Instalace
Instalace editoru Audacity je velmi jednoduchá a zvládne ji prakticky každý uživatel, který je obeznámen s běžnou obsluhou svého počítače. Mám zkušenost s instalací v Linuxu a samozřejmě také ve Windows. Způsob instalace v Linuxu se odvíjí od aktuální linuxové distribuce, v mém případě Linux Mint 11. V ní lze jednoduše rozbalit nabídku Menu, zvolit Správce softwaru, zde vyhledat instalační balík Audacity, a pak už jen stisknout tlačítko Nainstalovat. Po zadání a ověření správcovského hesla se program nainstaluje sám bez dalšího zásahu uživatele. Následně po dokončení instalace opět otevřeme Menu, a pod záložkou Zvuk a Video bychom už měli vidět spouštěcí ikonu Audacity, z níž je program možné spustit. Zástupce spouštěcí ikony si můžeme samozřejmě vytvořit na pracovní ploše.
Instalace ve Windows (zkoušeno pod Win XP SP2) probíhá standardně, jako u všech „okenních“ programů. Instalátor Audacity si nejprve stáhneme do počítače buď přímo, ze stránek Audacity, nebo z některého tuzemského serveru s volně dostupnými programy. Na ikonu staženého instalátoru buď dvakrát poklepeme a instalace by se měla spustit sama, nebo klepneme jednou levým, pak pravým, vybereme Otevřít a instalace by se měla spustit. Jako první se nabídne volba jazyka a dál už pak instalace probíhá obvyklým způsobem. Na monitoru sledujeme jednotlivé fáze instalace a v závěru potvrdí- me dokončení instalace. Pokud jsme během instalace zadali vytvoření spouštěcí ikony, máme ji na pracovní ploše a můžeme začít.
Spuštění a nastavení
Po prvním spuštění Audacity před sebou máme prázdnou pracovní plochu programu s veškerými menu a ovladači. Pracovní plocha je logicky uspořádána a i při prvním použití se dá program celkem snadno uvést do chodu a používat. Horní lišta uživateli nabízí především jednotlivá menu, tlačítka ovládání transportu, indikátory úrovně pro nahrávání a pro přehrávání, ovladače hlasitosti nahrávání a přehrávání, tlačítka editačních ovladačů a také rozbalovací políčka, kde by se měly zobrazovat fyzické vstupy pro nahrávání( jestli je to jeden mono, nebo dva stereo) a dále fyzické výstupy pro přehrávání. Audacity si vstupy nastaví sám a při prvním spuštění už je zobrazí. Pokud je v počítači jedna zvuková karta, Audacity se pravděpodobně nastaví na její fyzické vstupy a výstupy automaticky, alespoň takové jsou moje dosavadní zkušenosti. Pokud je v počítači více zvukových karet, nebo více fyzických vstupů a výstupů, měly by být vypsány v rozbalovacím menu.
Přestože je Audacity už při prvním spuštění připraven k použití, stisknutím tlačítka Record se okamžitě vytvoří zvuková stopa a spustí se nahrávání, doporučuji provést alespoň kontrolu všeobecných nastavení programu. Ty najdeme, jak jinak, v položce Preference v menu Úpravy. Určitě doporučuji zkontrolovat minimálně nastavení kvality, neboli rozlišení, v jakém budeme pracovat. Osobně doporučuji rovnou upravit nastavení rozlišení indikátorů vstupní a potažmo výstupní úrovně. Výchozí nastavení rozlišení indikátorů při jejich „fyzické“ velikosti na liště dává pouze hrubou orientaci toho, co se odehrává v kritické oblasti kolem maximální hodnoty vybuzení. Osobně se mi při nastavování vstupní úrovně nejvíce osvědčilo rozlišení –36 dB, které dává v důležité oblasti -12 až 0 rozlišení po 3 dB (nastavení nalezneme v Preferencích pod položkou Rozhraní). K tomu ještě doporučuji indikátory úrovně na hlavním panelu maximálně roztáhnout doprava. Je to možné standardně pomocí kurzoru a táhnutím. Ostatní položky v této části panelu se pak přesunou o řádek níž. Veškerá výchozí nastavení programu jsou samozřejmě v pořádku a okamžitě použitelná, výše popsané úpravy nastavení doporučuji z vlastní zkušenosti. Další změny nastavení preferencí jsou čistě na konkrétních potřebách uživatele v konkrétním projektu.
Nahrávání a přehrávání
Nahrávání se spouští stisknutím červeného tlačítka transportu. Na pracovní ploše se automaticky vytvoří stopa, do které se provádí záznam. Pokud je vstup nastaven na jeden mono kanál, vytvoří se mono stopa, pokud nahráváme ze dvou kanálů, automaticky se vytvoří stereo stopa. Audacity je sice vícestopý program, ale jako editor umí nahrávat současně pouze do jedné stopy mono nebo stereo. Maximálně tedy můžeme nahrát dva zvukové kanály do jedné stereo stopy, a pokud to není stereo signál, můžeme následně po skončení nahrávání danou stereo stopu rozdělit na dvě mono. To provedeme tak, že klikneme na název stopy a v rozbalovacím menu vybereme možnost Split Stereo Track. Audacity také vždy nahrává do úplně nové stopy, což znamená, že při každém stisknutí červeného tlačítka nahrávání se vytvoří nová stopa a právě do ní se nahrává. Audacity neumožňuje opětovné nahrávání do už nahrané stopy, jak je obvyklé u ryze vícestopých nahrávacích programů. Umožňuje v dané stopě pouze pokračování nahrávání od konce předchozího záznamu (povel Appen Record v menu Transport). Praktickou je však možnost časového a zvukového spuštění nahrávání. V prvním případě nastavíme (naprogramujeme) čas spuštění a čas ukončení záznamu, ve druhém případě nastavíme, jaká intenzita příchozího audio signálu spustí nahrávání. Tato nastavení opět nalezneme v menu Transport. Před spuštěním samotného nahrávání je dobré ověřit a nastavit vstupní úroveň. Audacity dává dvě možnosti.
Buď stiskneme červené tlačítko záznamu a rozjedeme záznam nanečisto. Během něj nastavíme vhodnou vstupní úroveň, načež stopu smažeme. Pohodlnější se mi jeví varianta, kdy nejprve stiskneme tlačítko Pauza a teprve po něm tlačítko Nahrávání. V tomto režimu se aktivují indikátory vstupní úrovně a my ji tak můžeme zkontrolovat, případně upravit. Pak vymáčknutím tlačítka Pauza spustíme záznam. Přehrávání záznamu je možné okamžitě po ukončení nahrávání, a to buď standardně, nebo ve smyčce. Můžeme si také přehrát pouze vyznačený úsek stopy, nebo můžeme přehrávat se změněnou rychlostí. Ovladač tohoto režimu přehrávání nalezneme na horním panelu (malá zelená šipka). Ve vícestopém projektu, kdy k už nahraným stopám dohráváme další, se nahraný podklad samoz- řejmě přehrává a nová stopa se nahrává.
Stopy a editace
Kromě nahrávání můžeme zvukové stopy do Audacity také importovat jako zvukové soubory přes povel Import v menu Soubor, kde zvolíme volbu Zvuková data. Otevře se vyhledávač, ve kterém zvolíme požadované zvukové soubory. Před importem se nás program zeptá, jestli chceme při importu použít daný soubor, nebo jestli chceme, aby z něj Audacity před importem udělal kopii (bezpečnější způsob). Poté se importovaný soubor otevře v nové stopě. Stopy v Audacity disponují běžnou výbavou, jako je možnost změny pojmenování stopy, různé způsoby zobrazení vlnovky, nastavení rozlišení, nebo již zmíněné dělení stereo stopy na dvě mono. Dále jsou k dispozici obvyklá tlačítka solo, mute a ovladač hlasitosti a panoramy. Každá stopa je také vybavena tlačítkem pro okamžité smazání celé stopy. Kromě zvukových stop je též možné vytvořit tzv. Popisovou stopu, která umožňuje udělat na každém bodě časové osy značku a k ní příslušnou textovou poznámku. Dále je možné vytvořit také stopu metronomu a nastavit její parametry. Každá stopa se pak objeví i v mixážním pultu, který se otvírá v menu Zobrazit – položka Mixer Board. V tomto okně máme všechny stopy projektu, přičemž každá stopa má svůj indikátor úrovně, posuvný ovladač hlasitosti, panoramy a opět tlačítka solo, mute. Na rozdíl od profesionálních více- stopých programů zde není možnost vytváření podskupin, nejsou zde ani inzerty pro přidání efektů v reálném čase. Mixážní pult v Audacity umožňuje pouze nastavení vzájemného poměru hlasitostí a panoramy mezi již upravenými stopami. Pro editaci zvukového materiálu jsou k dispozici všechny standardní nástroje, jako je střih, kopírování, vkládání, mazání a řada dalších nástrojů v menu Efekty. V něm nalezneme, mimo jiné, prostředky pro ekvalizaci, kompresi, normalizaci, nájezdy z ticha a sjezdy do ticha, nástroje pro odstranění praskání, šumu, nástroj pro odebrání zpěvu (karaoke), prostorové efekty, fázové efekty, nástroj pro opravu clipů apod. Zde mě překvapilo, že ve verzi Audacity, kterou mám v Linuxu, je k dispozici efektů mnohem více (přesněji řečeno jejich variant) než ve verzi pro Windows. Pokud jsem měl možnost efekty v Audacity vyzkoušet, jsou po zvukové stránce na velmi dobré úrovni, ale jejich využití je omezeno tím, že jen velmi málo z nich má možnost rozsáhlejší úpravy pro vlastní nastavení. Většinou se jedná spíše o předvolby s možností drobné úpravy daného nastavení. Výjimkou je v tomto ohledu ekvalizér, který umožňuje poměrně rozsáhlé vlastní nastavení, přepnutí do grafického ekvalizéru v jednom okně, výběr z přednastavených křivek a uložení vlastních nastavení. Jako trochu problematický se mi jeví také způsob aplikace efektu, přesněji řečeno jeho odzkoušení nanečisto. Pokud potřebujete konkrétní efekt vyzkoušet, stisknete tlačítko Vyzkoušet, chvilku čekáte, než se efekt načte a pak vám Auddacity přehraje velmi krátký kousek stopy bez možnosti přepínat mezi původním a upraveným zvukem. Musíte se hodně soustředit, abyste stihli vyhodnotit, jestli daná úprava bude to ono, nebo uvedený postup opakovat tolikrát, dokud nejste spokojeni.
Pak teprve efekt aplikujete nebo ne. Pokud máte v projektu hodně audio stop a hodně úprav, Audacity umožňuje uzamknutí jejich vzájemné synchronizace. K tomu slouží tlačítko se symbolem ciferníku na ovládacím panelu. Pokud máte několik stop, provedenu jejich úpravu, nasta- veny jejich hlasitosti a panoramu, můžete použít funkci Smíchat a vykreslit v menu Stopy. Tyto zvolené stopy se smíchají a vyrenderují do jedné stereo stopy, původní stopy se vymažou.
Ukládání a export
Zvukové soubory nahrané, importované a upravené v Audacity lze uložit jako vlastní projekt editoru s příponou .aup, který je možné otevřít zase jenom v Audacity. Toto uložení se volí v menu Soubor - položka Uložit projekt, případně Uložit projekt jako. Možnost, jak uložit výsledný soubor do jiného formátu, je nabízena přes funkci Export, která se otevírá z menu Soubor. Klikneme na Exportovat, případně na Exportovat výběr jako. Otevře se dialogové okno, kde vybereme kam a v jakém formátu výsledek uložit. K dispozici je ukládání do základních formátů jakými jsou WAV, AIFF, MP3, Ogg Vorbis, MP2, AC3, ale i do dalších, možná méně obvyklých souborů. Audacity umožňuje také tzv. vícenásobný export. Pokud máte v projektu více stop než jednu stereo, můžete exportovat každou z nich jako samostatný soubor, což může být důležité, pokud se počítá s tím, že se budou jednotlivé stopy otevírat v jiném programu než v Audacity. Tato funkce je opět dostupná v menu Soubor.
Zhodnocení programu Audacity
Na základě mých osobních zkušeností má editor Audacity ideově nejblíž asi k editoru Sound Forge pro Windows, a přestože nedosahuje jeho vybavenosti, je možné v něm (víceméně) pohodlně provádět veškeré běžné manipulace se zvukovými soubory - od záznamu až po export výsledku. Audacity tak představuje zvukový editor s některým vlastnostmi vícestopého nahrávacího softwaru, který umožňuje základní operace i s vícestopým záznamem. Další hodnocení programu Audacity záleží na tom, z jaké pozice ho budeme posuzovat.
Pokud se na program podívám z profesionálního hlediska, nejprve si musím zodpovědět otázku, jestli ho použiji jako vícestopý nahrávací software, nebo jako editor pro finální zpracování nahrávky a pro mastering. Jako vícestopý nahrávací software není pro profesionální nasazení příliš vhodný, protože nedokáže nahrávat více než jednu stopu naráz, neumožňuje záznam do části už nahrané stopy a tím ani letmý střih během záznamu. Program lze využít maximálně k postupnému vrstvení nahraných stop. Pokud se na Audacity podívám jako na editor, čímž ve skutečnosti opravdu je, položím si vzápětí otázku, jestli ho mohu využít k finální úpravě smíchané nahrávky a masteringu. A odpovím si poněkud rozporuplně: ano i ne. V Audacity bez problémů provedeme sestřih nahrávky, nastavíme nájezdy z ticha a sjezdy do ticha, zvládneme veškeré kopírování mazání a vkládání, ale s finálním procesingem už to bude horší. V menu efektů editoru chybí vyloženě masteringové efekty, a ty efekty, které jsou k dispozici, mají velmi spartánské nebo neobvyklé ovládání a jakékoliv experimenty s vyladěním parametrů jsou u některých efektů značně omezené. Jak už jsem zmínil, poslech záznamu s efektem a bez efektu je poměrně těžkopádný a nezvyklý. V editoru mi také chybí funkce statistiky zvukového záznamu (úroveň RMS, špičková úroveň, fázová korelace, apod.). Pod Linuxem je situace o něco veselejší, protože lze na výstup Audacity „pověsit“ masteringový prográmek Jamin, kdy takto vzniklý tandem přeci jen už představuje hodnotnou kombinaci pro finální mastering ITB (= uvnitř počítače). Pod Windows tato možnost ovšem není. Pokud se na editor Audacity podívám jako běžný uživatel, zjišťuji, že je to software přesně pro mě, totiž pokud si potřebuji něco nahrát, sestříhat, připravit si hudební podklad apod. Jestliže získávám zkušenosti se zpracováním audia v počítači, nemůžu si přát nic lepšího. „Prográmek“ je zdarma, funguje na všech platformách, které v mém okolí připadají v úvahu, snadno si jej tedy mohou nainstalovat i moji přátelé, takže si můžeme snadno vyměňovat nápady, pracovat na sdílených projektech a podobně. Když si vzpomenu na doby, kdy jsem sám byl teenager a začínal jsem s muzikou, byl v každém obýváku, sklepě a zkušebně „kotoučák“ od Tesly (tj. páskový magnetofon zn. Tesla) posléze nahrazený „kazeťákem“ (= magnetofon na kazety). Pokud jsme doma nebo na zkoušce zaznamenali nějaké nápady či skladby, na kterých se pracovalo, všichni z kapely jsme si tyto záznamy na páscích kopírovali a vyměňovali mezi sebou. S editorem Audacity jsem se popravdě setkal ve chvíli, kdy jsem pomáhal s rozjezdem jedné kapele nadšených teenagerů. V koutě jejich zkušebny se krčilo zaprášené „písíčko“ a chtělo to prográmek, který se v něm rozběhne a který budou všichni z kapely také moci nainstalovat do svých počítačů doma. Ukázalo se, že ze všech možných i nemožných důvodů byl za daných okolností jedinou úspěšnou volbou editor Audacity. Co nabídnout různorodé partičce pěti mladíků, kteří ještě chodí do škol a učilišt, mnozí nemají vůbec žádné zkušenosti s audiem v počítači kromě vypalování cédéček v Neru a stahování písniček z internetu? A když kluci zkoušejí jak diví a večer po zkoušce si chtějí domů odnést záznam ze zkoušky? Řešení je snadné: dva mikrofony umístěné v prostoru zkušebny, zapojené do zvukovky počítače a v počítači Audacity. Přesně tak se dá začít – a přesně k tomu je Audacity jako stvořený. Je zdarma (volně dostupný), multiplatformní, je v češtině (alespoň z valné většiny) a rozběhne se i na minimálních konfiguracích. Každému začínajícímu uživateli ukáže a nastíní možnosti softwarových programů pro práci se zvukem, pomůže vytvořit první pracovní návyky a může jej tak dovést k prvním profesionálně znějících výsledkům. Ten kdo muzice propadne „trvale“, půjde samozřejmě dál a dříve nebo později se setká s profesionálním hudebním softwarem, nicméně Audacity je dobrým výchozím bodem a všem jeho tvůrcům za to patří dík.