Running Wild nebo už jen Rock’n’Rolf? Tak tuto otázku si položilo jistě mnoho z Vás, kteří sledujete počínání této fenomenální německé metalové skupiny, která již bezmála dvacet kuje tvrdý kov tak věrně a opravdově, že se zcela nabízí další otázka: „Je něco takového vůbec na současné, stále se měnící hudební scéně možné? Ano, tady je důkaz.
Loňského roku vyšlo v pořadí již dvanácté studiové album hamburských pirátů s názvem Brotherhood. Je sice trochu více rockovější než předchozí desky, ale nenechává nikoho na pochybách, že éra pravdivého metalu ještě neskončila. Ale nepředbíhejme a pojďme se podívat do oněch báječných let osmdesátých, do doby, kdy kapela s názvem Running Wild vznikla.
Ti dříve narození jistě pamatují, že stejným názvem se honosí i jedna z písní od legendárních JUDAS PRIEST z alba Killing Machine. Je proto více než pravděpodobné, že se stala inspirací i čtyřem muzikantům z Hamburku, kteří zkoušejí hrát a skládat muziku podle svých tehdejších hudebních vzorů. Konec sedmdesátých a počátek osmdesátých let se nesl v duchu tzv. Nové vlny britského heavy metalu (NWOBHM), kterou reprezentovali především IRON MAIDEN nebo již zmiňovaní JUDAS PRIEST. Jenže v první polovině osmdesátých let se na britské hudební scéně objevují dnes jež kultovních VENOM coby nositelé nové odnože tvrdé hudby zvané black metal. Ten nachází odezvu i na kontinentě a ovlivňuje mladé debutující kapely. V Německu vznikají thrashově orientovaní SODOM, KREATOR nebo DESTRUCTION na jedné straně a na romantickou strunu naladění melodici WARLOCK a STORMWITCH na straně druhé. Společné mají texty o černé magii, čarodějnicích, rituálech, zlu, krvi, peklu a Satanovi.
A právě někde tady se stylově pohybuje raná tvorba RUNNING WILD. Kapela debutuje na sampleru Death Metal spolu s HELLHAMMER (později CELTIC FROST), AVENGER (později RAGE) a dokonce (světe, div se) s HELLOWEEN. Sampler vychází v roce 1984 a R.W. na něj přispěli skladbami Bones To Ashes a Iron Heads (později vydané až v roce 1999 jako bonusy na remasterovaném albu Masquerade). V témže roce také přichází na svět první řadové album s názvem Gates To Purgatory. Jestli to byly skutečné brány do očistce, měl ukázat čas. Album obsahovalo na LP verzi 8 skladeb (CD verze z roku 1988 obohacena o 2 bonusy – songy Satan a Walpurgis Night) syrového nefalšovaného heavy/black metalu. Kontrast ostrých riffovaných nářezů (Adrian) s temnými, pomalejšími záležitostmi (Demon) byl kompenzován střednětempými skladbami typu Soldiers Of Hell a Diabolic Force.
Následujícího roku se R.W. objevují s novým albem Branded And Exiled, které se tematicky pomalu oprošťuje od vlivu svého předchůdce (Satan je v textech připomínán pouze v hymnické Chains And Leather). Rovněž po hudební stránce je projev uhlazenější a vyrovnanější, převládají spíše střednětempé záležitosti (titulní Branded And Exiled, Marching To Die), nechybí ani pomalejší (Evil Spirit) či naopak rychlejší songy (Fight The Oppression). Zvuku se stejně jako na debutu ujal Horst Müller. Jedinou vadou obou alb se zdá být nepříliš zajímavý obal desek (na první svářeč v černé kůži, na druhé pečetidlo s logem R.W. ve žhavém ohni). Obě alba nahrála stejná sestava:
- Rolf Kasparek – guitars, vocals
- Preacher – guitars
- Stephan – bass
- Hasche – drums
Kromě studiových nahrávek se R.W. prezentují i živě. Po řadě koncertů v rodném Německu a dalších západoevropských zemích kapela vyráží v roce 1986 dokonce „za velikou louži" na turné po USA spolu s CORONER a CELTIC FROST. Díky špatné propagaci a tradičně nepřístupnému americkému publiku však není příliš úspěšné a předčasně končí.
Na další řadové album si fanoušci museli počkat až do roku 1987, kdy světlo světa spatřilo průlomové prkno Under Jolly Roger, které se nesmazatelně zapsalo do dějin skupiny. Mezitím však sestava doznala změny, odchází kytarista Preacher a je nahrazen muzikantem slyšícím na jméno Majk Motti. I díky němu se celkové hudební zaměření začíná ubírat trochu jiným směrem.
Under Jolly Roger má bombastický začátek. Po charakteristickém zvuku oceánu a skřípění ráhnoví na stožárech lodí následuje pokřik námořníků vzápětí přerušený dunivou kanonádou z námořních děl, ze které R.W. rozjíždí svou titulní skladbu. Celé album je protkáno sítí nových nápadů, počínaje vynikající prací bicích Mr. Hasche, které vše ženou dopředu přes dokonale hutný „spodek" baskytary a riffovaných kytar až po neskutečně „vypálená" kytarová sóla, při kterých běhá mráz po zádech (např. ve „vydupávačce" Raise Your Fist nebo v bezmála čtyřminutovém „hoblajzu" Merciless Game). Nechybí ani pomalejší song, ale o „ploužák" rozhodně nejde (mimochodem, tento typ písně nenajdete na žádném albu R.W.). Je to přemýšlivá Land Of Ice s textem o nepříliš veselé budoucnosti Země. Kromě zmiňované Raise Your Fist zde najdeme i další chytlavé songy, např. Raw Ride a War In The Gutter. Určitý pokrok také naznačuje nápaditý obal desky. Na přední straně je zobrazen starý dřevěný koráb, na jehož hlavní plachtě je namalován symbol pirátů, lebka se zkříženými hnáty (Jolly Roger), ovšem místo lebky je zobrazena hlava pekelného psa Adriana, původního symbolu R.W. Na zadní straně jsou zobrazeni členové skupiny jako piráti vystupující z člunu a nesoucí truhlice s pokladem.
Tímto albem R.W. naznačili, že je nutné s nimi na německé metalové scéně i nadále počítat. S tak kvalitním materiálem vyrážejí na koncertní turné, jehož záznam se objevuje v podobě živého alba v roce 1988 pod názvem Ready For Boarding.
Pirátská tématika se objevuje ve větší míře na dalším studiovém albu Port Royal, jenž vyšlo ještě v roce 1988. Jaký byl tracklist?
„Po zajímavém intru v přístavní putyce nás titulní song přenese do časů zašlé slávy bájného pirátského hnízda. Vzápětí vztekle zaútočí Raging Fire a svižná Into The Arena připomene hrdinské činy gladiátorů. Melancholický indiánský náčelník Uaschitschun zase vzpomíná, jak bylo blaze před příchodem bílého muže. Skrze instrumentální Final Gates projdeme s Conquistadores dobývat ve jménu kříže Nový svět a očekáváme království nebeské v Blown To Kingdom Come. O nesmyslnosti válek pojednává Warchild a na rozbouřená moře nás vrací Mutiny. Nezbývá než bojovat do hořkého konce a potom být odsouzen jako Calico Jack."
Po hudební stránce lze zaznamenat i určitý posun jak v oblasti kompoziční, tak instrumentální. Je to slyšet zejména v písni Mutiny, kde R.W. poprvé v historii použili akustickou kytaru. Velké změny proběhly také v samotné kapele. Frontman Rolf Kasparek, známější spíše pod pseudonymem Rock’n’Rolf, vyhodil své spolubojovníky ze starých časů a jejich místa obsadil nový basák Jens Becker a bicmen Stefan Schwarzmann. Ale ani nový bubeník se moc dlouho u R.W. neohřál, jeho post obsadil fenomenální Angličan Ian Finlay. S novou sestavou skupina vyráží na turné a hraje i v tehdejším Československu.
Na desce Death Or Glory, která následovala, se pirátská tématika objevuje v úvodním otevíráku Riding The Storm a v písních Marooned a Tortuga Bay, tou hlavní červenou nití je však věčný souboj zla a dobra, bohatsví a chudoby, otroctví a svobody v průběhu dějin. Patří sem zejména rebelantská Renegade, varovné Evilution a Running Blood, protifašistická Bad To The Bone a samozřejmě titulní Death Or Glory. Záliba Rock’n’Rolfa v historických námětech se naplno projevila při komponování skladby Battle Of Waterloo, kde je přímo popisován průběh této významné bitvy napoleonských válek. Navazující závěrečná March On jenom dokresluje osud vojáků pochodujících proti své vůli do vřavy bitev. Na podporu tohoto alba R.W. natáčí i svůj první videoklip, a sice k písni Bad To The Bone. Vzhledem k tomu, že se deska natáčela v roce 1989, tedy v roce, kdy se u nás schylovalo k pádu „toaletního" režimu, došlo i k zajímavé spolupráci s naším zpěvákem Láďou Křížkem, jenž svým silným vokálem vypomohl ve sborových partech.
Producentem této vynikající desky nebyl nikdo jiný než Jan Němec.
Zbylý materiál je umístěn roku 1990 na čtyřpísňový singl Wild Animal, které kromě tří nových písní obsahovalo i předělávku staršího songu Chains & Leather. Naposledy jsou zde však ke slyšení jak bubeník Ian Finlay, kterému sláva přerostla přes hlavu, tak i kytarista Majk Motti, který opustil posádku z rodinných důvodů. Na následujícím turné vypomáhají ostřílený bubeník Jörg Michael (ex RAGE, MEKONG DELTA) a kytarista Axel Morgan, který se účastní natáčení dalšího řadového alba již jako právoplatný člen skupiny.
Píše se rok 1991 a R.W. o sobě dávají vědět nejprve třípísňovým singlem Little Big Horn, kde se objevila i cover verze písně Genocide od THIN LIZZY. Poté vychází nepříliš povedené album Blazon Stone, kde se slibný vývoj skupiny na okamžik zastavil. Deska působí téměř jednotvárně, bez vyčnívajících stěžejních songů, místy zabředá do obehraných klišé. Nutno ale poznamenat, že za celkově chabý dojem odpovídá samotný kapitán pirátů Rock’n’Rolf. Jeho neustálé neshody s ostatními muzikanty a jejich časté výměny zapříčinily např. i to, že toto album nabubnoval jakýsi Mr. AC (původně technik od bicích R.W.) a na kvalitě to bylo bohužel znát. Ani nový kytarista Axel Morgan nedostal moc prostoru ke komponování. Deska řadící se spíše do šedi průměru však byla věrnými fanoušky přijata všemi deseti. Skupina podruhé ve své historii koncertuje i u nás, tentokráte v Praze a ještě ve Frýdku-Místku spolu s předskokanem RAVEN. Snad aby si napravili reputaci z nepříliš povedeného alba, nahrávají R.W. ještě v témže roce svůj doposud jediný výběr v historii, který dostal název The First Years Of Piracy. Obsahuje deset nejvýraznějších skladeb z prvních tří alb (např. Under Jolly Roger, Raw Ride, Raise Your Fist, Branded And Exiled, Marching To Die, Soldiers Of Hell, Prisoner Of Our Time).
Před dalším novým albem dochází tradičně k obměně členů kapely. Stalo se to v dějinách R.W. jakýmsi rituálem. Frontman Rock’n’Rolf si díky tomu vysloužil nálepku despotického muzikanta, který nemíní nechat zbytek kapely rozhodovat demokratickým způsobem. Na druhou stranu je ale nutné poznamenat: „Je snad trestuhodné, když se člověk snaží hledat něco nového a snad i lepšího?" Každopádně na albu z roku 1992 Pile Of Skulls již nehraje Mr. AC a odchází dokonce dlouhodobější obsluha čtyř strun Jens Becker. Bicí obsazuje navrátivší se ztracený syn Stefan Schwarzmann a basu obsluhuje Thomas „Bodo" Smuszynski (ex U.D.O.). Samotnou desku předznamenává vydání singlu Lead Or Gold, kterým kapela naznačila návrat ke světlejším okamžikům své tvorby. Album je mnohem pestřejší, i když stylově se změnilo velmi málo. Je to opět typické album R.W., tentokráte zaměřené proti korupci a dalším nepravostem tohoto světa. Ani zde nezůstala opomenuta pirátská tématika. Naplno se projevila v dvanáctiminutové závěrečné skladbě Treasure Island, která je v podstatě stručným hudebním převyprávěním slavného Stevensonova románu.
Na vydání v pořadí již osmého řadového alba si fanoušci museli počkat dva roky. Ale čekání se vyplatilo. Hudebním skvostem s názvem Black Hand Inn R.W opět potvrzují, kdo vládne německému speedmetalovému nebi. Jedná se o více než hodinovu porci jiskrného melodického nářezu, kde jsou rychlejší kompozice (Mr. Deadhead, The Privateer, Powder & Iron) rovnoměrně střídány skladbami středního tempa (Soulless, Dragonmen). Vše je uvozeno inkvizičním intrem The Curse a uzavřeno vizionářskou Genesis (The Making And The Fall Of Man). Ještě před nahráváním samotné desky došlo k personálním změnám. Po osobních neshodách s frontmanem Rolfem odchází kytarista Axel Morgan a spolu s bývalým basákem Jensem Beckerem zakládá vlastní projekt pod názvem X-WILD. Také bubeník Stefan Schwarzmann je hozen přes palubu a kapitán Rolf je tedy nucen doplnit posádku. Na albu Black Hand Inn se představil nový kytarista Thilo Hermann (ex RISK) a ukázal se muzikantsky přínosnější než jeho předchůdce. Bicích se ve studiu ujal osvědčený harcovník Jörg Michael, jenž měl v té době také spoustu jiných aktivit (HEADHUNTER, GRAVE DIGGER, AXEL RUDI PELL). Čtyřstrunným spolubojovníkem Rock’n Rolfa zůstává i po určitých peripetiích nadále Bodo Smuszynski.
Ve stejné sestavě!!! se skupina objevuje na dalším svém počinu, který vychází v roce 1995 s nekompromisním názvem Masquerade. Obal desky tentokrát vypovídá o tom, proti komu je namířena. Politik, církevní hodnostář a generál jsou symbolem všeho zla, na které Rock’n’Rolf coby hlavní tvůrce textů poukazuje. Hudebně lze toto album považovat za nejtvrdší a nejpřímočařejší v dosavadní historii kapely. Všech jedenáct songů se na nás valí s agresivní důrazností, kapela předvádí, že je v ní stále skryto nekontrolovatelné množství energie. Navždy se vám zaryje pod kůži titulní Masquerade, Wheel Of Doom, Metalhead či Underworld. Svými melodickými refrény zase chytí Rebel At Heart, Lions Of The Sea či Men In Black. Zajímavý fakt lze odhalit v písni Demonized, kde se do určité míry projevují hudební vlivy Rock’n’Rolfových oblíbenců THE RAMONES.
Po tříleté albové odmlce opět vyplouvá na širé oceány koráb Running Wild s novým materiálem a pod hlavičkou jiného vydavatele. Dosavadní label NOISE byla nahrazen nově vzniklou firmou GUN RECORDS. Počátkem roku 1998 tedy spatřilo světlo světa album The Rivalry. Oproti předchozímu došlo k určitému zklidnění, je zde zastoupeno poměrně málo rychlých skladeb (pouze dvě, Firebreather a Adventure Galley), rozhodně převládají uvolněné střednětempé kompozice. Tématicky se hlavní autor skladeb (kdopak to asi je???) vrací k již kdysi použitému námětu, a sice k věčné rivalitě mezi zlem a dobrem, k zápasu o spasení duší apod. O tom pojednávají zejména titulní Rivalry, Kiss Of Death a Resurrection. Nezbytná pirátská tématika je zastoupena v písních Ballad Of The William Kid a Adventure Galley, nedávnou současnost připomínají Fire And Thunder a Man On The Moon. Exkurzí do historie je závěrečná War And Peace inspirovaná dílem Lva Tolstého o napoleonských válkách. Zvukově se nahrávka přiblížila úspěšnému albu Black Hand Inn z roku 1994. Celková stopáž necelých sedmdesáti minut plně využívá možnosti současných záznamů zvuku, přičemž nelze říci, že by album díky tomu vyloženě nudilo. Je rovnoprávným pokračovatelem svého předchůdce, podle slov frontmana Rolfa jakýmsi druhým dílem trilogie. Ta byla završena v roce 1999, kdy se na pultech obchodů objevuje další počin z dílny R.W.
Na předposledním albu Victory je tedy tematicky dokončena trilogie, započatá albem Masquerade, kde bylo odhaleno zlo. Songy Fall Of Dorkas, Into The Fire, The Guardian, Return Of The Gods a zejména závěrečná Victory nenechá nikoho na pochybách, že království zla již definitivně skončilo. Krásná utopie, že? Mezi nosné téma pronikají i historické náměty. O tragickém konci dynastie Romanovců, vládců ruského impéria pojednává titul Tsar, jemuž v tracklistu symbolicky předchází cover verze Revolution od BEATLES a instrumentálka The Final Waltz. Většina ze dvanácti skladeb je nahrána v tradičním středním tempu, výraznější rychlostí na sebe upozorní snad jen Timeriders.
Po dlouhé době došlo opět ke změně sestavy. Místo Jörga Michaela, jehož můžeme definitivně považovat za právoplatného člena skandinávských melodiků STRATOVARIUS, celé album nabubnoval Angelo Sasso. Tím však personální změny u R.W. nekončí.
Před nahráváním posledního studiového alba The Brotherhood, které vyšlo loňského roku, se Mr. Kasparek alias Rock’n’Rolf rozloučil jak s kytaristou Thilo Hermannem, tak s baskytaristou Thomasem Smuszynskim. Veškeré kytarové party si pan mistr nahrál sám, basu obstaral novic Peter Pichel a bicí Angelo Sasso. Na koncertním turné k nové desce druhou kytaru dostal na starosti Bernd Aufermann a za bicími však sedí Matthias Liebetruth. Že by snad tohle byla konečně ta správná sestava?
Faktem je, že z koncertu v německém Osnabrücku byl pořízen záznam, který R.W. stihli ještě před koncem minulého roku vydat pod jednoduchým názvem Live 2002. Jedná se teprve o druhý oficiální „živák" v historii kapely. Obsahuje výběr těch největších „pecek", které kdy R.W. vytvořili. Živé album vyšlo v podobě „dvojcédéčka" a samozřejmě také na DVD.
Co k tomu dodat? Asi to, že v případě Running Wild člověk nikdy neví. Přesto bylo albem The Brotherhood a následným Live 2002 dáno světu najevo, že pirátský škuner jménem Running Wild pluje dál a Jolly Roger se vesele třepotá v poryvech větru nad širokým hudebním oceánem. Po všech těch uplynulých letech se ale nabízí jedna škodolibá otázka: „Nebylo by lepší skupinu přejmenovat na Rock’n’Rolf Band?"
