Mít hezkou asistentku určitě potěší každého muže, zvukaře nevyjímaje. Tentokrát vám ovšem nepředstavím slečnu z kategorie "sexkretářek", nýbrž pěknou, malou a užitečnou krabičku, která vám pomůže při práci (ale no tak fuj, pánové, na co jste mysleli? Jste na stránkách Music Store, to si jděte koupit Leo!)
PHONIC PAA3 je multifunkční měřicí a testovací přístroj, který má implantovaný následující funkce: měřič akustického tlaku (hlukoměr), měřič úrovně, spektrální analyzér, měřič doby dozvuku, tester fáze signálu, generátor růžového šumu, generátor sinusového signálu 1 kHz a generátor testovacích pulzů pro zkoušení fáze.
Příslušenství
elegantní, barevná, lakovaná lepenková krabice obsahuje kromě přístroje samotného ještě napájecí zdroj (klasický síťový adaptér DC 6 V/500 mA se souosým konektorem), čtyři alkalické tužkové baterie "světoznámého" výrobce KINGRING, masivní celokovovou redukci pro uchycení přístroje na mikrofonní stojan, USB kabel, CD s přiloženým softwarem a testovacími signály, koženkové pouzdro na přístroj (zapíná se na zip, vpředu má bílé logo PHONIC a vzadu úchyt na opasek) a anglický a český návod k obsluze.
Přístroj
je vestavěn v plastové krabičce o rozměrech 142 x 81 x 40 mm (právě jsem se pobavil – v manuálu jsou rozměry udány s přesností na setiny milimetru !!! – zjevně "přesným" přepočtem z palcových údajů... takže asi o 2 mm nesouhlasí... typické!) a váze 350 g.
Na vrchní straně přístroje se nachází 60 x 60 mm LCD display s vypínatelným podsvícením. Pod displayem jsou umístěna čtyři kulatá tlačítka: enter, posuv kurzoru nahoru/vlevo, posuv kurzoru dolů/vpravo a spínač podsvícení, který při podržení po dobu 2 sekund funguje zároveň jako vypínač. Na levém boku přístroje je "scrollovací" kolečko s možností kliknutí. Ve vybrání na horní straně přístroje je skryt měřicí elektretový mikrofon, který se vyklápí na otočném kloubu. POZOR! Mikrofon je v krajních polohách aretován, k jeho vyklopení je zapotřebí stisknout zespodu střed kloubu... V manuálu je na to výrazně upozorněno, jenže –copak někdo čte manuály? A navíc - znáte to: "Ukaž, co to máš? To je pěkný..." – a vzápětí po této větě zpravidla následuje pokus o ulomení mikrofonu... Pod sklopeným mikrofonem se skrývá jednak miniaturní posuvný vypínač( kterým lze celý přístroj "natvrdo" vypnout v případě, že jej budeme ukládat do pouzdra a zabránit tak vybití baterií po nechtěném stisku tlačítka na vrchním panelu) a za druhé zoubkované kolečko ovládající kontrast displeje. Na pravém boku je zdířka pro již zmíněný externí napáječ a mini USB konektor.
Zespodu, tedy na straně směřující k tělu, pokud přístroj držíme v ruce, je dvojice XLR konektorů (vstup a výstup). Do výčtu stěn zbývá dno, kde je pod odsouvacím víčkem prostor pro čtyři AA články (to jsou staré známé tužkové baterie) a nalezneme tu i šroubový úchyt s klasickým "fotozávitem" (ježíš, nechtějte po mně vědět, co je to za rozměr), takže např. na fotografickou trojnožku lze PAA3 uchytit přímo, pro montáž na mikrofonní stativ je třeba použít přiloženou redukci na 3/8" nebo 5/8" závit. Vot vsjo – i tak je toho docela dost.
Funkce
Abych tomu dal nějaký řád: Pro začátek vezměme do ruky samotný přístroj, bez jakýchkoli drátů okolo. Po zapnutí přístroje se objeví uvítací okno a několik dlouhých vteřin musíme čekat, než přístroj "naběhne" (nejsou v tom Windows?! :-)). Chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval v menu, ale brzy jsem zjistil, že prakticky všechny funkce tlačítek na panelu supluje "scrollovací" kolečko a že práce s ním je mnohem pohodlnější než s tlačítky. Z každého podokna menu se totiž vystupuje "odjetím" na nejspodnější položku, kterou je vždy "ESC" (vůbec nejpohodlnější, podle mého, by bylo mít na předním panelu k dispozici krom tlačítka "ENTER" i tlačítko "ESC"...)
Hlukoměr umožňuje pracovat s nefiltrovaným průběhem nebo s filtrací typu A a C a je zapotřebí manuálně vybrat jeden ze tří rozsahů. Funkce je bezproblémová. Protože můj Brüel&Kjaer už před hodnou dobou zmizel bůhvíkde (skoro bych řekl, že mi ho někdo "šlohnul"...), neměl jsem možnost porovnat Phonic se skutečně profesionálním zařízením. Hlukoměr poměrně pochybné značky Voltcraft (Conrad Electronic), který používají pro měření v klubu Roxy, se s Phonicem rozcházel o plných 6 dB (!) – obávám se ale, že vina byla spíš na straně soupeře: Mates – zvukař Čechomoru, který byl v Roxy míchat kapelu G8, vlastní starší model "asistenta" PAA2 a rozdíl mezi oběma „Phoniky" se pohyboval okolo 1 dB. Takže "roxácký" měřák nejspíš "kecá"... to koneckonců poznáme, až hygienik napálí klubu další půlmegovou pokutu za překročení limitu 95 dB (Voltcraft ukazoval nižší hodnoty).
Spektrální analyzér je velmi milá pomůcka, ale zde se projevila asi jediná zásadní nevýhoda celého přístroje – alespoň pro mne: display není příliš kontrastní (je nastavitelný) a hlavně podsvícení je tak slabé, že na displeji prostě v šeru alespoň JÁ nevidím ani ... jak se to řekne slušně? Jo – ani ťuk. Popisky frekvencí pod sloupci analyzéru jsou cca 2 mm vysokými čísílky a v momentě, kdy zblízka "brejlím" na display, je docela obtížné mířit mikrofonem do odposlechu, u něhož chci naměřit kmitočet vznikající zpětné vazby...
Jednotlivá měření lze uložit do některé z pamětí 1 – 10 a z vybraných měření lze pomocí funkce AVERAGE vytvořit průměr. To je velmi výhodné, pokud řešíme ekvalizaci místnosti, protože měření v jednom bodě může být značně zavádějící (nejen měření – totéž platí i pro poslech!). Vzniklý průměr pak lze opět uložit do některé z dalších pamětí A – F. Při práci s paměťmi jsem narazil na další drobný "špek" – "vylézt" z vyvolané paměti lze jedině proskákáním přes kmitočtová pásma (lze projíždět nekonečně od ALL přes 20 Hz až do 20 kHz, zde se nachází ESC, pak ALL a tak stále dokola) anebo se dlouhým podržením tlačítka ENTER vrátit na začátek základního menu (což je spektrální analyzér). Zde mi tlačítko "ESC" asi chybělo nejvíce.
S uloženými paměťmi souvisí ještě funkce EQ SETTING, která vám na základě změřených křivek ukáže, jak máte nastavit ekvalizér. Představa, že takto se lze dobrat relevantního nastavení master ekvalizéru ovšem patří do říše pohádek, asi jako když sežraná Karkulka vyskočí z vlkova rozpáraného břicha vcelku, bez jediného bebíčka a zcela fit. To ovšem není chybou tohoto přístroje.
Zbývá nám měření doby dozvuku (RT60). Zjednodušeně řečeno, přístroj měří čas, za který klesne hladina akustického tlaku o 60 dB. K měření potřebujeme signál, který je nejméně o 30 dB hlasitější než "noise floor", tedy hlukové pozadí. Výrobce upozorňuje, že čím větší je rozdíl obou úrovní, tím přesnější jsou výsledky měření. Stiskneme RUN, přístroj napíše, že měří úroveň pozadí a poté přeskočí na hlášku, že čeká na signál o více než 30 dB silnější. Pustíme tedy do PA systému nejlépe růžový šum v plné koncertní úrovni a zamutujeme: na displeji kruhové výseče postupně vyplní kolečko a posléze se objeví údaj. Jednotlivá měření lze tzv. akumulovat a ukládat a vyvolávat z pamětí podobně jako v předchozím případě RTA.
Pro další práci již potřebujeme připojit na vstup XLR kabel: můžeme tak měřit audiosignál, přičemž jeho úroveň může být zobrazena přímo v milivoltech nebo voltech (maximum je 80 V), nebo v jednotkách dBu nebo dBV. Přístrojem pochopitelně nelze měřit stejnosměrná napětí – výrobce varuje před možným poškozením. Se spektrálním analyzérem lze při použití linkového vstupu pracovat obdobně jako při dříve popsaných měřeních.
Pro práci s testerem fáze potřebujeme vždy XLR kabel připojený na výstup zařízení. V menu interního generátoru (off/pink noise/polarity/1 kHz) vybereme předposlední možnost a přístroj začne generovat krátké pulzy. Na rozdíl od podobných zařízení, která jsem dosud měl v ruce (Turbosound, L.A. audio), je zde vysílač i přijímač integrovaný do jednoho boxu, takže při měření za sebou vždy budete tahat kabel. Další odlišnost je v tom, že přístroj generuje pulzy velmi rychle (2x za vteřinu – analyzér ukáže čistých 125 Hz), což je svým způsobem škoda, protože klasické "prk... prk... prk..." s cca dvousekundovými pauzami se dalo výborně použít při nastavování zpožďovacích linek "podle ucha". Pokud testujeme fázování reproduktorů, výrobce doporučuje umístit měřicí mikrofon do vzdálenosti 1 m od soustavy, což je poněkud komické, potřebujeme-li ověřit správné sfázování jednotlivých měničů v soustavě (cvičně jsme takto testovali třípásmové kompakty A-Class a monitory L-Acoustic MTD115, osazené 15" a 1,4" driverem v koaxiálním uspořádání. Nicméně ani zde Phonic příliš neváhal a ve všech případech nakonec ukázal kýžené znaménko +. ) Hulvátský test – rozlišit normální a "překříženou" XLR "šňůru" – zvládl přístroj bez jakéhokoli zaváhání.
Propojení s počítačem
Tady jsem zprvu narazil, neboť můj computer tvrdošíjně odmítal na přiloženém CD nalézt cokoli jiného než oněch 26 testovacích audiotracků (bílý a růžový šum, sinusové signály, digitální ticho, tóny, plynule přelaďovaný nf generátor...samé užitečné věci). Dostat se na inzerovaný prográmek paa3_setup.exe se mi doma na mém stolním počítači prostě nepodařilo. Problém byl pravděpodobně v nastavení počítače, přesněji řečeno v mé blbosti, že jsem si s tím nedokázal poradit – inu, jsem zkrátka počítačový poloanalfabet. Na kolegově notebooku v Roxy šel program nainstalovat okamžitě a bez problémů... Výhody propojení s počítačem jsou nasnadě: máme k dispozici velký, dobře čitelný monitor, pohodlné ovládání myší nebo trackballem, přímý náhled do hodnot uložených v paměti a především možnost archivovat výsledky mnoha měření a tisknout je.
Nějaký ten notebook dnes s sebou tahá téměř každý zvukař. Je otázkou, zda se vyplatí investovat do měřicího mikrofonu, dobré externí karty s XLR vstupy a phantomovým napájením (můj favorit je jednoznačně M-Audio Fast Track Pro) a nějakého měřicího softwaru, nebo použít raději PAA3 připojený přes USB... oboje má své plusy a mínusy. Rád bych ještě upozornil, že opravdu není rozumné používat "na kšeftě" (tj. prokazatelně pro své podnikatelské aktivity) software, který jsme jaksi nezaplatili, že... Nechci radši vědět, kolik z těch SMAART PRO a SMAART Live, které různě vídám, někdo doopravdy "zacvakal".
Závěr
Osobně se přiznám, že bych si koupil PAA3 právě proto, že je to věc maličká, hardwarová a na jakémkoli počítači nezávislá. Také má některé užitečné funkce, které počítač s měřicím programem neumí. Jediné, co bych přístroji opravdu vytkl, je ten potmě špatně čitelný display – přitom by stačilo tak málo: pořádné podsvícení (dokonce jsem si při porovnání s PAA2 všiml, že předchůdce svítil trochu víc... ). Jinak si myslím, že toho za své peníze dostanete přehršel.
