Cadeson SM-1441, SM-1453, SM-1443

Sado nebo maso?
Distributor: 
Autor: 
Cena: 
Ceny v textu

Nedávno se mi do rukou dostaly tři různé bubínky od mně neznámé firmy Cadeson. Tato firma sídlí na Taiwanu a hudební nástroje (kromě bicích vyrábí také třeba klasické dechové nástroje) jsou předmětem její činnosti již asi 25 let. Z několika sérií rytmičáků, které firma nabízí, skončily „pod mými údery" zástupci série All maple, konkrétněji čtrnáctipalce s označením SM 1441, 1453 a 1443.

Bubínky, které jsem testoval, mě na první pohled příjemně překvapily svým elegantním vzhledem a kvalitou zpracování. Těla bubínků tvoří 6 vrstev javoru o celkové tloušťce 7,5 mm a byla opatřeny slušivým logem Royal Custom. Chybí však jakékoliv typové označení, parametry bylo tedy třeba „lovit" vylučovací metodou z katalogu. Dva z bubínků byly vybaveny litým ráfkem (zřejmě kombinace zinku a hliníku) se „zlatou povrchovou úpravou, třetí pak lisovaným chromovaným standardem.

Obecně lze konstatovat, že dostupných materiálů o technologii, dřevech, hardware atd. je opravdu poskrovnu, ba spíše může hovořit o stránkách a zdrojích které jsou „na slovo skoupé".

Ale zpět ke konstrukci a výbavě. Struník ovládá lehkým a jistým chodem páčka, která převyšuje okraj obruče asi o 2 cm, což někomu nemusí vyhovovat (např. mě), ale má to své výhody, zejména při potřebě rychlého zapínání a vypínání struníku. Povrchovou úpravou je ve všech případech „chrom" – možná bych přivítal i variantu „žlutého kovu" – zvláště u „luxusnějších" modelů.

Všechny bubínky jsou osazeny svrchní blanou Cadeson, s poznámkou Made by Remo U.S.A. v pískové úpravě, struníkem s 20 pružinami běžícími pře firemní čirou spodní blánu a ladění obstarává 10 velmi elegantních, „subtilních" sloupečkových mušlí se zlaceným povrchem. Hrany korpusu se jeví jako dobře opracované, což zapadá do vydařeného a řemeslně solidního celkového provedení.

SM 1441

Jako první jsem "ochutnal" bubínek SM 1441 s normálním ráfkem a rozměry 14" x 4". Barvu měl temně šedomodrou, s patrným vzorkem javorového dřeva. Svým zvukem mě zas tak moc nepřekvapil, bez tlumícího kroužku mu trochu více, než bych chtěl, přeznívaly vrchní alikvoty, ale po zatlumení se zvuk "ukáznil". Zvuk struníku se projevoval převážně kolem středu, na okrajích blány znatelně ubýval. Vzhledem k jeho ceně (4600,- Kč) ale nemohu čekat zázraky. Určitě by stálo za to, vyměnit na něm blánu za nějakou tvrdší. Zvuk by jistě byl frekvenčně bohatší a "hodnější" ve vrchních alikvotách.

SM 1453

Pln nedočkavosti jsem se poté vrhnul na honosně vzhlížející kousek o rozměrech 14"x 5,5". Jeho povrch byl lakován do oranžovo-žluté barvy, která s kombinaci s litým ráfkem působila obzvlášť libě. Po pár kontaktech paliček s blánou však mou mysl zastínily chmury. Mé očekávání se nenaplnilo, zvuk nebyl tak hutný, jak by se dalo vzhledem k rozměrům nástroje očekávat. Vrchní alikvoty zde doslova "zlobily", basovou složku zvukového spektra v podstatě převálcovaly a na okrajích blány by se mi o zvuku struníku mohlo akorát tak zdát. Bylo to pro mě zklamání, protože bubínek za 6900,- Kč by prostě měl už nějak hrát, ale vzpomněl jsem si, jak jsem nedávno na jednom velmi kvalitním bubínku, který se choval podobně, vyměnil blánu za tvrdší a kvalitnější, a bylo rázem po problémech.

SM 1443

S těmito pocity jsem přistoupil k poslednímu vzorku o rozměrech 14" x 4", který mě naštěstí smířil se světem. Cena kusu byla stejně jako u předchozího 6900,-Kč. Měl také litý ráfek a lak dřeva byl tónován do červeno-hnědého odstínu. Tato barevná kombinace byla dle mého názoru asi nejhezčí. Zvukově byl ze všech bubínků nejvyrovnanější, vrchní alikvoty nevyčnívaly v celkovém měkkém zvuku nástroje, typickém pro dřevěné bubínky. Také reakce struníku u okraje blány byla přiměřená. Ze všech se mi tento líbil po všech stránkách nejvíce, možná bych jen očekával ve zvuku více vrchních frekvencí, ale zřejmě jsem namlsán z bubínků, které vlastním, ale ty jsou také několikanásobně dražší.

Studio

Samozřejmě mi to nedalo a jednotlivé bubínky jsem také vyzkoušel ve svém studiu. Použil jsem k tomu úplně nové typy mikrofonů zn. Sennheiser e900, konkrétně dynamický e905 a kondenzátorovou kapsli e908D (testy všech novinek řady e900 vycházejí současně v tomto čísle Music Store). Chování „šroťáků" bylo ve studiovém prostředí a „zprostředkovaném" záznamovém podání nepatrně odlišné od poznatků s přímým včleněním do soupravy.

Bubínek číslo jedna se při snímání klasickým snare-mikrofonem (e905) choval nejlépe při nadladěné a podladěné bláně, při normálním vypnutí trochu přeznívaly vrchní alikvoty.

Bubínku číslo dvě svědčilo podladění, při normálním ladění byl zvuk ale také dobrý, nadladěná blána mu podle očekávání nesvědčila.

Bubínek číslo tři prakticky hrál vždy při jakémkoliv naladění, čímž potvrdil jednoznačně roli mého favorita.

Při použití e908D hrály dobře všechny bubínky dobře, neboť mikrofon díky své konstrukci tolik nezvýraznil vrchní alikvoty, zvuk byl pak ovšem pochopitelně chudší na středový attack.

Shrnuto

Můj celkový verdikt by se tedy dal chápat tak, že koupě některého z těchto kůsů by určitě nebyl krok vedle, u prostředního bubínku bych jen před koupí vyměnil blánu, abych se přesvědčil, že výše popisovaný problém není ve dřevě. Vrchní blána se mi vůbec zdá u všech kusů jako největší slabina (přesto, že je to výrobek Remo – jako už kdysi v předchozích testech zmímili moji kolegové – originální špičková blána je v podstatě nenahraditelná a má na celkovém vyznění lví podíl). Naopak vzhledově tyto bubínky v daných cenových relacích mnohdy předčí své kolegy jiných značek, toto je zase silná stránka výrobků firmy Cadeson. Řemeslné zpracování pak odpovídá dobrému standardu této cenové kategorie.