Rockové kurzy nekončí! Ač to po devátém ročníku vypadalo, že toto ojedinělé hudební setkání nalezne svůj konec, díky enormní účasti na ročníku desátém nadále pokračuje. Na stránkách Rockových kurzů se píše: "...slovy těžko popsatelné, inspirativní hudební setkání na mnoha úrovních. Vyučuje se, jamuje a dokonce se někdy i zakládají kapely. Pravidelně se na Rockových kurzech též objevují hudební hosté a nástrojaři."
V příjemném prostředí Prachaticka se již deset let konají semináře, koncerty, workshopy a jiné zajímavé hudební akce. Muzikanti mají na výběr z patnácti zajímavých seminářů jako jsou: basa, bicí, kytara, aranžování, práce ve studiu, management, saxofon, zpěv a mnoho dalších. Tato reportáž pojednává o videoškole „Kreativní improvizace na el. kytaru" Honzy Militkého, ředitele a otce Rockových kurzů. Materiál videoškoly úzce souvisí s kurzy, protože z části koresponduje s výukovým materiálem.
Zeptal jsem se Honzy Militkého na důvody, které ho vedly k vytvoření takovéto videoškoly.
Co tě vedlo k tomu udělat videoškolu?
Jelikož jsem původně dechař, na kytaru jsem se učil sám a nevyhnul se při tom některým slepým uličkám, ze kterých se mi pak velmi nepohodlně vracelo - ale dál to nešlo. A přitom stačilo, aby přišel někdo a řekl: "Hele – takhle ne, jednodušší bude tohle..." Bylo to ještě před revolucí, kdy nebylo jednoduché se dostat k nějakým školám a informacím a tak nezbývalo, než si nějak poradit. Tak si dnes říkám, když tak vzpomínám na tu hromadu času, ztraceného objevováním objeveného, že bych teď pro změnu mohl někomu já nějaký ten čas ušetřit...
Časový úsek pro videoškolu je krátký, proč sis vybral právě takový materiál, jako církevní mody, stavbu akordů, pohyb na hmatníku?
Při koncepci videa jsem si utřídil materiál, který považuji za důležitý a až následně se vyděsil, do jak krátkého časového úseku je třeba ho zhustit. Ale ani při natáčení jsem ještě přesně nevěděl, jak to časově vyjde - to pak třeba po výkladu prvního z církevních modů přišel kameraman a jemně mě upozornil, že jsme už za třicátou minutou... Takže když si představíš, že ty mody (kterých je sedm) jsou jen částí jednoho z pěti oddílů... Inu škrtalo se, presovalo, co ti mám povídat - ale obsahově mi to přišlo důležité.
Shlédl si mnoho škol, co je podle tvého názoru odlišné u té tvojí školy?
Z toho co jsem viděl jsem málokdy nabyl dojmu, že ta příslušná kytarová hvězda, většinou zvučného jména a rychlejší než vítr, má potřebu někomu něco sdělit. Velmi často šlo o výčet více či méně efektních riffů, ze kterých se člověk sice může dílčím způsobem inspirovat, ale nepodají mu klíč k celkovému systému organizace hmatníku a logice hudebního uvažování. Často i hráči, kterých si hudebně velmi vážím, sdělili ve své instruktáži jen pár střípků. Já si řekl, že takhle to dělat nebudu. Že bych prostě rád, aby z té školy měl šanci někdo něco pochopit. A tak riffy jsou jen jednou z pěti kapitol - takovým závěrečným bonusem. To co jim však předchází jsou informace o logice kytaristy - pohyb na hmatníku, kytarové akordy a techniky, návody, jak si ty věci utřídit. Jsou to věci na první pohled asi méně zábavné, ale přišlo mi to důležitější, než ty třpytivé detaily. Jestli se mi to ale povedlo a jestli je má škola v tomhle směru odlišná, to už musí posoudit jiní.
Je škola z tvého pohledu určena spíše pro pokročilé nebo se v ní najde i začátečník?
Tahle otázka často padá i v souvislosti s Rockovými kurzy. Moje metoda výuky takhle prostě nestojí, ať už se jedná o video nebo kytarový seminář. Jde jen o tempo, jakým budu schopný ty informace vstřebat a dostat do ruky - když začínám, půjde mi to sice pomaleji, ale na druhé straně se zase třeba vyhnu spoustě problémů, které bych si mohl způsobit samostudiem při přechodu ze stadia "začátečník" do stadia "pokročilý". Teď ke mě například chodí velmi mladý človíček, který přišel jako takzvaný začátečník, ale během několika měsíců zvládnul věci, na které jiní, mnohdy starší o dvacet, třicet let nikdy nedosáhli. Je to dost relativní. Ta škola ti prostě nabídne jednu z možných cest a pokud se rozhodneš po ní vyrazit, není špatné to udělat hned na startu.
Souvisí materiál videoškoly s tím, co se probírá na Rock. Kurzech?
Pokud jde o kytaru, tak rozhodně ano. Kurzy vlastně samy postupem času utvářely náplň mé výuky a nutily mě nahlas formulovat věci, které jinak člověk nosí jen uvnitř a nepoužívá pro ně slova. Já teď jen zhustil náplň osmidenní výuky na kurzech do dvouhodinového videa. Ale přesto je to jen kostra, za posledních deset let kurzy prošlo kolem dvou, tří stovek kytaristů a pokaždé to bylo trochu jiné - vždycky totiž záleží také na tom, jaký ročník se sejde a co lidi zajímá.
Co bys jako pedagog poradil začínajícím?
Se učit, se učit, se učit!
Videoškola „Kreativní improvizace na el. kytaru" se dostala do rukou i některým mediálně známým osobnostem české hudební scény. Vybral jsem Zdeňka Bínu, hlavního protagonistu kapely –123minut, který má na věc trochu jiný, ale nesporně zajímavý pohled…
Zdeněk Bína
Co si myslíte o kytarových videoškolách obecně?
Kytarové školy moc nesleduji, jelikož moje hudební cesta se ubírala trochu jinudy. Ale myslím, že je to výborná věc pro lidi, kteří potřebujou pomoct nebo najít nový směr. Někdy je pro hodně muzikantů problém najít vhodného učitele, a proto může být lepší vyhledat videoškolu někoho, koho má rád.
Honza Militký používá na začátku rozcvičku na prsty… Já osobně se moc nerozcvičuji, ale jsou situace, kdy člověk cítí trochu ztuhlý. V tu chvíli si zahraji to, co mě zrovna napadne. Někdo dává samozřejmě přednost systému a stupnicím a pak jsou takovéto rozcvičky k nezaplacení. V tomto ohledu existují tyto dvě cesty a ani jednu z nich nezatracuji.
Ve videoškole se objevují církevní mody, resp. jejich tónový materiál, který můžeme dále využít buď v melodii nebo v harmonii…
Přišlo mi to velmi zajímavé a smysluplné. Zvláště pro lidi, kteří stagnují na určitém bodě, chtějí se naučit něco nového a neví jak na to.
Jak hodnotíte formu videoškoly – uspořádání sekcí, grafiku atd.
Celá videoškola mi přijde velmi příjemná a pozitivně namířená k žákům. Nevnucuje jim jen jeden systém a Honza Militký zdůrazňuje, že někdo jiný může dělat stejnou věc jinak a taky to bude fungovat. Takováto otevřenost je velmi důležitá, zvláště v muzice. Co se týče grafického zpracování (barvy, notové ukázky), tak mi přijde škola velmi dobře zpracovaná - barevně to pěkně ladí a celé je to provedeno velmi vkusně.
Na závěr jsem vyzpovídal jednoho z dlouholetých účastníků RK, bubeníka Jirku Červenku, a zeptal se ho na jeho dojmy z této hudební akce, která letos vyvrcholila desátým ročníkem:
Jak bys zhodnotil Rockové Kurzy celkově (jejich přínos pro tebe nebo pro někoho koho znáš, prostředí, vstřícnost lektorů, jamy, komunikaci s muzikantama...)?
Nedovedu si představit, že by těch deset dní v červenci mohlo být na nějakém jiném místě pro můj hudební rozvoj přínosnější. Rockové kurzy jsou bublajícím kotlem příjemných lidí, výborných muzikantů, hudební invence a svobody, zážitků, všech druhů muziky a všichni muzikanti se kterými jsem o kurzech mluvil řekli, že pro ně kurzy byly velkým přínosem. V naší kapele jsme rockovými kurzy prošli všichni a rozhodně nám to jen prospělo. Prostředí je úžasné, pokud tedy nejste nepřítel šumavských lesů a čerstvého vzduchu. Jamuje se až do rána bílého a s muzikanty se mi komunikovalo snad až příliš dobře.
Jak hodnotíš profesionalitu lektorů?
Všichni lektoři se kterými jsem měl možnost se setkat se vyznačovali spojením profesionality a lidského přístupu, takže nebyl problém si s nimi promluvit i mimo jejich "placený čas" a řešit některé muzikantské problémy individuálně.
Poměr cena/kvalita/získané informace… Jak ti sloužily informace, které si získal na seminářích a jak dlouho ti trvalo než sis to zažil?
Jsem přesvědčen, že kvalita získaných informaci mnohdy převyšuje cenu RK. To jak získané informace účastník kurzu využije, je ale věc druhá. RK nejsou žádný ultimativní mixer nebo přikrývka na hubnuti, které lusknutím prstu vyřeší všechny vaše muzikantské, i jiné problémy. RK vám ukážou cesty, kterými je možné se na svém hudebním vývoji vydat. Jestli jimi půjdete je jen a jen na vás. Pokud se chcete něco nového naučit, tak vám v tom RK rozhodne pomůžou. Já jedu letos na RK už po páté a stále ještě zažívám některé věci které jsem se dozvěděl před dvěma lety. To jak rychle věci zažijete je jenom na vás.
Je něco, co bys na RK změnil nebo vylepšil?
Ne, nic mne nenapadá. Je to hloupý, ale na nic teď nemůžu přijít. Ale určitě na něco přijdu až budu z letošních RK odjíždět.
Pokud byste i vy měli zájem o videoškolu Honzy Militkého nebo o účast na Rockových kurzech, více informací naleznete na http://kurzy.muzikus.cz nebo na rockkurzy [at] quick.cz
