Kdykoliv se mi do ruky dostane podobné mixážní zařízení, které si pohodlně odnesete v jedné ruce, přemýšlím o tom (a určitě nejsem sám), nakolik může mít takové skromné zařízení profesionální parametry, když profesionálové ke své práci používají veliké mixážní konzole dosahující v extrémních případech délek několika metrů. Trochu jsem se tím tedy zabýval, zkoumal jsem některá provedení, zapojení a z toho, co jsem zjistil mi vyšlo toto: existují různé koncepce, různá technická řešení, která výrobci používají a jejichž popis by vydal možná na seriál, ale v zásadě můžeme být bez obav, protože většina kompaktních mixážních pultů, mezi něž patří i Spirit E8, o kterém je právě řeč, po technické stránce stránce splňuje kritéria profesionálního zařízení.
Dnešní výrobní technologie umožňují „namačkat" potřebné elektronické obvody na malou plochu a současně přitom zajistit nejvyšší možné technické parametry, které mají zásadní vliv na přenosové charakteristiky audio zařízení, jinými slovy, na kvalitu zvuku. Druhou stranou mince je flexibilita. Profesionální zvukař disponující obrovským mixážním pultem bude pravděpodobně připraven na všechny myslitelné aplikace. Bude schopen ozvučit, nebo nahrát jak prostého harmonikáře, který sám zpívá a ještě hraje na šlapák, tak i hudební těleso, které může mít i několik desítek členů. Za takovou flexibilitu se ovšem platí a takový velikánský mixážní pult něco stojí. Existují však také aplikace, kdy je tak nákladný mixážní pult nerentabilní a plně vyhoví zařízení, které je vybaveno tím, co nezbytně potřebujeme a navíc je dosažitelné za odpovídající cenu. Závěr tedy zní: nebojme se malých mixážních pultů!
SPIRIT E8
patří do rodiny kompaktních mixážních pultů série Spirit E firmy Soundcraft. Bezezbytku o něm platí to, co bylo napsáno v úvodním zamyšlení a v tomto případě je zárukou solidnosti ještě také jméno samotného výrobce. Jak jsem vyčetl z firemních podkladů, byla při výrobě použita (nic jiného jsem ani nečekal) technologie povrchové montáže součástek, která sama o sobě umožňuje výrazné „zmenšení" desek s plošnými spoji, čímž se také zároveň zkracuje signálová cesta a to určitě není nezanedbatelná skutečnost, protože to přispívá k hladkému průchodu signálu skrz zařízení.
Jak už typové označení E8 napovídá, disponuje tento pult osmi vstupními kanály mono a navíc ještě dvěma vstupními kanály stereo. Mechanicky je pult proveden tak, že ho lze skutečně odnést v jedné ruce, nebo v podpaží. V provozu se dá klasicky položit na stůl a nebo namontovat do standardního racku. K tomu je ale třeba nejprve odmontovat tvarované plastové bočnice, což není problém, každá je přichycena pouhými dvěma šrouby. Poněkud netradičně je přivedeno napájení do pultu. Jednak se šňůra napájení zasunuje nikoliv zezadu, jak by člověk očekával, ale zespodu pultu. To může být praktické při montáži do racku, ale při položení na stůl je třeba dát pozor, aby se šňůra neskřípla hranou zadní části pultu a nebo nepovytáhla a nedošlo k výpadku napájení. Když jsme u toho, pult není vybaven spínačem napájení. Napájení se zapne pouhým připojením k síti, takže je třeba dát pozor při propojování a rozpojování pultu s ostatním zařízením.
Vstupní kanály mono a stereo
Pult tedy disponuje osmi vstupními mono kanály. Aby byla rodina úplná, je třeba zmínit, že tento pult má ještě dva bratry a to pulty s typovým označením E6 a E12. Jde o úplně to samé provedení lišící se pouze počtem vstupních jednotek, E6 má šest vstupních mono kanálů a E12 jich má dvanáct. Pro komplexnost nabídky byl do programu zařazen i pult ES, nabízející 10 stereofonních vstupů, z nichž dva jsou doplněny o RCA vstupy pro gramofon a 4 kanály monofonní.Pokud čekáte nějakou mimořádnost, žádná se nekoná. K pultu můžeme připojit mikrofony dynamické, nebo kondenzátorové pomocí standardních konektorů XLR. Pro kondenzátorové mikrofony je k dispozici centrálně spínané fantomové napájení 48V. Pro linkové zdroje signálu je k dispozici konektor 1/4" jack. Oba vstupy jsou symetrické. Zbývající třetí konektor na vstupním kanále je konektor Insert pro zařazení externího procesoru, kompresoru, nebo ekvalizéru do signálové cesty pultu. Dále následují už jen příslušné potenciometry. Pro oba dva vstupy společný potenciometr citlivosti a potenciometry ekvalizéru. Ekvalizér je třípásmový s přeladitelnými středy. Možná se to bude zdát někomu málo, ale zkuste si představit neuvěřitelnou situaci z pravěku zvukařiny, kdy existovala mixážní zařízení, kde korekce vůbec nebyly a šlo tedy čistě jen o vyvážení úrovní mezi jednotlivými zdroji signálu. V době, o které mluvím, jsem sice ještě chodil do mateřské školky, ale viděl jsem to na vlastní oči v jednom dokumentu. A nahrávky, které za těchto podmínek vznikaly, jsou dodnes vydávány jako klasika světové populární hudby. Takže ono to tak asi úplně o košatosti použitých korekcí, ale malinko o znalosti řemesla. Stále se máme co učit. Ale zpět k E osmičce: za, nebo spíše pod potenciometry ekvalizéru jsou dále ještě dva potenciometry dvou signálových cest Aux a posledním v řadě je potenciometr panoramy. Než příjde na řadu 100 mm dlouhý tahový potenciometr, je třeba ještě zmínit tlačítka Solo a Mute doplněné LEDkou Peak signalizující úroveň signálu těsně před přebuzením. Obdobně jsou vybaveny vstupní kanály stereo s tím rozdílem, že na nich nenajdete vstupy pro mikrofon a použité korekce jsou pouze dvoupásmové.
Hlavní výstupní sekce
Hlavní výstupní, nebo také master sekci, tvoří dva tahové potenciometry celkové výstupní úrovně levého a pravého kanálu. Tato úroveň je zobrazena na indikátoru , který tvoří dva sloupce LED diod (jak jinak, pořádný ručkový VU-metr jsem na mixážním pultu neviděl ani nepamatuji). Tento indikátor v režimu Solo zobrazuje signál kanálu přepnutého do solo režimu. Z této výstupní sekce je možné dostat výstupní signál ven z pultu hned několika způsoby. V prvé řadě signál z pultu odesíláme přes symetrické konektory XLR, které jsou doplněny inzertními body pro externí úpravu smíchaného signálu. Další výstup je označen Monitor Out. Je to také stereo výstup, také symetrický, v tomto případě však osazený konektory 1/4" jack. Na tomto výstupu, který má samostatnou regulaci výstupní úrovně otočným potenciometrem, máme buď také výsledný mix a nebo sem můžeme poslat signál z příspěvkového přehrávače připojeného na RCA vstupy označené Playback In. Totéž pak posloucháme ve sluchátkách. Poslední výstup, který můžeme pro odeslání výsledného stereo mixu z pultu použít, je výstup Rec Out osazený konektory RCA pro připojení dvoustopého (stereo) záznamového zařízení. Tyto výstupy jsou nesymetrické a je možné je použít v případě nutnosti jako další stereo výstup. Mixážní pult má ale ještě další výstupy. Jsou to dva výstupy cest Aux 1 a 2. Tyto výstupy jsou na konektorech 1/4" jack a jejich zapojení je, což chválím, symetrické, takže je můžete bez obav použít ke „krmení" pódiových odposlechů i na větší vzdálenost. Pokud tyto signálové cesty použijete pro externí efektové procesory, pro návraty z těchto zařízení budete muset použít některý ze vstupních kanálů, nejlépe asi kanál stereo, v horším případě i vstup Playback In. Výstupy MIX L/R, Monitor Out L/R a výstupy Aux 1 a 2 mají shodně nízkou výstupní impedanci 75 ohmů, což zaručuje bezproblémové přizpůsobení se všemi následně připojenými zařízeními bez obav z degradace signálu nevhodným impedančním zatížením.
Provoz
Provoz mixážního pultu Spirit E8 je vcelku jednoduchý. Provedení vstupů a ovládacích prvků je, jak už jsem zmínil, standardní, takže žádné záludnosti asi nehrozí. Tady bych ale znovu rád doporučil provést řádně všechna potřebná propojení, protože napájení pultu se zapíná pouze zastrčením síťové šňůry do zásuvky. Zapnutí přístroje je signalizováno LEDkou vedle indikátoru úrovně.
Já jsem měl možnost pult vyzkoušet pouze v klidném prostředí studia. K mixu jsem připojil osm stop z magnetofonu a zkoušel běžnou mixáž. Vše fungovalo bez problémů. Potenciometr vstupní citlivosti má dostatečný regulační rozsah, aby bylo možné nastavit požadovanou úroveň signálu vstupujícího do pultu. S pomocí funkce Solo je to snadné, protože úroveň toho kterého kanálu je pak zobrazena na hlavním indikátoru. Ukazovalo se, že je podle indikátorů možné „vyjet" průměrnou úrovní signálu až na 0 dB a ještě zbývá dostatečná rezerva na zpracování signálových špiček, je to ostatně vidět i na samotném indikátoru úrovně, který je cejchován až do + 16 dB. To se mi zdálo jako hodně slušná rezerva, protože člověk vždy zápasí o každý decibel úrovně, ale nedalo mi to a tak jsem vybalil „nádobíčko" (generátor a měřák) a vše se vysvětlilo. Při měřícím kmitočtu 1 kHz, kdy indikátor na pultu ukazoval 0 dB jsem na hlavním výstupu Mix L/R naměřil napětí 0,7 V místo očekávaných 1,23 V. Většinou jsou totiž profesionální zařízení kalibrována tak, že indikátor, stručně řečeno, „ukáže" hodnotu 0 dB při napětí 1,23 V. Tato problematika je na delší povídání a pokud z toho máte v hlavě zmatek, zapomeňte na to. Praktický význam to má jenom ten, že nebudou souhlasit údaje na indikátorech, pokud budete z pultu přímo budit jiné zařízení, které bude mít svůj indikátor s nulou pro napětí 1,23 V. Vy budete mít na pultu 0 dB a na onom zařízení bude v takovém případě pouze - 4 dB. Jen je mi divné, že pokud je to jinak než obvykle, proč o tom výrobce v manuálu mlčí?
Další poznámka se týká korekcí. Ty jsou jako takové v pořádku. Zvolené frekvence (12 kHz pro výšky, středy v rozsahu 140 Hz až 3 kHz a basy na frekvenci 60 Hz) se zdvihem, nebo útlumem 15 dB umožňují všechny běžné úpravy frekvenčního průběhu zpracovávaného signálu, ale horší je to s jejich mechanickým provedením. Potenciometry (a platí to vlastně o všech potenciometrech na pultu) jsou dost titěrné. Já osobně jsem s tím problém neměl, protože jsem si hrál v tichém, klidném a normálně osvětleném prostředí. Co ale chudák zvukař v potemnělém klubu (nebo na jiném podobném místě), kde konstantní šero tu a tam narušuje pouze přepnutí světel na pódiu, nebo zážeh zapalovače návštěvníka akce, který si připaluje cigaretu? Obzvlášť, když ani není kam připojit lampičku pro osvětlení. Prostě se mi z praktického pohledu potenciometry zdají opravdu malé a blízko u sebe, takže je třeba se o každé nastavené poloze raději pořádně přesvědčit. Bráno však z druhé strany, za kompaktnost a malé rozměry se platit musí.
Čím ale tento malý pult opravdu boduje, to je jeho čistý a brilantní zvuk. Pokud jsou zdroje signálu v pořádku, pult sám o sobě zajišťuje velmi transparentní přenos zvuku a to co člověk poslouchá je dostatečně detailní, aby bylo možné posoudit, co se v míchaném materiálu děje. Odstup signál/šum je poslechově také bez problémů, takže se i s takto malým zařízením dá dobře pracovat a vůbec nevadí, že je k dispozici jen to, co je.
Závěr
Jak už jsem předeslal v úvodu, pokud potřebujeme mixážní pult, je určitě dobré zvážit k jakým účelům ho budeme potřebovat a podle toho zvolit konkrétní řešení . Pokud vám plně vyhoví úplně malé zařízení, právě jsme si o jednom povídali. Hodně zvukařských úspěchů!
