Začátkem listopadu naše redakce přijala nabídku navštívit den otevřených dveří, které ovšem neotvíraly přítomným cestu „pouze“ do sídla firmy Panter, ale hlavně a především do modrého vozu značky Peugeot – vybaveného zvukovou a obrazovou záznamovou technikou. Vůz nese název „HD picturesound“ a je společným projektem AVF Studia a Panter s.r.o.
Ještě než skrze slova kolegy Oravského nahlédneme do útrob čtyřkamerového HD přenosového vozu se čtyřiceti osmi zvukovými kanály, podívejme se na několik zajímavostí, se kterými jsme se v domě číslo 7 v pražské ulici Bohuslava Martinů setkali. Do cesty se nám „vinou“ hostitelů připletlo nejen několik novinek, ale rovněž i některá dnes již spíše raritní zařízení. Z nich rozhodně stojí za zmínku více než třicet let starý přenosný rekordér Nagra 4.2, u kterého byl záznamovým médiem 6,35mm pásek. Nagra 4.2 byla používána pro rozhlasové i televizní účely a disponovala nezávislými hlavami pro záznam a playback. Měla též vestavěný reproduktor pro monitoring nahraného záznamu nebo snímaného zdroje, hi-pass filtr či úrovňový metering a limiter. Příznivci starších analogových mašinek byli rozhodně potěšeni.
I pro svoji malou velikost šlo jen s obtížemi přehlédnout nový model velkomembránového mikrofonu od společnosti Neumann – TLM 102. V dlani tato novinka skutečně působila trochu jako „mikrofon pro trpasličí zvukaře“, cílová skupina pro tento produkt stojí ovšem jinde. TLM 102 s kardioidní směrovou charakteristikou je zamýšlen jako mikrofon pro domácí nahrávací studia či menší rozhlasové stanice, kde by měl být velice kvalitním nástrojem pro „nabírání“ hudebních nástrojů i zpěvu. Mikrofon vykazuje dostatečnou úroveň akceptovatelného akustického tlaku, což slibuje i možnost kvalitního snímání perkusivních nástrojů, bicích nebo kytarových zesilovačů. Cena TLM 102, kterou první recenze v zahraničních médiích hodnotí nejčastěji výrazem „velký zvuk v malém balení“, by nemusela překročit 700 dolarů, což je - vzhledem k tomu, že jde o velkomembránový mikrofon od Neumanna - skutečně hodně zajímavé. Pojďme ale k tomu nejdůležitějšímu.
Přenosový vůz byl, jak jsme se dozvěděli od zástupců firmy Panter, navržen a postaven na základě dřívějších praktických zkušeností z terénu, kdy už byla využívána a odzkoušena zařízení následně použitá při vybavování vozu. Než vůz vznikl, bylo vždy nutné jednotlivé komponenty pro záznam obrazu a zvuku na místo činu přepravit a teprve zde celý systém vybudovat, což prý v některých případech nebylo vždy úplně jednoduché, navíc dost často prý (například v divadlech) četná technika také překážela jak účinkujícím, tak i publiku. To byl jeden z důvodů, proč byl předváděný HD picturesound postaven. Pro vestavbu posloužila standardní skříňová dodávka Peugeot, homologovaná s hmotností do 3,5 tuny a bez omezení „vjezdu“, se kterými se potýkají velké přenosové vozy. Jak nám bylo sděleno, je svým pojetím tento počin u nás spíše ojedinělý a to díky tomu, že je vybaven nejen plnohodnotnou režií pro obraz, ale současně také vícekanálovým zvukovým pracovištěm. Přenosové vozy orientované na obraz bývají obvykle schopny zaznamenat a "dodat" většinou pouze dvoukanálové stereo. HD picturesound firmy Panter je tedy nejen mobilním obrazovým pracovištěm, ale současně také mobilním zvukovým vícestopým nahrávacím studiem.
Náš časopis je zasvěcen zvuku a tak nás samozřejmě nejvíce zajímalo vybavení zvukové části vozidla. Nejprve ale malá obhlídka celého vozidla. Po otevření zadních dvoukřídlých dveří nákladového prostoru se nám odkryl pohled na přepážku s propojovacími periferiemi, pomocí kterých se veškeré vybavení propojuje s okolním světem. Pod touto přepážkou jsou umístěny bubny, na kterých jsou navinuty potřebné kabely. Kabeláž se dá rozvinout zjevně dost daleko. Při předváděčce stál vůz před sídlem firmy Panter a zvukový i obrazový systém byl bez problému "natažen" konferenční místnosti ve druhém patře. Zadní dveře dodávky se dají v případě nepřízně počasí pohodlně zavřít i při vytažené kabeláži. V pravém křídle dveří je pro tento účel vyroben speciální otvor.
Uvnitř přenosového vozu, do kterého obsluha vstupuje bočními posuvnými dveřmi, se tedy nacházejí obě (obrazové a zvukové) pracoviště. Ihned za přepážkou, odkud vycházejí a kam vcházejí všechny signálové trasy, je umístěna režie obrazu. Ta umožňuje přijímat obrazový signál ze čtyř dálkově ovládaných kamer. Příchozí obraz z těchto kamer lze nejen monitorovat, ale také zaznamenávat. Pracoviště je to vskutku zajímavé, ale nás přece jen o něco více táhlo pracoviště mistra zvuku. Tady jsme si nechali uspořádání popsat podrobněji.
Zvukové pracoviště umožňuje příjem 48 samostatných zvukových kanálů a jejich záznam do jednotlivých stop. Současně je možné provést okamžitou mixáž všech kanálů a dále distribuovat (a také zaznamenat) jejich submix. Signály z jednotlivých mikrofonů přicházejí na šestici osmikanálových mikrofonních předzesilovačů Focusrite Octopre. Za nimi se signál rozděluje a odchází jednak přímo do stop záznamového zařízení a současně také do mixážního pultu. K záznamu slouží dvě dvojice „spřažených“ harddiskových Adatů HD24. Záznam probíhá do 48 stop obvykle v rozlišení 24bit/48 kHz. Záznam se pořizuje do obou dvojic současně, druhá dvojice je míněna jako záloha, aby díky nechtěné závadě nebyl ztracen drahocenný záznam neopakovatelné živé události. Celou čtveřici ADATů HD24 je také možné využít pro vícestopý záznam s vysokou vzorkovací frekvencí 192 kHz.
K míchání zvuku je použit mixážní pult Yamaha LS9-32. V něm je možné okamžitě míchat zvuk přivedený z mikrofonů nebo také z nahraných stop. Taková dílčí mixáž se dá zaznamenat do dvou stop jako výsledné stereo a také současně podle potřeby odesílat jinam. Kontrolní poslech zajišťují dvoupásmové monitory Klein+Hummel. Kromě toho má mistr zvuku na svém pracovišti také dva monitory obrazu, takže i on je během akce doslova "v obraze" a má přehled o tom, co se děje na scéně. Synchronizace všech digitálních zařízení je zajištěna z externího zdroje synchronizačních signálů, kterým je Rosendahl Nanosync. Na závěr jsme se zeptali, jak se zvukové pracoviště při pořizování záznamu z živého vystoupení propojí s tím kterým"domácím" ozvučovacím PA systémem. Dozvěděli jsme se, že součástí zvukařské výbavy vozu je baterie čtyř dvanáctikanálových mikrofonních splitterů KlarkTeknik DN1248. Do nich se připojí pódiové mikrofony a z nich se signál vede do přenosového vozu. Ze splitterů se současně také vyvede pomocí připravených kabelových redukcí signál do stageboxu domácího ozvučovacího systému. Konstruktéři se snažili myslet na každou možnou situaci. Na úplný závěr jsme si nechali informaci, že přenosový vůz je schopen práce v jakémkoliv ročním období. Pro chladné dny je v podlaze vozu nainstalováno vytápění, pro horké dny se počítá s ventilací. No řekněte, nechtěli byste mít takové “vozítko” v garáži?
