První setkání s tímto nejmladším přírůstkem do již tak početné rodiny Fantomů by se dalo charakterizovat souslovím „velká těžká krabice". V ní jsem doma po rozbalení naštěstí neobjevil traverzu, ale bytelný "samplesyntezátorokeyboard". Kovové šasí, uprostřed dominantní displej, několik otočných kontrolerů...
Popis
Kartonu přidá na hmotnosti i poměrně objemný anglický manuál. Nechybí samozřejmě CD ROM se softwarem a zdroj. Externí 9 V zdroj mne potěšil, zcela jistě se nebude konat nepříjemný brum ze sítě a navíc je zdroj spínaný, a má tedy jen pár deka, takže odpadají obavy z nechtěného pádu „kladiva" na nohu a potažmo i komplikace s odlišnostmi světové energetické sítě.
Nabízí se však otázka proč je Fantom tak těžký, když v něm není žádné trafo? Hmotnost dosahuje téměř 11 kg. Na druhou stranu poctivá kovová konstrukce dodává pocit fyzické odolnosti.
Letmým pohledem jsem projel organizaci ovládacích prvků. V levé části, na úrovni pětioktávové klaviatury, se již standardně nalézá páčka ohýbání tónu a modulace, jejíž princip je totožný s většinou klávesových nástrojů Roland. Klaviatura má 61 kláves s rychlostní citlivostí. Prohnal jsem se po ní prstíky a je znát, že právě zde je jedna z položek, na které se v rámci stlačení ceny šetřilo. Klávesy mají jakýsi „gumový" charakter. Kvalita odpovídá značkovým samohrajkám. Mezi cenou a kvalitou prostě musí být interaktivní vazba, toto pravidlo se obejít nedá.
„O patro výše" nacházíme, vedle loga Fantom Xa, optický D-Beam kontroler s třemi funkčními módy. 1. Pad/Trigger spouští nastavené programy či zvuky. 2. Solo Synth je monofonní sólový synťákový zvuk, hezký na živý performance, a třetí je Assignable – libovolně přiřaditelný parametr.
Pod D-Beame ovladačem následuje potenciometr Volume se sousedním tlačítkem V-Link. V-Link si přiblížíme. Jedná se o speciální komunikační - nebo spíš synchronizační - protokol, patentovaný firmou Roland. Zajišťuje synchronizaci zvuku s obrazem. To znamená, že můžete prostřednictvím Fantomových „remote" tlačítek spouštět videosekvence z periferního stroje, synchronizovat obrazovou stopu se sekvencerem, užít pady ke spouštění obrázků, či pomocí knobů regulovat např. jas a barvu obrazu. Nezbytností je krabička Edirol UM-1x, kterou připojíte do MIDI vstupu a výstupu Fantomu a její druhý konec pak do příspěvkové mašiny.
Dalším sousedícím blokem je ovládání Arpeggiator/Rhythm. Zde nenastavujeme parametry, tlačítka slouží pouze k aktivaci a dioda Beat pro kontrolu zvoleného tempa. Je to v podstatě takový světelný metronom. Pozitivně hodnotím barevnou změnu ze zelené na červenou pro první dobu v taktu. Rozsáhlejší možnosti nabízí sekce RealTime Control. Zahrnuje čtyři rotační kontroléry s přiřaditelnými funkcemi filtru (Cutoff, Resonance) a obálky (Attack, Release). Přepnutím do dalších režimů ovládáme Arp Range, Arp Accent, Rhy Accent a Tempo, první dva knoby jsou k dispozici i jiným funkcím. Potenciometry mají pohodlný tvar a rozměr, což je při živém hraní dost důležité.
V pravém dolním rohu tohoto bloku se ještě nalézá volba oktávy Octave Transport +/-. Nevím, proč jej výrobce umístil zrovna sem. Mně to přijde dost nepohodlné. V rámci jakési ustálené ergonomické architektury klávesových nástrojů bych přepínače oktávy situoval nad páčku modulace a ohýbání tónu. Připadá mi to logičtější.
Postupme do oddílu věnovaného Sequenceru . Obsahuje ovládání transportu a záznamu, plus důležité tlačítko Tempo. To je volitelné buď DIAL kolečkem, či praktičtěji „ naťukáním" Tap tlačítkem. Nechybí zapnutí Clicku.
Středu nástroje vévodí podsvícený žlutozelený LCD displej 240 x 64 bodů (ženy by barvu blíže specifikovaly, já díky svému pohlaví rozeznávám jen 7 základních barev). Tedy další položka, která posunula cenu nástroje dolů. Ostatní Fantomy (vyjma rackové verze) disponují plnobarevným zobrazovačem. Displej je celý překrytý přišroubovaným plexisklem a přiznám se, že tato designová šaráda mne zrovna neoslovila a funkčně dle mého postrádá na významu. Ještě jeden rozporuplný prvek týkající se displeje. Je jím nastavení kontrastu. Provádí se totiž stisknutím klávesy Shift a Page a poté volbou hodnoty Dial kolečkem. Zbytečně složité. Jednoznačně dávám přednost malému potenciometru.
Výše zmíněné klávesy pak najdete v sektoru pod displejem, společně s funkčními klávesami F1 až F6 a Menu. Volně následuje tlačítková volba Part/Track - design vychází ze starších modelů (např. XP 30). Celý centrální komplex dotváří „rozesetá" tlačítka Chord Memory, RPS, Write (Save/Load), Patch Select, Patch Edit, Song, Effects.
Pro dělení klávesnice či vrstvení zvuků, přístup k mixu, volbu patchů či rytmů, postupné a kontinuální zadávání hodnot, slouží oblast vpravo od displeje s dominantním Jog Dialem (tedy „tisícihranným" kolečkem) a kurzorovými klávesami.
Skutečně nelze přehlédnout deset jedovatě oranžově svítících padů. Ty tvoří téměř okraj ovládacích prvků, ale byla to zároveň první věc, která mě po zapnutí praštila přes oči. Evokují mi něco jako hrací automat. A gambleři mi dají za pravdu. Ti vědí, co taková světýlka s člověkem dovedou! Neustále poutají vaši pozornost a ve tmě působí jejich svit i docela nepříjemně. Preferuji konzervativnější design. Není-li však zbytí, přivítal bych spíše nějakou „human friendly" barvu. Pady celkem standardně slouží ke spouštění samplů nebo výše zmiňovaných externích zařízení. Fungují současně i jako alfanumerická klávesnice a hlavně jako zrychlená a pohodlnější volba banku. Jejich funkci lze samozřejmě přepínat.
Poslední ovládací zónu má pak přiřazenu sampler.
I/O
Konektorové pole čítá 6,3 mm jacky sluchátkového výstupu, čtyři výstupy individuální (nebo přeskupené do dvou párů A, B), samplingový mikrofonní a linkový stereo vstup s regulací vstupní úrovně, DIN konektory MIDI okruhu, přípojná místa pro pedály Control a Hold, zásuvku USB a slot pro paměťovou kartu, který, opatřen přibaleným krytem, ji zasunutou a jemně přesahující, chrání před nešťastným zlomením. Zbývá nám už jen konektor napáječe a tlačítko Power.
Zvukový základ
Asi nejdůležitějším kritériem při výběru klávesového - ostatně i jiného - nástroje by měl být zvuk.
Srdcem nástroje je Wave Generator a 1228 vlnových průběhů uchovaných v 64 MB paměti. Ty mohou být přehrávány se 128 hlasou polyfonií v 16 partech (kanálech multitimbralu).
V Preset režimu se nachází 768 základních zvuků rozdělených do šesti skupin A až F po 128 položkách (programech), nechybí ani standardní GENERAL MIDI 2 sada čítající 256 zvuků. Obdobně rytmika zahrnuje 36 bicích sad + 9 v rámci GM2. To vše završuje 64 Preset Permormances. To je překvapivě nízký počet, který je ale vyvážen počtem zvuků.
V User režimu je k dispozici 256 programů, 32 bicích sad a 64 performancí. Pokud do Fantoma XA zasuneme PC kartu, rozšíří se nástroj o dalších až 256 programů, 32 bicích sad a 64 performancí. Další rozšíření přestavuje byť jediný, ale důležitý, slot pro SRX kartu.
EFX
Samozřejmě jde každý zvuk upravovat. Měnit obálku, elementy, ze kterých je složen, barvu a efekty. Pokud se zaměříme právě na ně, Roland opět nezklamal. K dispozici je kategorie multiefektů – 3 procesory (78), reverbů (5 typů a jdou velmi pohodlně editovat - dokonce obsahují jednoduchý model prostředí, ve kterém se dozvuk tvoří: to už si říkám, kdy asi budou umět načítat impulsní responsy) a 3 druhy chorusů.
Na sampling vstupu je k dispozici 6 dalších efektů a na konci samozřejmě nechybí 3pásmový kompresor v kategorii Mastering Effects.
Bylo by ale jistě trestuhodné nezmínit se o přítomnosti několika 3D efektů vycházejících z legendárního rolandovského RSS procesoru.
Efekty mají parametr Output Mode, kterým si vyberete poslech ze sluchátek nebo z monitorů, čemuž se efekt pro co nejvěrnější výsledek přizpůsobí. Zaujaly mne též efekty kategorie STEP, kterým lze přiřadit sekvencer jako zdroj průběhu.
Sekvencer
Patří mezi příslušenství, bez něhož si asi jen stěží dovedeme představit moderní nástroj tohoto druhu. Xa poskytuje 16 stop, tedy 16x16 MIDI kanálů, Tempo Track a Beat Track (takt). Do každého partu lze vložit 100 patternů, které se editují zvlášť po přepnutí tlačítkem Pattern. Sekvencer má kapacitu 400 000 not, tempo zvládá v rozsahu od 5 bpm do 300 bpm. Pracuje v rozlišení 480 TPQN a zaznamenávat do něj lze buď v krokovém režimu Step Recording nebo plynule v režimu Realtime Rec. Pro snazší editaci je tu spousta pomůcek jako jsou kvantizace nebo funkce Micro, která vám zobrazí piano roll (tedy klaviaturu známou a hojně používanou u většiny počítačových sekvencerů).
Sampler
Jediným modře svítícím kulatým tlačítkem Skip Back se rychle dostanete do sampleru či z něj, a červeně přerušovaně blikající kulaté tlačítko Sampling vás vybízí k záznamu. Obdélníkovým tlačítkem Sample Edit-List se dostanete do prostředí editace a archivace samplů. O zdrojových vstupech jsme se již zmínili. V základní výbavě jsou pouhé 4 MB paměti, což opravdu není mnoho, naštěstí je možné snadné rozšíření pomocí DIMM až na 516 MB. To je asi 106 minut mono záznamu o frekvenci 44,1 kHz s 16bitovým rozlišením. Do paměti se vejde 2.000 samplů, na kartu pak 7.000. Podporována jsou data formátů WAV a AIFF, import je možný z karty nebo prostřednictvím USB.
Arpeggiator
Nepostradatelná součást moderního nástroje (občas umožňuje hrát i těm, kteří hrát neumějí :-). Fantom XA nabízí 128 přednastavených postupů a 128 pozic pro vlastní „běhy". Editace i vytváření nových arpeggií jsou velmi pohodlné.
Rhythm Pattern
Fantom je také hojně vybaven různými rytmickými patterny, které se často hodí při tvorbě nějaké vlastní věci. K dispozici je v rámci Presetu 256 frází ve 32 skupinách a stejné množství nabízí Uživatelský modus.
Prověrka
Pro poslechové srovnání jsem Rolanda nešetřil a popasoval ho s konkurenčním nástrojem Yamaha Motif (při vědomí, že srovnání je trochu nefér, neboť Motif odpovídá spíše „plnocennému" Fantomu X). Mám-li udělat jakýsi úvodní soud, pak nezbývá než konstatovat, že Fantom Xa mne překvapil v umělých barvách. Synťáky zní opravdu pěkně! To by však k hodnocení takovéhoto nástroje bylo poněkud málo…
Stranou totiž nezůstávají ani různé kombinace a modifikace klasických nástrojových barev - zní přesvědčivě. I když se sem tam objevil případ, kdy mi simulace klasických nástrojů nesedly. Ale znáte to…co ucho, to názor a své jistě sehrává i fakt, že často pracuji s Viennou v GigaStudiu, což je pro housle či cella velmi silný soupeř.
Moje oblíbené „surové" piáno představuje dobrý standard, a po úpravě, jako např. v presetu „Bealest Walk", s radostí konstatuji, že zní velmi dobře.
Pro varhany ("60‘s organ") stejně jako akordeony bych snad ve zvuku uvítal více „analogového drivu". Jak jsem tak procházel skupinami nástrojů, potěšilo mně přirozené doznění strun u spinetů a "Thick steel".
Dále snad jen zkratkovitě. Pěkný je zvuk kytar, konkrétně např. Stratocasteru, u kterého se v závislosti na úhozu mění mutované struny na plně znějící, a dobře znějí také dechy - hlavně saxofony mne oslovily. Čímž uzavírám kruh a vracím se k úvodu. Syntetické zvuky, bohatý výběr „Hitů", vydařená kategorie Pulsating. Zkrátka pro moderní styly si zde určitě vyberete, v tomto ranku je Xa opravdu doma.
Suma
Celá řada Fantom představuje špičku workstationů firmy Roland, bezpečně konkurující ostatním zařízením v této kategorii. Fantom Xa navazuje na své vybavenější starší bratry a snaží se nalézt rozumnou cestu mezi maximální výbavou, rozšiřitelností, obslužným komfortem či zvukovou kvalitou na jedné straně a pro „smrtelníka" dostupnou cenou na straně druhé. Šetří na místech, která jsou snesitelná, tedy hlavně v oblasti komfortu, nikoliv výrazových možností. USB dává počítačovým nadšencům díky SW Editoru možnost dokonalé kontroly nad stavbou zvuku a samozřejmě vybízí k importu a exportu neomezeného množství samplů. Xáčko osobně vřele doporučuji všem, kteří nemají moc peněz a přitom chtějí něco lepšího.
