako doprovodný nástroj, na kterém naprosto monumentálně znějí beglajty přes prázdné struny. Když tedy zatnete zuby, pořádně struny stisknete a plnou silou se do ní opřete, odmění vás neutichajícím souzvukem, kdy pod rukama ucítíte, jak dřevo poctivě rezonuje a udržuje tak dlouhoznějící vyvážený tón živý. Zvuková vyrovnanost dělá z kytary koncertní nástroj, který spolehlivě zaplní sál barevnými teplými tóny.
Pro některé hráče by mohl být dohmat nástroje trochu problémem, avšak výměna strun za slabší zajisté problém protlačených prstů vyřeší. Samozřejmě ale není dobré to se zeslabováním strun přehánět, kytaře by to nepochybně ubralo na síle zvuku a pro tah krku to taktéž není ideální. Na odpor strun se dá poměrně lehce zvyknout, záleží však na stylu hry každého hráče. Po shlédnutí několika videí hry Gordona Giltrapa je jasné, že kytara byla konstruována pro jeho potřeby. Gordon často hraje beglajtové rytmy plné otevřených znělých akordů, kdy hodně používá sílu prázdných strun. Toto kombinuje s technikami klasických kytaristů. Velmi často hraje sólově – tedy jen on a kytara, za občasného použití delayů a jiných jemných modulací jinak akustického zvuku. Vzhledem k tomu, že Gordon není podpořen jinými hráči, silnými aparáty či výraznými zkresleními zvuku, potřebuje, aby čistý zvuk z jeho kytary byl co nejplnější. Myslím, že kytara s tenkým zvukem, bez alikvót a přirozené barvy tónů, by byla pro sólového hráče prostě smrtí.
Síla rybáře, aneb, jak si se zvukem poradí zabudovaný snímač
Ani v oblasti snímání akustického zvuku kytary nechtěl výrobce nic podcenit, a proto zvolil systém od osvědčeného výrobce – firmy Fischman. Deluxe akustika, oproti standardní verzi, v sobě nemá zabudovaný ekvalizér, a není tak do jejího těla zasahováno. Je dodávána s aktivním systémem Rare Earth Blend (na našem trhu k dostání kolem 9 tisíc), který je složen z dvoucívkového magnetického snímače a miniaturního mikrofonu upevněného na husím krku. Snímač je nainstalován v rezonančním otvoru akustiky, zatímco mikrofon snímá její zadní desku. Kombinace těchto dvou snímání tak umožňuje zachytit jak zvuk znějících strun, tak i akustický zvuk rezonujícího dřeva. Výsledkem je zachování plného, akustického a barevného zvuku kytary. Výrobce Fischman uvádí, že poměr mezi snímačem a mikrofonem je nastavitelný miniaturním potenciometrem, kdy zároveň tento systém umožňuje úplné oddělení snímače od mikrofonu, čímž lze získat stereo zvuk. Nepříjemný efekt zpětné vazby, který velmi často trápí uživatele akustických nástrojů, je eliminován na minimum. Aniž bych musela upravovat korekce, kytara nenapískávala ani při poměrně vysoké hlasitosti.
Gordon na jednom ze svých videí testuje, spolu se svou akustikou, malého hnědého Marshalla AS50D, tj. kombo určené pro akustické kytary. Já tento slavný aparát bohužel k dispozici nemám, nicméně PA systém posloužil skvěle. Přímé zapojení kytary do aktivní bedny, nezkreslené žádnými korekcemi potvrdilo, že Fischmanovo snímání je pro akustický nástroj naprosto ideální. Zvuk je silný, barevný a ničím nezkreslený a nezploštělý. Snímání nevytahuje nepříjemné ostré frekvence, ba naopak. Zvuk zůstává kulatý, hutný a především vyrovnaný. Zatímco běžné elektroakustiky snímané jednoduchým levným snímačem hrají při zapojení do elektriky spíše elektricky, jaksi plechově a ploše, kdy jsou vytahovány nepříjemné středo-výškové frekvence, tak Fischmanovo dvojité snímání krásně zesílí přirozený akustický zvuk nástroje, a co je důležité, neubírá mu na prostoru. Prostě a jednoduše: moc hezký monstrózní chrámový zvuk. Je krásné slyšet prostor…
Závěrem
Akustická kytara, stejně jako každý jiný nástroj, musí hráči především padnout do ruky, aby se pro ni rozhodl. Vintage Gordon Giltrap signature je mohutná a znělá kytara, která je podle mého názoru stavěna spíše jako doprovodná, než „sólovka“. Je tedy možné, že těm hráčům, kteří chtějí rychle běhat po hmatníku, nemusí tato silná kytara vyhovovat. To, co se ale nástroji nedá absolutně upřít, je její zpracování a použití prvotřídních materiálů.
Stejně tak se skláním před Vintage, že osadil akustiku velmi kvalitním snímáním, které z přirozeného zvuku kytary, při jejím zesílení, ničeho nevezme. Ba naopak. Jako největší plus hodnotím samozřejmě poměr cena versus kvalita nástroje. Myslím, že ti z vás, kteří se někdy rozhod- nou pořídit si nástroj Vintage, určitě nebudou zklamáni (a zbude jim ještě na pár efektů do pedalbordu). Konkrétně tato kytara, kterou jsem měla možnost vyzkoušet, by zajisté přesvědčila i ortodoxní milovníky „velkých“ značek o tom, že se dá udělat kvalitní nástroj, který nemusí nutně stát přes sto tisíc.
