26. března se Keithovi a Anitě narodí syn Taru. Bohužel za 10 týdnů umírá na zápal plic. A nejen to. Táta (a sem tam i máma) jsou opakovaně v tahanicích s policií a soudy kvůli drogám…
Konečně je na světě i nové, a o poznání tanečnější elpíčko Rolling Stones, pod názvem Black And Blue. Přináší mimo jiné dvě písně ve výrazně diskotékovém soundu: Hot Stuff a Hey Negritta. Naopak Hand Of Fate a Crazy Mama zastupují rock’n’rollovou podobu kapely a Memory Motel spolu se singlovou Fool To Cry jsou tradičními „jaggerovskými" baladami. Přitom právě bohatě zaranžovaný Memory Hotel bývá mnohými považován za autorský vrchol alba. Na desce Black And Blue se opět objevují i vlivy reggae (ve skladbách Hot Stuff a Cherry Oh Baby). V pěti skladbách už hraje Ron Wood, ale vedle něho se na desce střídají i američtí kytaristé Wayne Perkins a Harvey Mandel.
Kritika z desky moc nadšená není, ale Roling Stones jsou Rolling Stones a tak se i ona dostává na vrchol americké hitparády. V Anglii je dvojkou.
Následuje květnové britské turné, v srpnu je pak jejich vystoupení vrcholem festivalu v Knebworthu. Wood je v listopadu jedním z hostů na slavném rozlučkovém koncertě skupiny The Band – The LastWaltz.
V březnu 1977 pokračují Keithovy problému s držením drog. Na hotelovém pokoji v Torontu, ke bydlí s Anitou, jich policejní psi vyčmuchají velké množství. Slavný kytarista bere vše na sebe a tak mu hrozí několik set (!) let vězení. K tomu se přidají i problémy Rona Wooda, který má kromě drog i techtle mechtle s manželkou kanadského ministerského předsedy, paní Margaret Trudeau… Když má ale někdo finance na nejdražší právníky, dá se nakonec urovnat cokoliv.
Dvojalbový živák Love You… Live, opět s obálkou od Andy Warhola, vychází v září. Vznikl ze tří čtvrtin v Paříži, jedna strana pak byla nahrána v Torontu (mj. v malém klubu El Mocambo). Jako host se zde objevuje třeba Billy Preston. Dvojalbum obsahuje i nezvyklou verzi You Can’t Always Get What You Want a s částí sboru v podání diváků. Jsou zde též nová podání Berryho Around And Around a Dixonova Little Red Rooster. Při trochu kritickém pohledu ale zaujme jen na několika místech. Například hned úvodem s Fanfárou pro obyčejného člověka amerického skladatele Aarona Copelanda a pak hlavně třetí stranou s povedenými klasickými kousky Berryho, Waterse a Dixona. V Anglii se dostává na 3. příčku žebříčku, v USA na pátou.
V září má v Londýně premiéru film „Ladies And Gentlemen, The Rolling Stones" a potvrzením pozice Jaggera coby sexuálního symbolu je pak listopadové vydání magazínu Sunday Times, s jeho portrétem na obálce alá Casanova.
V květnu 1978 vydaný nový singl Miss You, se postupně vypracuje na první místo v USA a třetí v Anglii. Je to první singlová jednička po 7 letech. Předchází červnovému albu Some Girls, opět produkovanému dvojicí Glimmer Twins, tedy dvojkou Jagger/Richards. Na obálce alba jsou Rolling Stones coby ženy a použity jsou přitom reklamní fotografie Raquel Welch, Lucilly Ball a Farah Fawcett-Majors. Hrozí kvůli tomu soudní žaloby. Netřeba asi dodávat, že třeba v takové Anglii, kde značná část rockových fandů „jede" právě v punku, je nemálo těch, kteří třeba diskotékovku Miss You posílají kamsi i s celými slavnými Stones. Přesto se nová albová kolekce setká i s jedním skandálem a to když kdosi zjistí, že jsou v titulní písni Some Girls uráženy ženy tmavé pleti. Obsahuje totiž verš o sexuálně nenasytných černoškách. Protestuje Organizace černošských žen i reverend Jesse Jackson. Na albu ale nechybí ani něco „z country" - tentokrát je to skladba Far Away Eyes. Pozoruhodné je třeba i to, že takový Wyman o desce mluví jako o jedné z jejich vůbec nejlepších!
V létě se uskuteční nejprve americké turné. Všechno vypadá v pohodě. Album je tam na špici hitparády (v Anglii druhé), ale přesto dochází k incidentu evokující události v Altamontu. 29. června v Rupp Areně v Lexingtonu, stát Kentucky, je zastřelen jeden fanoušek. V červenci se po delší době setkávají se svým idolem Muddy Watersem a zahrají si v chicagském klubu Quiet Knight. Chybí jen Wyman. „Za trest" při odchodu z pódia zakopne o nějaký kabel, spadne do devítimetrové hloubky a ztratí vědomí… Po jedné noci v nemocnici a přes několik zranění zbylých 9 koncertů odehraje.
V září se dočká radostné události i Ronnie, když se jemu a jeho přítelkyni Jo Howard narodí dcera Leah (za čtyři roky přibude syn Tyrone). Za pozornost stojí i listopadový singl Micka Jaggera s Peterem Toshem – Don’t Look Back.
S odstupem času lze říct, že počátek 80. let je pro kapelu svým způsobem zlomový. Do budoucna už se téměř stoprocentně vyvaruje koketérii s novými hudebními trendy a nadále už bude spoléhat jen na svůj typický sound, osvědčený v minulosti.
Několik singlů z přelomu roku 1978/79 není příliš úspěšných. A dobře to v tomto období už nevypadá ani s manželstvím Micka a Biancy. Ten se totiž zná už celé dva roky s modelkou Jerry Hall, původně milenkou Bryana Ferryho…
Richards plní svůj slib kanadskému soudu daný před půl rokem a v dubnu 1979 pořádá dobročinný koncert pro nevidomé. Ve skupině pojmenované jako The New Barbarians s ním hraje Wood a několik dalších muzikantských přátel. Ale druhou vystupující kapelou jsou kompletní Rolling Stones. The New Barbarians pak přidají ještě 18 dalších koncertů po USA a v srpnu si zahrají i v Knebworthu. Tahle kapela existuje až do počátku následujícího roku.
V červnu začíná vznikat v Paříži nové album, ale do studia se hudebníci scházejí spíš podle toho, kdy mají zrovna čas. Během míchání v New Yorku se Keith seznamuje s novou kočkou, modelkou Patti Hansen. Za dva měsíce se rozchází s Anitou, když vrcholem byla asi předchozí událost, kdy se Keithovou zbraní - zřejmě nešťastnou náhodou - zastřelil Anitin sedmnáctiletý známý.
Další dobročinný koncert se odehraje 2. září. Hraje na něm kapela, kterou tvoří Wyman, Kiki Deen, Dave Mason, Todd Rundgren a Ringo Starr. Výtěžek jde na léčbu svalové dystrofie, kterou tehdy onemocněl Jerry Lee Lewis.
V únoru 1980 má „drogové trable" i Wood a jeho přítelkyně Jo Howard. Je zadržen kvůli kokainu. Wyman v té době znova veřejně mluví o odchodu z kapely. Dvacet let prý stačí… Watts i s Ianem Stewartem hrají s jazzovým seskupením Rocket 88.
Obal alba Emotional Rescue (červen 1980) je ozdoben termografickými fotagrafiemi hudebníků. Stejně jako na předchozím řadovém albu zde hostuje hráč na foukací harmoniku Sugar Blue. V době vrcholící punkové vlny se Rolling Stones opět vracejí k rock’n’rollovým kořenům (mj. v Respectable, When The Whip Comes Down, Shattered, Summer Romance, Let Me Go, Where The Boys Go, She’s So Cold). Jsou zde ale i diskotékové kousky: Především falzetem zpívaný Emotional Rescue a všeříkající skladba Dance. Down In The Hole se naopak nese v konvencích chicagského blues.
Album Emotional Rescue patří asi k nejméně zajímavým albům skupiny, přestože přineslo dva hity: titulní píseň plus Send It To Me. Už v červenci se nová kolekce dostává na vrchol britské, a brzy na to i americké hitparády (kde se dokonce drží celých 7 týdnů).
V říjnu Wyman začíná pracovat na soundtracku k filmu Green Ice (rež. Ernest Day, s Ryanem O’Nealem a Omarem Sharifem, album u Polydoru).
V 80. letech bude následovat ještě několik jeho prací tohoto druhu: v r. 1985 film Creepers (rež. Dario Argento) a v r. 1986 film Echo Park (rež. Robert Dornhelm, album na zn. A&M). 5. listopadu se Mick Jagger rozvádí s Biancou.
Wymanovi vychází v roce 1981 další sólové album (první zn. A&M) s jasným titulem – Bill Wyman. V červenci 1981 přinese i hit „(Si Si) Je Suis un Rock Star", vůbec největší dosažený členem Rolling Stones jako sólistou. Konkrétně je čtrnáctkou v britském žebříčku. Od 70. let se přátelí s Markem Chagallem a svými fotografiemi přispívá i do jeho monografické knihy André Verdeta. A taky znovu mluví o odchodu z kapely…
Jagger odmítá hlavní roli v Herzogově filmu Fitzcarraldo. Zdlouhavé a nebezpečné natáčení v Peru ho prý zmáhalo (mimochodem - 5 členů filmového štábu tam bylo zastřeleno). Náročnými zkouškami do Formanova Amadea neprošel.
Richards si v červnu dojde po newyorském koncertě Chucka Berryho pro monokl, když rock’n’rollovou legendu nečekaně plácne po zádech, se slovy: „Ahoj Chucku, jak se vede?" Nervní Chuck se otočí a flák ho … Později se omluví Ronu Woodovi v domnění, že praštil jeho…
V srpnu 1981 je vypuštěn singl Start Me Up a s dvanáctidenním odstupem i album Tatto You. Jde o posbírané nevydané nahrávky z let 1973 – 1980, plus 4 novinky (vč. písně Start Me Up, jenž bylo původně v rytmu reggae!). Mick chtěl mít na albu i Milese Davise (!), ten ho prý ale poslal do hajzlu (doslova). A tak zde hostuje („jen") vycházející hvězda jazzového saxofonu Sonny Rollins a mimo jiné třeba také kytarová legenda Pete Townshend. Písničku Waiting On A Friend napsal Jagger pod dojmem rozchodu se svou ženou. Některé skladby byly na počátku 70. let složené, ale až nyní dokončené (např. balady Waiting On A Friend a Tips).
Album je celých 9 týdnů v čele amerického žebříčku, singl Start Me Up se dostává na druhé místo. Z nahrávání alba se traduje i tato perlička: jeden technik se ptal Charlieho na původ starých konfet zapadaných za obručemi jeho bicích, bubeník suše odpověděl: „Hyde Park 1969". Blány bubnů se totiž nikdy nenamáhal vyměnit…
Zahřívací akce velkého podzimního amerického turné proběhne 14. září. Je to neúspěšně utajený koncert v jednom malém klubu ve Worcestru, stát Massachusetts. Přes krycí nazev skupiny, Blue Monday & The Cockroaches, je klub s 350 místy obklíčen čtyřtisícovým davem. Nakonec se zmátožil i Ron Wood, jenž byl při přípravách turné dost problematickým článkem sestavy (díky drogám). V záloze už za něho byla náhrada – George Thorogood. Mezi předkapelami na turné se objeví třeba Stray Cats či Van Halen. A taky Jaggerem obdivovaný Prince, který je však diváky opakovaně vyhnán z pódia….
V květnu a červnu 1982 pořádají Rolling Stones na dlouhá léta poslední evropské turné. V Británii je předkapelou J.Geils Band a znovu i George Thorogood, pro případ, že by se Woody sesypal. Když při druhém koncertě ve Wembley zapomněl Keith výměny v She’s So Cold a Ron ho nepodržel, neboť byl duchem nepřítomen, Keith mu dal ránu do obličeje, div že nespadl z pódia. Fanoušci pod pódiem jásali… Richards se v Londýně po dlouhých letech poprvé setkává se svým tuláckým otcem, rovněž velkým pijanem. Dokopala ho k tomu Patti… Tatík se pak stává maskotem stonesovského doprovodu. Wymanovi vychází album Drinkin’ TNT’n’Smoking Dynamite. Vztahy v kapele nejsou dobré…
V červnu se na trhu objevuje Album Still Life - An American Concert 1981. Podobně jako film Let’s Spend The Night Together (z r. 1983, v režii Hala Ashbyho) dokumentuje spektakulární koncerty v USA v r. 1981. Přináší živé verze především novějších skladeb a snad i právě proto nestojí za mnoho. Přesto se vyšplhá až na 4. místo britské a 5. místo americké hitparády.
Nová distribuční smlouva pro Ameriku s CBS (za 28 miliónů dolarů, na 4 alba) je podepsána srpnu 1983. Ve stejných dnech se právě těší z novorozeného syna Tyrona další „stoun", Ron Wood.
Jagger se pro změnu vrací k herecké profesi a objevuje v roli čínského císaře v filmu The Nightingale. V září se Watts a Wyman objevují s dalšími rockovými personami na dvou benefičních koncertech na podporu výzkumu sklerózy multiplex. Devítidenní turné, tentokrát i s Woodem přidají ještě v listopadu.
31. října vychází singl Undercover a za týden album i stejnojmenná albová novinka. Ta se s obtížemi zrodila v pařížských studiích a smíchaná byla v květnu v New Yorku za produkčního dohledu Chrise Kimseye. Většího významu, než bylo dosud pro kapelu obvyklé, zde nabývají politické podtexty. Třeba když Jagger z pozice multimilionáře zpívá o tisících vězněných v Latinské Americe (It Must Be Hell).
Také Undercover je dnes také spíš pozapomenutým počinem Rolling Stones, i přes první místo v britském žebříčku a čtvrté v USA a hity Undercover Of The Night a She Was Hot. Novým fenoménem popkultury tohoto období je video a tak si kapela ke dvěmu klipům z alba si najímá mladého anglického režiséra Juliana Templea (mimo jiné autora sexpistolského The Great Rock’n’Roll Swindle). Jeho video k písni Undercover bylo v Anglii zakázáno kvůli zobrazenému násilí. Text je inspirován románem Williama Burroughse Města rudé noci:
„Z Centre 42 byly slyšet ohlušující výkřiky!
Opozice má rozeklanej jazyk.
Nevylézejte na ulici, hrozí vám nebezpečí!
Sto tisíc spolykaly věznice v Jižní Americe.
Přitul se děvče, přitul se víc!…”
Na filmové pásy se nechává zvěčnit také Wyman, když se objevuje ve filmové autobiografii Digital Dreams. Hlavně se však po letech rozhoduje vrátit do rodné Anglie. Nejprve se svojí ženou Astrid podnikne cestu kolem světa, a pak se s ní po 17 letech rozvádí… Jedním z důvodů je její opětovná drogová závislost.
Naopak Richards si konečně bere za ženu Patti Hansen. Stalo se 18. prosince, v den jeho čtyřicátých narozenin, v mexickém Cabo San Lucas a svědkem je Mick Jagger. „Vím, že nebýt Patti, heroinu bych se nezbavil… Tak tu káču přece nepustím!"
Podobné problémy jako měl singl Undercover má i ten následný. She Was Hot z ledna 1984. Video je na MTV zakázáno, neboť se nelíbí scéna, kdy se při tanci vnadné tanečnice členům kapely trhají knoflíky na vyboulených poklopcích.
V únoru se v londýnském Lyceu předávají Ceny britského rocku a posmrtné ocenění Alexisi Kornerovi předává jeho ženě Bill Wyman. Poprvé tam spatří novou lásku, třináctiletou Mandy Smith…
2. března se Mickovi a jeho přítelkyni, texaské modelce Jerry Hall narodí dcera Elizabeth Scarlett. Dalšího potomka, syna Jamese, si pořídí v srpnu následujícího roku. Tatík se pak v květnu představuje s Michaelem Jacksonem (a celým bratrského seskupením The Jacksons) na singlu State Of Shock. V USA se dostane až na čtvrté místo hitparády.
Stones se postupně dostávají do období, kdy se již mění v „zasloužilé umělce" a tak jsou třeba 14. června Madison Square Garden uvedeni jako první do Dvorany slávy.
Retrospektivní album Rewind provází i kompilační hudební videoklip, který si vyslouží jeden primát, a to ten, že je v Anglii vůbec prvním klipem s nově zavedenou značkou „mládeži do 18 let nepřístupno"!
Dalším potvrzením vztahů uvnitř kapely je příhoda z počátku října, kdy se Stones setkali Amsterdamu, aby si promluvili o dalším albu. Hlavně Jagger se tváří, že si pouze odskakuje od důležitějších sólových projektů. Když ho jednoho večera Keith opije, Mick bere v 5 hodin ráno telefon a volá Charliemu: „Kde je kurva můj bubeník? Koukej zvednout prdel a ať už jseš tady!". Charlie vstane, oholí se, vezme si čistou košili, elegantní značkový oblek, na míru šité střevíce, uváže kravatu a sejde ke Keithovi a Mickovi, načež Jaggera chytne pod krkem a flákne mu ji takovou, že ten přistane v talíři s uzeným lososem (aspoň podle Keitha jako svědka). „Nikdy už neříkej, že jsem tvůj bubeník, ty jsi můj podělaný zpěvák!!"
Další svatba u Stones jena pořadu hned 2. ledna 1985. Po několika letech se konečně berou Ron a Jo. Svědkem je Keith.
Stones se sice počátkem roku scházejí k práci na nové desce, ale Mick nepřinese nic… V pařížských studiích se pak pokračuje v dubnu. Na další desce se díky Jaggerově autorskému „vyčerpání" na sólovém albu objeví hlavně věci Richardse a Wooda.
V únoru spatří světlo světa Jaggerův singl Just Another Night a velmi solidní album She’s The Boss. Vzniklo na Bahamách a objevuje se na něm řada hvězdných hostů. Vedle kytaristy Jeffa Becka, jehož přínos je asi nejvýznamnější, jsou to třeba Pete Townshend, Herbie Hancock, Bill Laswell, Nile Rodgers, či dvojice Shakespeare/Dunbar. Keith přesto desku, která se jinak šplhá na šesté místo v Anglii a 13. v USA, komentuje slovy: „Tohle všechno mohl klidně natočit s náma. To bylo keců, že chce dělat taky něco jinýho… Jestli vyjede na šňůru s jinou kapelou, tak ho namouduši podřežu.." Ale snad je klidnější, když vidí svojí dcerku. Theodora Dupree Richards se narodila 18. března a tatínek byl u porodu. „Je to zvláštní pocit, pozorovat toho hajzlíka"… (27. července následujícího se jim narodí další dcera – Alexandra Nicole). V té době by si na budoucnost Rolling Stones moc lidí nevsadilo.
13. července se Richard s Woodem objevují na akci Live Aid, když na pódiu ve Filadelfii doprovázejí Boba Dylana. Všichni tři jsou slušně pod parou, ale problémy na pódiu způsobilo hlavně to, že Dylan nasadil píseň, o níž dva stouni netušili… Prostě je mírně ztrapnil… Na souběžném koncertu v Londýně vystupuje zase Jagger s Tinou Turner, za doprovodu dvojice Hall/Oates a ten pro změnu zpívá výborně. To všechno se děje poté, co se všichni předem dohodli nezúčastnit se!
Velmi úspěšný je duet dvojice Jagger / Bowie, Dancing In The Street, se stává nejrychleji prodávaným singlem roku v Británii a v září dosahuje pozice č. 1.
Na podzim nahrávají Wood a Richards s Bonem z U2 pro album Sun City. Watts se představuje v jednom londýnském jazzklubu s vlastním swingovým His Big Bandem. Na Wymanově dalším sólovém albu Willie And The Poor Boys hraje spousta jeho přátel, např. Wood, Watts, Jimmy Page, Ringo Starr…Opět jde o projekt na podporu výzkumu sklerózy multiplex.
Na nebožtíka a člena týmu Rolling Stones Iana Stewarta, jenž zemřel 12. prosince na infarkt, vzpomene kapela na koncertě 28. února 1986 v Londýnském Clubu 100 na Oxford Street. Na plakátech jsou pod jménem Rocket 86.
V únoru se stává dalším stonesovským hitem The Harlem Shuffle, původně z repertoáru černošského dua Bob And Earl. Grammy za celoživotní přínos rockové hudbě jim předává Clapton.
Březnovou desku Dirty Work produkoval Steve Lillywhite spolu s tradiční „domácími" Glimmer Twins. Do studia pozvali spoustu zajímavých hostů, třeba zpěváka Bobby Womacka, klávesistu Chucka Leavella, saxofonistu Davida Sanborna a dále také Jimmyho Cliffa, Toma Waitse a dokonce Jimmyho Page. V hitech Harlem Shuffle a One Hit (To The Body) znějí velice současně ale na svoje kořeny zdaleka nezapomínají, viz. skladby She Was Hot, Wanna Hold You, Hold Back či titulní Dirty Works. Dirty Work je dalším podprůměrným albem v řadě a určitě bledne v porovnání s Jaggerovým albem. Přesto se deska dostane na třetí místo v britské a čtvrté místo v americké hitparádě. Jako by opravdu existovala skupina lidí, kteří mají mozcích zakódováno, že nové album Rolling Stones prostě nelze nekoupit… V době jejího vydání si třeba takový Charlie Watts klidně bubnuje se svým The Charlie Watts Orchestra, Richards vystupuje s Chuckem Berrym, Jagger občas s Davidem Bowiem či sólo, Wood a Wyman se objevují ve Wembley s Rodem Stewartem… A taky jsou zde různé studiové pozvánky.
Kapela se dostává do fáze, kdy je asi neblíže rozchodu. Něco naznačuje i neúspěch klipu One Hit (To The Body), který je prvním singlem skupiny, jenž se vůbec nedostane do britské hitparády. Vyčerpání a znechucení ale vrcholilo hned po natočení desky a drobné narážky se už objevují i v Jaggerově textu k Had It With You. Richards prý dokonce zvažuje angažování nového zpěváka (!!) a začíná připravovat sólové album. „Stones zůstanou Stones, s Mickem nebo bez něj." Mluví se o Rogeru Daltreym... Kdyby se k turné k Dirty Works uspořádalo turné, nejspíš skončilo katastrofou… Na heroinu je dokonce i Wood…
Richards koncem roku vede kapelu která doprovází na pódiu Chucka Berryho. Jedná se o akci zorganizovanou k jeho šedesátinám a k vidění je na filmu režiséra Taylora Hackforda Hai! Hai! Rock’n’Roll. Stejně se jmenuje i album na značce MCA.
Watts hraje s vlastním jazzovým bigbandem (mj. s Jackem Brucem jako čelistou!) a nahrává desku The Charlie Watts Orchestra Live At The Fulham Town Hall (na zn. CBS). Mnohem větším pamlskem pro bulvární tisk je Wymanův románek s prostoduchou šestnáctiletou modelkou Mandy Smith, který se provalil v létě, po jejím interview pro deník The News Of The World…
V březnu koncertuje 1987 Jagger v Japonsku a v kapele má kytarové eso jménem Joe Satriani…
Krizi kolem Rolling Stones komentuje znova Richards: „Jestli Stones zemřou, může za to šéf CBS Yetnikoff. Podepsal s kapelou smlouvu za pětadvacet melounů a pak se věnoval Mickovým deskám. Myslel si, že Stones je Mick. Smutný je, že Mick tomu uvěřil." Wyman hraje ve filmové komedii Eat The Rich (rež. Peter Richardson) ale především rozjíždí chvályhodný projekt AIMS (Ambition, Ideas, Motivation, Success), jenž si klade za cíl nahrávat po Británii neznámé, ale nadějné kapely. Poslouží k tomu původně Richardsovo pojízdné studio, v němž před lety vznikalo dvojalbum Exile On Main Street.
Ron Wood se spojuje s Bo Diddleym a pod názvem Gunslingers jezdí v listopadu po severoamerických pódiích. V březnu následujícího roku pak společně vyrazí i do Japonska a v červnu budou hrát v Evropě. Kromě toho ale vystavuje i své výtvarné práce, hlavně portréty přátel, v londýnské galerii Katherine Hannett. Navíc mu vychází autobiografie Ron Wood By Ron Wood – The Works.
Na Jaggerově dvojce Primitive Cool (vychází v září) je ke slyšení osvědčený Jeff Beck, ale i kytaristé vycházejících hvězd Living Color – Vernon Reid a Doug Wimbish a s nimi třeba bubenická extratřída Omar Hakim. Deska je solidní, přesto Mick není s prodejem vůbec spokojen.
Se svou ženou Jerry Hall se také objevují v ironické komedii Running Out Of Luck (rež. Julien Temple). Je však distribuována pouze na videokazetách. V témž roce má ještě premiéru komedie Ruthless People, k níž připravil titulní píseň.
Wyman, jak hlavní organizátor, a spolu s ním i Wood, se v únoru 1988 připomínají na benefičním koncertě pro jednu nemocnici v londýnské Royal Albert Hall. Vystupují i Phil Collins, Ian Dury, Chris Rea, Elvis Costello a řada dalších hvězd.
Mick vyráží na jaře na japonské turné, v dubnu ale musí stihnout soudní stání, když ho hudebník Patrick Alley obvinil za to, že mu ukradl píseň a vydal pod titulem Just Another Night. Vyhraje Jagger.
18. května se v Londýně po dvou letech opět scházejí všichni „stouni" u jednoho stolu a hodně věcí si navzájem vyříkají. Je to pro budoucí existenci kapely veledůležitý moment. Vzduch se hodně pročistí…
Richards později prohlásí: „Když jsme to ustáli přes osmdesátá léta, vydržíme to už navždycky."
V červenci Richardsovi vychází docela povedené sólové album Talk Is Cheap (na zn. Virgin). Syrovější styl není příliš vzdálen kmenové kapele. Asi nejpopulárnějším snímkem z tohoto debutu je skladba Take It So Hard. V žebříčcích se prosazuje až se zpožděním na podzim a na jeho podporu vyráží v listopadu na americká pódia za doprovodu skupiny The X-Pensive Winos. Jagger v té době koncertuje po Austrálii.
Wood zkouší podnikat i v oblastech poněkud odlišných a v listopadu otvírá v Miami svůj klub „Woody’s On The Beach". Na slavnostní otevření si pozve Jerry Lee Lewise.
18. ledna 1989, na čtvrté výroční večeři v newyorském hotelu Waldorf Astoria, vstupují Rolling Stones do rock’n’rollové síně slávy. (Na první akci této nové tradice uvedl Richards Chucka Berryho, rok předtím pro změnu Jagger Beatles…)
V únoru Keith s Mickem odjíždějí na Barbados psát písně pro nové album. Watts tam již čeká, Wood a Wyman přilétají následně. V březnu a dubnu se nahrává na Montserratu, maročtí hudebníci pro skladbu Continental Drift byli natočeni v červnu v Joujouce. V polovině srpnu vychází úspěšný singl Mixed Emotions (s Jaggerovou reakcí na předchozí Richardsovy výroky), koncem měsíce pak album Steel Wheels. Produkují ho Richards, Jagger a Kimsey (producent alba Undercover). Opět energický „stonesovský" rock’n’roll zastupují skladby Sad Sad Sad či Hold On To Your Hat. Richardsova je povedená balada Almost Hear You Sigh. Continental Drift je pro změnu považovaný za hold experimentům Briana Jonese. Jako celek je určitě dokladem obnovené formy kapely.
S novým albem je spojeny i smlouvy na koncertní turné. Přitom hned první šňůra po Severní Americe se stává nejdražším podnikem tohoto druhu v dějinách rocku. Za 50 koncertů bude vyplaceno 70 miliónu dolarů…
V květnu otvírá Wyman v londýnské čtvrti Kensington, svou vlastní restauraci pojmenovanou Sticky Fingers a 2. června si bere za ženu Mandy Smith. Tři dny poté je akt posvěcen i v kostele.
Velké americké turné začíná 31. srpna ve Filadelfii. Je to po dlouhých 8 letech a před turné dokonce dva měsíce zkoušejí – o prázdninách si k tomu na dva měsíce pronajali jednu dívčí školu v Connecticutu. Předpremiéra proběhla 12. srpna v New Heaven, v klubu pro 700 diváků. Lístek byl po 3 dolarech.
Ústřední pětici na pódiu doprovází saxofonista Bobby Keys, klávesisté Chuck Leavell a Matt Clifford a tři sboristky. Předkapelou jsou Living Color. Ale třeba na slavném Shea Stadium v N.Y.C. se v Little Red Rooster připojí také Eric Clapton.
V říjnu vychází druhý singl z nového alba - Rock And A Hard Place, když ten první, Mixed Emotions, se dostal až na pátou příčku amerického žebříčku. Album je nakonec druhé v Anglii a třetí v USA.
V lednu 1990 vychází třetí SP Almost Hear You Sigh / Break The Spell. V únoru následuje 10 koncertů v Japonsku a v květnu začíná v Rotterdamu první část evropského turné s názvem The Urban Jungle. Richards a Watts si přesto stihnou v polovině června odskočit do studia, kde vzniká album vzdávající hold jazzové legendě, Charliemu Mingusovi.
Naopak jiní hudebníci vzdávají hold Rolling Stones (ano, právě je na vzestupu vlny „tribute" projektů) a vzniká album Stoned Again – A Tribute To The Stones (na zn. Imaginary). Účastní se mj. kapely The Shop Assistants, The Membranes, The Bomb Party a What Noise.
Vychází i knižní počin Billa Wymana „Stone Alone – The Story Of Rock’n’Roll Band". Wyman byl vždycky tak trochu systematik a tak je tato kniha považována za snad nejlepší biografii kapely. Spoluautorem byl Ray Coleman.
Keith si 7. července si při koncertě v Glasgowě poraní prst a odpadlé koncerty v Cardiffu a ve Wembley se překládají na konec šňůry. Celé turné The Urban Jungle Tour čítá 117 vystoupení. Mimo jiné je zaznamenáno na filmovém dokumentu Rolling Stones At The Max, natočeném speciálním systémem IMAX na dvou srpnových koncertech ve Wembley. Jde o kanadský vynález umožňující promítat obraz ve vysoké kvalitě na plátno cca 28 x 28m. Režíruje opět Julian Temple.
Do seznamu štací je dodatečně zařazena i Praha a tak v sobotu 18. srpna 1990 vystupují na Strahovském stadiónu (lístky jsou v předprodeji za 250 Kč). Koncert má humanitární charakter a výtěžek jde na konto Výboru dobré vůle. Pořadatelé jsou možná překvapeni 22stránkovou brožurou „Technické podmínky vystoupení Rolling Stones", ale ve zpětném pohledu v ní nenajdeme nic moc zvláštního (značky nápojů a jídel, parametry osobních vozů apod.). Na dýchánku před koncertem, v Rybárně pár kroků od bytu manželů Havlových, byli k večeři pstruzi. Keith si dal 5 piv, Wood tři, Mick nedopil ani jedno. Paní Olga Havlová, která to organizovala pozvala mnoho českých rock-undergroundo-chartistických celebrit. V salónku hrál třeba Jim Čert. Druhý den na koncertě, před více než 100 tisíci diváky předskakují Vladimír Mišík a Dan Reed Network. Šatny hudebníků jsou sestaveny z unimobuněk s nápisem Metrostav… a děda s fajfkou a v námořnické čapce, který se motá kolem je Bert Richards, Keithův otec (!). Kromě něj má ostřílený kytarista s sebou i manželku, podobně jako Watts. Fandové kapely, kteří dlouhá léta nevěřili, že se takový koncert vůbec někdy může uskutečnit, si tak konečně mohli na vlastní oči ověřit i tradiční žertík - poslední děkovačku, na níž si Watts vždycky vezme do ruky kytaru… Na téma vztahů s Jaggerem Richards v tisku prohlašuje „...Doopravdy se na sebe nikdy nenaštveme. Kdyby to tak bylo, Mick už by dávno nebyl na živu...".
Na trhu se objevuje i videokazeta s historií kapely: 5x25 – The Continuing Adventures Of The Rolling Stones (rež. Nigel Finch).
Naštěstí až po skončení evropského turné, ale přesto velmi nepříjemná věc, se stane Charliemu Wattsovi 12. listopadu, když si zlomí obě nohy při pokusu odklonit provoz od svého nepojízdného auta, na silnici poblíž anglického Marlborough. Na ostrově Bali se 9 dní poté stane nehoda jiného druhu pro změnu Micku Jaggerovi. Po dlouhé známosti si bere za ženu Jerry Hall. Ani Wyman není ušetřen: den po Jaggerově svatbě oznamuje rozpad sedmnáctiměsíčního manželství s Mandy…
V lednu 1991 vznikají v Londýně dvě studiové nahrávky: Highwire a Sex Drive. Budou bonusem pro následné živé album. Slova té první jsou přitom inspirována válečným děním v Perském zálivu.
V únoru se Mick začíná znovu věnovat filmové práci – spolu s Emiliem Estevezem, Anthony Hopkinsem a Davidem Johansenem se pouštějí do natáčení filmu Freejack. V dubnu vychází koncertní dvojalbum Fleshpoint a v Británii se okamžitě dostává na šesté místo hitparády. Vdobové recenzi píše Jiří Černý mj.: „...nezparodují, neodzívnou či jinak nerozdrobí ani sebeohranější hit... každá nahrávka a každý takt mají definitivní platnost."
V době premiéry alba v londýnském Scott’s Clubu jazzový kvintet Charlieho Wattse (výsledkem je mj. minialbum From One Charlie na zn. UFO Jazz). Richards zase hraje na albech Johna Lee Hookera a Johnnie Johnsona.
V květnu natáčí, nyní už slavný, režisér Julian Temple video k písni Sex Drive. Jsou tam i děvčata oblečená pouze do celofánu a tak ho nakonec v MTV odmítnou. Film At The Max má premiéru v říjnu.
Koncem roku 1991 opouštějí Rolling Stones firmu Sony Music a po dvou letech se vracejí k Virgin Records. Ta si na tento přestup musela připravit slušnou hromádku peněz: 44 miliónu dolarů. Je to do té doby největší částka za přestup rockové skupiny. Hned v prosinci vydávají živou sólovku Richardsovi (s kapelou X-Pensive Winos ji natočil už 3 roky předtím).
