Základní koncepce
Jak už bylo předesláno v úvodu, čekání na Studiologic Sledge bylo opravdu dlouhé a těžko teď spekulovat, co zpomalilo jeho uvedení na trh. Díky uveřejněné specifikaci jsme už dopředu mohli vědět, že Studiologic Sledge vychází z koncepce analogových oscilátorů a spadá do kategorie VA (virtuálně analogových) syntetizátorů. Můžeme ho směle přiřadit k rodině Nord Leadů, Virusů, Novation, Korgů a dalších. Nabízí tři oscilátory, šumový generátor, dvě superrychlá LFO, dvě obálky, přímočarou modulační matrici, jednoduchou efektovou jednotku a arpeggiator. Polyfonie nástroje je 16 hlasů. K dispozici 256 zvuků přiřazených do kategorií.
Made in Italy
Ačkoli mám italská jídla rád, stejně jako se mi líbí italská móda, k italským klávesám jsem mnohem obezřetnější, a myslím si, že i dnes je to zcela na místě. Už jsme měli možnost se setkat s kvalitou provedení produktů italských firem Fatar, IK Multimedia nebo Viscount a jak si za chvíli ukážeme, dnešní seznámení s novinkou od Studiologicu zase tak nevybočuje z řady. Provedení Sledge je opravdu rozporuplné, a tak bude záležet na každém z vás, zdali vás osloví nebo ne. Začněme kanárkově žlutou, která má být podle nejmenovaných zdrojů tou správnou sexy barvou. Nic proti ní. Studiologic Sledge opravdu nepřehlédnete a myslím, že bude ladit s pódiovými světly na PR fotkách z vašich koncertů. Výhrady mám spíše ke kvalitě plastu, který je hrubý, s viditelnými vadami na svém povrchu. Na několika místech jsem našel nechtěné prohyby. Povrch plastu je navíc matný, nápadně připomíná provedení ruských hraček z dob socialismu a navíc je průsvitný, na což přijdete po setmění, kdy světlo červených kontrolek ovládacího panelu prosvítí kryt nástroje. Je to škoda, lesklý hladký povrch by vypadal o dost líp a dodal by nástroji punc výjimečnosti. Pokud by byl ještě provedený z kovu, blížilo by se to dokonalosti. Ale vše je otázkou osobního vkusu. Na druhou stranu prvky ovládacího panelu, ať už se jedná o knoby, tlačítka a nebo přepínače působí solidně. Sledge je poměrně hluboký, a to umožnilo ovládacímu panelu přehledně rozvrhnout ovládací prvky do jednotlivých sekcí bez nutnosti šetřit místem. Opravdu, rozestupy mezi jednotlivými ovládacími prvky jsou velké a poskytují dostatek komfortu.
Nástroj je vybaven pětioktávovou klaviaturou Fatar TP-9 se dvěma modulačními kolečky a aftertouchem. Je kvalitní a dobře se na ni hraje. Zajímavostí je i umístění konektorů synthesizeru, které se netradičně nachází na levé straně nástroje. Nabízí se připojení ke sluchátkům, jeden stereo výstup, USB konektor pro připojení k počítači, dva konektory pro připojení pedálů. Samozřejmostí jsou i dva MIDI konektory, pro řízení dalších nástrojů pomocí MIDI. Zadní strana Sledge kromě velkých nadpisů obsahuje konektor pro připojení napájení a síťový vypínač. Nástroj je lehký. Váží jen 8,3 kg, takže se moc nepronese.
První start
První start Sledge mě celkem znejistěl. K nástroji jsem připojil audio kabely, MIDI kabely a USB kabel a nástroj zapnul. Dvouřádkový modrý display zobrazil informaci, že je Sledge spuštěn v INIT módu. Přestože šlo měnit hodnoty ovládacích prvků, nezobrazovala se nabídka programů a z výstupu nevycházel žádný zvuk. Po několika pokusech s nastavením MIDI a opakovaným vypínáním a zapínáním nástroje jsem přišel na to, že chyba nastane po připojení MIDI kabelů. Ještě že připojení pomocí USB funguje dobře. Upgradoval jsem Firmware Sledge na verzi 1.1 s otázkou, zdali toto nestandardní chování bude odstraněno, bohužel nebylo. Pro instalaci USB driveru není třeba speciální ovladače, systém si je najde sám. K nástroji není dodáván žádný editor ani software, což je v dnešní době nezvyklé. Po těchto peripetiích už Sledge nastartoval svižně. Po najetí systému display zobrazuje název zvuku a jeho kategorii, podsvětlená tlačítka pomo-hou rychlé orientaci výchozího nastavení ovládacích prvků.
Pohled pod pokličku
Nyní je na čase přiblížit si nástroj a podívat se z blízka na jeho možnosti. Základem tvorby zvuku jsou oscilátory. Ty najdete na Sledgi dokonce tři. Oscilátor 1 nabízí kromě klasických průběhů pily, obdélníku, trojúhelníku a sinusovky i PWM a wavetable syntézu. Wavetable syntéza vychází z dílny Waldorfu a nabízí 66 průběhů, jenž byly použity v jejich slavném PPG synthesizeru. Oscilátor 2 může být synchronizován oscilátorem 3, což využijete, pokud budete měnit ladění pomocí knobů DETUNE a SEMITONE. Oscilátory mají přepínač oktáv s rozsahem 7 oktáv, což odpovídá rozsahu plnohodnotné 88 klávesové klaviatuře. Zapínání /vypínání oscilátorů a nastavování jejich hlasitosti provádíte v sekci Mixer. Zde najdete i možnost přimíchání bílého nebo růžového šumu. Další sekcí, kterou nemůžeme vynechat, je sekce filtru. Ten nabízí standardní typy filtrů LPF, BPF a HPF se strmostí 12 nebo 24 dB s možností saturace signálu pomocí potenciometru DRIVE. Změnu zvuku v čase ovlivníte dvěma ADSR obálkami.
První z nich ovlivňuje průběh znění tónu, druhá průběh filtru. Intenzitu změny nastavujete knobem AMOUNT. Intenzitu v souvislosti s úderem klávesy knobem Velocity. Další sekcí je sekce dvou nízkofrekvenčních oscilátorů LFO, jimiž můžete modulovat průběh oscilátorů (zajímavá je možnost modulovat oscilátory zvlášť nebo všechny dohromady), filtru, hlasitosti a PWM. Průběhy LFO jsou pila, obdélník, sinusovka, trojúhelník, S&H a RAMP. LFO jsou opravdu rychlá, s tak velkou rychlostí se často nesetkáte, čímž se otevírá cesta k zajímavým zvukovým efektům. Co je třeba ještě říct, knoby jsou bipolární s nulovou hodnotou uprostřed dráhy. To znamená, že například u průběhu pily můžete otočením knobu doleva docílit negativního průběhu. Tolik k základní syntéze. Sledge je vybaven efektovou jednotkou nabízející dva sloty pro efekty. První z nich je zaměřen na modulační efekty jako je chorus, flanger a phaser, druhý na reverb a delay. Efektová jednotka je velmi jednoduchá, nabízí vlastně jen základní parametr efektu a nastavování jeho hloubky. Takže například u delaye volíte časování, u phaseru rychlost fázového posuvu a podobně. Efekty jsou použitelné, nejvíce mě zaujal reverb, u kterého lze dosáhnout dlouhé ozvěny, což oceníte při experimentování. Modulační efekty znějí také dobře, jen mě nepříjemně překvapily extrémní
hodnoty při otočení knobu RATE do mezní pravé hodnoty. Zvuk už nemá s modulačním efektem nic společného, snadno se přebudí, což má negativní dopad jak na vaše uši, tak i na reproduktory. Studiologic Sledge je vybaven i arpeggiatorem, nabízejícím několik módů přehrávání pořadí not, nechybí synchronizace s MIDI, parametr LENGTH upravující délku not, časování a parametr LATCH pro přehrávání arpeggia bez nutnosti držení kláves. Na závěr bych ještě zmínil možnost přepnutí zvuku do MONO módu a možnost použití skluzů pomocí funkce GLIDE.
Soužití se Sledgem
Jak už název odstavce vypovídá, dostáváme se k tématu, které s klidným svědomím můžeme přirovnat k jedné z etap našeho života, kdy na řadu přicházejí očekávání, nedorozu-mění, vystřízlivění, kompromisy, pocity radosti a smutku. Možná, že přirovnání Sledge k životní družce je trochu přehnané, ale na druhou stranu, při výběru partnerky musíte počítat s určitými kritérii, pokud chcete, aby váš vztah měl alespoň záruku budoucnosti. Tak je to i se Sledgem. Je třeba rozbořit mýty a podívat se na něj střízlivýma očima. Tak v prvé řadě, podle mého názoru není Sledge určen primárně pro studia, ale spíše na živé hraní. Přehledný ovládací panel s přístupem ke všem ovládacím prvkům, kdy výrobce deklaruje, že pro každý ovládací prvek je přiřazena jedna funkce, mluví samo za sebe. Sledge není určen profesionálům, kteří pasou po profi zvuku. Ač má v sobě Sledge kus Waldorfa, Waldorf to prostě není. Editace parametrů je omezená, absence editoru také o něčem vypovídá. Zvuk Waldorfu dobře znám, někteří uživatelé na fórech přirovnávají Sledge k Rolandu Gaia a já jim dávám zcela za pravdu. Podle mého názoru je Sledge určen spíše pro mladou generaci, která nehledá složitosti a jde přímočaře přímo k věci. A tím se zase dostávám k výše uvedené myšlence. Sledge není vyzrálá komplikovaná manželka, na kterou musíte jít s klidnou hlavou a získáte pak zaručené ovoce, ale mladá nevycválaná puberťačka, která občas ztrácí nad věcmi kontrolu, a k tomu je třeba najít patřičný protějšek. Ale abychom nezůstali jen u filozofování, pojďme se podívat ještě jednou na práci se Sledgem, tentokrát s tímto pohledem.
Start Sledge je rychlý, procházení presety je praktické, můžete použít jak rotačního kolečka VALUE, tak dvou kláves, které jsou přímo pod displayem. Další možností je vybírat zvuky pomocí numerické klávesnice. Tlačítkem 10’HOLD aktivujete přímý přístup k deseti zvukům výběrem kláves 0-9. V opačném případě je třeba vždy zadat číslo třímístné. Výběr zvuků je možný i podle kategorií. Arpeggiator je dostupný po stlačení tlačítka ARP. Pokud aktivujete LATCH mód a následně měníte parametry zvuku a chcete arpeggiator opět vypnout, nelze to udělat jednoduše opětovným stiskem tlačítka ARP, ale musíte opět vstoupit do menu a funkci vypnout. Je to škoda. Tlačítko LATCH přímo na panelu by bylo výhodou. Už jsem se zmiňoval o problémech při nastavování krajních hodnot efektové jednotky. Bohužel na stejný problém narazíte i při změně resonance filtru, kdy hlasitost samooscilace tahá uši. Krajní hodnoty LFO dosahují také nepředvídatelných výsledků. Vyzkoušel jsem základní test s jedním oscilátorem, kdy jsem chtěl u stisknutého akordu pomocí LFO s průběhem sinusovky docílit pravidelné změny hlasitosti. Držený akord se mi rozložil do jednotlivých tónů a zněl jako arpeggiator. S tím jsem se ještě nesetkal. Změna hodnot při točení knobů mi také nepřijde přirozená. V průběhu dráhy knobů jsou hluchá místa střídající extrémní hodnoty. Ke Sledgi bohužel nejde přistupovat rozumově, spíše pocitově. Jinak je jeho ovlá-dání příjemné, rychlé a přímočaré, za což vděčíme i dobře navrženým podsvětleným tlačítkům a kontrolkám. I opravdový začátečník během chvilky zvládne základy syntézy a nakroutí celou řadu zajímavých zvuků.
Zvuk
S ohledem na výše uvedené lze říci, že Sledge není žádný řezník, takže tučné, hutné basy z něho nedostanete. Na druhou stranu je hodně barevný, za což můžou tři oscilátory, ovládací prvky doslova nutí zvuk dále modulovat a modifikovat, a to je jedině dobře. Sledge nabízí především elektronické barvy. Zaujaly mě pady, efekty a také zvuky postavené na obdélníkových průbězích oscilátorů. Jsou hřejivé, se zvláštní nostalgií. Příjemný reverb také potěší a jeho extrémní hodnoty vybízejí k ambientu. Třešničkou na dortu je pro mě nekonečný RELEASE na obálce hlasitosti, který otevírá dveře k inovaci.
Závěr
Myslím, že vše potřebné už bylo řečeno. Pokud vám v žilách koluje mladistvá krev a toužíte po nástroji do kapely na koncerty, bude pro vás Sledge dobrou volbou. Spektrum barev je široké, atraktivní vzhled a hlavně přehledné a rychlé ovládání vám zaručí neustálý příval nových zvuků a inspirace. K tomu ještě třeba připomenout kvalitní klaviaturu a nízkou hmotnost nástroje. A k uvedeným problémům? Doufejme, že i Sledge si zaslouží patřičnou injekci, která ho časem vyléčí z uvedených neduhů. Nicméně, dojděte si ho napřed raději vyzkoušet, ať víte, jestli si budete rozumět.
