… "co se mikrofonů týče"

Druhá část - dokončení

Řada KM se v momentální nabídce nalézá v hojném počtu a protože nemůže být v našich silách představit ji jednotlivě vybral jsem zástupce, typ KM 184 a samozřejmě nějakou historii a současnost.

• KM 53 - 1953 až 1968 - kapsle KK53, AC 701, kulová charakteristika. Model M153 pro Broadcast,
• KM253 (1960 – 1967) – RF konektor
• KM 54 - 1954 až 1969 - kapsle KK54, AC 701, ledv. charakteristika. Model M154 pro Broadcast.
• KM254 (1960 – 1969) – RF konektor
• KM 56 - 1955 až 1970 - kapsle KK56/KK88, AC 701, koule/ledv./osmička. M154 pro Broadc.
• M 250 - 1961 až 1971 - kapsle KK53/KK83-po roce 1965, AC 701
• KM256 - 1961 až 1970 - kapsle KK56/KK88, AC 701, koule/ledv./osmička.
• SM 23 - 1961 až 1966 - 2x KK56/KK88, AC701, 2x 9 směr. charakteristika Slavný stereo mic.
• KM 63 - 1964 až 1971 - kapsleKK63/KK83, AC701, kulová charakt. Nebo KK84, KK85
• KM 64 - 1964 až 1971 - kapsle KK64/KK84, AC701, ledvin. charakt.
• KM 65 - 1964 až 1971 - kapsle KK65/KK85, AC701, ...
• KM 66 - 1966 až 1969 - kapsle KK64/KK84, AC701, koule/ledv./osmička
• KM 73 - 1966 až 1970 - kapsleKK63/KK83, kulová charakt. FET např. T12(KM74,KM75)
• KM 83(i)(mt) - 1966 až 1992 - kapsleKK63/KK83, Fet P48, koule, -10 dB PAD, /SERIE 80/
• KM 84(i)(mt) - 1966 až 1992 - kapsle KK64/KK84, Fet P48, ledvina, M284 pro broad.
• KM 85(i)(mt) - 1966 až 1990 - kapsle KK65/KK85, Fet P48, superkardioda
• KM 73 - 1967 až 1976 - kapsleKK64/KK84 Fet T12, koule/ledv./osmička, -10 dB PAD a Low cut 
• Telefunken M280K – 1968 až 1975 - kapsle KK63/KK83, Fet P48, koule
• Telefunken M280N – 1968 až 1975 - kapsle KK64/KK84, Fet P48, ledvina
• KM 86(i)(mt) - 1968 až 1986 - kapsle KK84, Fet P48, koule/ledv./osmička, M286 pro Broadcast
• SRM 83 - 1971 až 1990 - kapsle KK83 (KK84, KK85), koule (ledv., osmička) (SRM84, SRM85)
• KMS85 - 1971 až 1985 - kapsle KK85 , ledvina, „handka"
• KMS84 - 1977 až 1991 - kapsle KK84 , ledvina, „handka" + -10 dB PAD a Low cut 
• KU80(i) mt - 1973 až 1981 - kapsle 2x KK83, „umělá hlava", Fet P48
• KU81 - 1973 až 1981 - kapsle 2x KK83, „umělá hlava", Fet P48
• KM 100 systém - 1988 ... - obsahuje preamp KM100 a kapsle AK30, AK31, AK40, AK43, AK45, AK50, útlumový článek –10 dB a další příslušenství. Hybridní P48, beztransformátor.
• KMS 140(150) - 1991 ... - AK40 (AK50) „handky", ledvina (superkardioda), -10 dB, Low cut 
• KU100 - 1992 ... - 2x KK83, „umělá hlava", hybrid, P48/batt., -10 dB, Low cut 
• KM 184 - 1993 ... - kapsle K40 (AK40), hybrid, P48, ledvina, také již beztransformátor.
• KM 84A - 1996 ... - kapsle KK64/84, hybrid, P48, speciální edice
• KM 183 - 1999 ... - kapsle K30 (AK30), hybrid, P48, koule
• KM 185 - 1999 ... - kapsle K50 (AK50), hybrid, P48, hypekardioda
• KMS105 - 1999 ... - kapsle K105, Fet, P48, „handka" i wireless

... uff!!!

Než půjdeme rozebrat vlastnosti KM184 a jeho kolegů, rád bych se zastavil u posledního modelu v popsaném pořadníku KMS105. Pravda je, že s řadou KM má společný historický původ, ale jedná se spíše o zbrusu nový mikrofon. Mimo jiné jde i novinku v katalogu, a za další i první společný počin nedávno fúzujících firem Sennheiser a Neumann a v neposlední řadě, určitě velmi zajímavý výrobek z pohledu výkon/cena.

Je to asi necelý rok, kdy televize přenášela živý(!!!) hudební pořad „Koncert pro královnu" a protože mého času je málo a podobných pořadů snad ještě méně, nenechal jsem ujít svým zvědavým uším jak že to dělají v takovýchto rozměrech. A samozřejmě i vidět řadu uměleckých osobností podpořenou obrovským ansámblem hudebníků a techniky na jediném místě nejevilo se jako ztrátou času. Prvně chci říci, že si vůbec nedělali starosti s tím, jestli může být viděn okem konzumentovým kabel nebo, nedejbože, celý mikrofon (u několika komb VOX stálo několik, tuším TLM193 - mimo jiné), tak jak se s tím setkáváme v našich televizních pořadech. Pominu-li naši největší neveřejnoprávní televizi, kde zdejší zábavné pořady vyznívají naprosto strojeně a chemicky (páni zvukaři odpustí, není to jejich chyba), tak hlavně skutečnost, že zvukař se musí do krve dohadovat o typu a umístění mikrofonu při takových příležitostech, jako jsou přímé přenosy symfonických těles, kde prioritní (a pak dlouho nic) je zvuk! Tím se dostávám k tomu, že v zájmu představ nějakého růžovounkého designéra je neustále ustupováno smyslu sluchovému před smyslem zrakovým. Jaký obrovský rozdíl je mezi pořádným mikrofonem (např. U87) a nějakým klopovým elektretem! Jsou bez debat situace, kdy je malý mikrofon méně vhodně umístěný jedinou cestou, ale jinak tvrdím, že si nevědomě kazíme vkus stejně, jako faktem, že bez playbacku ani ránu.

Za druhé chci říci, že při tomto mimořádně zdařilém a jistě nesmírně náročném koncertu, kde občas byla ke slyšení i nějaká technická chybička (jenže ti lidé tam tvrdě makali a nedělali cvičené opice nebo nepromačkali tlačítko Play) jsem najednou zaslechl vokál naprosto jiný, čistý a pravdivější než všechny před tím. Zbystřil jsem, a protože obrazový záběr byl hodně daleko, byl jsem nedočkavý, co a kdo. Jméno interpreta vám prostě už neřeknu i když se určitě nejednalo o nikoho nepodstatného, ale jméno mikrofonu vím zcela jistě - KMS105 (zmíněná nová „handka").

KM184 je malomebránový beztransformátorový mikrofon a vychází tvarově ze svých předchůdců. Vyrábí se v matném niklu nebo v matné černé tak, jako jeho kolegové, včetně dražší řady KM100. Malomebránové mikrofony od p. Neumanna, si troufám říci, nebyly tak hojně frekventovány jako jejich větší kolegové, ale pravda je, že i dnes se občas shánějí některé starší typy a mimo to, jsou žádány i současné modely. Rozhodně modulární řada KM100 je maximálně variabilní nejen díky široké nabídce výměnných kapslí, ale i hromadou vyráběného příslušenství. Jde vlastně o modulární systém, který nabízí v podobném rozsahu firma Schoeps. Použití KM184 není tak univerzální, ale pro některá studia může být častým pomocníkem. Dle mého názoru vedle C451 je jedním z velmi pěkných na činely – OVH. Je možná více ostrý, má lepší basy a je přirozenější bez kovového zabarvení jaké provází C 451. Velmi dobře se mohou projevit i na perkusích a malém bubínku (KM185), na čitelné akustické kytary nebo dřeva (zvláště flétny - KM183 i KM184), do popových (folk, rock atd.) aranží nebo na klavír v tomtéž duchu. KM183 a KM130 resp. KM131 je určena pro ambientní snímání metodou A/B. Prostě, jako vždy se bude jednat o danou situaci a záměr. Starší předchůdci se také často používali na komba elektrických kytar než se zrodila SM57, která tak, částečně nevím proč, stejně jako monitory NS10, vytvořila standard. Nejednou se mi také stalo, že jsem skončil u typu, který bych pro danou situaci nepovažoval za favorita. Rozhodně má mnohem sušší zvuk, méně probarvené střední pásmo, méně výstupního signálu a horší omak („handling noise") než jeho velkomembránoví kolegové. Každopádně KM184 je jiný než Schoeps MK4 (i přes malou membránu nejprobarvenější), B&K 4011(velmi konkrétní, ale není ostrý, rychlé „tranzienty" a velmi suchý až tvrdý zvuk), nebo i Rode NT5 (proti KM184 je užší, není tak ostrý). Každý jednotlivý model se dodává v papírové krabici kde je malý lehký, ale pěkný mikrofonek, stojanová objímka, větrná ochrana tzv. windšus a brožurka. Nevím jak u nás, ale existuje balení spárovaného dvojčete v mahagonové krabičce s příslušenstvím. Dokonce jsem i viděl podobné balení v typu U87Ai.

Řadu „Tube" a další aktivity je těžko nezmínit, protože nejenže definitivně odstartovaly celou epochu jedné německé firmy, ale také dospěly do dnešních dnů a současně předběhly dosavadní praktiky ve snímání. V první řadě nastíníme vývoj a současný stav lampových velkomembránových mikrofonů a v druhé řadě bych rád uvedl některé typy, které neměly nikterak bouřlivě se vyvíjející odnože nebo ani nemohly mít, ale měly a mají důležitou úlohu v tomto řemesle.

• CM3 - 1927 - první Neumann mikrofon (kapsle CM3 – kulová charakteristika)
• CMV3 - 1930 - preamp - kapsle CM5 ( koule), pro Telefunken typ ElaMZ 026/2
• CMV3a - 1932 - preamp. Pro broadcast typ M1-1a*, pro Telefunken ElaMZ 028/1**. Kapsle CM8 (M7*), (ElaMZ 032/2**) - ledvina, Kapsle CM7 (M8*), (Ela031/1**) - osmička, Kapsle CM9 (M9*) - koule
• U 47 - 1949 až 1965 - kapsle M7 (PVC zlacená) od r. 1960 kapsle K49 (Pe zlacená). Lampa VF14, koule/ledvina. V průběhu byl vyráběna i Nuvistorová verze (13CW4) U47N a v roce 1955 verze s kapslí M48 (Alu) – koule - U47P. Dodnes velmi slavný mikrofon!
• M 49 - 1951 až 1974 - kapsle M7 (od r. 1960 K49), koule/ledvina/osmička a mezipolohy, lampa MSC2 později AC701. Napájení vzrostlo ze 105 na 120 V 
• U 48 - 1957 až 1965 - kapsle M7 (od r. 1960 K49), lampa VF14
• M 249 – 1961 až 1974 - kapsle K49, AC701, RF konektor
• U 47fet(i)(mt) – 1969 až 1986 - kapsle K47 ,superkardioda, Fet P48, -10 dBPAD, Low cut 
• U 497 - 1975 až 1985 - K49 koule/ledv./osmička, Fet P12, -10dBPAD, Low cut 
• M 149 Tube – 1995 ... - kapsle K49, 9 směrových charakteristik a 7 filtrů, lampa6111WA nízkovoltážní
• M 147 Tube – 1998 ... - kapsle K49/47, pouze ledvina bez filtrů, lampa6111WA...

Z předchozího vyplývá, že více jak na dvacet let byla přerušena výroba této lampové řady. Pokud tedy nepočítám zajisté zajímavé tranzistorové modely. Nejdůležitějším momentem těchto mikrofonů je ale určitě kapsle.

Možná by bylo důležité poznamenat, že mnozí jste měli jistě možnost se setkat se starými modely mikrofonů Neumann – Gefell, ke kterým se však mateřská firma Neumann historicky nezná. Ty mají shodné označení některých komponentů jako originální Neumanny z třicátých a čtyřicátých let, a také mají své následovníky. Jejich výrobcem je však naprosto jiná firma, zcela jistě také zajímavá, ale nevím, zda-li u nás momentálně obchodně zastupovaná. Její název je Microtech Gefell – MG. K tomuto „rozštěpení" došlo v období během a po druhé světové válce, kdy velmi zničený německý průmysl migroval a nějaký čas trvalo, než vše dostalo svůj řád. Nejdůležitějším komponentem, který pak zdánlivě řadí tyto výrobky (pro úplnost si je zběžně popišme, i když si myslím, že jsou všeobecně známy) pod hlavičku fy. Neumann jsou kapsle a především typ M7, M8 atd., protože elektronka ve všech modelech Neumann – Gefell byla typ EC92. Tedy, v padesátých letech byl vyráběn zdroj N58 a k němu byl preamp CMV563. Na preamp se pomocí redukce s bajonetovým uzávěrem nechaly našroubovat kapsle M7 (palcová ledvina), M8 (palcová osmička) a M9 ( asi 3/4palcová koule). Všechny vypadaly jak vařečky a dokonce jsou i tak přezdívány. O něco kratší vařečky se vyráběly koncem šedesátých let. Mezi tím napájecí zdroj trošku zmodernizoval a dostal název N62. CMV563 zůstal a k němu se, již bez redukce, šroubovaly kratší M7S, M8S a pozor změna, M55K. M55K měla tvar hlavy od hříbku, malou membránu a ještě ostřejší zvuk než M9. Téměř současně se začal vyrábět mikrofon s názvem UM57. Měl rozměrově stejné tělo jako CMV563, ale nedělitelnou součástí byla kapsle M7, která se přepínala ze zdroje UN62, a to mezi koulí, ledvinou a osmičkou. Speciální byly i kabely s konektory a mikrofonní objímky. Dále se také ještě dnes objevují malomebránové mikrofony typ M582 s kapslí M62 a již zmíněnou elektronkou. Později se místo kapsle M62 vyráběly výměnné, a to: M58 (koule difúzní), M69 (koule), M70 (ledv.), M93 (koule), M94 (ledv.) a UM70 (přepínací), ale to již nastupovala tranzistorová éra, a v tomto případě již pod hlavičkou RFT. Dnes naleznete jejich potomky na www.microtechgefell.de.

Vraťme se ale k původním lampovým Neumanům.Celá tato řada starších typů (U47, ….) hrála, a do dnešní doby hraje důležitou úlohu v oblasti snímání zvuku, i když nepopírám, že se jedná o mikrofony pro „fajnšmekry". Nelze jim již dnes asi úplně přisoudit jednoznačnou univerzálnost i když, za prvé ve své době ji do značné míry měly, a za druhé, záleží na tom, co kdo preferuje. Důležité je, že pro určité aplikace jsou nedostižní a jsou i znalci zvuku, kteří si vybírají, kdy použít U47 s M7, kdy s K49 a kdy U47fet. Nejmodernější typy nejsou ještě natolik zaběhlé, že by se většina názorů byla schopna shodnout kdy a jak je používat, ale lidé, kteří měli nebo mající možnost s nimi pracovat, hodnotí jejich provedení a odevzdanou práci jednoznačně pochvalně. Dalším naprosto odlišným mikrofonem nicméně opět pro labužníky, kteří si lámou hlavu s tím, jak po celém světě dát dohromady několik stejných kusů, jsou kulové malomembránové mikrofony nezřídka placené v páru závratnými sumami v ceně luxusního automobilu.

• M 50 - 1951 až 1971 - kapsle KK50 (PVC zlacená), (od r. 1954 KK53(Alu) a od r. 1965 KK83 (Pe zlacená)), kulová charakteristika, lampa MSC2 později AC701
• M250 - 1961 až 1971 - kapsle KK53 (od r. 1965 KK83), AC701, RF konektor
• TLM50 – 1990 ... - kapsle KK33 (Ni), hybrid P48, -10dB a Low cut 
• M150Tube - 2000 ... - kapsle KK33 , 6111WA

Jsou považovány za vynikající na prostorové snímání, zvláště pro vícekanálové stereo. Nejmodernějším počinem fy. Neumann je digitální mikrofon Solution – D. Je asi známo, že náznak tohoto nápadu tady již byl dříve, ale Neumann to dotáhl opět k dokonalosti. Prostě za velkou kapsli připojil rovnou A/D převodník (vlastní konstrukce) s vnitřním zpracováním 28 bit, čímž celému systému včetně kapsle vnutil neuvěřitelný dynamický rozsah 130 dB! Celý mikrofon, nebo pár je dodáván včetně interface a softwaru, kde můžete mít přednastavené své scény v mnoha měnitelných parametrech. Např. 15 směrových paternů, 4 filtry, 4 útlumy atd. Určitě musím dále alespoň zmínit různé speciální mikrofony pro snímání na dálku (tzv. pušky), miniaturní či tzv. „umělou hlavu" pro navození iluze pro stereosnímek a určitě jsem něco vynechal. Shrnuto, podtrženo, výrobní program a historický vývoj firmy Neumann není možné vměstnat na tři řádky a tak vyloučím-li možnost, že osoby, které naprosto nezajímá tato tématika se dočetli až sem, je zde ještě omluva pro ty, kterým jsou některé nebo všechny skutečnosti známy.

Přiznávám, že si myslím, že některé ceny mikrofonů Neumann jsou vyšší než bych z dlouhodobého cenového vývoje očekával a vysvětlím proč. Předně jsem si vědom skutečnosti, že cenová politika firmy je pro celý svět stejná a (bohužel pro nás) pro velké americké studio se nákup jednoho mikrofonu rovná provozním nákladům, kdežto pro malé studio, a nemusí být ani v Čechách, se jedná o velké náklady týkající se většiny modelů. Ale neopomeňme, že jsou zde také výrobky (TLM103, KM180…,) neméně kvalitní a troufám si tvrdit, dosažitelné! Na druhou stranu U87 a U89 jsou sice léty prověřené top mikrofony, uvážíme-li však, že např. starší model „Účka“ byl konstrukčně mnohem náročnější a poskytoval ještě víc (ať již smysluplně či vzhledem k vývoji nikoli) a přitom, pokud mě materiály neklamou, byl o něco málo levnější než dnes, očekával bych cenu trochu nižší, budu-li konkrétní, pod šedesát tisíc včetně daně a koše. Těžko ovšem pochybovat o ceně lampových modelů, kde do hry vstupuje jak cena lampy samotné a její elektroniky, tak všeobecná renesance obliby čehokoliv s lampami, což tlačí ceny logicky vzhůru. Proto si také myslím, že kdyby existoval polovodičový model M147, mohl by být v reálné ceně TLM193 atd. Jistě, že jde jen o mé subjektivní teorie, které však provází podobné články vždy.

Za druhé jsem si vědom, že špičkové výrobky, kterými bezesporu mikrofony Neumann také jsou, v jiných oborech poměrem cen mnohonásobně převyšují standardní průměr, obrazně řečeno, platí se „daň z luxusu" a tak ještě není tak úplně nejhůř.

Za třetí vím, že i v mikrofonech jsou předraženější výrobky, a záměrně neříkám dražší (např. svým způsobem výborný, ale pouze kardioidní - bez možnosti výměn kapslí, elektretový model 4011 fy. B&K je u nás na trhu za 65 000,- Kč. Jeho kolegové nápodobně, a našlo by se mnohem více příkladů).

Myslím si to prostě proto, že firmu Neumann uznávám, jejich výrobky vlastním a používám, ale je zřejmé, že některé méně známé firmy tlačí na kvalitu, a i když teoreticky nemohou dosáhnout zkušeností firmy Neumann, mohou dosáhnout toho, že v zájmu nevědomosti se budou prosazovat tam, kde to není nutné. Proto doufám, že jsem mohl alespoň částečně tímto článkem připomenout, co se mikrofonů týče, jednu legendu, na kterou mezi těmi mnoha různými výrobky se nevyplácí zapomínat. Možná se můžete ptát, proč tolik polemiky kolem cen? Rád se budu hájit tím, že se často setkávám s lidmi, kteří vybírají podle pravého sloupce jídelního lístku a já si myslím, že jsou případy jako tento, kde se vyplatí nahlédnout také vlevo a to je vlastně to, čím jsem si vás dovolil až sem zaměstnat.

Co dodat závěrem? Doufám, že jsem na nic podstatného nezapomněl a jsem rád, že jsme vám mohli představit jednu z nejdůležitějších firem, která na poli audio záznamu vykonala mnoho a jistě ještě vykoná. Přeji ji i obchodnímu zástupci pro naše končiny, bez kterého by tento článek nemohl vzniknout, mnoho úspěchů, a vám všem, kteří oceňují kvalitu, ale mají hluboko do kapsy, lepší bilance v nadcházejících časech.

Za pomoci materiálů firmy Neumann a dalších.