Morbid Angel

Technická reportáž z koncertu
Autor: 

Druhý duben se stal přinejmenším death metalovým svátkem, neboť do Stověžaté matičky dorazil velký černý tour bus kultovních Morbid Angel. Očekávání bylo o to větší, neboť po koncertech v Roxy a ve Zlíně, kde na nás hulákal Steve Tucker, se do andělských řad vrátil David Vincent, charismatický frontman ze „zlaté éry".

To byl také důvod, proč „nejžhavějšími novinkami", které tento večer zazněly, byly pecky z alba Domination. I přes ne zcela nejlepší zvuk šlo o famózní koncert, který tento rok jen těžko něco překoná. Odezva asi šestisethlavého publika byla více než dobrá a i samotný Vincent si české fans pochvaloval (sám jsem poprvé v životě viděl v kotli pařit kultovní persóny jako třeba Tomajdu z Martyrium Christi nebo Petra Hanzlíka z obchodu Gung-Ho). Škoda, že původně avizovaní předskokani Necrophagist nemohli kvůli kapelníkově zdravotnímu stavu na turné vyjet, byly by jistě lahůdkou pro všechny milovníky technického death metalu. Role českého předjezdce se velice solidně zhostila Pandemia, která právě dokončila nahrávání své novinky, která rozhodně stojí za zvýšenou pozornost. Zvukově sice trochu doplatila na pozici první kapely večera, ale přesvědčivé podání ruku v ruce s novým materiálem rozhodně neudělalo dobrý dojem jen na mě, čehož důkazem byl ohlas u fans. Jako hlavní support se představili dánští Hatesphere, kteří do lidí napumpovali velice energický mix HC, thrashe a deathu, zabalený do typicky švédského zvuku. Ale jelikož toto není recenze koncertu, ale report o nástrojovce, k supportu přidám informaci, že Alex z Pandemie si „svůj" zvuk našel v Mesa/Boogie Single Rectifieru (a udělal moc dobře), Fríďa drtil čtyřstrunnou Kelly od Jacksonu, Kouba i Anders triggerovali kopák snímačem Ddrum (na modul jsem neviděl, ale typoval bych Alesis), Andreas se hrdě hlásil k tureckým plechům Anatolian a jeden z dánských kytaristů se modlil ke Gibsonu SG.

Přejděme ale k hvezdám večera a jejich nádobíčku – začněme hrnci a poklicemi „Texas moshera" :-)

Pete „Commando" Sandoval (firemní hráč PEARL, SABIAN, AXIS, DDRUM) měl k dispozici javorovou sadu Pearl Masters Custom MMX (doma hraje na Prestige session), v barvě Jet Black (kopáky 22 x 18", tomy 10 x 9", 12 x 10", 13 x 11", kotel 16 x 16" na nožičkách), doplněnou o signovaný virbl Pearl Omar Hakim (ten by asi koukal, jaká muzika z jeho modelu tenhle večer lezla...) – snare byl jako jediný přizvučen mikrofonem (tradičně spolehlivý dělník Shure SM57). Celá souprava byla osazena profi snímači (triggery) DDRUM a prohnána přes modul DDRUM4. Pete používá originál samply stažené z webu firmy Clavia (výrobce DDRUM). Překvapením byly vždy dva triggery na každém bubnu – což mi bicí technik Mike vysvětlil tím, že kdyby se jeden snímač pokazil, mají ihned po ruce náhradní.... prý se to ještě za dvanáct nebo třináct let nestalo, ale jistota je jistota.... To, že nejsme na koncertě Beatles revivalu dokazovala i početná sada činelů Sabian, čítající dvě hihatky, pět crashů, tři chiny a ride. Konkrétně šlo o AA 15" regular hats (na klasickém stojanu), AA 14" sizzle hats (zavřená na pravé starně), AAXplosion 16" crash (2x), AAX 15 + 17" studio crash, AAX 16" rock crash, AA 18" china, AAXtreme 20 + 17" china a extrémně na krev dotažený AA 21" rock ride, který se za celý koncert ani nehnul. Vše bylo ukotveno na velké dvojité rampě Pearl Icon doplněné o držáky tomů (a ramena na činely téže značky. Jelikož Pete trochu trpí na záda, přivezl si s sebou svůj (již trochu jetý) sedák Gibraltar s opěradlem, ukotvený na trojnožce se šroubovicí Yamaha. Velkým překvapením byly pedály. Není novinkou, že Pete, proslulý svými šílenými koberci, hraje léta na závodní mašiny AXIS řady A (s volitelnou pákou na beater). Ovšem pod pravou nohou používá Longboard model (dlouhá deska „bez paty"), zatímco levá skáče po klasickém „krátkodeskovém" typu. Tedy každá noha jiný pedál. Pružiny byly utažené tak středně až více a originál Axis beatery byly nahrazeny klasickými tvrdými filcovými bambulemi Danmar. Pete používá svůj signovaný model paliček ProMark z amerického hikoru s nylonovými hlavičkami. Šlo spíš o palice než paličky, velikostně připomínaly prodloužené 2B, tedy pořádná „baga". Co se blan týče, na virblu měl jednovrstevnou pískovanou obdobu removské ambassadorky od firmy ATTACK, což byla taky jediná blána, která si tento večer „zahrála", jelikož virbl byl jediný buben soupravy, který kromě triggeru hostil i mikrofon. Pro pořádek ale dodejme, že na tomech byly čiré Remo Pinstripe a na kopácích Aquarian Super Kick I s filcovým tlumícím prstencem. Pro puntičkáře přidám nějaké to příslušenství v podobě kick padů Danmar KP210 s maltézskými kříži, plameny potištěný držák na paličky od stejného výrobce, a červený držák na pití od Gibraltaru.

Mozek Morbid Angel a hlavní skladatel – kytarista Trey Azagthoth měl ve výzbroji dva rovné boxy 4 x 12" Marshall 1960 (sbíralo se klasicky SM57), každý nakrmený jednou stowattovou celolampovou hlavou Marshall JCM900 Hi Gain Dual Reverb. Treyův rack obsahoval dvoukanálový Preamp Pro Co RAT R2DU (zde bych si dovolil poukázat na fakt, že Tony i Trey se s potenciometrem „distortion" nedostávali ani na polovinu – zvuk se nijak nerozpadával a v jejich případě ani není nutno zbytečným zkreslením nic mlžit ani maskovat – z toho by si někteří „kytaristé" měli vzít příklad), ekvalizér Rane ME 30 (který byl celý koncert úplně rovně :-)), ultra-harmonizer Eventide H3000S a napájecí/osvětlovací modul Furman PL-PLUS. Trey ladil (resperktive jeho technik Phil) přes rackovou ladičku Korg DTR-1000. Na zemi se uvelebil MIDI ovladač ART (k nepoznání zalepený gafou a playlistem), Morley Bad Horsie 2, „fejzr" MXR Phase 90 a flanger Washburn A-F4. Kanály přepínal footswitchem Marshall. Kytarový park tvořila Treyova klasika B.C.Rich Ironbird v pastelově červené s černou reverzní hokejkou a bílým nápisem „instaGIB" osazenou snímači Seymour Duncan (humbucker řady PA pro). Na tu odehrál klasiky jako například Lord Of All Fevers and Plague, Pain Divine, nebo Chapel Of Ghouls (s naprosto šíleným sólem). Tu nejčastěji střídala Jacksonka Warrior v modré metalíze, rovněž osazedá Duncany. Ke slovu přišla mimo jiné v Maze of Torment, Sworn To The Black, Blasphemy of Holy Ghost, nebo Immortal Rites. Jelikož šest strun někdy (a někomu) nestačí, tahala se i širší železnice Ibanez, 7-strunný topmodel řady RG ve vínové barvě a se dvěma humbuckery. Trey na ní hrnul věci z Domination a přídavky z Covenantu. Všechny kytary obouvá Phil do „devítek" GHS Custom shop. Abych nezapomněl, trsátka používá signovaná extra tvrdá CHEWING Inc. v růžové (!!!) barvě, pro lepší úchop pořezaná nožem. Trey se po koncertě s „trochou" nadsázky dožadoval zařazení jeho bílých tenisek Nike do výčtu jeho vybavení, neboť právě jim prý vděčí za svou rychlost na hmatníku a připálená trsátka....no.... Pete zase celý set sypal v (pro něj) tradičních kanadách a nevypadal, že by ho nějak brzdily, takže v obuvi to asi nebude....:-)

Druhý kytarista Tony Norman (známý taktéž z Monstrosity) měl kombinaci Marshall hlav JCM 900 DR a TSL 100, s boxy jako Trey, v racku stejný preamp Pro Co RAT a k tomu Alesis Quadraverb a ekvalizér Boss GE-7. Šapal po MIDI pedálu Behringer FCB1010 a Morley Bad Horsie 2. Jeho (a Vincentův) technik Kirk ladil přes Bosse TU-2.

Většinu koncertu střídal dva identické černé Deany ML („Darrelovky") a samozřejmě sekundoval Treyovi se sedmistrunnou Ibanezkou RG v matně šedé barvě. Tony dostal prostor i pro několik sól, která podědil po R. Brunellem a E. Rutanovi. Struny měl stejně jako Trey GHS Custom Shop, jenom o síle 10. Taktéž používá snímače Seymour Duncan PA Pro.

David Vincent si foukal do zad osmidesítkovou lednicí Ampeg SVT 810E, krmenou rackovou hlavou SVT 2 –Pro (druhá čekala v plné pohotovosti hned pod ní jako rezerva). Signál z Ampegu se přenášel jednak linkou a také přes mikrofon AKG D112. Vysílačka (stejně jako Tonyho a Treyova) byla „úháefka" od firmy NADY. Na své dva čtyřstrunné Deany ML (samozřejmě v černé barvě) hrál prsty i trsátkem, litanie přenášel obligátní Shure SM58. David si evidentně nestačil po návratu od Geni do Andělů přestříkat kufry a tak je ještě na tomto turné „zdobí" jeho pseudonym „EVIL D". Má tedy kromě latexového trička ještě jeden suvenýr :-)