Předmětem našeho povídání nebude tentokráte ani distortion, ani flanger či delay, ale mezi basisty trochu méně rozšířený a používaný efekt Envelope Filter. Původně se vlastně jednalo o filtr takzvané „obálky“. Dříve šlo o sekci analogového syntezátoru, která pracovala s parametry Attack, Decay, Sustain a Release. Různě proměňuje časy trvání těchto parametrů, zkracuje je či prodlužuje, a to dle libosti programátora. Snad nejlépe by se tento efekt dal přirovnat k hráči na pozoun (pro zavilé pravověrné rockery: jedná se o jednu z nenáviděných „velkých žlutých trumpet“), který před rozšiřující částí nástroje, z níž vychází zvuk, mává v různé intenzitě, vzdálenosti a rychlosti plechovým dusítkem připomínajícím mísu na vdolky. Právě ona rychlost, intenzita a vzdálenost jsou našimi výše zmiňovanými parametry.
Pokud by někdo i teď měl problémy pochopit, co vlastně efekt Envelope filter dělá, pak vězte, že se jedná o kvákadlo (a to dobře známe, že?), které je však automatické a intenzita kváknutí je podřízena síle, s níž se opíráte do strun. Tento efekt téměř vždy kráčí ruku v ruce ještě s druhým efektem, a tím je LFO, nebo-li Low Frequency Oscilator. LFO obvod zajišťuje vlnění či kmitání hlubokofrekvenčních pásem. A protože se zabýváme basou, určitě se nám to bude hodit. Abychom tato hluboká pásma měli úplně pod kontrolou, je na „palubě“ našeho Filteru ještě sedmipásmový grafický equalizer, kterým všechny ty rozkmitané, rozbublané a kvákající zvuky dostaneme frekvenčně pod kontrolu.
Fialový krasavec
Bass Envelope Filter od SourceAudio je designově jasným příslušníkem svého kmene se všemi genetickými dispozicemi i ušlechtilostí. Vizuálně se jedná o tmavě fialovou krabičku větších rozměrů (175 x 150 x 38 mm v nejvyšším místě). (To kdyby snad někdo chtěl zjišťovat, zda mu náhodou nezbylo v pedalboardu ještě místo, tak jak to udělala naše basistka po zapůjčení tohoto efektu.) Efekt je vizuálně rozdělen na dvě části. Část vyšší nese otočné ovládací prvky, část nižší slouží se třemi nášlapnými spínači opatřenými LEDkami k nožnímu ovládání.
U efektu je výborné, že ho můžete (stejně jako jiné produkty od SourceAudio) používat buď jako klasické krabičky s ručním ovládáním, nebo použít 22 předprogramovaných křivek a ty ještě editovat. Tak tomu bylo i u některých syntezátorů, např. Korg M-1. Kombinace těchto technologií je samozřejmostí. Vstup a výstup zde není z boku, jak tomu bývá u většiny nášlapných efektů, ale na zadní straně. Efekt není možné používat bez adaptéru pouze s baterií. Adaptér je však součástí balení. Ovládací prsten Hot Ring s dálkovým vysílačem či expression pedál si však musíte bohužel dokoupit. K dispozici jsem jej od dovozce neměl tentokrát ani já.
Procházka obálkovou elektrárnou
Za svou dlouhou basovou kariéru jsem byl pouze jedenkrát majitelem envelope filtru. Koupil jsem si ho na základě shlédnutí basové školy mistra Flea od RHChP, který ho zde předváděl. Na rozdíl od dnešního zkoušeného přístroje měl ten můj jenom dva ubohé knoflíky. Myslím, že to byla frekvence a citlivost. Frekvencí se nastavovalo pásmo, kde bude zvuk kvákat a citlivost udávala, jak hodně bude kvákat. Fatální nevýhodou, kvůli které jsem se efektu zbavil, byl to, že hrozně „žral“ původní signál. Když jsem ho sešlápl, zvuk děsně spadl. Různě jsem to zkoušel řešit, ale nakonec jsem ho přestal naživo používat. Myslím, že tato nemoc u našeho Envelope Filteru díky jeho parametrům a konstrukci nehrozí.
Vrchní panel disponuje šesti otočnými potenciometry, z nichž prostřední – Effect - má nekonečný chod a postupuje po krocích. Těchto kroků je celkem 23 a pod každým se skrývá zvukový program. Ten umožňuje nastavit jednu z 23 frekvenčních křivek tvořící zvuk envelope filtru. K dispozici jsou: 7x 2 Pole Low Pass, 4x 4 Pole Low Pass, 2x Single Peak, 4x Triple Peak, 2x Peak & Notch, 3x Phasers. Z těchto rozličně modulovaných křivek a jejich parametrů tvořených potenciometry, z LFO a z nastavení equalizeru složí hudebník svůj celkový zvuk. Právě nastavená křivka je indikována zelenou LEDkou. Jinak inspirace ovládáním analogových syntezátorů je zde opravdu cítit na každém kroku. Levý spodní potenciometr je Frequency. Zde se nastavuje střed frekvence, která bude přístrojem zpracovávána. Nad ním je ovladač Sweep Range.
Ten určuje hloubku modulace u zpracovávané křivky či LFO režimu. Zároveň slouží jako jeden z parametrů ovládání prstového kroužku Hot Ring, který jsem bohužel v setu neměl k dispozici, jak už bylo uvedeno výše. S ním to celé funguje tak, že hudebník má na prstu navlečený speciální mikrovysílač, takže při pohybu rukou (mávání, vlnění apod.) je parametr aktivován a mění zvuk. Je to nesmírně efektní, ale vyžaduje to velké zkušenosti, jak hudební, tak technické. Jinými slovy, musíte mít svou hru technicky pod kontrolou, abyste mohli ještě ovládat rukou parametry přístroje. Na druhé straně je vrchní potenciometr označen jako Speed, tedy rychlost. Takto však pracuje pouze v režimu LFO, kdy pouze rozkmitává zvuk. V režimu Effect ovlivňuje parametry Attack a Decay velmi sofistikovaně, neboť každá polovina chodu potenciometru je vymezena jednomu z parametrů, respektive rychlosti jejich ohýbání. Nebojte se, naučit se pochopit fyzikálně jejich podstatu je mnohem těžší, než s nimi prostě pracovat podle sluchu metodou „líbí/nelíbí“. Posledním otočným parametrem je Dry/Wet. Ani on však nefunguje tak, jak tomu bývá u jiných přístrojů. Tam stačí otočit doprava a zvuk se více naefektuje, zatímco směrem doleva je signál efektován méně. U našeho přístroje máme opět dráhu rozdělenu na dvě části. Nulové efektování je ve středu dráhy. Otáčením doleva se efektovaný zvuk ještě obohatí o hlubokotónovou složku low-end, zatímco doprava je zřejmě pouze efektovaný signál bez této low-end složky.
Uprostřed přístroje se nachází sedmipásmový grafický equalizer indikovaný pěti LEDkami v rozsahu -/+ 12 dB. Pásma jsou 62 Hz, 125 Hz, 250 Hz, 500 Hz, 1K, 2K, 4K. K ovládání tohoto equalizeru slouží dvě malá mikrotlačítka, pomocí nichž se pohybujeme mezi pásmy equalizeru vlevo či vpravo (pod zadaným pásmem vždy svítí LEDka) a otočný potenciometr s nekonečným chodem, kterým pásmo buď zesilujeme či zeslabujeme. Dalším malým přepínačem Mod Source volíme mezi Envelope, LFO a Hot Hand režimem. Oba jsem popsal již v úvodu, poslední jsem bohužel nemohl z uvedeného důvodu vyzkoušet. V režimu LFO můžeme pomocí Tap Tempo Enable nastavovat tempo zakmitávání LFO oscilátoru. Posledním ovladačem je mikropřepínač Preset Bank. Zde může uživatel bryskně ukládat své programátorské výplody do „zelené“ banky 1-3 nebo do „červené banky“ 4-6. Ano správně, přístroj umožňuje uložit šest uživatelských zvuků složených z Envelope filteru, LFO filteru a equalizeru. LFO sekce má k dispozici též devět rozličných křivek zakmitávání. Tyto křivky se programují pomocí otočného potenciometru a posuvných tlačítek grafického equalizeru, jen je potřeba stisknout současně Mod Source a Tap Tempo. Rozsvítí se LEDky všech tří módů a Tap Tempo, a my tak ovládá-me Shape křivky LFO.
Ukládáme a nastavujeme
Na nášlapném panelu má uživatel k dispozici celkem tři kovové spínače opatřené indikačními dvoubarevnými LEDkami (zelená nebo červená). Tyto ledky informují hráče o jím právě využívaném presetu buď z banky 1-3 (zelená LEDka), nebo 4-6 (červená LEDka). Jinými slovy: hudebník pomocí malého přepínače navolí na vrchním panelu buď banku 1-3, nebo banku 4-6. Nášlapnými tlačítky pak vybírá jeden z požadovaných presetů. Zcela bez problémů může zvolit preset, pak změnit cokoliv v nastavení buď equalizeru, přednastavených křivek, či zvuk vytvořit pomocí otočných potenciometrů (ve stylu analogové- ho syntezátoru) a pak jednoduše podrží na pár vteřin to či ono tlačítko v té či oné bance, LEDka nad spínačem se rozbliká a preset je uložen. Sice to možná vypadá složitě, ale ve skutečnosti je „dokonáno“ během pár vteřin. Nejhorší je vždy zvuk vytvořit ve shodě s našimi představami (a frekvenční „spokojenosti“ skladby). Na zadním panelu pro nás výrobce připravil jackový vstup a výstup – Guitar IN, Guitar Out, vstup pro externí expression pedál – Exp In, MIDI IN, skrze který mohou znalci tohoto nepříliš snadného protokolu pomocí externího počítačového ovladače programovat efekt zvenčí nebo ho parametrem Speed synchronizovat přes MIDI Clock. Malá Sensor IN slouží k připojení vysílače Hot Ring – a zdířka Sensor Out umožňuje propojení s dalším efektem od téže firmy.
Be Really Funk!
Ano, tento efekt využijeme naprosto nejvíce při promyšlené funkové muzice, kde pseudoanalogový zakmitávající zvuk rozhýbe i nohy mrtvému kanci u silnice. Pseudoanalogový proto, protože celá vnitřní architektura Envelope filteru je čistě digitální. DSP pracuje na interních 54 bitech, zatímco převodníky typu SA601 A/D, D/A „jedou“ na dnes již samozřejmých 24 bitech. Signál při nevyužívání efektů obchází DSP procesor a nedochází tak k jeho degradaci, projevující se sršením a „kliksáním“ signálu.
Přístroj jsem testoval se svou kalifornskou basou GL 2000. Opravdu mě ze začátku zajímalo, zda se skutečně při aktivaci efektu nebude zvuk propadat. Samotná amplituda vlnění totiž způsobuje nestálost zvukového vjemu a mnohdy se zvuk pocitově propadne či vyměkne. U někerých křivek tomu tak samozřejmě bylo, ale ihned byl k dispozici velmi šikovně vytvořený grafický equalizer, kterým se onen propad dohonil. O jednoduché manipulaci s equalizerem jsem se už zmiňoval výše. Prostě stačí vybrat pásmo, otočným potenciometrem ho buď zesílit či zeslabit a pak si celý preset uložit pod číslo 1-6. Tady si myslím, že výrobce mohl udělat interní paměť větší, tak aby se tam vešlo presetů více. To snad byl problém před dvaceti lety u analogových syntezátorů, ale dnes? Druhá věc, která mě zpočátku iritovala, byly maličké černé a oranžové popisky na tmavě fialovém chasis přístroje. Sice jsem již dlouho nebyl u očního lékaře, ale měl jsem docela problém ztrácející se popisky přečíst. U těch černých jsem dokonce musel přístroj přiložit k lampě.
Na druhou stranu je potřeba říci, že stačí několik desítek minut a máte celé ovládání v ruce. Pak se už nemusíte ani dívat, stačí se spolehnout na paměť. A co zvuky? Prostě jedním slovem: paráda. Při troše trpělivosti vytočíte neuvěřitelná zvěrstva, která pak musíte ovšem umět použít a obhájit před ostatními členy kapely. A tyto zvuky opravdu nejdou slovy popisovat. Protože jsem původně klávesista a na analogových „synťákách“ jsem začínal, nemám s touto koncepcí problém. Na druhou stranu si myslím, že si ze širokého spektra křivek a vlnění vybere i nezkušený „punker“.
Je však otázkou, zda se tento specifický zvuk hodí do jednoduchých basových linek. S tímto efektem je potřeba šetřit, nebo musí váš groove opravdu stát za to. Velmi kvalitní je předváděčka na webu výrobce. Basista tam používá i další přístroje od této firmy. Envelope filter ve spojení s delayem (zde je lepší digitální, protože má přesné časování) umí vpravdě ďábelské věci. Škoda jen, že Envelope Filter nemá též MIDI Out, protože by se dal spojit s dalším přístrojem s časovým ovládáním. Pak by ho bylo možné synchronizovat třeba s počítačem.
Už druhý výrobek této firmy mě zcela přesvědčil o smysluplnosti své existence. Přistroj rozhodně není určen začínajícím hudebníkům, ale spíše pokročilým matadorům, hledajícím nové rozměry a barvy. To je totiž v hudbě jedním z klíčových momentů, který nenechá naši uměleckou produkci zapadnout nudnou šedí a jednotvárnými klišé. Takže: směle do nových barev i do nových zvukových prostorů!