Proč ne? I to je dnes možné. DIY je především o komunitě lidí, kdy každý dokáže nabídnout to, v čem je nejlepší a poskytnout to druhým. V dnešním díle našeho seriálu jsme navštívili Michala Steinze, majitele táborského nahrávacího studia, který se zabývá nahráváním, mixingem a masteringem především rockových kapel.
Kromě muziky, jak se později ukázalo, má Michal velmi blízko i ke strojařině, a tak pro něho není problém zkonstruovat cokoli, pro co se rozhodne. Ví, kde hledat potřebné informace, ví, kde co nakoupit a kde si co nechat udělat. A co se týká elektrotechniky? Tuto oblast klidně přenechává svému kamarádovi Danovi. Ptáte se, co z této fúze může vzniknout? Jakékoliv studiové zařízení, špičkové kvality, které nejenže dobře zní, ale také i dobře vypadá. A tak nám Michal umožnil nakouknout pod pokličku a přiblížil nám, jak si postavil studiová zařízení jako Gyratec G9, prempy SSL 9000, bus kompressor SSL G4000, mikrofon Gyraf G7 a další.
Michale, kdy tě poprvé napadlo, že si postavíš DIY zařízení a co to vlastně bylo?
Začal jsem stavbou preampu, protože vzhledem k tomu, že nahrávám ve studiu hlavně živé kapely, potřebuji najednou nahrávat hodně vstupů, jako například živé bicí, na které potřebuješ běžně 16 stop, takže pro mě mít hodně preampů byla nutnost. První DIY věc, do které jsem se pustil, byl klon preampu SSL 9000, což je předzesilovač z pultu SSL 9K. Kamarád z Brna mi poslal jeden hotový modul s tím, že je třeba osadit ho do krabice a oživit.
Takže to jsme začali vlastně stejně, protože já jsem tenhle preamp také svého času měl.
Přesně. A já jsem zašel za svým kamarádem Danem, který mi opravuje všechnu elektroniku a zeptal se ho: „Zvládl bys to?“ a on „Jasně, bez problémů, dej mi schéma a já ti preamp rozchodím.“ A tak jsme to takhle udělali a já byl s výsledkem natolik nadšený, že jsem si řekl, že si udělám ještě další tři kusy a celou výrobu si zabezpečím sám. Tenkrát jsem si ještě všechny tisky nechával vyleptat, sehnal jsem si všechny součástky, udělal jsem si i čelní panely. Snažili jsme se preampy udělat sofistikovaně a umístit dva preampy do jednoho 1U přístroje. Výsledek mě „nakopl“ a já si tak uvědomil, že není vůbec těžké dát jakýkoliv přístroj dohromady. Když mi Tudy poslal první modul, tak jsem nerozpoznal kondenzátor od rezistoru. Byl jsem v elektronice úplná lama.
Takže si myslíš, že se to dá naučit…
Jasně. Je to o zkušenostech. Dnes si všechny součástky obstarávám sám.
A snažíš se vše pochopit? Vědět, co jak funguje?
V tomhle mi hodně pomáhá Dan. Vždycky se ho ptám, co k čemu je a on mluví jako kniha. Myslím si, že by mohl přednášet na vysoké škole, protože ti vysvětlí opravdu úplně všechno. Jak která součástka funguje, proč to tam je...
A myslíš si, že si časem budeš chtít také něco postavit úplně sám? Že vezmeš pájku do ruky?
Myslím si, že ne. Zaprvé na to nemám čas, a za druhé to raději nechám Danovi, protože je odborník, dělá to dobře, čistě a precizně do posledního detailu. Já chci raději dělat muziku.
Dobře, takže jsi začal s klonem SSL 9000, a co bylo dalšího?
Další DIY efekt byl větší oříšek, pustil jsem se do plně lampového preampu Gyratec G9, který má na jednom kanálu dvě trafa a dvě lampy. Jedná se o výrobek od dánského konstruktéra Jakoba Erlanda, který prodává své zařízení vycházející z proslulých studiových mašin, jako jsou například Pultec. Na svých stránkách má i sekci DIY, kde zpřístupňuje kompletní dokumentaci. Vlastně on ten Jakob Erland je docela zajímavý člověk, nejenže vlastní studio, staví kvalitní studiovou techniku, ale také se dost angažuje v DIY komunitě. U většiny projektů zcela narovinu říká, že nic moc nového nevymyslel. Vždy vezme část z toho, druhou část z toho, dá to dohromady, vyzkouší, oživí a když se ukáže že je to dobré, tak to zpřístupní ostatním.
Michale, jak dlouho vám trvalo postavit Gyratec?
Chvíli to trvalo. Řešili jsme nějaké problémy s brumem, museli jsme udělat několik úprav. Měli jsme na výběr použít Oxford trafa nebo Lundahl, ale Lundahl trafa jsou pro tyhle účely asi nejlepší řešení, tak jsme je použili. Tištěné spoje jsem si nechával leptat u nás, bohužel jsme při oživování přišli na to, že je na jednom z nich zkrat, tak jsme spoj museli proškrábat.
Tištěné spoje byly tedy špatné? Stává se to často?
Dnes už si tištěné spoje nenechávám dělat na zakázku, protože v komunitě Group DIY, což je nejširší světová komunita na internetu, narazíš na lidi, kteří dělají plošné desky v profesionální kvalitě a stojí téměř stejně, jako kdybych si je tu nechal u někoho leptat. Jsou však mnohem lépe zpracované, opravdu v profi kvalitě a tam ti žádný zkrat nehrozí.
Takže když se rozhodnu, že si zítra postavím LA-2A..?
Tak se podíváš do fóra a určitě najdeš v Evropě někoho, kdo tisky dělá a posílá. Tímto způsobem jsem napojený na několik lidí ze Švédska, Dánska, Anglie, kteří tisky nechávají vyrábět ve velkém, takže není problém je mít do týdne doma.
Opravdu platí to, že díky internetu je na druhou stranu DIY dostupné mnohem snáz komukoli?
Je to tak. V dnešní době DIY jede v neskutečném měřítku a seženeš úplně všechno. Tak třeba krabici na LA-2A, nebo 1176, která vypadá úplně jako originál. Na Group DIY máš dvě sekce White Market a Black Market. White Market představují firmy, které oficiálně zastupují určité produkty na trhu a Black Market jsou pak lidé, kteří si buď nechávají vyrábět jednotlivé komponenty, jako jsou zmiňované tisky a krabice v nějakých sériích, a pak je prodávají, nebo to také funguje jako běžný internetový bazar.
Vraťme se zpět k Gyratecu. Líbí se mi jeho panel. Jak jsi ho vlastně dělal?
Panel byl dělaný gravírovací metodou v Německu. Byla to moje první zkušenost. Firma má pro tyto účely speciální program podobný Cadu, který si stáhneš z jejich stránek, přesně si v něm vysázíš, kde chceš mít jaké ovládací prvky, a on ti vypočítá i kolik tě to bude stát, následně obdržíš panel se všemi dírami a popisky, jen ho přišroubovat k příslušné krabici. Čelní panel je vlastně eloxovaný hliník o tloušťce 3 mm. Do eloxu se gravíruje a pak si můžeš vybrat, jakou barvou chceš vybroušení vyplnit. Na Gyratecu jsem použil bílou, u SSLka jsem nechal barvu hliníku a taky to nevypadá špatně. SSLko jsem už nechával gravírovat na Slovensku, kde také mají svůj software, celkově však náklady vycházejí o dost níže, než v Německu.
Michale, a jak vlastně spolupracuješ s tvým elektrotechnikem?
Známe se už delší dobu a vím, že Dan své práci rozumí. Třeba mi řekl: „Včera jsem to oživil, zprovoznil, ale je tam hroznej brum, teď nevím, čím to pořádně je. Může to být tím a nebo tím…“ V ten moment začnu hledat na fórech, dopisovat si s lidmi, kteří narazili na stejný problém a najdu příslušné řešení.
Takže ho moc nezatěžuješ?
Vůbec ho nechci zatěžovat, a mechanické věci si dělám sám, panely, krabice a uchycení, soustružnické práce, lakování, to je moje doména.
Další studiové zařízení, na kterém jsem se už také podílel, byl stereofonní kompresor SSL G4000, který jsem si hodně oblíbil. Můžeš přiblížit čtenářům, jak probíhala realizace stavění?
Tento kompresor vychází z původního pultu SSL 4000. Je to vlastně hlavně VCA bus kompresor. Používal jsem ho dost jako plug-in od Waves a říkal jsem si, že by bylo fajn si ho nechat postavit a porovnat hardware s plug-inem. S výsledkem jsem velmi spokojen. Používám ho hlavně na efektování bicích group, a nebo i na master šavli, kdy krásně spojí jednotlivá zvuková spektra. Dokonce jsem si všiml, že ho někteří lidé používají i při nabírání vokálů.
Já ho hodně používám na nabírání akustických věcí. Dodá jim hloubku a příjemně je prokreslí.
Přesně tak, a navíc dokáže i hezky pumpovat. Ten náš model má navíc možnost řídit sidechain z externího zdroje a také interní sidechain kompresoru má krokově nastavitelný HP filtr, který obsahuje i dva módy speciálních EQ křivek, kde je společně integrován HP filtr + hi shelf boost, což u původního kompresoru není.
To je pravda, na druh hudby, kterou dělám, sidechain vždycky ocením, nicméně Michale, ty jsi tenhle kompresor vlastně dělal ve třech verzích...
Ano, bylo to vlastně na základě požadavků. Moje verze je ve velikosti 2U s velkým měřákem. Další dvě jsou klasické 1U verze. U té tvé jsem si navíc mohl vyzkoušet novou technologii panelu pomocí potisku UV tiskem. Což nakonec dopadlo líp, než jsem čekal. Vypadá to perfektně a víceméně je to levná záležitost. Pokud tedy někdo chce mít hezký panel a nechce za něj dávat dost peněz, tak UV tisk v kombinaci s práškovým lakováním je dobrá alternativa. Sice výsledek není na úrovni sítotisku, ale sítotisk jednoho kusu je velmi nákladná věc, a dokonce i gravírování vychází dráž. V případě tvého panelu se náklady pohybovaly okolo 300 Kč za panel, a to opravdu není moc. Na druhou stranu – gravírování má velkou výhodu v tom, že nemusíš řešit vrtání děr, protože to zajistí přímo gravírovací stroj, takže se můžeš spolehnout na naprosto přesné díry pro potenciometry, diody a konektory. Gravírování bych doporučil třeba v případě, že chceš mít na panelu měřák sestavený z LED diod, gravírovací stroj ti je odvrtá s přesností na desetinu milimetru, takže pak stačí led diody pouze zasadit do panelu a vše lícuje naprosto dokonale. V případě gravírování se však bavíme v cenách od 1200 Kč do 2000 Kč za panel.
Musím říct, že má verze kompresoru vypadá opravdu nádherně, dokonce jsi trefil i barvu, ani jsem nečekal takový výsledek. Kde jsi nechával dělat panel?
Ten tvůj kompresor se opravdu povedl. Nátěr jsem nechával dělat v práškové lakovně v Plané nad Lužnicí. Jsou tam velmi ochotní lidé, nalakují ti i jeden jediný kus a za velmi přijatelnou cenu. Ve většině práškovacích lakoven by tě s tak malým počtem rovnou vyhodili. Zkoušel jsem i jiné práškovací lakovny, třeba v Praze, kde měli větší výběr strukturovaných druhů barev, ale rovnou mi řekli, že minimální množství je třeba 30 kusů.
To mi nahrává na ideu DIY, mysli globálně – jednej lokálně, takže v případě řemeslníků, bez kterých to nejde, jsou právě místní známí vždy tou nejlepší variantou, která vždy funguje. Mám známého strojaře a truhláře, takže díky nim jakákoliv moje představa na úpravu studia je vždy realizovatelná. Nicméně u mého kompresoru bych ještě zmínil můj požadavek na měřák, kdy jsem chtěl, aby vypadal jak originál. Tzn. černý měřák s bílou ručičkou a potisky, což není tak běžně dostupná věc.
Je to tak, v tvém případě máš v kompresoru originální Sifam měřák, který používá i SSL. Dnes není problém sehnat tyto součástky stejně jako třeba pro Neve. Hodně nakupuju tyto komponenty u RS Components nebo Mouser Electronics, což jsou velkoobchody s elektronikou. Pokud potřebuješ něco nestandardního, na fóru Group DIY se ti vždy podaří narazit na správného člověka, který ti danou součástku pošle. Dokonce ti nabídne třeba i set, což je dobrá věc, pokud potřebuješ třeba vstupní a výstupní trafo Carnhill pro Neve 1073 preamp. V případě tvého měřáku to bylo ale trochu složitější. Originální Sifam byl s černou rafičkou a bílým pozadím, takže rafičku jsem musel přetřít na bílo, což byla opravdu titěrná práce, kdy musíš velmi opatrně nanášet barvu malým štětečkem, aby rafička nebyla těžká a nezkreslovala výsledek. Pozadí měřáku je vytištěné na tvrdém papíru na klasické tiskárně, navíc jsem si ještě musel pohrát s podsvícením měřáku, kdy jsem musel do tak malých rozměrů vměstnat i LED diodu, ale myslím si, že se to podařilo a výsledek stojí za to. Měřák mého SSLka jsem sehnal na eBay, je nejspíš z nějakého starého průmyslového pultu, ale měl přesné rozmezí 0 – 1mA, což jsou hodnoty, ve kterých je nabídka měřáků velmi omezená..
Ještě bych rád zmínil knoby, ty se mi také moc líbí...
To jsou originální Fender knoby. Dnes opravdu není problém sehnat cokoli. Něco ti přijde ze Států, něco z Hongkongu, a do týdne to máš doma. Navíc v případě součástek, díky jejich malým rozměrům, neplatíš ani daň, ani clo. Zboží ti přijde v pevné obálce, která vypadá jako dopis.
Michale, a teď se dostáváme k dalšímu DIY výrobku, kterým jsi mě dost inspiroval a na kterém teď také spolupracujeme, mám na mysli lampový mikrofon Gyraf G7...
Jedná se o lampový mikrofon, s elektronikou vycházející ze slavných Neumannů U-47 a U-67 s kapslí AKG CK12. Musím se přiznat, že to pro mě byla velká neznámá. Delší dobu jsem se o něj zajímal, ale říkal jsem si, mikrofon, to už není jen tak. Ale čím víc jsem se do toho ponořoval a četl si příspěvky lidí, kteří si ho postavili, poslechl jsem si celou řadu zvukových ukázek, které mě ujistily, že mikrofon opravdu zní úplně fantasticky, a to jsem poslouchal i ukázky akustických Grand pian. Tím jsem si uvědomil, že mikrofon mi může nabídnout přesně ten zvuk, který jsem hledal. Lampový, pěkně hřejivý a tlustý zvuk, který mi v mé kolekci mikrofonů chyběl, a než kupovat nějaké poloviční řešení v mikrofonech do 20 000 Kč, tak jsem řekl: „budu vostrej, mám tady dva čínské mikrofony a tak je překopu“.
Vycházel jsi z čínských HAT800, které se dají sehnat na internetu okolo 3000 Kč. Co jsi z nich všechno použil?
Použil jsem krabičku z původního zdroje, do které se naštěstí podařilo napasovat veškerou novou elektroniku, i když to bylo dost natěsno. Takže jsem do ní umístil nové plošné spoje a trafa. Tělo mikrofonu se muselo udělat větší, protože by se do něho nevešel plošný spoj, ale použil se koš. Je obecnou pravdou, že právě provedení koše hodně ovlivní zvuk. Ve své podstatě se u Gyrafu jedná o klasické provedení – tj. 1x hrubé síto, které chrání vložku před mechanickými vlivy a jemné síto, jenž slouží především pro odstínění kapsle, aby mikrofon nechytal brum. Konstrukční zpracování HATu je na vysoké úrovni, dobré uchycení pop filtru, nechtěl jsem vycházet z provedení Jakoba Erlanda, kdy si do trubky nechal laserem vyříznout díry pro síta, což by mohlo způsobovat komplikace, a navíc HAT nestál tolik, aby se tímto způsobem nedal zmodifikovat. Součástky jsem nakoupil u RS Components a GME. Problém byl se styroflexovými kondenzátory, které jsou hůř sehnatelné, takže jsem je musel koupit přes eBay. Lundahl trafa byla z Německa, vyměnil jsem elektronku za Telefunken EF86, což je malá elektronka s devíti piny, která byla vybraná z armádních skladů, byla změřená a odzkoušená, takže s ní nebyl žádný problém. Nejsložitější bylo sehnat kapsli. Mikrofon je stavěný na slavné AKG CK12, jenž se dávala do mikrofonu AKG C12, což byla vlajková loď AKG, a do prvních mikrofonů C414, kde byla také tato původní mosazná kapsle. V případě Gyrafu G7 je několik variant, kdy si můžeš koupit repliku kapsle ze Států nebo z Číny. Ta ze Států je paradoxně také vyrobena v Číně, ale je o něco kvalitnější. Pak můžeš použít originál, jenž se dá občas sehnat na eBay, a nebo můžeš oslovit dánského konstruktéra Tima Cambella, který celý život opravoval mikrofony CK12, a to i v takovém stavu, kdy kapsle byla úplně nepoužitelná, takže musel udělat naprosto přesnou repliku. Je to tedy ruční hodinářská práce, protože kapsle obsahuje mnoho malých detailů, nicméně nakontaktoval jsem se na něj, poslal jsem mu kapsli z HAT800 spolu se silikonovým úchytem a on mi do něho zabudoval AKG kapsli a poslal mi ji zpět. A musím říct, že funguje úplně špičkově. Když jsem porovnával zvuk z čínské kapsle a kapsle od Tima, jednalo se o úplně diametrálně odlišný mikrofon. Tomu odpovídá i cena, kdy čínskou kapsli seženeš za 3000 Kč, a kapsli od Tima okolo 12 000 Kč. Dokonce i Jakob Erland z Gyrafu potvrdil, že mezi originálem a Timovou kapslí neuslyšíte rozdíl.
Co dalšího sis v rámci DIY udělal?
Už jsou to jen drobnosti. Zapouzdřili jsme preampové moduly z vysílacího pultu Tesla a udělali k nim zdroj. Ač se to nezdá, tak mají pěknou transformátorovou barvu, nechybí ani ekvalizér, který je řešený skokově. Je to opravdu kvalitní zařízení. Předpokládám, že ho Tesla okopírovala od nějakého Siemense z té doby. Navíc preampy mají neuvěřitelné zesílení. Takže třeba pro dynamické mikrofony Shure SM7, které potřebují hodně vybudit, je tento preamp úplně ideální a hlavně nešumí. Poslední DIY kousek ve studiu je krabice pro standard API500. Kde jsem přes Group DIY koupil box a tištěné spoje. Tahle verze má navíc i 24V napájení, což není standard, ale některé nové moduly vyžadují 24V napájení.
A plánuješ další moduly pro API500?
Určitě. Plánuju je i stavět, protože je seženeš i jako stavebnice i s čelním panelem. Ještě bych si rád postavil Neve 1073 a porovnal ho s mým GAP73, který hraje opravdu dobře.
Michale, blížíme se ke konci našeho rozhovoru. Co chystáš dalšího v tomto roce?
Chtěl bych si postavit Pultec, který bych využil určitě na master, ale i při náběrech třeba zpěvu, protože díky lampě zvuk krásně zjemňuje. Pak bych si chtěl postavit Urei 1176, na které jsem už hodně zapracoval, už mám pro něj všechno připravené, a pak určitě LA2A, ideální věc pro náběry zpěvu. Jsou to všechno takové klasiky.
Díky moc za rozhovor a přejeme ti spoustu kvalitních studiových DIY mašin a také hodně úspěchů v muzice.
