Se zdravým jádrem kapely se znám již hezkou řádku let, ještě z dob kdy hoši (natožpak dívky) z Chinaski neměli potuchy, že budou Chinaski a všichni jsme byli mladí , krásní, perspektivní a ortodoxně jsme odmítali metalové pózy osmdesátých let i středoproudou ulízlost. A protože by bylo trestuhodné nevyužít osobních kontaktů, a také profesně smutné neseznámit muzikanty s nádobíčkem, ve kterém vaří tato, dle vlastní slov s příchutí mírně ironické nadsázky, „Škodovka českého popu“, vyrazili jsme na jejich koncert v královéhradeckém kulturním domě Střelnice.
Z pohledu hudebně-technologického je živá produkce, této mediálně stále úspěšnější formace, založena na kupodivu více než klasickém a jednoduchém základu. Co více zmínit na adresu obsazení basa, dvě kytary, bicí a perkusivně-dechová sekce. Ve výsledku to má ale zcela zřejmý dopad, a tím je drive a „šťáva“, o kterou jsou posluchači CD ochuzeni.
P.A.
Než se vrhnu na jednotlivé členy, proběhněme si „péáčko“. Na současné šňůře zajišťuje ozvučení a světelný park firma Zvuk Tábor Petra Přívozníka. Koncové boxy nesou logo „domácí” firmy Class A, která však v současnosti již neexistuje, ale její technické zázemí má dle našich informací úzkou vývojovou spolupráci s firmou Mackie. Z hlediska zvukařiny je zajímavé komplexní řešení PA systému této firmy, které obsahuje i koncové zesilovače a monitorový systém (tady jen malá zastávka, hlavní persona kapely, Michal Malátný, používá jako jediný osobní in-ear monitoring Shure P6R). Výkon koncové aparatury je kolem 10 kW.
Centrální konzolí je Allen & Heath GL 3000, která je doplněna velmi sporým efektovým rackem s lampovým dynamickým procesorem Behringer Tube Composer T1952, ekvalizerem 2 x 15 pásem DOD SR 430 QXLR, frekvenčně závislým kompresorem Ločeso Vocal Eliminator a reverbacemi Alesis Microverb III a Lexicon MPX 500. Mikrofonní set je u kytar zastoupen klasickými Shure SM 57, bicí kombinují AKG D112, SM 57 a Sennheiser.
Světla jsou řešena za pomocí dvou inteligentních hlav ovládaných notebookem, Pary jsou řízeny přes světelný pult Leprecon 624. Video režie je čtyřkanálová, míchají se šoty ze dvou videí, pevné kamery u zvuku a malého hand „očka“ na pódiu.
Osoby a obsazení
Zmiňovat historii (kterou snadno najdete na webu www.chinaski.cz) je vcelku zdlouhavé a pro účely článku bezpředmětné. Proto si jen přibližme současnou sestavu, která se vykrystalizovala v polovině roku 2000. Michal Malátný- kytary, sólový zpěv; Pavel Grohman - bicí; František Táborský - kytara, zpěv; Petr Kužvart - trumpeta, zpěv, perkuse; Štěpán Škoch - saxofony, irské flétny, zpěv, perkuse; Marcela Chmelířová - baskytara.
Dáma má přednost.
Na dívku zhurta aparaturou, to asi není ta správná cesta. Proto by mne Marcelo zajímalo pro začátek, jak bylo pro Vás těžké se mezi mužskou konkurencí prosadit a udržet se. Některé texty kapely nepůsobí zrovna feministicky?
Nebylo to těžké, bylo to vlastně hrozně jednoduché, naučila jsem se dvě písničky, no a kluci řekli „Jo, dobrý“, ale pak mi dalo hodně práce naučit se všechny ostatní a měli jsme vlastně zkoušky jenom s Pavlem, bicí - basa, a sehrávali jsme se, a sehráváme se do dneška.
V aparátu jste zvolila, zdá se mi, velmi pěkně?
Děkuji, SWR Bass 350. Já jsem před tím měla o něco slabší kombo SWR, tak jsem si pak koupila SWR bednu 4 x 10“ a tuhle silnější hlavu. Leze z toho hutnější zvuk. Basy mám dvě, čtyřstrunného Music Mana a teď jsem si koupila pětistrunný Warwick. Struny používám Ernie Ball, ale mám spadeno na ty teflonem potažené D'Addario Elixir, jsou ale příšerně drahé. Já sice struny ošetřuji, ale mám tak agresivní pot, že to po třech koncertech fakt nehraje, tak chci zkusit právě tyhle. Údajně vydrží mnohokrát déle.
Používáte prstovou techniku nebo trsátko, kluci Vás nějak omezují v technice hry?
Hraji prsty, trsátkem vůbec, palec taky ne. Sem tam dám i něco slapem, ale většinou mě kluci řeknou, ať to zkusím nějak jinak, jednodušeji, vlastně říkají skoro pořád abych hrála jednodušeji.
Všiml jsem si také mulťáčku na podlaze.
No, koupila jsem si nedávno ZOOM BFX 708, má to celkem dost zajímavých zvuků, ale používám z toho asi tři, ale hlavně je tam ladička a volume pedál, takže se s tím dobře ladí i během hraní na pódiu. Opravdu zvuk jen mírně občas zpestřím.
Jak Franto vypadá tvé „Hrnečku vař!“
Mně základ aparátu tvoří hlava Mesa Boogie Mark IV a jako bednu používám kombo Marshall JCM 900, vlastně jenom tu reproduktorovou část 2 x 12“. No a aby to nešlo přímo do lidí, ty reproduktory jsou hodně středový a bylo by to nepříjemný, tak ji mám překrytou deskou s jehlany z molitanu.
Vidím, že máš celkem „veselé šlapkoviště“?
Není to snad nějak extrémní, používám Boss Super Over Drive SD-1, Super Chorus CH-1 a hodně tedy využívám kompresor CS-3, především na čistý zvuky. Pak je tu jak vidíš od Line6 delay modeler, ten je dobrej, ale můžeš si tam předem naprogramovat jen tři zvuky, tak ho používám jen asi ve dvou písničkách. No a potom kvákadlo Dunlop a ladička TU-12H. No a mám to vlastně propojený bossáckým Power Supply/Master Switch, když ho přemáčknu, tak mi to automaticky ladí a kytara přestane hrát, takže je to úplně ideální. Časem jsem přišel na to, že tohle základní vybavení je pro mne nejlepší.
A ve studiu používáš stejný setup? Vím že jste používali plug-iny Amp Farm do Pro Tools.
Používám stejný, ale máš pravdu že jsme hodně experimentovali. Signální je celá nahraná právě přes Amp Farm. Ale příští desku chceme natočit zase přes komba.
Když mrkneme na nástroje?
Nejvíc teď hraju na tenhle černej Fender Stratocaster, rok výroby něco kolem roku '89, dovezený ze Států, pak tady tohle Flying V - Gibson, je to nějaký '84 rok. Tady ten Les Paul Custom to je asi '72 rok, je trochu zrychtovanej, předchozí majitel tam vydlabal díru na třetí snímač, ale mně vadil při hraní, tak jsem ho dal zase pryč, to byla vlastně moje první kytara, je to na ní vidět, ten lak už taky není nejlepší. A pak je můj ještě tenhle bílý Telecaster, ten je teda úplně novej.
Poslední dotaz na tebe. Struny, trsátka, vysílačka?
Trsátka mám rád George Dennis Sharp 1.3 a struny GHS hybridy 9/11 a vysílačku stejně jako všichni ostatní Shure.
Michale, když si vzpomenu na zázraky našeho mládí, Chorus a Heavy Metal od Bosse, zdá se, že Ti tento trend vydržel až do současnosti?
No, zdání silně klame, já mám ty krabičky na podlaze teprve od konce září. Od dob Starých Hadrů jsem až teď do léta žádný neměl, ale prostě jsem si řekl, že si nějaký koupím - ani vlastně z paměti nevím jaký mám (Ibanez Tube Screamer, Boss Comp/Sust CS2 a Power Supply/Mast.Sw PSM5, Marshall VibraTrem, DOD Stero Flanger FX 75C - pozn. red.). Měl jsem před sebou celou tu dobu jenom kanálový přepínač k tomu kombu Marshall. Že to je JCM 900 Dual Reverb jsi určitě postřehl a k tomu už nějakou chvilku používám Fendera Telecastera, 71. ročník, ostatně bys ho mohl pamatovat od kytaristy novopacký kapely Hogo, jak tvrdil, že ho nikdy neprodá. A mám ho já! Je to super kytara, natahuji na ni hybridy 10/12, nejlíp mi seděly Gibson B.B. King, ani nevím jestli se ještě dají sehnat, jinak to moc neřeším, prostě co je. Trsátka klasicky Dunlop, .60 a .73.
Co akustika?
Yamaha FGX 412 SC. Já jsem ji úplně zlikvidoval, protože jsem ji vozil dva roky v měkkém futrálu, je omlácená a myslím, že ztratila trochu i na zvuku. Ale teď už mám tvrdý pouzdro…, když už je po ní! Chtěl bych si nějakou novou španělu koupit, elektriku ne, s tou jsem spokojen, navíc mám doma ještě elektrickou dvanáctistrunku Hohner, tu jsem si dovezl z Berlína, SGéčko Gibsona asi '74, toho jsem koupil někde v bazaru, taky výborný kus a doma rád hraji na Epiphona LP Custom, hlavně když nahrávám do „poče“ tak ho používám.
To mě zajímá! Jakou používáš kartu a řadíš něco mezi kytaru a comp?
Mám doma systém Pro Tools DIGI 001, takže nic nepotřebuji.
Trochu mne překvapuje, že ve studiu jste hodně jeli s Amp Farm a Line6 a na pódiu nic?
No vidíš, já mám vlastně toho PODa doma a přes něj do toho počítače nahrávám, ale na koncertě mi přijde, že se na to nedá hrát. Nesedí mi to, na živej koncert bych si to prostě nevzal.
Valná většina zpěvů jde přes SM 58, tvůj ale ne?
Já mám podle mého fakt dost dobrý mikrofon Beyerdynamic Opus 69, který jsem dostal.
U tebe Petře předpokládám nebude výčet vybavení nijak zvlášť obsáhlý. Nebo se mýlím?
Myslím, že to vezmeme stručně. Bonga mi pomáhal vybírat, nebo spíš doporučil Miloš Vacík a to je jak známo firemní hráč Meinl, tak jsem na něho dal a myslím, že jsou skvělá. A pak různé ty drobnosti, většinou od stejné firmy. Co se trumpety týká, tu mám už strašně dlouho a je to Selmer-Bach 37 s nátrubkem Vincent Bach C 1,5. Já jsem na ní dříve hrával klasiku, ale teď se chystám kvůli modernějšímu zvuku zakoupit nějakou Yamahu. Nazvučení pro mne bylo u Chinaski trochu novum, a používám na doporučení mikrofon a vysílačku Shure.
Matová úprava tvého tenoru vypadá velmi zajímavě Štěpáne. O jakou jde značku?
Jde o poslední model Selmer, konkrétněji firemní kopii série Mark VI z roku 1954. Co jsem slyšel, tak jde o to, že firmě se povedlo v roce '54 udělat výborný plech a od té doby nikdy ty nástroje tak nehrály. Šestka je nejvyhledávanější nástroj na planetě, a teď nějakým způsobem analyzovali složení toho legendárního plechu a dělají podle toho kopii, je to bez laku, především asi kvůli zvuku. Prostě tenčí plech. Hubice tam je Ottolink 8* a plátky Vandoren 3 a občas Ricco Jazz Select Hard 3. Sopránka je taky Selmer - Trojka s kaučukovou hubicí a stejnými plátky, irskou flétnu mám tu delší dovezenou z Irska a pak tu normální, co je tady k dostání Irish Whistle. Na zvučení používám mikrofon AKG, vlastně na něj hraji už sedm let a sedí mi víc než Shure, vysílačka je ale kapelní Shure. Ještě budu zkoušet nějaké další mikrofony pro sopránku, která potřebuje dva, a nevím jestli najdu něco jiného než to AKG. Flétny se pak zvučí zpěvem.
Ptát se tě Pavle na značku je asi hloupost, když vpředu na šlapáku svítí velké logo Premier, ale můžeš nám soupravu a jednotlivé další součásti blíže představit?
Jde o soupravu Premier Genista, mám už vlastně druhou, za prvé vycházím dobře se zastoupením firmy v republice, což jsou Music Data, když potřebuji udělat změnu, něco dokoupit atd. a slíbí to, tak to je, navíc to netrvá nijak dlouho a za druhé dobře hrají, což ale souvisí s cenou, v této cenové úrovni hrát musí. No a v neposlední řadě je to design, který mě vyloženě baví a u týhle perleťový úpravy trvalo po otevření katalogu asi deset minut než jsem zavolal a objednal si ji, a to jen proto, že jsem tak dlouho hledal číslo. Průměry jsou 24x18, 12x8, 15x13, a virbl 14x7. Jinak je souprava posazená na rampě, která z největší části nese značku Gibraltar, i když její prazáklad je od Tamy. Nese to s sebou několik výhod. Bubny mohou stavět technici protože objímky uchycení jsou paměťové, mám tam chycené i mikrofony, takže mi do nich spoluhráči nekopou a také se neposouvají, čímž mám pořád stabilní zvuk během koncertu, no a poslední a mně připadá že možná naprosto největší výhoda je, že to na pódiu dobře vypadá. Já nemám žádnou monster soupravu a přesto působí na pódiu zajímavě a není to ten ježek. Pedál mám Yamahu, hi-hatku Gibraltar a další je mix z toho co jsem míval, ale postupem času to všechno vyměním za Premier.
A paličky plus „plechařina”?
No paličky ty jak kdy, vzhledem k tomu, že je kupuji jak sedá, většinou v místě koncertu, tak teďka používám Vic Firth, Teď jsem navíc dostal od bubeníka Ivana z No Name hromadu paliček Greg - takže i ty. Rozměrově mám vždy 5A.
Z plechů se mi vždy líbily Zildjian a nikdy jsem vlastně ani jiné neměl, kromě Amati, jedinou výjimkou, kterou v současnosti dohromady s řadou A a A Custom používám jsou tři činely Bosphorus, které jsem si dovezl ze silvestra v Turecku jako suvenýr. Na ty samozřejmě nedám dopustit, ať už vzhledem k samotným okolnostem výběru ze stovek exemplářů, tak kvůli kvalitě, neobvyklosti a hlavně té správné zemi původu. Pokud se mi ještě naskytne příležitost, chtěl bych si dovézt celou sadu.
Samozřejmě i pro tebe poslední otázka, používáš „oslí kůži”?
No a jestli tě zajímají blány, tak natahuji pískovaný Remo.
Bylo určitě zajímavé, jak si šestnáctileté fanynky nadšeně ujíždějí na kusech z aktuálního - bez náznaku jedovatosti - popového repertoáru a na druhou stranu koukají mírně jako sůvy, ozvou-li se dřevní melodie a riffy z období Pra…Pra, tedy ještě Starých Hadrů, na které navíc paří pár, pro ně divných starších chlápků a „mamin od rodiny“. Ale to je život, a díky za něj, byť by zůstalo jen u toho, že je na co vzpomínat. Ještě jednou slečno a pánové děkujeme.