Ty tam jsou časy, kdy veškeré zboží s pečetí východu bylo synonymem druhé či třetí jakosti, neřku-li nepoužitelného šrotu. V současnosti spousta asijských výrobců vesele pracuje (více či méně tajně) pro firmy opravdu zvučných jmen. A kvalita, která je světoznámými výrobci požadována, zůstává zachována i u výrobků vlastní provenience. Doufáme, že vás o tom následující řádky přesvědčí.
Z čeho se „vaří"
Kytary Apollo jsou vyráběny v Číně a stejně jako u ostatních výrobců je nabízená paleta modelů značně široká. Náš konkrétní model nese označení DDF-5315. Jeho tělo je vyrobeno ze třech poctivě sklížených masivních kusů jilmu s výrazným prokreslením materiálu. Povrch pokrývá vrstva tvrdého, lesklého, červeného transparentního laku, který strukturu dřeva ještě více zdůrazňuje. Vrchní strana je ve střední části velmi elegantně profilována, což nástroji, společně s finální úpravou, dodává punc vyšší třídy. Jak je patrné z fotografií, linie těla se drží osvědčené předlohy superstrat s drobnou designovou změnou v podobě zkosených hran výřezů pod i nad krkem, které linii kytary opticky zeštíhlují. V těle jsou vyfrézována tři lůžka pro snímače černé barvy, přičemž u kobylky je osazen humbucker s plastovým rámečkem, a polohy u krku a na středu jsou zaplněny zapuštěnými snímači jednocívkovými. Přichycení rámečku mají na starost čtyři vruty v barvě bílého kovu. Snímače jsou samozřejmě výškově nastavitelné běžným způsobem. Co nás mile překvapilo, je jejich pevné a stabilní usazení, které je podpořeno právě pružinami výškové stavitelnosti se značnou tuhostí a které není vždy pravidlem ani u některých značkových výrobků. Elektrickou část dále tvoří pětipolohový přepínač pracující v režimu zadní, zadní se středovým singlem, oba singly přední jednocívkový, plus potenciometry hlasitosti a tónové clony s chromovanými knoflíky. Pouze do tohoto místa směřuje drobná výtka. Plochy pro uchycení potenciometrů jsou opracovány poněkud hrubě, zasloužily by si pečlivější dokončení nebo umístění ozdobného kroužku pod knoflík. Elektrická výbava je přístupná ze spodní strany kytary a chráněna je plastovou deskou, stejně jako pružiny masivního tremola, kterým procházejí struny devítkové sady. Jeho pohyb zajišťují dva přední břity zapadající do zápichů v čepech, hluboko usazených do těla nástroje. Výstupní jackový konektor je na obvyklém spodním hřbetu nástroje. Kontakty jsou podle našeho soudu dobrě napruženy, jelikož jsme nezaznamenali během ostřejšího pohybu s kabeláží ani jediné lupnutí.
17 milimetrový javorový krk s palisandrovým hmatníkem tloušťky 5 mm je s tělem svázán standardně pomocí čtyř vrutů a ocelové desky a rozdělen dvaadvaceti pražci, přičemž menzura nástroje je 25 1/2". Poněkud menší důvěru vyvolal nultý pražec z nažloutlé umělé hmoty, připomínající české produkty osmdesátých let. Hlava v černém lesku se zlatým firemním nápisem je přiklížena v úhlu 20 stupňů a svým tvarem značně připomíná nástroje Yamaha série RGX. Uzavřená „no name" mechanika má naprosto hladký a plynulý chod, otázkou samozřejmě zůstává její životnost, která se nedá při krátkodobém testování odhadnout. Stejně jako celý zbývající hardware je v chromu. Výztuha krku je přístupná na hlavici kytary a kryje ji černá termoplastová destička.
Jen tak si brnknout…
Kytaru jsme testovali ve dvou zcela odlišných režimech. Při barovém hraní přes procesor Rocktron Voodu Valve přímo do malého PA Laney a na metalovém poli s vysokou mírou gainu a hlasitosti, opět přes Rocktrona v kombinaci se 100 W lampovým koncem Marshall a také v kombinaci s hlavou Marshall Valvestate.
Kytara je dobře vyvážena a příjemně sedí na těle. Bez zapojení do aparátu má středně dlouhý sustain a hlasitost o něco nižší než například Fender Squier, původem také z Číny. Toto ovšem nepovažujeme za zápor, přičítáme to menším rozměrům těla kytary. Po zapojení do procesoru a PA bylo v první chvíli potřeba přidat na vstupní citlivosti preampu, oproti původní hodnotě využívané pro RM Custom či Di Marzio Tone Zone. Snímače měly tedy o něco nižsí výstupní napětí, než jaké jsme očekávali i z předchozích zkušeností s asijskými kousky, ale rozdíl nebyl nikterak zásadní, spíše byl viditelný na LED metru. Humbucker nám žádné zvukové či jiné překvapení nepřipravil, hrál naprosto dle očekávání kulatějším neagresivním tónem s menším množstvím výšek. U singlů vyráběných na východě jsme se dříve často setkávali s řezavým zvukem se značnou presencí. V případě Apolla nás oslovil kultivovaný zvuk s jasným zvonivým singlovým charakterem, ale bez přítomnosti nepříjemných frekvencí. Celkově působí barevné spektrum vyrovnaně jak v čistých, tak crunch či zkreslených zvucích. Určitě bychom ale neměli zapomenout pochválit také preciznost zabroušení pražců, příjemný dohmat, dobře seřízenou výšku strun i prohnutí hmatníku. Vzhledem k předchozím výsledkům jsme byli zvědaví, jak kytara zvládne „velký rámus". Tedy spíše její zadní snímač, protože singly měly opravdu minimum práce. Zvukově opět nástroj přesvědčil o stále častěji fungujícím hesle „za málo peněz hodně muziky", hrálo se snadno a rychle. Zvuk byl plný, snadno přecházel do plynulé vazby, dobře tvořil flažolety, pouze snad chyběla ona agresivnost, která ke zvuku metalové kytary v riffech patří. Zde se samozřejmě nabízí celkem snadné řešení ve formě výměny snímače za značkový, ale v tu chvíli ztrácíte cenovou výhodu, protože náhrada znamená investici v řádech tisíců korun. Obavy, které jsme měli z napískávání snímače, se téměř nepotvrdily. Je pravdou, že vykazuje nižší stabilitu cívek než například české RM pickups (osobně si myslím, že se jedná o jedny z nejodolnějších snímačů), ale vzhledem k extrémnímu nabuzení aparátů se míra vazby udržela na velmi rozumné úrovni. V poslední řadě se zmíníme o tremolu. Páka zalomeného tvaru, která je šroubovací, zcela logicky nesedí úplně precizně a v určitém rozmezí pohybu produkuje mírný šramot. Ten se ale s úderem do strun zcela a bezpečně skryje. Tři pružiny jsou značně tuhé, dokonale vymezují krajní polohu tremola a zajišťují v zásadě stabilní ladění. Na druhou stranu ale povolení strun nadoraz vyžaduje jisté úsilí. Po návratu jsou rozdíly v ladění nepatrné a dají se drobným vytažením prsty dorovnat. To platí především pro struny G a H.
Závěrem
Shrneme-li třítýdenní soužití s nástrojem, nezbývá než pochválit moderní design, který se zcela jistě vymyká běžnému standardu této třídy a dokáže na první pohled zaujmout, řemeslné zpracování u něhož je možné objevit drobné chybičky pouze v nepodstatných vizuálních detailech, a velmi solidní hardwarové a elektrické vybavení. Myslím, že za cenu 6 640,- Kč těžko najdete obdobný nástroj, na který si tak příjemně pohrajete, s nímž navíc můžete bez problémů plout vodami celého hudebního spektra a bez povšimnutí přejít jízlivé poznámky ortodoxních vyznavačů Made in USA.
