Supercool je hudební skupina s mezinárodním obsazením (Česká republika x USA 1 : 2), která se věnuje výlučně vlastní tvorbě.
Osoby a obsazení: bubeník Vašek Polanský, kytarista a zpěvák Daniel Levanti a basák, zpěvák a foukačkář Jeffrey Marshall (Jeffrey je od narození tělesně postižený, pohybuje se na elektrickém vozíku, který stejně jako baskytaru obsluhuje nohama). V jejich blízkosti jsou obvykle k vidění dvě dobré duše: Katia, která se stará o Daniela, výtvarno a duchovno a Jean–Pierre, který se stará o všechno.
Ve dvou letošních květnových dnech (2. & 3.) se kapele podařilo najít skulinu ve svém nabitém koncertním programu a přijali pozvání do krkonošských Janských Lázní, kde odehráli dva koncerty. Jeden komorní (unlpugged) pro studenty Obchodní akademie pro tělesně postižené, druhý v sále kina s plnou parádou s hutným zvukem PA. Z obou vystoupení doslova čišela radost z hraní a pohoda, kterou hudebníci během chvíle přenesli mezi publikum. Kluci jsou opravdu páni muzikanti a v tom nejlepším slova smyslu profesionálové. Sypou ze sebe jednu pecku za druhou, šetří průvodním slovem, hlavně hrajou – muzika výborná, texty v angličtině. Na pódiu si to prostě užívají – zážitek nejen pro muzikanty… A jelikož Music Store se nebrání šířit slávu dobrých muzikantů mezi své čtenáře, další řádky Vám přinesou rozšíření informací, které najdete na www.supercoolband.com: Supercool začali hrát v únoru 2002. První koncert v této sestavě byl v pražském klubu Roxy. Mají za sebou první CD Supercool greatest hits: vol. 1 (k dostání na koncertech kapely a k objednání na internetových stránkách) natočené ve studiu Davida Kollera.
Na otázku co si má český posluchač představit pod pojmem Supercool odpovídá Jeffrey stručně a jasně protiotázkou: „Can I have some beer???", z čehož vyplývá, že nelze přesně identifikovat hudbu, kterou dělají. Všichni se však shodnou na tom, že jejich tvorba je hlavně o pocitu: „Supercool = emotional". Pozorný posluchač hravě najde ve skladbách Supercool prvky rocku, folku, jazz i blues zahrané vyhranými a zkušenými (přes jejich mladý věk) muzikanty Jeffrey Marshall (32 let) pochází z Marylandu, od devíti let se věnuje hudbě (komponuje, hraje na šestistrunnou kytaru, potom na basovou kytaru a foukací harmoniku, zpívá, píše texty). V Nashvillu vystudoval film a hudební obchod. V USA hraje s význačnými umělci: Public Enemy, Blues Travelers, Ben Harper a koncertuje před dvacetitisícovým publikem! Se svou muzikou cestuje po světě: Londýn, Amsterodam, Mexiko …. nyní žije v Praze na Žižkově, v jeho bytě díky shovívavému panu domácímu Supercool i zkouší. Jeffrey je člověk, který se s životem nepárá tak jako se život nemazlí s ním – co na srdci to na jazyku... A co je na jazyku patří spolknout. Vlastní celkem asi 7 nástrojů. Nejvíc používá Ibanez (pololubovka alá 60. léta) a bezpražcovku Zeta, což je vlastně miniaturní elektrický kontrabas. Z akustických baskytar preferuje Ovation. Hraje na speciální nylonové struny zn. Rotosound (takové natahují na své lubovky někteří jazzmani ). Bass POD XT firmy Line6 má zapojený do komba Hughes&Kettner - Bass L Force. Na baskytaru zahraje nohama takové party, že mu mnohý basák hrající bez handicapu závidí, foukací harmoniku má upevněnou v „šibenici" před sebou na stole.
Daniel Levanti (26 let) se narodil v hudební rodině v malém městě Waterford. Muzicíruje od jedenácti let. Nad bicími a klavírem nakonec zvítězila kytara, kterou (jazz a klasika) studoval na prestižní Berkeley School of Music. Ve snaze dát své muzice nový rozměr se rozhoduje překonat vrozenou plachost vlastní interpretací svých děl a prezentovat je po všech koutech světa (mimo jiné Kostarika, Izrael, SRN). Daniel je „songwriter", který má rád dobrou kávu, koláč z krkonošských borůvek a diví se, když mu někdo ráno nabídne alkohol (pozn. J.K. – jako kytarista Danielovi závidím to, že není omezen technickými možnostmi, zahraje prostě cokoliv na co si vzpomene trsátkem, prsty….)
V jeho výbavě najdeme Fender Stratocaster USA (3 x SC) , akustickou kytaru Jay Turser (snímač Seymour Duncan „do díry"), akustické kombo Marshall AS 50R, kombo pro elektriku Rath. Struny natahuje Ernie Ball na elektriku a Elixiry na akustiku. Podobně jako Jeffrey i Daník efektuje pomocí PODa od Line6 (pozn. J.K. – nástroje jsem vyzkoušel, Fender je americká klasika, kytaru Jay Turser jsem měl v rukou prvně: ozve se případný dovozce a pošle nějaký nástroj do Music Store na test?)
I Vašek Polanský (27 let) pochází z hudební rodiny (Pelhřimov). Prošel si flétničkami, do „lidušky" chodil na trubku. Nakonec skončil na konzervatoři u bicích. Umí i na klávesy a kytaru. V Supercool i za bubnama (!) významě pomáhá s vokály, a ještě k tomu stačí oba kolegy sledovat a korigovat. Vašek prošel řadou skupin, má zkušenosti z nahrávacích studií. V současnosti si k Supercool přibral ještě bubnování v kapele Ivy Frühlingové (studiová i live práce). Vašek je živoucím důkazem okřídleného rčení: „co Čech, to muzikant".
Léta hrával na SONORy. Nyní je mění za Tamburo model Opera rozměry 10", 12", 14", 16", 20", malý buben javorový Gretch 14 x 5.5" a ocelový Pearl Free floating 14 x 3,5", blány mix Remo a Evans, Činely Sabian a Paiste, Paličky Balbex 2B. Zpívá do hlavového mikrofonu Shure.
Většina písniček se rodí ve zkušebně, kam Jeffrey s Danielem přinesou základ a společně všichni vytvářejí aranže. Do budoucna chtějí Supercool co nejvíce koncertovat, natočit další desku (chtějí hned po prázdninách) a prorazit na pódia v cizině (Jeffrey s Danielem momentálně hrajou po Evropě, Vašek je zaneprázdněn studiovou prací).
A jak to vidí Jeffrey Marshall?
(Spontánní reakce na koncerty v Janských Lázních, které proběhly v bezbariérovém prostředí)
„Byly to moje nejšťastnější koncerty. Nevěděl jsem co mám od tohohle místa očekávat. Já jsem furt v něčem jinej. Jsem černoch, ještě k tomu na vozíčku a nejsem odsuď. V Praze je to těžký, ale tady ta škola, tady je to prostě úžasný, jsem úplně nadšenej z tohohle města. Tady pomáhají, tady se starají o lidi, co maj problém. Já žiju svůj vlastní život. Dělám to, co dělám a nejsem bojovník za nějaký práva. Ale kdybych žil tady, tak bych udělal všechno, co je v mých silách. Říkám tady to místo, todle město, tadle škola, to je super!!! Jsem malej černoch a můžu tady blbnout jako rock star a můžu se tady pohybovat. A to by před patnácti rokama určitě nešlo.
Tak, tohle si myslim …"
Popřejme tedy Jeffreymu, Danielovi i Vaškovi hodně nápadů, pevné nervy i zdraví a muzikantské štěstí.
Těm, kdo mají přístup doporučuji shlédnout výše uvedené www stránky. Najdete v nich hudební i filmové ukázky (profil Jeffreyho vysílaný na ČT), kalendář koncertů i kontakty na členy kapely.
