Veteráni vzpomínají na tato zařízení jako na robustní a "blbuvzdorné" mašiny, které údajně bez zadýchání dokázaly zpracovat vysoké signálové úrovně. Například když zvukový technik omylem propojil linkový výstup z magnetofonu s mikrofonním vstupem mixážního pultu. Prvním kompresorem konstruovaným výhradně pro zpracování audia v rozhlasových a nahrávacích studiích byl pravděpodobně výše zmíněný Fairchild. V audiu jsme během let dospěli až do současné digitální reality, ale tato sorta dynamických procesorů je kupodivu stále v kurzu. Ne náhodou se proto nemálo firem a značek zabývá výrobou kompresoru podle této tradice, které nesou (pro mnohé magické) označení Vari-Mu. Připomeňme si alespoň značku Manely, Pendulum Audio, Gyraf nebo Avalon, k nimž se tímto zařazuje i polská značka IGS se svým Vari Mu kompresorem TubeCore.
Trochu teorie
Elektronkové Vari Mu kompresory byly jedinými dynamickými procesory do doby, než se na scéně objevily napěťově řízené zesilovače - VCA (např. dbx 160), než se objevily kompresory s fotooptickým elementem (např Teletronix LA-2A) a kompresory na bázi FET tranzistoru (např. Urei/Universal Audio 1176). Termín Vari Mu v zásadě popisuje princip jakým je řízena úroveň procházejícího signálu. Vari je zkratka anglického slova variable (= proměnný, variabilní) a Mu je značka pro zesilovací činitel elektronky. To obvodové řešení je dáno a všichni výrobci ho v zásadě využívají beze změny, protože na tomto zapojení není moc co měnit. Jednotlivé výrobky jednotlivých značek se od sebe mohou lišit použitými elektronkami, transformátory, ovládacími prvky, periferiemi, ale princip zůstává. Základem Vari Mu kompresoru je jednoduchý dvoustupňový linkový zesilovač. Tento zesilovač je plně symetrický, vstupy a výstupy jsou osazeny přizpůsobovacími transformátory. Zesílení první elektronky je nastaveno pevným záporným předpětím na vstupní mřížce. Pokud je kompresor v akci, skládá se toto předpětí s řídícím napětím, které je odvozeno ze signálu na výstupu zesilovače kompresoru. Tím se celkové momentální předpětí na mřížce elektronky zvyšuje a v důsledku toho se naopak snižuje zesílení elektronky. Princip Vari Mu kompresoru je tedy zřejmý. Čím vyšší úroveň signálu na vstupu, tím také logicky vyšší úroveň na výstupu zesilovače kompresoru a tím se zvětší úroveň výsledného předpětí vstupní elektronky, která následkem toho snižuje své zesílení. Protože je řídící signál odvozen z výstupu, jedná se o tzv. zpětnovazební kompresor. Jakmile se v důsledku snížení zesílení první elektronky sníží úroveň na výstupu, sníží se současně úroveň řídícího napětí, tím pádem se také sníží předpětí na výchozí pevně nastavenou hodnotu, opět se zvýší zesílení první elektronky a celý proces začíná od začátku. Obvod má takto tendenci udržovat úroveň procházejícího signálu na konstantní úrovni bez ohledu na to, jak se mění úroveň na vstupu. A protože se jedná o čistě elektronkové zařízení, může být tato vstupní úroveň relativně dost vysoká. To je jedna z vyhledávaných kvalit tohoto typu kompresoru, která se využívá k natlačení, nadupání úrovně audiosignálu. A pokud se takové natlačení přežene, nemusí to být tragédie, protože zvuk přebuzených elektronek většinou nikdy neurazí a může být za určitých okolností pro konkrétní záměr dokonce užitečný.
Trochu TubeCore
Vari Mu kompresor TubeCore od polských IGS je jednou z mnoha variant na výše probírané téma. Tento kompresor přichází ve stereo variantě Mastering Edition, která se skládá ze dvou signálových kanálů se společným ovládáním. Přístroj je umístěn v rackové skříní 2U a celý exteriér je pojat ve stylu vintage. Když nahlédneme dovnitř, nalezneme naopak ryze současné a moderní zpracování obvodů na desce plošných spojů. Signálová trasa kompresoru je osazena elektronkami ECC85, vstupy jsou osazeny švédskými audio transformátory Lundahl a výstupy zase britskými transformátory Sowter. Ve zdroji je použit odstíněný toroidní transformátor. Ostatní součástky jsou naprosto současné, jinými slovy, je to osvědčené zapojení v moderním hávu. Zadní panel kompresoru obsahuje pouze vstupní a výstupní konektory XLR obou kanálů. Přední panel je vybaven následujícími ovladači (bráno zleva doprava): páčkový přepínač -6 dB pro skokové snížení vstupní citlivosti a přepínač Link. Přepínač Link mě u stereo kompresoru trochu překvapil, protože TubeCore má jediné společné ovládací prvky pro oba kanály, takže není možné přepínat mezi plnohodnotným dvoukanálovým a stereo provozem. Ve snaze ozřejmit účel tohoto přepínače jsem během testu zjistil pouze tolik, že pokud přivedu signál jen do jednoho kanálu, tak v poloze Link VU-metry přesto ukazují redukci zisku v obou kanálech. Pokud přepínač Link "rozpojím", VU-metry ukazují redukci zisku pouze v daném kanálu. (Zástupce českého dovozce mi poskytl vysvětlení, že se jedná o jakousi úlitbu flexibilitě procesoru: „Přepínač Link umožňuje použít kompresor jako dual mono, tedy v tom smyslu, že každý kanál má svůj sledovač (ve stereo se signál pro sledovač smíchává z obou kanálů) a reaguje tak samostatně. Je samozřejmé, že ostatní parametry jsou u verze ME řízeny společně. Pokud toto zvukový mistr nevyužije, může přepínač Link nechat natrvalo zapnutý.“) První velký knoflík na předním panelu patří regulátoru Gain, kterým se nastavuje úroveň signálu "hnaná" dále do kompresoru. Následující dvě kuřecí hlavy slouží k nastavení času náběhu a doběhu kompresoru. Druhý velký knoflík patří otočnému přepínači prahu aktivace komprese T-hold (threshold). Třetí velký knoflík slouží k regulaci výstupní úrovně. Mezi druhým a třetím velkým knoflíkem se ještě nachází páčkový přepínač se zcela jednoznačným označením Bypass. Pravou polovinu čelního panelu zabírají VU-metry kanálů A, B a páčkový vypínač napájení.
Praktické použití
TubeCore je tedy vybaven společnými ovládacími prvky pro oba kanály a tím je v zásadě dáno jeho nasazení pro zpracování stereo signálů a toto zamýšlené nasazení ostatně předesílá i označení "Mastering Edition". Na tomto místě je vhodné podotknout, že v sortimentu IGS je i TubeCore ve standardním provedení, umožňujícím nezávislý provoz obou kanálů. Tato verze má samostatné ovládací prvky pro oba kanály a ty se samozřejmě dají přepínačem Link spřáhnout pro provoz ve stereu. Testovaný model Master Edition by měl tedy sloužit k finální, masteringové úpravě smíchaného stereo signálu, ale také pro ošetření submixovaných podskupin, například bicích. Odsud jsem se "odpíchl" také já. Z jedné rozpracované nahrávky v Pro Tools jsem si nejprve připravil submix bicí soupravy. Submixovaný stereo signál bicí soupravy jsem "vyvedl" ven z Pro Tools a nahrál jsem ho do nové stereo stopy zpět do Pro Tools. Poprvé to bylo jen tak, bez jakýchkoliv úprav. Výsledný záznam je na obrázku č.1. Záznam jsem po poslechu smazal a do téže stereo stopy jsem znovu nahrál ten samý submixovaný signál, ale tenokrát přes TubeCore. Výsledek můžete vidět na obrázku č.2. K tomu doplním, že potenciometr Gain byl nastaven na -30, časy náběhu a doběhu zhruba uprostřed, T-hold nastaven na 0 a to samé potenciometr Output. VU-metry ukazovaly redukci zisku okolo 3 dB. To bylo asi nejoptimálnější nastavení pro daný případ, kdy se podařilo znatelně zvýšit úroveň záznamu a zvuk zůstal poslechově přirozený, což bude asi cílem předpokládaných masteringových úprav. Stejně jsem si TubeCore odzkoušel na komplexní mixáž s obdobným výsledkem. Musím dodat, že už při pouhém průchodu signálu přes trafa a elektronky uvnitř přístroje dodá nástrojům sílu, tolikrát opěvovanou vřelost a zvláštní dynamickou svěžest. Vhodné nastavení komprese zvuk ještě více stmelí a vyhladí. Následně jsem se pustil do ostřejšího testování, kdy jsem odzkoušel jednak různá extrémní nastavení a současně jsem se pokusil zvuk co nejvíce "našlapat". Postupně jsem"vyjel" potenciometr Gain naplno, redukce na VU-metrech se pohybovala okolo 10 dB. Slyšitelně se jakoby zploštila dynamika submixované bicí soupravy, zvuk byl hodně důrazný, tvrdý, přesto stále poslouchatelný. Při tomto plném vybuzení se už ale nedaly tak dobře udržet a vychytat signálové špičky, které rozsvěcely červené pole na stopě v ProTools. Při následné manipulaci, kdy jsem se snažil udržet jak maximálně "nadupaný" zvuk a současně také maximálně vybuzenou stopu v ProTools, jsem postupně vyzkoušel všechny ovládací prvky. Začal jsem potenciometrem Output. Sjetí potenciometru na -2 už mělo za následek výrazný pokles úrovně nahraného signálu. Vyjel jsem ho tedy zpět na plnou úroveň a začal jsem "sjíždět" ovladačem T-Hold. Tady už jsem byl úspěšnější. Při nastavení prahu na hodnotu -5 až -7 se mi dařilo lépe "kočírovat" výslednou špičkovou úroveň a zároveň zachovat určitou "nadupanost" signálu. K jemnému dorovnání výsledné úrovně záznamu jsem pak použil ovladač doběhu. Jak jsem hodnotu doběhu (release) postupně snižoval, tím byla úroveň záznamu vyšší, což je logické, protože při nižších časech doběhu rychleji probíhala regenerace (návrat k normálu). Při všech těchto operacích jsem výsledný záznam sledoval přímo na stopě v ProTools, protože VU-metry na TubeCore fungují pouze jako ukazatele redukce zisku. Pravdou je, že původní Vari Mu kompresory to měly také tak. Výslednou úroveň je tedy nutné sledovat na následujícím zařízení. Jak se při tom potvrdilo, TubeCore je možné vybudit poměrně vysokou úrovní signálu a výsledek je ještě stále na poslech snesitelný. Při kompresi se s ohledem na finální úpravu zvuku osvědčilo spíše konzervativní nastavení ovládacích prvků, přesně podle hesla - méně znamená více. TubeCore zcela jednoznačně nejlépe umí vyrovnávání úrovně kolem nastaveného prahu komprese. Tam leží jeho síla. TubeCore není z principu zapojení stavěn na tvrdé zásahy do dynamiky signálu, ani se nejedná o limitér, který dokáže zachytit velmi rychlé signálové špičky, ale jako zpětnovazební kompresor je takřka ideální k vyhlazení a zvýšení průměrné úrovně signálu. Uvědomme si, že v dobách vzniku Vari Mu kompresorů se, v tehdy ryze analogovém světě, na nějakou tu signálovou špičku příliš nehledělo. Cílem byla spíše vyrovnaná užitečná modulace audiosignálu, a to tento typ kompresoru umí velmi dobře, TubeCore nevyjímaje. Připočtěte si čistou a čistě elektronkovou signálovou trasu a máte před sebou kompresor, který může znatelně posílit a oživit finální mixáž.
Závěr
Vari Mu kompresor TubeCore od IGS nabízí skvělý charakteristický zvuk ryze elektronkového zařízení a seriózní finální kompresi pro jakýkoliv smíchaný hudební materiál. Samozřejmě se velmi dobře hodí i k ošetření samostatných zdrojů zvuku (nástrojů), ale v tomto případě by z praktického hlediska namísto TubeCore ME byla vhodnější standardní verze TubeCore. Jestliže jste se rozhodli nebo někdy rozhodnete opustit virtuální komfort a pohodlí softwarových DAW a budete chtít vyzkoušet finiš nahrávky v analogovém prostředí, pak budete určitě potřebovat nějaké poctivé analogové „železo“. Možná budete chtít zkusit starý dobrý analogový pás, nebo elektronkový kompresor. V prvním případě to možná bude trochu problém, v druhém případě je výběr poměrně široký, například TubeCore VariMu ME.
