Většina bezdrátových systémů obvykle nabízí pouze jediný pevně daný typ mikrofonní hlavy, některé bezdrátové modely pak poskytují možnost vyměňovat různé speciální a notně drahé bezdrátové verze mikrofonních bambulí. Tak či onak, skoro ve všech případech se jedná výhradně o mikrofony určené pro to nejobvyklejší použití, tedy blízké snímání hlasu. Ale co když potřebujeme bezdrátově snímat nástroje, ruchy okolního prostředí, sejmout „shotgunem“ vzdálený děj na jevišti nebo cokoliv dalšího?
Těmto požadavkům v minulosti vyšlo vstříc několik výrobců, kteří nabídli zákazníkům tzv. SnapOn, tedy vysílač, který se připojí ke konektoru libovolného „drátového“ mikrofonu a změní jej tímto jednoduchým způsobem v bezdrátový. Takové řešení v minulosti nabízeli či stále nabízí např. Samson, AKG, Audio-Technica a Sennheiser. Ovšem pouze poslední dva z těchto výrobců dokázali nabídnout produkt ve formě, jež by odpovídala profesionálním nárokům, a jen Sennheiser před nedávnem poprvé umožnil svobodu bezdrátového přenosu i tzv. „true“ kondenzátorovým mikrofonům, které vyžadují plnohodnotné Phantomové napájení o napětí 48 V.
Naopak firma Shure – nejdůvěryhodnější značka audioprůmyslu (jak sama sebe hrdě označuje) – původně sázela na to, že jejich ruční bezdrátové systémy, těžící ze široké nabídky osvědčených a populárních dynamických i kondenzátorových mikrofonních hlav, dokáží zákazníkovi vždy poskytnout přesně to, co hledá. Avšak doba se mění, zákazníci jsou stále náročnější, každý výrobce se snaží ukousnout z tržního koláče maximum, a tak i u Shure přišli na to, že šikovný vysílač v podobě bezdrátového ocásku či krabičky může mít pro některé speciální, zejména filmové či broadcastingové aplikace, cenu zlata. S příchodem nové prestižní řady UHF-R tedy představili set, složený z kamerového/bodypack přijímače UR-5 a SnapOn vysílače UR-3. A právě tento systém nám český dovozce Shure – firma PMC – zapůjčil k testování.
Hned v úvodu článku se musím případným filmově zdatným čtenářům předem omluvit za to, že jsa dnes již jen pouhým „hudebním“ zvukařem, nemohl jsem tento zajímavý výrobek otestovat v kombinaci s kamerou, neb tímto zařízením nedisponuji. A tak se test bude odbývat pouze v rovině technicko-zvukové.
Shure UR-5 (29 000 Kč)
Začneme UR-5, jenž v černé, 200 g vážící kovové krabičce o formátu běžného bodypacku s rozměry 64 x 85 x 23 mm skrývá šikovný, dvěma AA bateriemi napájený diverzitní přijímač se dvěma flexibilními demontovatelnými anténkami, displejem a dvojicí kurzorových šipek, který se na první pohled příliš neliší například od běžných přijímačů IEM. Již zběžný druhý pohled však odhalí některé speciální vlastnosti. Především jsou zde dva výstupy.
První z nich kamerový, v podobě 3-pin mini XLR, k němuž výrobce dodává dvojici kroucených kabelů s výstupem buď ve formátu profesionálního konektoru XLR Neutrik, nebo hobby konektoru 3,5 mm TRS (malý Jack). Druhý výstup ve formátu 3,5 mm TRS je za běžných okolností překryt gumovou záslepkou a slouží jako sluchátkový, dovolující kameramanovi individuální odposlech natáčeného materiálu.
Oba výstupy mají nezávislé nastavení hlasitosti, hlavní je laditelný ve slušném rozsahu -36 dB až +10 dB, což vyhoví většině kamer, ať už mají vstup konstruovaný jako mikrofonní, nebo linkový. Sluchátkový výstup je pak laditelný v „bezrozměrných“ krocích 1 - 20 a dovoluje přizpůsobit poslech aktuální hlukové situaci „na place“. Menu ovládání hlasitosti nabízí ještě režim označený zkratkou HPO (zřejmě „Headphones Only“), v němž je hlavní kamerový výstup odpojen a zařízení posílá zvuk pouze do sluchátkového výstupu. Je tudíž použitelný třeba jako náhrada IEM. Podle informací v manuálu by v režimu HPO měl být signál pro sluchátka hlasitější, avšak já jsem při testování žádný signifikantní nárůst úrovně nezaznamenal. Všechna hlasitostní nastavení se obvykle provádějí z Menu, jež je přístupné pouze po otevření bateriového krytu. Přijímač však nabízí též speciální funkci „Vol Assign“, z níž je možné přiřadit buď hlavní, nebo sluchátkový výstup ke kurzorovým tlačítkům na ploše, což dovoluje blesklurychlou úpravu úrovně zvoleného výstupu.
Malý displej o rozměrech 25 x 13 mm, což je „po americku“ 1 x 0,5 palce, standardně zobrazuje zvolenou frekvenci, aktuální sílu příchozího VF i NF signálu, nastavenou úroveň kamerového výstupu a stav nabití baterií v přijímači i vysílači. Uživatel má tedy všechny nejdůležitější provozní informace okamžitě k dispozici.
Po odklopení dvířek bateriového prostoru se uživatel dostane k dalším prvkům, jimiž se celé zařízení ovládá. Jsou zde především tlačítka Exit a Enter, jež potvrzují/ruší nabízenou volbu, dále synchronizační IR „oko“ a tlačítko Scan, sloužící k rychlému nalezení volného frekvenčního pásma. Právě rychlé a uživatelsky přátelské scanování éteru a synchronizace je silnou zbraní série UHF-R. Po stisku tlačítka Scan si přijímač najde všechny dostupné volné frekvence, které uživateli postupně nabídne. Potvrzená frekvence se pak jednoduše „nahraje“ do vysílače prostým potvrzením synchronizační volby. Na druhé straně, tedy na vysílači, není nutné nic nastavovat ani cíleně vstupovat do režimu synchronizace, stačí pouze na sebe navzájem namířit IR „oči“ obou zařízení. Z psaného textu možná není tak úplně zřejmé, jak rychlý a snadný je tento proces, obzvláště ve srovnání s některými krkolomně konstruovanými konkurenčními výrobky.
Důležité je, že celá operace od zapojení, vyhledání použitelné frekvence, přes vzájemné propojení obou bezdrátových prvků až po plnou provozuschopnost systému, si nevyžádá více než 5-10 vteřin, a to může ve stresových situacích a časovém presu, o nějž zejména při reportážním natáčení nebývá nouze, hrát obrovskou roli a rozhodnout o úspěchu či neúspěchu.
Podobně užitečnou funkci představuje tzv. Multiple Transmitter režim, neboli MTx mód. V něm jsou do paměti přijímače uloženy personality různých vysílačů, zahrnující informace o frekvenci a nastavené výstupní úrovni. Kameraman pak může zcela plynule přecházet mezi několika scénami, reportéry či pracovišti, přičemž se pomocí kurzorových tlačítek vždy okamžitě připojí k „místnímu“ vysílači, bez nutnosti provádět pokaždé IR synchronizaci. Číslo označující zvolený vysílač, jeho frekvenci a nastavenou výstupní úroveň pak zobrazuje displej. Uložená data jednotlivých vysílačů je možné v paměti následně editovat.
Odvrácenou stranou sofistikovaného přijímače je jeho spotřeba. I s kvalitními alkalickými bateriemi je možné jen stěží očekávat více než cca 4 hodiny provozu, běžné AA tužkovky pak logicky nabídnou životnost ještě kratší. Shure pak nabízí v seznamu volitelného příslušenství akumulátory SB900 (v recenzi netestované), jež se dají dobíjet i přímo v bodypacku. S nimi vzroste výdrž údajně až na dvojnásobek.
A když jsme u toho příslušenství - vedle páru antén a dvojice výstupních kabelů obdrží zákazník navíc v ceně přístroje voděodolný „anatomický“ gumový kryt, gumový upínací řemínek, koženkové pouzdro a „saně“ pro montáž na kameru. Pro ctitele tabulkových parametrů dodávám ještě, že plně diverzitní bezdrátový systém pracuje na frekvenci 470 - 952 MHz (dle verze a regionu), s FM modulací o šířce pásma 60 - 72 MHz. Dokáže tedy v rámci jedné varianty nabídnout až 40 volitelných frekvencí. Má k dispozici v několika krocích přepínatelný Squelch, který je synchronizován pilotním tónem. Audio frekvenční rozsah představuje dostatečných 50 Hz - 16 kHz, při zkreslení menším než 0,4% THD s odstupem 90 dB (dle křivky A) a s dynamickým rozsahem větším než 100 dB.
Shure UR-3 (20 500 Kč)
Logickým partnerem přijímače UR-5 je SnapOn vysílač UR-3. Ten je opět vyroben z poctivého kovu, což mu dává řádných 196 g hmotnosti a při rozměrech 99 x 66 mm představuje přibližně tvar válce, jež se na průřezu asi nejvíce blíží vzhledu kanalizačního potrubí. Jeho napájení opět řeší dvě AA tužkovky. Při jejich instalaci pod mohutný šroubovací kryt je nutno dát pozor na správnou polaritu. Mikrofon se připojuje pomocí obvyklého konektoru XLR a je fixován obvyklou pružinovou západkou, bez další mechanické pojistky (řešení Sennheiseru s převlečnou maticí považuji v tomto ohledu za bezpečnější).
Na povrchu UR-3 má uživatel k dispozici malý displej zobrazující informace o zvolené frekvenci, režimu předzesilovače (Line/Mic), nabití baterie a případně též o stavu Phantomového napájení a HPF, pokud jsou tyto funkce zapnuty. Vedle konektoru, přímo v zorném poli mluvčího, jsou umístěny dvě signalizační LED. První informuje změnou barvy ze zelené na oranžovou a červenou o zapnutí přístroje a stavu baterie, druhá pak stejným způsobem indikuje přítomnost audio signálu na vstupu a případné přebuzení. Vysílač se zapíná stiskem zapuštěného tlačítka, jež může být pro některé uživatele poněkud obtížně ovladatelné, zvlášť pokud má tento méně citlivé, o to však mohutnější prsty kanadského dřevorubce. Stejný problém může nastat i při pokusu o pohyb v menu za pomoci titěrného joysticku.
Menu samotné pak nabízí vedle obligátní možnosti volby frekvence (ta se stejně bude častěji nastavovat přes IR z přijímače) a zesílení předzesilovače také velké množství méně obvyklých, o to však užitečnějších funkcí. K dispozici je přepínání výstupního výkonu vysílače z 50 na 10 mW, jež za cenu zkrácení dosahu až trojnásobně prodlouží životnost baterií. Zvukařští fajnšmekři jistě při blízkém snímání uvítají přepínatelný HPF 12 dB/oct, který je možné téměř plynule nastavit v rozsahu 50 - 240 Hz.
Z mého pohledu je hlavní výhodou vysílače Phantomové napájení, nabízející jak „dietních“ 12 V pro klopové, hlavové a shotgun mikrofony, tak především „plnotučných“ 48 V (@ 7 mA), jež „nakrmí“ i plnohodnotné „true“ kondenzátory, včetně některých studiových velkomembránových. Pravda, opět za cenu podstatně snížené výdrže baterií, ale jak známo, vždy je něco za něco. A za možnost bezdrátového propojení se zvukově špičkovými mikrofony pár laciných tužkovek jistě stojí.
Určitou výtku bych měl k nastavení citlivosti mikrofonního předzesilovače. Ta je se svými celkovými 30 dB rozsahu (-10 až +20 dB) sice dostatečná při vzdáleném snímání (1 m a více), avšak při blízkém snímání (zejména zpěvu) mohou některé mikrofony přebuzovat vstup, a to i při nastavení na nejnižší možnou úroveň zesílení (-10 dB). Týká se to i tak obvyklých typů jako je např. Shure Beta 58, který je navíc přímo „z rodiny“, že?
Problém sice vyřeší přepnutí na méně citlivý linkový vstup, ovšem pouze pokud se uživatel smíří s drobným nárůstem šumu a současně je ochoten obětovat Phantomové napájení, které je v linkovém režimu nefunkční. Při tom právě kondenzátorové mikrofony vyžadující Phantom mívají současně také nejvyšší výstupní úroveň. V určitých případech napomůže hodně agresivní nastavení HPF, jež odstraní proximity efekt a omezí tak přebytečnou energii mikrofonu na nízkých frekvencích, jež je při blízkém snímání nejvýraznějším zdrojem přebuzení. Na stránkách výrobce jsem objevil informaci o tom, že nové modely UR-5 by snad měly mít k dispozici vypínatelný útlumový PAD i pro mikrofonní vstup, avšak u testovaného kusu taková možnost nebyla.
Samotná linková úroveň vstupu je v praxi bezchybná a své uplatnění najde např. v situaci, kdy zvukař posílá kameramanům z mixu již předmíchaný zvuk z několika různých mikrofonů. Užitečnou funkcí je též možnost uložení personalit různých vstupních zařízení, jež zahrnují informace o volbě linkového/mikrofonního vstupu, úrovni vybuzení preampu, zapnutí Phantomu a nastavení HPF. Všechny uložené zdroje je možné označit jménem s až devíti písmeny, což je pro bezchybnou identifikaci jistě dostačující.
Co se tabulkových hodnot týká, jsou parametry související s bezdrátovým přenosem shodné s přijímačem UR-5, frekvenční rozsah samotného vysílače je 35 Hz - 17 kHz při THD menším než 0,3%. Výdrž alkalických baterií je až 10 hodin provozu při 10 mW výstupního výkonu. K vysílači zákazník dostane navíc koženkové pouzdro, gumový kryt a plastový kelímek, který umožňuje uchycení UR-3 k opasku a promění jej tak v plnohodnotný bodypack.
Set UR-3 a UR-5 se při testování předvedl jako vysoce profesionální nástroj, ze svého „hudebně zvukařského“ hlediska bych mu vytkl snad jen určitou jednoúčelovost, která se projevila v přílišné citlivosti preampu vysílače a komplikovala pro mou práci obvyklé blízké snímání. Pravdou však je, že set pro takový druh práce zřejmě vůbec není určen (což je samozřejmě škoda) a jeho právoplatní uživatelé - filmoví, televizní a rozhlasoví zvukaři či kameramani možná toto omezení při své činnosti „na place“ ani nezaznamenají. Určitě však ocení hromadu promyšlených funkcí v podobě pamětí pro vysílače či mikrofony, bleskurychlou schopnost vyhodnocení aktuální situace v éteru, bezchybnou synchronizaci, vysokou přizpůsobivost vstupním zařízením a podmínkám, především však věrný, a při správně nastavené vstupní citlivosti též nezkreslený a krystalicky čistý zvuk. Pro uživatele, kteří pracují v náročných podmínkách přenosů velkých TV show, pak významnou roli může hrát též částečná kompatibilita prvků série UHF-R s vrcholným bezdrátovým systémem Shure Axient.
